Institucionální záležitosti v květnu 2022

Komise zveřejnila nový evropský semestr, Komise zveřejnila jarní hospodářskou prognózu

  • Komise nenavrhuje zahájit nové postupy při nadměrném schodku
  • Hospodářská prognóza z jara 2022 předpokládá, že ekonomika EU bude v letech 2022 a 2023 dále růst.

Komise představila jarní balík evropského semestru

  • Jarní balík Komise týkající se evropského semestru 2022 poskytuje členským státům podporu a pokyny v době, kdy uplynuly 2 roky od 1. dopadů pandemie COVID-19 a kdy probíhá ruská invaze na Ukrajinu.
  • Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci.
  • V doporučeních pro jednotlivé země přijatých v rámci evropského semestru je uvedeno, jak by členské státy měly adekvátně reagovat na přetrvávající a nové výzvy a plnit společné klíčové politické cíle.
  • Doporučení se zabývají také snižováním závislosti na fosilních palivech prostřednictvím reforem a investic v souladu s prioritami iniciativy REPowerEU a se Zelenou dohodou pro Evropu.
  • Komise nenavrhuje zahájit nové postupy při nadměrném schodku.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Central bank, the European Economic and Social Committee, the Committee of the Regions and the European Investment bank: 2022 European Semester – Spring Package (COM(2022) 600)

  • Komise 23. 5. 2022 představila jarní balík evropského semestru.

Pozadí

Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU. Je součástí rámce pro správu ekonomických záležitostí EU Ačkoli byl původně převážně ekonomickým procesem, v rámci dalšího vývoje do něj byly začleněny další příslušné oblasti politiky.

Je zaměřen na období 6 měsíců od začátku každého roku. Během evropského semestru uvádějí členské státy své rozpočtové a hospodářské politiky do souladu s pravidly dohodnutými na úrovni EU.

Evropský semestr se týká různých okruhů koordinace hospodářských a sociálních politik:

  • strukturálních reforem zaměřených na podporu růstu a zaměstnanosti,
  • sociálních politik a politik zaměstnanosti v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv,
  • strukturálních reforem stanovených v národních plánech pro oživení a odolnost,
  • fiskálních politik s cílem zajistit udržitelnost veřejných financí v souladu s Paktem o stabilitě a růstu,
  • zamezení nadměrné makroekonomické nerovnováze.

V návaznosti na vyhlášení evropského pilíře sociálních práv představuje evropský semestr rovněž rámec pro koordinaci a monitorování úsilí členských států při plnění zásad a práv stanovených v tomto pilíři.

Klíčové a sporné body

Jarní balík Komise týkající se evropského semestru 2022 má poskytovat členským státům podporu a pokyny v době, kdy uplynuly 2 roky od prvních dopadů pandemie COVID-19 a kdy probíhá ruská invaze na Ukrajinu. 

Propojení evropského semestru, Nástroje pro oživení a odolnost a iniciativy REPowerEU

Iniciativa REPowerEUsnížit naši závislost na ruských fosilních palivech tím, že má urychlit přechod na čistou energii a spojí naše síly pro dosažení odolnějšího energetického systému a skutečné energetické unie. Evropský semestr a Nástroj pro oživení a odolnost, které jsou jádrem nástroje NextGenerationEU, vytvářejí solidní rámec pro zajištění účinné koordinace politik a řešení současných výzev. Nástroj pro oživení a odolnost má v nadcházejících letech hybnou silou reformních a investičních programů členských států. Je hlavním nástrojem pro dosažení rychlé souběžné ekologické a digitální transformace a pro posílení odolnosti členských států, mimo jiné prováděním vnitrostátních a přeshraničních opatření v souladu s iniciativou REPowerEU. V doporučeních pro jednotlivé země přijatých v rámci evropského semestru je uvedeno, jak by členské státy měly adekvátně reagovat na přetrvávající a nové výzvy a plnit společné klíčové politické cíle. Doporučení se zabývají také snižováním závislosti na fosilních palivech prostřednictvím reforem a investic v souladu s prioritami iniciativy REPowerEU a se Zelenou dohodou pro Evropu.

Pokyny pro fiskální politiku

Aktivace obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v březnu 2020 umožnila členským státům reagovat a přijímat mimořádná opatření zaměřená na minimalizaci hospodářského a sociálního dopadu pandemie (více v příspěvku „Komise chce aktivovat obecnou únikovou doložku fiskálního rámce”, Institucionální záležitosti v březnu 2020). Díky koordinovaným politickým opatřením se podařilo ekonomické důsledky zmírnit a vytvořit podmínky pro silné oživení v roce 2021. Politická opatření zaměřená na zmírnění dopadu vyšších cen energie a na podporu těch, kteří prchají před válkou, mají přispět v roce 2022 k expanzivní orientaci fiskální politiky EU jako celku. V rámci fiskální politiky by měly být navýšeny veřejné investice do ekologické a digitální transformace a energetické bezpečnosti. K dosažení vyšší míry investic je důležité, aby byly včas uskutečněny všechny kroky obsažené v plánech pro oživení a odolnost. Fiskální politika by měla být v roce 2023 obezřetná: měla by udržet pod kontrolou růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a zároveň by měla umožnit působení automatických stabilizátorů a zahrnovat dočasná a cílená opatření ke zmírnění dopadu energetické krize a k poskytnutí humanitární pomoci lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajinu. Fiskální plány členských států na příští rok by navíc měly být ukotveny obezřetnými střednědobými postupy korekce, které by zohledňovaly výzvy v oblasti fiskální udržitelnosti plynoucí z vysokých měr zadlužení, které se ještě zvýšily v důsledku pandemie. V neposlední řadě by fiskální politika měla být připravena přizpůsobit běžné výdaje aktuálnímu vývoji situace. omise se domnívá, že podmínky pro zachování obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v roce 2023 a pro její deaktivaci od roku 2024 jsou splněny (více v příspěvku „Komise se zabývala dopady pandemie na fiskální politiku”, Institucionální záležitosti v březnu 2021). Zvýšená nejistota a silná rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu v souvislosti s válkou na Ukrajině, bezprecedentním nárůstem cen energií a pokračujícím narušením dodavatelských řetězců vyžadují, aby se obecná úniková doložka uplatnila i v roce 2023. Pokračující uplatňování obecné únikové doložky v roce 2023 má poskytnout prostor pro to, aby vnitrostátní fiskální politika mohla v případě potřeby rychle reagovat.

Zpráva podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o dodržování kritérií schodku a dluhu

Komise přijala zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SFEU) pro 18 členských států (Belgie, Bulharsko, Česko, Německo, Řecko, Španělsko, Francii, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Estonsko, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko). Účelem zprávy je přezkoumat, zda členské státy dodržují kritéria schodku a dluhu stanovená ve Smlouvě. Plnění kritéria schodku bylo hodnoceno pro všechny uvedené členské státy s výjimkou Finska. V případě Litvy, Estonska a Polska byla zpráva vypracována proto, že jejich plánovaný schodek na rok 2022 překročil referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě, v případě zbývajících členských států proto, že jejich schodek tuto hodnotu přesáhl v roce 2021. Pandemie má i nadále mimořádný makroekonomický a fiskální dopad, který spolu se stávající geopolitickou situací vede k výjimečné nejistotě, a to i pokud jde o stanovení podrobného směrování fiskální politiky. Komise proto nenavrhuje zahájit nové postupy při nadměrném schodku. 

Řešení makroekonomické nerovnováhy

Komise identifikovala makroekonomickou nerovnováhu u 12 členských států, které byly ve zprávě mechanismu varování 2022 vybrány pro hloubkový přezkum. Irsko a Chorvatsko se již s nerovnováhou nepotýkají. V Irsku a v Chorvatsku se míry zadlužení v průběhu let výrazně snížily a nadále vykazují silnou dynamiku poklesu. 7 členských států (Německo, Španělsko, Francie, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko) se s nerovnováhou nadále potýká. U 3 členských států (Řecko, Itálie a Kypr) je nerovnováha i nadále nadměrná. Celkově lze konstatovat, že se zranitelnosti v různých členských státech snižují a klesají pod úroveň před pandemií, což odůvodňuje revizi klasifikace nerovnováhy v případě 2 zemí, které v této oblasti dosáhly značného pokroku.

Dále Komise přijala stanoviska k návrhům rozpočtových plánů Německa a Portugalska na rok 2022 a 14. zprávu o posíleném dohledu nad Řeckem, která uvádí, že země přijala nezbytná opatření k dosažení dohodnutých závazků, a to navzdory náročným okolnostem vyvolaným hospodářskými důsledky nových vln pandemie a ruské invaze na Ukrajinu. Euroskupina by na základě této zprávy mohla rozhodnout o uvolnění dalšího souboru politicky podmíněných opatření k řešení dluhu. Komise rovněž přijala zprávy o dohledu nad Kyprem, Irskem, Španělskem a Portugalskem po ukončení programu. Ze zpráv vyplývá, že schopnost jednotlivých dotčených členských států splácet je i nadále dobrá.

Hlavní směry politik zaměstnanosti

Komise rovněž formou rozhodnutí Rady navrhuje hlavní směry politik zaměstnanosti členských států na rok 2022. Tyto hlavní směry každoročně stanoví společné priority pro zvýšení spravedlnosti a inkluzivnosti vnitrostátních politik zaměstnanosti a sociálních věcí. Členské státy budou vyzvány, aby tyto hlavní směry schválily. V hlavních směrech je navrženo, jak pokračovat v modernizaci institucí trhu práce, vzdělávání a odborné přípravy i systémů sociální ochrany a zdravotní péče, aby se zajistilo jejich spravedlivé a inkluzivní nastavení. Komise se při návrhu letošní aktualizace hlavních směrů politik zaměstnanosti zaměřuje na prostředí po skončení pandemie COVID-19, na zajištění spravedlivé ekologické a digitální transformace i na zohlednění nedávných politických iniciativ, včetně reakce na ruskou invazi na Ukrajinu.

Pokrok při plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje

Komise je i nadále odhodlána začleňovat cíle udržitelného rozvoje OSN do evropského semestru.  Zprávy o jednotlivých zemích odkazují na plány pro oživení a odolnost 24 členských států, které přijala Rada. Podpora poskytovaná prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost je základem značného počtu reforem a investic, které by členským státům měly při plnění výše uvedených cílů umožnit dosáhnout dalšího pokroku. Souběžně s jarním balíkem Eurostat vydal monitorovací zprávu o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU. Za posledních 5 let, za něž jsou k dispozici příslušné údaje, EU pokročila při plnění většiny cílů udržitelného rozvoje. Největšího pokroku dosáhla na cestě k podpoře míru a osobní bezpečnosti na území EU a při zlepšování přístupu ke spravedlnosti a důvěry v instituce (cíl udržitelného rozvoje č. 16). 

Předpokládaný další vývoj

Komise má poskytnout pokyny k možným změnám rámce pro správu ekonomických záležitostí po letní přestávce a s dostatečným předstihem před rokem 2023. Rozpočtovou situaci členských států znovu posoudí na podzim 2022. Na základě výsledných údajů za rok 2022 na jaře 2023 vyhodnotí, zda je vhodné navrhnout zahájení postupu při nadměrném schodku, zejména s přihlédnutím k plnění fiskálních doporučení pro jednotlivé země. Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby orgány balík projednaly a schválily pokyny, které byly předloženy. Očekává se, že s EP zahájí dialog o obsahu tohoto balíku a o každém dalším kroku v cyklu evropského semestru.

Odkazy

Krátce…

Komise zveřejnila jarní hospodářskou prognózu

  • Komise zveřejnila jarní hospodářskou prognózu.
  • Hospodářská prognóza z jara 2022 předpokládá, že ekonomika EU bude v letech 2022 a 2023 dále růst.
  • V projekcích se předpokládá, že nedojde k žádným změnám politik s výjimkou těch, jejichž dostatečně podrobná podoba již byla oznámena.
  • Rizika pro prognózu hospodářské aktivity a inflace jsou do značné míry závislá na vývoji války na Ukrajině, zejména pak na jejím dopadu na trhy s energií.

