Zemědělství a rybolov v květnu 2013

05.06.2013
Euroskop

Rada se věnovala dílčím otázkám reformy SZP a návrhu směrnice týkající se tabákových výrobků, EK vydala návrh týkající se přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014 a Rada dále jednala o reformách SZP a SRP

Rada se věnovala dílčím otázkám reformy SZP a návrhu směrnice týkající se tabákových výrobků

Press Release: 3237th Council meeting. Agriculture and Fisheries. Brussels, 13-14 May 2013 (9350/13)

Rada se na zasedání ve dnech 13.–14. 5. 2013 věnovala především přetrvávajícím sporným otázkám týkajícím se reformy SZP. Momentálně probíhají třístranná jednání mezi zástupci EK, Rady a EP, která mají všechny 3 instituce přivést ke kompromisu ohledně reformního balíku pro období 2014–2020.

Dalším důležitým tématem byla revize platné směrnice týkající se tabákových výrobků.

Nový návrh je projednáván na úrovni různých formací Rady, protože se dotýká řady oblastí (vnitřní trh, veřejné zdraví ap.). V tomto případě Rada jednala o dopadech nové legislativy na zemědělství.

Pozadí

Jednání o reformě SZP pro období po roce 2013 probíhají již více než rok. V březnu 2013 o reformě hlasovalo plénum EP a také Rada dospěla ke společné pozici. Obě pozice se ale po prvním čtení v EP v některých důležitých bodech odlišují, proto od dubna 2013 probíhají jednání mezi institucemi, která by měla vést ke kompromisnímu řešení.

Dosud se uskutečnilo 12 tematických trialogů, 4 věnované novému nařízení o společné organizaci zemědělských trhů, 3 věnované tématu přímých plateb a rozvoji venkova a 2 věnované tzv. horizontálnímu nařízení, které se týká monitoringu apod.

EP a Rada se neshodují v takových otázkách, jako je konvergence přímých plateb, zastropování přímých plateb, flexibilita v rámci nových ekologických opatření („ozelenění“), ale ani v některých dalších dílčích otázkách, kterým se věnovalo i květnové zasedání Rady.

Nedořešená situace v oblasti zemědělské reformy vedla v dubnu 2013 EK k tomu, že Radě předložila návrh, který se týká přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014.

Optimistický scénář sice předpokládá, že by Rada a EP mohly dosáhnout shody do konce června 2013, takže nová legislativa může být připravena na úrovni EU ještě před začátkem roku 2014. Členské státy ale nestihnou uzpůsobit do té doby svoji legislativu a administrativu novým pravidlům. Přechodné období se proto má týkat především vyplácení přímých plateb předtím, než bude zaveden nový systém na základě reformy, a také programů rozvoje venkova, které jsou momentálně připravovány na základě projednávané legislativy na úrovni jednotlivých členských států (více v příspěvku „EK vydala návrh týkající se přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014 a Rada dále jednala o reformách SZP a SRP“, Zemědělství a rybolov v dubnu 2013).

V případě tzv. tabákové směrnice se jedná o revizi v současnosti platné směrnice o tabákových výrobcích č. 2001/37, kterou EK navrhla v prosinci 2012. Jde v ní mj. o povinnost označování všech produktů, jako jsou cigarety, ale i tabák k ručnímu balení, varovnými nápisy a obrázky, zákaz prodeje výrobků s charakteristickými příchutěmi, označování tabákových výrobků, které neprodukují kouř (jako jsou elektronické cigarety apod.). Nový návrh dále zavádí striktní pravidla týkající se přeshraničního prodeje na dálku (po internetu) či zavedení sledovacích a vyhledávacích systémů a bezpečnostních prvků, které mají zaručit, že v EU budou prodávány pouze produkty, které jsou v souladu s novou směrnicí.

Projednávání tohoto návrhu primárně spadá pod odpovědnost Rady EPSCO, u některých členských států, zejm. těch, které jsou významnějšími pěstiteli tabáku, se ale objevují obavy, že nová legislativa bude mít negativní dopad na jejich zemědělský sektor. Toto téma bylo proto vzneseno i na květnovém zasedání Rady ministrů pro oblast zemědělství.

Klíčové body

Zástupci členských zemí se zabývali především 3 dílčími tématy, která se týkají budoucnosti přímých plateb: definicí aktivního zemědělce, podporami mladých zemědělců, které chce návrh EK také včlenit do I. pilíře SZP, a podporou drobných zemědělců.

V případě definice aktivních zemědělců, kteří jediní by měli mít nárok na přímé platby, je spornou otázka manévrovacího prostoru, který bude dán členským státům pro vymezení této kategorie.

Některé členské země nadále trvají na zcela dobrovolném schématu, podle kterého by tato definice měla být v kompetenci států. Uvažuje se ale i o kompromisním řešení, podle kterého by měl být vytvořen relativně krátký mandatorní seznam typů fyzických či právnických osob, jejichž zemědělské aktivity jsou natolik marginální, že by neměli figurovat mezi příjemci přímých plateb. Nezřídka se totiž stává, že na přímé platby z důvodu vlastnictví pozemků uplatňují nárok např. i sportovní kluby, letiště apod. Tyto seznamy by potom mohly jednotlivé členské země doplňovat podle svých individuálních potřeb.

Otázka manévrovacího prostoru pro členské státy se týká také tématu dodatečných přímých plateb pro mladé farmáře, tj. zda má být tento mechanismus pro členské státy dobrovolný, nebo povinný. Totéž se týká také speciálních mechanismů pro podporu drobných farmářů.

V případě návrhu na změny tabákové směrnice Rada jednala na žádost Řecka, které informovalo o případných negativních dopadech kontroverzního návrhu právě na oblast zemědělství. Řeckou stranu v tomto podpořilo několik dalších členských států, které akcentovaly především to, že nové požadavky týkající se úplného zákazu některých produktů či jejich standardizace, pokud jde o předepsané požadavky na balení, významně poškodí producenty.

To podle nich povede k úbytku pracovních míst v celém řetězci, který souvisí s produkcí a prodejem těchto výrobků, a k nárůstu podvodů, falšování, černého trhu apod. Stát potýkající se s výraznými ekonomickými problémy tak vyjádřil obavy z dalších ekonomických a sociálních dopadů právě této nové legislativy.

EK naproti tomu namítá, že směrnice bezpečnostní opatření proti podvodům již obsahuje a že předložený návrh žádným způsobem nediskriminuje např. různé druhy tabáku pěstované v zemích, jako je Řecko.

Postoj ČR

ČR patří mezi členské státy, které sice souhlasí s vytvořením nových nástrojů podpory (např. pro mladé farmáře), trvají ale na uzpůsobení těchto podpor národním podmínkám, tedy podporují dobrovolnost, pokud jde o jejich nastavení. Totéž platí podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství ČR i pro podporu drobných zemědělců.

V případě tabákové směrnice ČR patří k zemím, které sice zdůrazňují, že přijetí opatření vedoucích k ochraně lidského zdraví je nezbytné, nicméně akcentují také obavy z ekonomických dopadů nejen na pěstitele, ale i na celý sektor související s tímto byznysem.

V prohlášeních českých zástupců tedy zaznívají podobné obavy ze ztráty pracovních míst i z nadměrné regulace. Podobný postoj jako ČR na Radě prezentovalo také Polsko.

Předpokládaný další vývoj

Zástupci irského předsednictví na jednání Rady opět deklarovali odhodlání završit třístranná jednání o reformě SZP před koncem června 2013.

V tomto je podpořili i zástupci dalších zemí; pomyslný míč je nyní do značné míry také na straně EP.

Další zasedání Rady v příslušné oblasti se odehraje právě na konci června 2013, je tedy otázkou, zda se irskému předsednictví skutečně podaří dosáhnout konečné dohody klíčových institucí.

