Životní prostředí v říjnu 2022

Zelená dohoda EU: Komise předložila návrhy na přísnější ochranu ovzduší a vody, Rada a EP se dohodly na nulových emisí nových automobilů, EU přijala svůj postoj k nadcházející konferenci COP27 a COP15, Rada našla shodu nad pravidly pro energetickou náročnost budov

  • Komise se zaměřila v rámci Zelené dohody na pravidla znečištění ovzduší a vody
  • Politická dohoda o nulových emisí nových automobilů a dodávek přijata
  • EU se bude účastnit konference COP27 o ochraně klimatu a COP15 o biologické rozmanitosti
  • Členské státy projednávaly pravidla nulových emisí nových budov

Zelená dohoda EU: Komise předložila návrhy na přísnější ochranu ovzduší a vody

  • Komise navrhuje zpřísnit povolené hodnoty znečišťujících látek a zároveň lépe zajistit jejich dodržování. 
  • Komise chce nastavit normy pro čistější ovzduší v EU v souladu s doporučením WHO.
  • Přísnější pravidla má doznat čištění městských odpadních vod.
  • Seznam látek znečišťujících vodu má být rozšířen a aktualizován. 

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2000/60/EC establishing a framework for Community action in the field of water policy, Directive 2006/118/EC on the protection of groundwater against pollution and deterioration and Directive 2008/105/EC on environmental quality standards in the field of water policy (COM(2022)540)

Proposal for a revised Urban Wastewater Treatment Directive (COM(2022)541)

Proposal for a revision of the Ambient Air Quality Directives (COM(2022)542)

  • Komise 26. 10. 2022 předložila 3 návrhy na zpřísnění předpisů týkajících se látek znečišťujících vnější ovzduší, povrchové a podzemní vody a čištění městských odpadních vod.

Pozadí

Návrhy mají vést k dosažení cíle nulového znečištění stanoveného v Zelené dohodě pro Evropu, tj. dosáhnout do roku 2050 životního prostředí bez škodlivého znečištění. Nová pravidla kvality ovzduší a vody přinášejí podle Komise jasnou návratnost investic, a to díky přínosům v oblasti zdraví, úspor energie, produkce potravin, průmyslu a biologické rozmanitosti. Znečištění ovzduší samo o sobě má v Evropě na svědomí téměř 300 tis. předčasných úmrtí ročně. Je největší environmentální hrozbou pro zdraví a hlavní příčinou chronických onemocnění, včetně mrtvice, rakoviny a diabetu. Nově navrhovaná pravidla mají snížit během 10 let počet úmrtí způsobených hlavními znečišťujícími látkami PM2,5, jejichž hodnoty jsou vyšší než doporučení WHO, o více než 75 %. Znečištěný vzduch rovněž poškozuje životní prostředí a způsobuje acidifikaci, eutrofizaci a způsobuje škody na lesích, ekosystémech a plodinách. Podle aktuálního průzkumu eurobarometru má většina Evropanů obavy ohledně dopadu znečištění ovzduší na zdraví a životní prostředí.

Revize má doznat směrnice o čištění městských odpadních vod (č. 271/91). V současné době je odváděno 98 % odpadních vod a 92 % z nich je uspokojivě vyčištěno. V rámci stávající legislativy však není pokryto znečištění z menších měst, která nespadají do oblasti působnosti směrnice, a znečištění způsobené přelitím kanalizace v důsledku přívalových srážek, či rezidua z léčivých a kosmetických přípravků. Čištění odpadních vod je jedním z největších spotřebitelů energie ve veřejném sektoru. Revidovaná směrnice proto rovněž stanovuje cíl energetické neutrality pro toto odvětví.

Současný legislativní rámec pro úpravu povrchových vod představuje rámcová směrnice o vodě (č. 60/2000), směrnice o normách environmentální kvality povrchových vod (č. 105/2008) a směrnice o podzemních vodách (č. 118/2006). Doposud bylo na seznamu znečišťujících látek 53 látek – zejména pesticidů, průmyslových chemikálií a kovů pro povrchové vody a také dusičnanů a účinných látek v pesticidech pro podzemní vody. 

Klíčové a sporné body

Komise navrhuje zpřísnit povolené hodnoty znečišťujících látek a zároveň lépe zajistit jejich dodržování. 

V otázce čistějšího ovzduší Komise předkládá prozatímní normy EU pro kvalitu ovzduší do roku 2030, která má postupně vést k dosažení nulového znečištění ovzduší nejpozději do roku 2050. Za tímto účelem Komise navrhuje provádět pravidelný přezkum norem kvality ovzduší s cílem je přehodnocovat, aby držely krok s nejnovějšími vědeckými důkazy a společenským a technologickým vývojem. První přezkum se má uskutečnit do konce roku 2028 a bude klást důraz zejména na zajištění plného souladu norem s doporučeními WHO. Roční mezní hodnota pro hlavní znečišťující látku, tj. jemné částice (PM2,5), se má podle návrhu snížit o více než 50 %. Návrh také přináší právo na odškodnění pro lidi, kteří kvůli znečištění ovzduší trpí zdravotními problémy včetně možnosti zastupování nevládními organizacemi prostřednictvím kolektivních žalob na náhradu škody. Návrh má také zajistit větší jasnost, pokud jde o přístup ke spravedlnosti, účinné sankce a lepší informování veřejnosti o kvalitě ovzduší. Změny mají doznat také monitorování a modelování kvality ovzduší a plány kvality ovzduší směrem k jejich zdokonalení a posílení. 

Komise předložila revizi směrnice o čištění městských odpadních vod, od které si slibuje čistější řeky, jezera, podzemní vody a moře a zároveň čištění odpadních vod, které bude nákladově efektivnějším. Komise usiluje o energetickou neutralitu do roku 2040 a zlepšení kvality kalů s možností je více opětovně využívat. Návrh zavádí povinnosti týkající se získávání živin z odpadních vod, nové normy pro mikroskopické znečišťující látky a nové požadavky na monitorování mikroplastů. Povinnosti týkající se čištění vod se mají nově týkat i menších obcí nad 1 tis. obyvatel (aktuálně se týká obcí s více než 2 tis. obyvateli). Nové předpisy se mají vztahovat i na dešťovou vodu a má být podle nich vyžadováno, aby země EU vytvořily integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami ve velkých městech (nejdříve u měst s více než 100 tis. obyvateli a později v případě potřeby i pro města s více než 10 tis. obyvateli). Komise chce monitorovat odpadní vody na přítomnost několika virů včetně CoV-SARS-19 i kvůli sledování antimikrobiální resistence. Komise chce zavést rozšířenou odpovědnost výrobce za přítomnost toxických mikroskopických znečišťujících látek pocházejících z léčiv a kosmetických výrobků včetně nákladů za odstraňování těchto látek (tzv. „zásada znečišťovatel platí“). Komise chce rovněž zvýšit možnost opětovného použití kalů a vyčištěných odpadních vod, a aby se zabránilo ztrátě zdrojů povinným zjišťováním původce průmyslového znečištění. Komise chce zlepšit i přístup k hygienickým zařízením ve veřejných prostorách.

Komise chce aktualizovat seznamy látek znečišťujících vodu, které je třeba v povrchových a podzemních vodách přísněji kontrolovat. Stávající seznam je neúplný či či normy látek na stávajícím seznamu neodpovídají nejnovějším poznatkům. Má dojít k rozšíření o 25 látek, např. tzv. věčné chemikálie PFAS používané při výrobě kuchyňského nádobí, oděvů, nábytku, protipožární pěny a výrobků pro osobní hygienu, pesticidy jako je glyfosát, změkčovač plastů bisfenol A a některé léčivé výrobky včetně antibiotik. V reakci mj. na hromadný uhyn ryb na řece Odra Komise navrhuje povinná varování po havárii. Nové předpisy mají uznávat kumulativní nebo kombinované účinky směsí, což představuje odchylku od současného zaměření pouze na jednotlivé látky.

Předpokládaný další vývoj

Všechny návrhy projdou řádným legislativním postupem v Radě a EP.

Odkazy

Rada a EP se dohodly na nulových emisí automobilů

  • Rada a EP se shodly, že nové osobní automobily a dodávky musí být po roce 2035 poháněná výhradně CO2 neutrálními palivy.
  • Přijaly i několik výjimek a zmírněných opatření pro výrobce při postupném ukončování spalovacích motorů.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu (KOM(2021)556)

  • Zástupci Rady a EP 27. 10. 2022 uzavřeli politickou dohodu o podobě norem CO2 u nových osobních automobilů a dodávek s cílem dosáhnout nulových emisí. 

Pozadí

Komise v červenci 2021 přijala balík návrhů Fit for 55, který má vést ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Návrh je součástí tohoto balíku.

Přísnější emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky mají urychlit přechod na mobilitu s nulovými emisemi tím, že budou vyžadovat snížení průměrných emisí nových automobilů o 55 % od roku 2030 a o 100 % od roku 2035 ve srovnání s rokem 2021. Nové automobily zaregistrované od roku 2035 mají být pouze vozidla s nulovými emisemi.

Instituce přijaly stanovisko k návrhu v červnu 2022. Rada se dohodla, že budou zvýšeny cíle pro snižování emisí CO2 u nových osobních automobilů a nových dodávek do roku 2030, a to na na 55 % u osobních automobilů a na 50 % u dodávek. Rada se rovněž dohodla, že pro nové osobní automobily a dodávky bude zaveden cíl snížení emisí CO2 o 100 % do roku 2035. To neznamená explicitní zákaz spalovacích motorů po roce 2035, pokud budou tato vozidla poháněna na alternativní (syntetické) palivo. EP zastávala návrh Komise zakazující prodej nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035 (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021 a v příspěvku „Rada a EP přijaly vyjednávací postoje ke klíčové části balíku Fit for 55”, Životní prostředí v červnu 2022). 

Klíčové a sporné body

Dohoda zahrnuje snížení emisí CO2 o 55 % u nových osobních automobilů a o 50 % u nových dodávek do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi v roce 2021. Do roku 2035 je cílem snížení emisí CO2 o 100 % jak u nových osobních automobilů, tak u dodávek. Do roku 2030 bude pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi uplatňován regulační pobídkový mechanismus. Výrobce, který dosáhne určitých referenčních hodnot (Radou a EP zvýšených na 25 % pro osobní automobily a na 17 % pro dodávky) pro prodej vozidel s nulovými a nízkými emisemi, bude odměněn uplatňováním méně přísných cílů v oblasti CO2. Po roce 2035 mají být na základě návrhu Komise registrována vozidla poháněná výhradně CO2 neutrálními palivy. V roce 2026 má Komise za úkol provést důkladné posouzení pokroku.

Oproti návrhu Komise se zástupci dohodli rovněž na následujícím: snížení stropu emisních kreditů, které mohou výrobci obdržet za ekologické inovace, které prokazatelně snižují emise CO2 na silnici, a to až na 4 g/km ročně od roku 2030 do roku 2034 (snížení ze 7 g/km ročně). Komise má za úkol do roku 2025 vypracovat společnou metodiku EU pro posuzování celého životního cyklu emisí CO2 z osobních automobilů a dodávek uváděných na trh EU a dále pro paliva a energii spotřebovávané těmito vozidly. 

Podle dohody bude do konce roku 2035 platit výjimka pro malé výrobce.

Předpokládaný další vývoj

Dohodu musí ještě potvrdit Rada a plénum EP.

Odkazy

Krátce…

EU přijala svůj postoj k nadcházející konferenci COP27 a COP15

  • Komise chce prosadit vyšší závazky na konferenci ke klimatu i biologické rozmanitosti.
  • Chce např. přesvědčit partnery k větším finančním příspěvkům.

Rada 24. 10. 2022 udělila Komisi mandát k vyjednávání na konferencích COP27 o klimatu a COP15 i biologické rozmanitosti. EU bude prosazovat intenzivnější opatření na celosvětové úrovni s cílem řešit vzájemně propojené krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a bude spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery, aby zajistila zdárný výsledek obou konferencí. Pro EU je zásadní přijmout na obou konferencích opatření, aby bylo možné plnit cíle Pařížské dohody a nadále směřovat k omezení globálního oteplování na 1,5 °C. Na COP27 bude usilovat o přijetí pracovního programu s cílem začít postupně rušit dotace na fosilní paliva, ukončovat těžbu uhlí, snižovat emise metanu a uvést cíle do souladu s hodnotou 1,5 °C. EU již své závazky uskutečňuje a je připravena je případně dále zvýšit s ohledem na probíhající jednání o balíku „Fit for 55“ (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021). EU a její členské státy jsou největším světovým přispěvatelem na financování opatření v oblasti klimatu, a chce na konferenci vybízet další dárce, aby zvýšili své vlastní příspěvky. Na konferenci COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu ve dnech 6.–18. 11. 2022 bude pokračovat práce na realizaci Pařížské dohody podepsané v roce 2015 potvrzené na konferenci COP26 v Glasgow, jejímž dlouhodobým cílem je omezit průměrný nárůst teploty do konce století ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí výrazně pod 2 °C a pokud možno na 1,5 °C. Jedním z hlavních cílů EU na konferenci COP15 bude do roku 2030 chránit 30 % půdy a 30 % oceánů, zejména ty oblasti, které jsou cenné pro biodiverzitu a ekosystémové služby. Celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost by měl stanovit cíle pro rok 2050 a měřitelné cíle pro rok 2030 v oblastech, jako je ochrana přírody, její obnova, využívání a financování. Na konferenci COP15 v Montrealu ve dnech 7.–19. 12. 2022 se 196 zemí pokusí dohodnout na globálním rámci pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti. Komise by chtěla z COP15 vytvořit „ekvivalent Pařížské dohody“ pro biologickou rozmanitost.

Rada našla shodu nad pravidly pro energetickou náročnost budov

  • Rada chce o rok posunout termín pro nulové emise nových veřejných budov oproti návrhu Komise.
  • Ve většině bodů souhlasí s návrhem Komise.

Rada 25. 10. 2022 přijala obecný přístup k návrhu na revizi směrnice o energetické náročnosti budov. Navrhovaná revize směrnice o energetické účinnosti budov kompletuje balík „Fit for 55” z července 2021 (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021 a v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu: Nová pravidla pro energetickou náročnost budov, pohlcování uhlíku a trestnou činnost proti životnímu prostředí”, Životní prostředí v prosinci 2021). Komise navrhla, aby od roku 2030 měly všechny nové budovy nulové emise, ovšem všechny nové veřejné budovy nulové emise již od roku 2027. Rada navrhuje posunout termín pro nové veřejné budovy o 1 rok, tj. od roku 2028 a možnost udělit výjimky např. historickým budovám nebo kostelům. Rada souhlasí se zavedením minimálních norem energetické náročnosti pro stávající veřejné budovy, stanovuje však 2 prahové hodnoty v případě stávajících jiných než obytných budov. 1. prahová hodnota by byla stanovena pod úrovní spotřeby primární energie u 15 % jiných než obytných budov v daném členském státě, které jsou energeticky nejnáročnější. Této hodnoty má být dosaženo u všech budov jiných než obytných do roku 2030. 2. prahová hodnota by byla stanovena pod úrovní spotřeby primární energie u 25 % takových budov, s cílem dosáhnout jí do roku 2034. U obytných budov mají členské státy snižovat energetickou náročnost dle vnitrostátní trajektorie s 2 kontrolními termíny: průměrná spotřeba primární energie do roku 2033 alespoň na úrovni energetické třídy D, do roku 2040 alespoň vnitrostátně stanovené hodnotě odvozené z postupného snižování průměrné spotřeby primární energie od roku 2033 do roku 2050 v souladu s transformací fondu obytných budov na fond budov s nulovými emisemi. Stupnice energetické náročnosti budov bude rozšířena o kategorii A0 pro budovy s nulovými emisemi a A+ pro budovy s nulovými emisemi, které přispívají do energetické sítě z OZE instalovaných na místě. Členské státy se dohodly na stanovení požadavků, které zajistí, aby všechny nové budovy byly navrženy tak, aby optimalizovaly svůj potenciál pro výrobu solární energie. Zavedení zařízení na výrobu solární energie má proběhnout na všech nových veřejných a jiných než obytných budovách s užitnou plochou větší než 250 m2 do konce roku 2026, na všech stávajících nových veřejných a jiných než obytných budovách procházejících významnou nebo rozsáhlou renovací, s užitnou podlahovou plochou větší než 400 m2, do konce roku 2027 a na všech nových obytných budovách do konce roku 2029. Nyní bude zahájeno jednání s EP.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.