Komise 16. 5. 2022 zveřejnila jarní hospodářskou prognózu. Prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 29. 4. 2022. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje informace, které byly k dispozici do 29. 4. 2022. V projekcích se předpokládá, že nedojde k žádným změnám politik s výjimkou těch, jejichž dostatečně podrobná podoba již byla oznámena. Komise zveřejňuje každoročně 2 souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a 2 prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu (více v příspěvku „Komise zveřejnila hospodářskou prognózu pro podzim 2021”, Institucionální záležitosti v listopadu 2021). Letní hospodářská prognóza Komise, která by měla být předložena v červenci 2022, by měla obsahovat aktualizované projekce HDP a inflace. Před vypuknutím války na Ukrajině se očekávala dlouhodobě silná expanze hospodářství EU. Jelikož válka vyvíjí další tlaky na růst cen komodit, vede k novým narušením dodávek a rostoucí nejistotě a zhoršuje přetrvávající překážky růstu,což vedlo Komisi k revizi výhledu růstu EU směrem dolů a prognózy inflace směrem nahoru. HDP EU zůstane v horizontu prognózy v kladných číslech, a to díky kombinovanému účinku opětovného otevření ekonomik po ukončení opatření k omezení volného pohybu osob a silných politických opatření přijatých na podporu růstu během pandemie. Konkrétně opětovné otevření služeb, v nichž dochází k častým kontaktům, ke kterému došlo po pandemii, jakož i silný a stále se zlepšující trh práce, nižší akumulace úspor a fiskální opatření ke kompenzaci rostoucích cen energie mají podpořit soukromou spotřebu. Investice by měly těžit z plného zavedení Nástroje pro oživení a odolnost a z provádění doprovodného programu reforem. Růst reálného HDP v EU i v eurozóně se nyní očekává ve výši 2,7 % v roce 2022 a 2,3 % v roce 2023, což představuje pokles z hodnot 4,0 % a 2,8 % (2,7 % v eurozóně) uvedených v průběžné zimní hospodářské prognóze 2022. Růst produkce se v průběhu roku snížil z 2,1 % na 0,8 %. Nejzávažnější dopad na světové hospodářství a hospodářství EU mají ceny energetických komodit. Ty se z nízkých úrovní zaznamenaných během pandemie výrazně zvýšily již před válkou, avšak nejistota ohledně dodavatelských řetězců vyvíjela tlak na jejich další růst a současně došlo i ke zvýšení jejich volatility. Totéž platí pro potraviny a další základní zboží a služby, přičemž kupní síla domácností klesá. K otřesům v oblasti světového obchodu v důsledku drastických opatření proti šíření onemocnění COVID-19, která jsou stále uplatňována v některých částech Číny a jež zatěžují výrobu, se přidaly problémy s logistikou a narušení dodavatelských řetězců způsobená válkou, jakož i nárůst vstupních nákladů u široké škály surovin. Inflace od začátku roku 2021 zrychluje. Z 4,6 % meziročně v posledním čtvrtletí roku 2021 se v 1. čtvrtletí 2022 zvýšila na 6,1 %. Celková inflace v eurozóně vzrostla v dubnu 2022 na 7,5 %, tedy na nejvyšší míru v historii EMU. Inflace v Eurozóně by měla v roce 2022 vystoupat na 6,1 % a v roce 2023 se pak snížit na 2,7 %. Pro rok 2022 jako celek tento výhled představuje značnou revizi směrem nahoru ve srovnání s průběžnou prognózou ze zimy 2022 (3,5 %). Očekává se, že inflace dosáhne vrcholu na hodnotě 6,9 % ve 2. čtvrtletí tohoto roku a poté bude postupně klesat. V případě EU se očekává, že inflace vzroste z 2,9 % v roce 2021 na 6,8 % v roce 2022 a v roce 2023 opět klesne na 3,2 %. Předpokládá se, že průměrná jádrová inflace se bude v letech 2022 a 2023 pohybovat nad 3 % jak v EU, tak v eurozóně. Trh práce vstupuje do nové krize v dobré kondici. V roce 2021 bylo v hospodářství EU vytvořeno více než 5,2 mil. pracovních míst, což na trh práce přilákalo o téměř 3,5 mil. více osob. Kromě toho se počet nezaměstnaných snížil o téměř 1,8 mil. osob. Míra nezaměstnanosti na konci roku 2021 klesla pod předchozí rekordně nízkou úroveň. Podle očekávání se podmínky na trhu práce budou dále zlepšovat. Odhaduje se, že zaměstnanost v EU letos vzroste o 1,2 %, ačkoli toto meziroční tempo růstu je převážně důsledkem silné dynamiky z 2. poloviny minulého roku. Předpokládá se, že lidé prchající před válkou na Ukrajině do EU budou na trhy práce vstupovat jen pozvolně, přičemž hmatatelné dopady se projeví až od příštího roku. Podle odhadů má míra nezaměstnanosti v EU dále klesnout, a to na 6,7 % v tomto roce a 6,5 % v roce 2023 v EU a na 7,3 % v roce 2022 a 7,0 % v eurozóně v roce 2023. Navzdory nákladům na opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energie a na podporu lidí prchajících z Ukrajiny má souhrnný schodek veřejných financí v EU v letech 2022 a 2023 dále klesat, a to ruku v ruce s rušením dočasných podpůrných opatření v souvislosti s pandemií COVID-19. Očekává se, že schodek v EU klesne z 4,7 % HDP v roce 2021 na 3,6 % HDP v roce 2022 a na 2,5 % v roce 2023 (3,7 % a 2,5 % v eurozóně). Po poklesu v roce 2021 na přibližně 90 % (97 % v eurozóně) z historického maxima téměř 92 % HDP v roce 2020 (téměř 100 % v eurozóně) se očekává, že souhrnný poměr dluhu k HDP v EU klesne přibližně na 87 % v roce 2022 a na 85 % v roce 2023 (95 % v eurozóně a 93 % v eurozóně), a tedy zůstane nad úrovní před pandemií COVID-19. Rizika pro prognózu hospodářské aktivity a inflace jsou do značné míry závislá na vývoji války, zejména pak na jejím dopadu na trhy s energií. Vzhledem k vysoké nejistotě doprovází základní prognózu i modelová analýza scénářů, která simuluje dopad vyšších cen energetických komodit, jakož i naprostého odříznutí dodávek plynu z Ruska. V tomto druhém, nepříznivějším scénáři by se míra růstu HDP v roce 2022 pohybovala přibližně kolem 2,5 p. b. a v roce 2023 kolem 1 p. b., zatímco inflace by se zvýšila o 3 p. b. v roce 2022 a o více než 1 p.b. v roce 2023, což přesahuje základní projekci. Kromě těchto potenciálních narušení dodávek energie by mohly problémy v dodavatelských řetězcíchNeočekávaně intenzivnější sekundární účinky by spolu s dováženým inflačním šokem mohly znásobit stagflační síly. Silné inflační tlaky rovněž přinášejí zvýšené riziko pro podmínky financování. A v neposlední řadě zůstává rizikovým faktorem onemocnění COVID-19. Kromě těchto bezprostředních rizik vede ruská invaze na Ukrajinu k hospodářskému odklonu EU od Ruska, jehož důsledky je v této fázi obtížné plně podchytit.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Agentura EU pro Kosmický program @EU4Space pořádá ve dnech 9. – 10. 12. Dny otevřených dveří. Letošní ročník s tématem “Pozoruj, naviguj, komunikuj” je zaměřen na to, jak složky Kosmického programu EU pomáhají v každodenních situacích ⤵️

https://euroskop.cz/2022/12/08/agentura-eu-pro-kosmicky-program-porada-9-10-prosince-dny-otevrenych-dveri/

#EUSPAOpenDays

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.