Jednání okolo revize tabákové směrnice budou dále pokračovat, a to jak v rámci EP, tak na úrovni Rady, kde bude zajímavé sledovat postup ČR a Polska při hledání dalších koaličních partnerů pro vyjednávání o některých zmíněných ustanoveních.

Odkazy

EK vydala návrh týkající se přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014 a Rada dále jednala o reformách SZP a SRP

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví některá přechodná ustanovení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se mění nařízení (EU) č. […] [nařízení o rozvoji venkova], pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2014, a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení (EU) č. […] [nařízení o přímých platbách], (EU) č. […] [horizontální nařízení] a (EU) č. […] [nařízení o jednotné společné organizace trhů], pokud jde o jejich použití v roce 2014(KOM(2013) 226)

Press Release: 3234th Council meeting. Agriculture and Fisheries. Luxembourg, 22 April 2013 (8472/13)

EK 18. 4. 2013 představila návrh, který se týká přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014.

Souvisí to se zpožděním, které čeká implementaci reformních opatření v oblasti SZP (zejm. pokud jde o problematiku přímých plateb), na jejichž konečné podobě prozatím odpovědné instituce EU ještě nenašly finální shodu.

Na zasedání Rady 22. 4. 2013 mezitím probíhala další jednání o dosavadním pokroku v oblasti reformy SZP, ale také SRP, kde též zůstávají některé nedořešené otázky.

Pozadí

Jednání v Radě o balíku legislativních návrhů, který se týká reformy SZP a který EK zveřejnila v říjnu 2011, probíhala prakticky po celý rok 2012. Paralelně byly návrhy projednávány také v EP. Některé věcné, nejen finanční body reformy SZP se promítly také v závěrech jednání ER v únoru 2013, na kterém summit dospěl ke konsensu ohledně podoby nové finanční perspektivy 2014–2020.

Náležely k nim např. sporné body týkající se konvergence přímých plateb, z hlediska ČR velmi důležitá dobrovolnost zastropování plateb či flexibilita ekologizačních („ozeleňovacích“) opatření a zmírnění požadavku na vyjímání půdy z produkce (více v příspěvku „Evropská rada se dohodla na podobě finanční perspektivy pro období 2014–2020“, Institucionální záležitosti v únoru 2013).

V březnu 2013 se reforma SZP stala předmětem důležitých hlasování a jednání jak na plénu EP, tak v Radě (EP na základě Lisabonské smlouvy poprvé o reformě SZP spolurozhodoval). Obě pozice se přitom v některých bodech, které jsou důležité i z pohledu ČR, odlišují.

Jedná se o otázky konvergence přímých plateb, zastropování přímých plateb či flexibility v rámci nových ekologických opatření (ozelenění). Jednání tedy zdaleka nekončí, naopak, nyní vstupují do rozhodující fáze, v níž se obě instituce za účasti EK budou snažit své pozice sladit.

Skutečnost, že k úplné shodě na finální podobě reformy SZP prozatím nedošlo, vedla EK k návrhům, které by měly napomoci překlenout určité přechodné období na počátku nové finanční periody.

Klíčové body

Důvodem pro zveřejnění návrhu na úpravu přechodného období je především snaha řešit situaci, v níž sice může podle optimistického scénáře dojít ke shodě Rady a EP do konce června 2013, takže nová legislativa může být připravena na úrovni EU ještě před začátkem roku 2014, členské státy ale nestihnou připravit uzpůsobit do té doby svoji legislativu a administrativu novým pravidlům. Aby se zabránilo chaosu, je nutné naplánovat určité přechodné období především v oblasti vyplácení přímých plateb předtím, než bude zaveden nový systém na základě reformy. Z hlediska ČR a většiny dalších států někdejšího východního rozšíření EU je přitom důležité, že minimálně během pro rok 2014 bude prodloužen stávající systém SAPS.

Stejně tak je potřeba vzít v úvahu, že stále ještě neexistuje ani shoda klíčových institucí na podobě celkového finančního výhledu pro období 2014–2020, závěry Evropské rady ze summitu v únoru 2013 stále ještě potřebují schválení ze strany EP. Na druhé straně, jakmile bude k dispozici konečná podoba finančního výhledu, bude možné začít od roku 2014 pracovat s přidělenými finančními prostředky. Podle slov komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Cioloşe jsou tedy přechodná opatření koncipována podle principu „stávající pravidla – nový rozpočet“.

Ani nová opatření podmiňující nárok na přímé platby a související s požadavky na ozeleňování nevstoupí v platnost před rokem 2015. Tato opatření totiž s sebou ponesou nezanedbatelné (a též kritizované) administrativní požadavky, kterým se budou muset zejm. platební agentury v členských státech přizpůsobit. Podobná přechodná opatření se budou týkat také programů rozvoje venkova, které jsou momentálně připravovány na základě projednávané legislativy na úrovni jednotlivých členských států.

Zde je ovšem možné připomenout, že v případě těchto projektově vázaných programů finanční podpory, které se většinou týkají delšího časového období, jsou přechodná období pro navázání na nový víceletý program obvyklá. Přechodná opatření počítají také se začleněním Chorvatska jako nového členského státu EU.

Stav projednávání reformy SZP a také SRP byly také hlavními tématy zasedání Rady 22. 4. 2013. Jednání nyní probíhají v rámci trialogu za účasti zástupců EK, EP a Rady, za Radu je koordinuje irské předsednictví.

K přetrvávajícím sporným tématům, nad nimiž musí především EP a Rada dosáhnout konsensu, náleží především nová pravidla pro vyplácení přímých plateb, organizace trhu se zemědělskými produkty, budoucnost politiky rozvoje venkova a způsob financování, řízení a monitoringu SZP.

Sporným bodem jednání Rady byla také otázka tzv. franšízy v rámci tvorby rizikového fondu pro podporu zemědělců v krizových situacích. Jedná se o opatření rozlišující úroveň podpory podle velikosti podniků, což má s ohledem na různou velikostní strukturu zemědělského sektoru v různých členských státech poměrně důležitý vliv i na výši příspěvků, které jsou od členských států požadovány pro financování tohoto rizikového fondu.

Postoj ČR

Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství ČR přivítala a obecně podporuje návrh EK týkající se přechodných opatření pro rok 2014, na jednání pracovních skupin, která budou nyní vedena o tomto návrhu v rámci Rady, však chce ČR dále jednat o některých konkrétních otázkách, které se týkají přímých plateb, přesunu finančních prostředků mezi I. a II. pilířem SZP apod.

Jednoznačnou pozici ČR zastává v otázce franšízy a fondu pro zvládání rizik, kde je tato pozice dána strukturou zemědělského sektoru u nás a průměrnou velikostí zemědělského podniku, která je u nás nejvyšší v celé EU.

Jedná se tedy o podobnou otázku jako v případě zastropování přímých plateb, pouze v opačném smyslu toku plateb: nyní se nejedná o otázku objemu přímých plateb pro ČR, ale o otázku podílu ČR na financování rizikového fondu. Vzhledem k průměrné velikosti českých zemědělských podniků totiž hrozí, že ČR bude přispívat do rezervy fondu neadekvátní částkou. Český ministr zemědělství Petr Bendl proto tuto metodiku pro určení výše příspěvků členských států označil za nespravedlivou.

Předpokládaný další vývoj

Podle optimistických předpokladů irského předsednictví by trialog o reformě SZP a SRP měl být zdárně dokončen do konce června 2013. Prozatím je ale zřejmé, že některé sporné otázky přetrvávají nejen mezi Radou a EP, ale také na půdě Rady. Jednání tedy budou dále pokračovat.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality