Zemědělství a rybolov v červnu 2013

02.07.2013
Euroskop

EP, Komise a Rada se dohodly na reformě SZP

EP, Komise a Rada se dohodly na reformě SZP

Press Release: 3249th Council meeting. Agriculture and Fisheries. Luxembourg, 24-25 June 2013 (11372/13)

Nejen v případě finanční perspektivy 2014–2020, ale také u dlouho projednávané otázky reformy SZP nakonec EP, Rada a EK přece jen do konce června 2013 dospěly k dohodě. Ta klade důraz na konvergenci přímých plateb a jejich „spravedlivější“ rozdělení, na ekologizaci, tedy „ozelenění“, i když s určitým oslabením původních požadavků, a podle EK i na posílení pozice zemědělců v potravinovém řetězci a na větší transparentnost SZP. Z hlediska ČR je považováno za důležité především to, že bylo potvrzeno dobrovolné nastavení degresivity přímých plateb.

Pozadí

Jednání o reformě SZP pro období po roce 2013 probíhají již více než rok. V březnu 2013 o reformě hlasovalo plénum EP a také Rada dospěla ke společné pozici. Obě pozice se ale po prvním čtení v EP v některých důležitých bodech odlišovaly, proto od dubna 2013 probíhala jednání mezi institucemi, která měla vést ke kompromisnímu řešení.

EP a Rada se neshodovaly především v takových otázkách, jako je konvergence přímých plateb, zastropování přímých plateb, flexibilita v rámci nových ekologických opatření („ozelenění“), ale ani v některých dalších dílčích otázkách (definice aktivního zemědělce, podpory mladých zemědělců a drobných zemědělců, budoucnost kvót apod.; více v příspěvku „Rada se věnovala dílčím otázkám reformy SZP a návrhu směrnice týkající se tabákových výrobků, Zemědělství a rybolov v květnu 2013).

Nedořešená situace v oblasti zemědělské reformy vedla v dubnu 2013 EK k tomu, že Radě předložila návrh, který se týká přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014.

Přechodné období se má týkat především vyplácení přímých plateb předtím, než bude zaveden nový systém na základě reformy, a také programů rozvoje venkova, které jsou momentálně připravovány na základě projednávané legislativy na úrovni jednotlivých členských států (více v příspěvku „EK vydala návrh týkající se přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014 a Rada dále jednala o reformách SZP a SRP“, Zemědělství a rybolov v dubnu 2013).

Klíčové body

Trialog institucí dospěl k dohodě o řadě sporných otázek během zasedání Rady ve dnech 24.–25. 6. 2013. Jednou z nejdůležitějších je konvergence přímých plateb, tedy otázka jejich „spravedlivějšího“ rozdělení napříč členskými státy, regiony i v rámci členských států. Podle dohody by do roku 2019 mělo být zajištěno, aby žádný členský stát nedostával na přímých platbách přiděleno méně než 75 % průměru přímých plateb v EU. Toto ustanovení je ovšem vázáno ještě na výsledek dohody o finanční perspektivě 2014–2020.

Ke sbližování úrovně přímých plateb má dojít také v rámci členských států či regionů, a to tak, že podpora na hektar nesmí klesnout pod úroveň 60 % průměru podpor vyplacených do roku 2019 ve stejné administrativní nebo zemědělské oblasti. Vyšší podpory mají zvýhodňovat malé a střední zemědělské podniky. Pro někdejší „nové“ členské státy může být pozitivní zprávou možnost prodloužení stávajícího systému plateb SAPS až do roku 2020.

Instituce se dohodly také na seznamu činností, které neodpovídají definici tzv. aktivního zemědělce, měly by tedy být vyloučeny z nároku na přímé podpory.

Změny se mají dotknout také podpor mladým zemědělcům do 40 let při zakládání podniků a zahajování zemědělské činnosti, a to v podobě zavedení doplňujícího příplatku ke stávajícím investičním opatřením, který by měl pomáhat v prvních 5 letech po zahájení zemědělské činnosti. Členské státy mají mít možnost více podporovat také tzv. znevýhodněné oblasti (LFA), v jejich definici a rozdělení však dochází k některým změnám. Dobrovolně mohou členské státy zavést zjednodušené podpory pro drobné zemědělce.

Dalším významným výsledkem, který přivítali i čeští vyjednavači, je pokračování některých vázaných podpor, tedy podpor neoddělených od produkce. Tyto platby bude přirozeně možné poskytovat jen na některé druhy produkce, za důležité je však považováno navýšení těchto plateb o 2 % u proteinových plodin s cílem zvýšit soběstačnost EU v případě produkce rostlinných bílkovin.

Posílena je úloha producentských oborových a mezioborových organizací, které budou moci v některých odvětvích (jako je produkce mléka, ale také hovězího masa či obilovin) vyjednávat jménem svých členů dohody o prodeji.

Významné změny se chystají v oblasti kvót. Instituce EU se přece jen dohodly na zrušení cukerných kvót, a to od roku 2017. V odvětví přitom mají být zavedeny povinné mezioborové dohody. Změny se týkají také vinařství, kde má být od roku 2016 systém výsadbových práv (která v tomto odvětví de facto suplují úlohu kvóty) nahrazován novým systémem povolení pro výsadbu, do kterého by měli být více zapojeni i samotní vinaři. Systém má platit do roku 2030 s omezením výsadby na 1 % vinice ročně.

Pro případ krizí má být zavedena rezerva a EK může též producentům dočasně povolit regulovat množství produkce uváděné na trh v příslušném odvětví. Podpora mechanismů prevence rizik, jako je pojištění apod., má být ostatně také významnou součástí programů pro rozvoj venkova.

Jednou z nejspornějších otázek řešených v případě reformy SZP byla opatření týkající se tzv. ozelenění či ekologizace SZP. Dohoda nakonec přece jen stanovuje povinnost svázat 30 % přímých plateb s dodržováním 3 podmínek: diverzifikace plodin, udržování stálých travnatých porostů a vyčlenění plochy „v ekologickém zájmu“, a to nejprve v rozloze 5 % zemědělské plochy a od roku 2018 7 % (jak bylo navrhováno původně). Je možné uznávat i některá další opatření, ale i ta musí přinášet minimálně stejný pozitivní efekt pro životní prostředí.

Agroenvironmentální opatření mají být výrazně posílena i v rámci programů rozvoje venkova, a to prostřednictvím povinného vyčlenění minimálně 30 % finančních prostředků v rámci těchto programů právě na tato opatření, případně přímo na podporu ekologického zemědělství a na podporu investic a inovací souvisejících s životním prostředím.

V rámci programů rozvoje venkova mají být oproti období 2007–2013 také zdvojnásobeny podpory výzkumu, inovací a předávání znalostí. Stávající osy mají být nahrazeny větším manévrovacím prostorem na úrovni členských států či regionů, na druhé straně, vzhledem ke zmíněným předepsaným povinným podílům vyčleněným na podpory související se životním prostředím, má tato flexibilita také své limity.

Ve jménu větší transparentnosti SZP mají být veřejně přístupné všechny informace o podporách. Vyňati jsou z této povinnosti drobní zemědělci s podporami ve výši symbolických částek.

Postoj ČR

České ministerstvo zemědělství hodnotí dohodu s opatrným optimismem jako vyváženou. Za pozitivní je považována dobrovolnost v případě degresivity přímých plateb, která se má týkat tolik kritizovaného „zastropování“ pro velké podniky. Za další úspěšný bod jednání jsou považovány výsledky týkající se vázaných podpor či snížení finanční disciplíny (otázka tzv. franšízy).

ČR původně požadovala vyšší míru flexibility v případě ozelenění a kritizovala i požadavek vynětí 7 % plochy v ekologickém zájmu, čemuž EU vyšla vstříc jen částečně. Některá ekologizační opatření ovšem lze považovat i za smysluplná: diverzifikace plodin a její účinky na kvalitu půdy či udržování určitých ekologických ploch zlepšujících ve výsledku retenční schopnost půdy. Škody, které napáchaly letošní povodně na zemědělské půdě, byly ostatně dalším důležitým tématem, které se 24.–25. 6. 2013 dostalo vedle reformy SZP na pořad jednání Rady. Tato otázka byla do jednání zařazena na žádost nejen české, ale také německé, rakouské a slovenské delegace, které současně apelují na EK, aby zvážila možnost poskytnutí finančních prostředků z Fondu solidarity právě pro boj s následky těchto událostí.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem k dohodě klíčových institucí by reformy přece jen měly začít platit od ledna 2014.

Výjimkou jsou mechanismy týkající se struktury přímých plateb včetně požadavků pro ekologizaci, ale také novinky týkající se podpory mladých zemědělců. Zde má být uplatněno roční přechodné období (do roku 2015) pro přizpůsobení mechanismů na úrovni členských států i samotných zemědělců, kteří by měli být o tom, co je v SZP opět čeká, také dostatečně informováni.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality