10.01.2022
Euroskop
Zelená dohoda pro Evropu: Nová pravidla pro energetickou náročnost budov, pohlcování uhlíku a trestnou činnost proti životnímu prostředí, Instituce se dohodly na 8. akčním plánu pro životní prostředí
|
Zelená dohoda pro Evropu: Nová pravidla pro energetickou náročnost budov, pohlcování uhlíku a trestnou činnost proti životnímu prostředí
|
Communication from the Commission to the European Parliament and of the Council Sustainable Carbon Cycles (COM(2021)800)
Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the energy performance of buildings (COM(2021)802)
Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the protection of the environment through criminal law and replacing Directive 2008/99/EC (COM(2021)851)
-
Komise 15. 12. 2021 přijala balík 3 legislativních návrhů v rámci Zelené dohody pro Evropu. Jedná se o revizi směrnice o energetické náročnosti budov, sdělení s názvem „Udržitelné koloběhy uhlíku” a návrh nové směrnice EU k potírání trestné činnosti proti životnímu prostředí.
Pozadí
Budovy v EU spotřebují 40 % energie a vyprodukují 36 % emisí skleníkových plynů spojených se spotřebou energie; vytápění, chlazení a teplá voda představují 80 % energie spotřebovávané v domácnostech. Návrh úpravy směrnice o energetické náročnosti budov reflektuje strategii renovační vlny, kterou Komise předložila v říjnu 2020 s cílem do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční míru renovací budov (více v příspěvku „Komise zveřejnila strategii týkající se renovací, která je součástí Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v říjnu 2020). Předložený návrh revize stávající směrnice č. 844/2018 je součástí balíku „Fit for 55” s cílem dosáhnout do konce roku 2050 fond budov s nulovými emisemi. V současnosti je v EU více než 30 mil. ucelených částí budov s nadměrnou spotřebou energie, a tedy i vyššími náklady domácností za energie. Komise si od návrhu slibuje vedle dekarbonizace i přispění k cíli zmírnění energetické chudoby díky snížení energetické náročnosti budov a souvisejících nákladů na energie.
Zelená dohoda pro Evropu se sice zaměřuje na drastické snížení využívání fosilního uhlíku, avšak hospodářství EU bude i nadále potřebovat uhlík jako vstupní surovinu pro průmyslové procesy, jako je výroba syntetických paliv, plastů, kaučuku, chemických látek a dalších pokročilých materiálů. Tento uhlík budou podle Komise v narůstající míře zajišťovat biohospodářství a technologická řešení, která zachycují, využívají a pohlcují CO2. Uhlík může být pohlcován z atmosféry a udržitelně ukládán s pomocí přírodních i technologických řešení. Zdokonalené postupy při hospodaření s půdou, které napomáhají zachycování uhlíku nebo omezují jeho uvolňování do atmosféry, se označuje jako uhlíkové hospodářství. Technologická řešení se snaží zachycovat uhlík z výrobního procesu nebo přímo ze vzduchu a přepravovat jej z místa zdroje do vhodného úložiště, kde může být uložen na dlouhou dobu. Průmyslová řešení pro pohlcování uhlíku dnes ovšem prakticky neexistují. V rámci balíku Fit for 55 byl mj. stanoven celkový cíl EU pro pohlcování uhlíku přírodními propady uhlíku, který odpovídá 310 mil. t emisí CO2 do roku 2030 (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021).
Mezi nejzávažnější trestné činy proti životnímu prostředí podle Eurojustu patří nedovolený obchod s odpady a druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, trestné činy související se znečištěním a nezákonné obchodování s nebezpečnými látkami. Stávající pravidla však od páchání těchto trestných činů podle Komise dostatečně účinně neodrazují. Návrh o trestněprávní ochraně životního prostředí navazuje na hodnocení směrnice č. 99/2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí z roku 2008, které Komise zveřejnila v roce 2020. Z výsledků vyplývá, že počet úspěšně stíhaných případů v oblasti životního prostředí byl nízký, sankce nebyly dostatečně odrazující a přeshraniční spolupráce byla slabá. Původní směrnice by měla být zcela nahrazena novým návrhem.
Klíčové a sporné body
Energetická náročnost budov
Komise navrhuje, aby od roku 2030 měly všechny nové budovy nulové emise, ovšem všechny nové veřejné budovy nulové emise již od roku 2027. Budovy by měly vypouštět na místě uhlíkové emise z fosilních paliv a uvádět svůj potenciál globálního oteplování na základě emisí za celý životní cyklus na certifikátu energetické náročnosti. V otázce renovací navrhuje nové minimální normy energetické náročnosti na úrovni EU, které požadují, aby v každém členském státě bylo 15 % energeticky nejnáročnějšího fondu budov zmodernizováno tak, aby se z třídy G v certifikátu energetické náročnosti přesunuly alespoň do třídy F (u domů s nebytovými prostory do roku 2027, u domů s bytovými prostory do 2030). Třída A by měla odpovídat budovám s nulovými emisemi, zatímco třída G odpovídat 15 % budov s nejhorší energetickou náročností v každé zemi, přičemž zbývající budovy v zemi mají být rozděleny poměrně mezi zbývající třídy.
Změny mají doznat i certifikáty energetické náročnosti tak, aby byly jasnější a s více informacemi (obsahuje vzor s minimálním počtem společných ukazatelů i s výčtem těch dobrovolných). Povinnost jej zajistit se rozšiřuje i na budovy procházející větší renovací, na budovy, u nichž se obnovuje nájemní smlouva, na všechny veřejné budovy a na budovy, které se nabízejí k prodeji nebo pronájmu (včetně uvedení třídy energetické náročnosti na všech reklamách).
Od roku 2027 mají být zakázány finanční pobídky pro instalaci kotlů na fosilní paliva. Členské státy mají možnost tyto kotle v budovách úplně zakázat. Komise chce zavést požadavek, aby ve všech nových budovách – je-li to technicky proveditelné – bylo 100 % spotřeby energie na místě pokryto od roku 2030 energií z obnovitelných zdrojů (u veřejných budov od roku 2027).
Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu mají být rozšířeny o vnitrostátní plány renovace budov včetně programu ukončování využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení nejpozději do roku 2040 a způsob přeměny vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050 (měly by stanovit konkrétní harmonogramy pro dosažení vyšších tříd energetické náročnosti).
Návrh rovněž zavádí tzv. pas pro renovaci budov pro usnadnění přístupu k informacím pro spotřebitele a tzv. normy hypotečního portfolia s cílem motivovat poskytovatele úvěrů ke snižování energetické náročnosti jejich portfolia. Návrh rovněž podporuje zavádění dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla v obytných i komerčních budovách a vytváření více vyhrazených parkovacích míst pro jízdní kola.
Na úrovni EU má být financování na podporu renovací dostupné z několika zdrojů včetně ERDF, Fondu soudržnosti a Nástroje pro oživení a odolnost. To má být doplněno o podporu formou podpůrných i finančních nástrojů ze strany členských států. Definice tzv. rozsáhlých inovací má napomoci nasměrovat podporu na projekty, které budou skutečně zajišťovat vysoké úspory energie.
Komise rovněž zveřejnila pracovní dokument, v němž jsou představeny možné scénáře pro přechod k odolnějšímu, ekologičtějšímu a digitálnějšímu odvětví stavebnictví. Komise chce v návrhu revize směrnice řešit emise uhlíku během celého životního cyklu budovy zavedením povinného výpočtu a zveřejňování těchto informací pro novou výstavbu (tzv. emise vázaného uhlíku).
Pohlcování uhlíku
Sdělení se zabývá tím, jak zvyšovat míru pohlcování uhlíku z atmosféry. Podle Komise bude EU muset výrazně snížit svou závislost na fosilním uhlíku, rozšířit uhlíkové zemědělství s cílem ukládat více uhlíku v přírodě a podporovat průmyslová řešení pro udržitelné a ověřitelné pohlcování uhlíku a jeho recyklaci. V oblasti uhlíkového zemědělství mají střednědobá a dlouhodobá opatření vést k tomu, aby subjekty hospodařící s půdou za ukládání uhlíku a ochranu biologické rozmanitosti byly lépe odměňovány. Mezi opatření patří podpora tohoto postupu ze strany unijních programů (SZP, Horizont Evropa, LIFE), standardizace metodik pro vytvoření spolehlivého certifikačního rámce pro uhlíkové zemědělství a poskytování lepších znalostí, správa údajů a individualizované poradenské služby subjektům hospodařícím s půdou. Cílem sdělení je rovněž rozvíjet iniciativy v oblasti modrého uhlíku, neboť využívání přírodě blízkých řešení v pobřežních mokřadech a regenerativní akvakultuře představuje další přínos pro obnovu oceánů a produkci kyslíku a zajišťování potravin. Komise rovněž předestřela ambici stanovit cíl, aby aby do roku 2030 alespoň 20 % uhlíku v chemických a plastových výrobcích pocházelo z udržitelných nefosilních zdrojů. Komise očekává v souvislosti s tím i možnost vytvořit vnitřní trh pro zachycování, využívání a ukládání uhlíku a nezbytnou přeshraniční dopravní infrastrukturu pro CO2. Klíčovým nástrojem financování těchto technologií má být do budoucna inovační fond financovaný ze systému EU ETS.
Potenciál představuje např. zachycování a ukládání oxidu uhličitého přímo ze vzduchu (DACCS) nebo zachycování oxidu uhličitého ze spalování či fermentace biogenního uhlíku (BECCS) a následně jeho trvalé ukládání v geologických útvarech, dlouhodobě pak také mineralizace oxidu uhličitého v inovativních agregátech.
Rozvoj všech způsobů pohlcování uhlíku, včetně průmyslových řešení, by měl být udržitelný a měl by zamezit negativním dopadům na biologickou rozmanitost a ekosystémy, což platí zejména v případě technologií náročných na zdroje nebo energii (např. kvůli nadměrné poptávce po biomase).
Trestněprávní ochrana životního prostředí
Návrh směrnice ukládá členským státům povinnost přijmout trestněprávní opatření na ochranu životního prostředí. Definuje nové trestné činy proti životnímu prostředí, stanovuje minimální sazby sankcí a posiluje účinnost nejen přeshraniční spolupráce v oblasti prosazování práva. Konkrétně jsou specifikovány nové trestné činy v oblasti životního prostředí, jejichž postih je v EU možný, konkrétně např. nezákonný obchod se dřevem, nezákonnou recyklaci lodí nebo nezákonný odběr vody, a dále vyjasněny definice stávajících trestních činů.
V otázce účinnosti vyšetřování Komise navrhuje, aby každý členský stát vypracoval vnitrostátní strategie, které zajistí soudržný přístup na všech úrovních prosazování právních předpisů a dostupnost nezbytných zdrojů
Předpokládaný další vývoj
Rada a EP se budou zabývat návrhy směrnic. Legislativní návrh regulačního rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku předloží Komise do konce roku 2022.
Odkazy
- Zelená dohoda pro Evropu: Komise navrhuje podpořit renovaci a dekarbonizaci budov
- Otázky a odpovědi týkající se revize směrnice o energetické náročnosti budov
- Zelená dohoda pro Evropu: Návrhy Komise na odstraňování uhlíku, jeho recyklaci a udržitelné ukládání
- Otázky a odpovědi k udržitelným koloběhům uhlíku
- Zelená dohoda pro Evropu: Komise navrhuje posílit trestněprávní ochranu životního prostředí
- Otázky a odpovědi týkající se revidované směrnice EU o trestněprávní ochraně životního prostředí
- Communication from the Commission to the European Parliament and of the Council Sustainable Carbon Cycles (COM(2021)800)
- Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the energy performance of buildings (COM(2021)802)
- Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the protection of the environment through criminal law and replacing Directive 2008/99/EC (COM(2021)851)
Krátce…
Instituce se dohodly na 8. akčním plánu pro životní prostředí
|
Zástupci Rady a EP 1. 12. 2021 dosáhli dohody o podobě 8. akčního plánu pro životní prostředí. Coreper dohodu schválil 8. 12. 2021. Program bude tvořit vodítko pro tvorbu a provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu do roku 2030. Obsah dohody je následující: (1) Komise v roce 2024 provede přezkum v pol. období, pokud jde o pokrok dosažený při plnění tematických prioritních cílů. V návaznosti na tento přezkum by Komise měla případně předložit legislativní návrh, kterým bude k 8. akčnímu programu pro životní prostředí připojena příloha, jež bude obsahovat seznam a harmonogram opatření pro období po roce 2025; (2) Výrazné snížení materiálové a spotřební stopy EU, s cílem sladit je co nejdříve s limity planety, a to případně mimo jiné prostřednictvím zavedení cílů EU v oblasti snižování emisí do roku 2030; (3) Posílení environmentálních pobídek, jakož i postupné ukončování dotací škodících životnímu prostředí, zejména dotací na fosilní paliva (závazný rámec pro sledování pokroku členských států, stanovení lhůty pro postupné ukončení dotací na fosilní paliva, stanovení metodik pro identifikaci dalších dotací škodících životnímu prostředí do roku 2030 a vypracování souhrnného přehledu a souboru ukazatelů překračujících rámec HDP); a (4) Stanovení přísnějších požadavků pro každoroční hodnocení dosaženého pokroku Komisí, i mechanismu řízení zahrnujícího každoroční výměnu názorů mezi orgány (více v příspěvku „Členské státy budou jednat s EP o 8. akčním programu pro životní prostředí”, Životní prostředí v březnu 2020 a v příspěvku „Rada přijala závěry k chystanému 8. akčnímu programu EU pro životní prostředí”, Životní prostředí v říjnu 2019).