Institucionální záležitosti v listopadu 2021

10.12.2021
Euroskop

Komise představila podzimní evropský semestr, Rada přijala závěry k budoucnosti evropského semestru, Komise zveřejnila hospodářskou prognózu pro podzim 2021, Instituce se dohodly na podobě rozpočtu na rok 2022

  • Komise zveřejnila svůj pravidelný podzimní výhled koordinace hospodářských politik
  • Rada očekává v budoucnosti od evropského semestru přispění k posilování ekonomické odolnosti
  • Podle prognózy se ekonomika EU zotavuje rychleji, než se čekalo
  • Rada a EP našly shodu na podobě rozpočtu 2022

Komise představila podzimní evropský semestr

  • Komise zahájila cyklus evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik 2022.

  • Podle balíku má EU z krize vyjít silnější a má být více ekologická a digitální.
  • Balík vychází s hospodářské prognózy z podzimu 2021.
  • Podzimní balík obsahuje mj. roční analýzu udržitelného růstu a stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Central Bank, the European Economic and Social Committee, the Committee of the Regions and the European Investment Bank: Annual Sustainable Growth Survey 2022 (COM(2021)740)

  • Komise 24. 11. 2021 zahájila podzimní cyklus evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik 2022.

Pozadí

Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU. Je součástí rámce pro správu ekonomických záležitostí EU Ačkoli byl původně převážně ekonomickým procesem, v rámci dalšího vývoje do něj byly začleněny další příslušné oblasti politiky.

Je zaměřen na období 6 měsíců od začátku každého roku. Během evropského semestru uvádějí členské státy své rozpočtové a hospodářské politiky do souladu s pravidly dohodnutými na úrovni EU.

Evropský semestr se týká různých okruhů koordinace hospodářských a sociálních politik:

  • strukturálních reforem zaměřených na podporu růstu a zaměstnanosti,

  • sociálních politik a politik zaměstnanosti v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv,

  • strukturálních reforem stanovených v národních plánech pro oživení a odolnost,

  • fiskálních politik s cílem zajistit udržitelnost veřejných financí v souladu s Paktem o stabilitě a růstu,

  • zamezení nadměrné makroekonomické nerovnováze.

V návaznosti na vyhlášení evropského pilíře sociálních práv představuje evropský semestr rovněž rámec pro koordinaci a monitorování úsilí členských států při plnění zásad a práv stanovených v tomto pilíři.

Klíčové a sporné body

Podzimní balík k evropskému semestru zahrnuje roční analýzu udržitelného růstu, stanoviska k návrhům rozpočtových plánů zemí eurozóny na rok 2022, politická doporučení pro eurozónu a návrh Komise na společnou zprávu o zaměstnanosti. Balík vychází z hospodářské prognózy z podzimu 2021, podle níž evropská ekonomika přechází z fáze oživení do fáze expanze, ale momentálně čelí novým nepřízním.

Konkrétně podzimní balík obsahuje:

  • Roční analýzu udržitelného růstu, která vytyčuje program na rok 2022, jež EU má odklonit od krizového řízení a navést ji na cestu udržitelného a spravedlivého oživení ekonomiky. Analýza také popisuje, jak by měl být do nového cyklu evropského semestru více integrován Nástroj pro oživení a odolnost jakožto ústřední prvek plánu NextGenerationEU (více v příspěvku „Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost”, Institucionální záležitosti v únoru 2021). Roční analýza udržitelného růstu rovněž uvádí, jak by měly být do evropského semestru dále integrovány cíle udržitelného rozvoje, aby bylo zajištěno plně aktualizované a konzistentní podávání zpráv o těchto cílech ve všech členských státech. Nástroj pro oživení a odolnost s rozpočtem ve výši 723,8 mld. € ve formě příspěvků a půjček by měl hrát hlavní úlohu při budování odolné ekonomiky postavené na spravedlnosti. Komise taktéž odsouhlasila 22 národních plánů pro oživení a odolnost, přičemž všechny tyto plány schválila i Rada (více v příspěvku „ČR předložila svůj plán pro oživení”, Institucionální záležitosti v červnu 2021 a v příspěvku „Rada uvítala plány na posouzení ČR a Irska na podporu oživení a odolnosti”, Institucionální záležitosti v září 2021). Od srpna 2021 tak bylo v rámci předběžného financování uvolněno 52,3 mld. € ve prospěch 17 členských států. Celkově čítají plány, jež Rada dosud schválila, 291 mld. € ve formě příspěvků a 154 mld. € ve formě půjček. Momentálně se pozornost zaměřuje na realizaci těchto plánů v praxi. Předběžné financování z Nástroje pro oživení a odolnost již začalo podle Komise přispívat ke 4 rozměrům konkurenceschopné udržitelnosti, které rozlišuje roční analýza udržitelného růstu: k environmentální udržitelnosti, produktivitě, spravedlnosti a makroekonomické stabilitě. Vnitrostátní reformy a investice členských států mají podle Komise tyto priority stanovené v roční analýze udržitelného růstu reflektovat.

  • Stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů na rok 2022 vycházející z doporučení v oblasti fiskální politiky, která přijala Rada v červnu 2021 (více v příspěvku „Rada přijala doporučení týkající se evropského semestru”, Institucionální záležitosti v červnu 2021). Z příspěvků v rámci Nástroje pro oživení a odolnost bude v roce 2022 financováno 24 % celkového objemu opatření na podporu oživení. Předpokládá se, že nastavení fiskální politiky v eurozóně by mělo být v období 2020–2022 expanzivní. Dále se očekává, že přibližně ve ¼ členských států bude podpůrné fiskální nastavení založeno na investicích financovaných z vnitrostátních i unijních zdrojů.

  • Doporučení pro eurozónu 2022, která představuje pro členské státy eurozóny individuální poradenství k tématům, jež mají vliv na fungování eurozóny jako celku. Podle tohoto doporučení mají členské státy eurozóny v letech 2022–2023 jednotlivě i společně v rámci euroskupiny podnikat kroky k tomu, aby dalším využíváním a koordinací vnitrostátních fiskálních politik účinně podporovaly udržitelné oživení. Doporučení vyzývá k tomu, aby bylo v roce 2022 v celé eurozóně zachováno mírně podpůrné nastavení fiskální politiky a aby opatření fiskální politiky postupně přecházela k investicím, jež podporují odolné a udržitelné oživení. Podle doporučení by se rovněž mělo dále pracovat na dokončení bankovní unie a na posílení mezinárodní úlohy eura a měl by být podporován proces tvorby digitálního eura.

  • Zprávu mechanismu varováni, jež je screeningovým nástrojem, který by měl odhalit potenciální makroekonomické nerovnováhy. Letošní zpráva dospěla k závěru, že u 12 členských států existují důvody pro hloubkový přezkum – jedná se o Francii, Chorvatsko, Irsko, Itálii, Kypr, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko a Švédsko. Tyto členské státy byly podrobeny hloubkovému přezkumu v předchozím ročním cyklu dohledu v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a mělo se za to, že se potýkají s nerovnováhami (Francie, Chorvatsko, Irsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko) nebo s nadměrnými nerovnováhami (Itálie, Kypr a Řecko). Nové hloubkové přezkumy mají posoudit, jak se tyto nerovnováhy změnily, a mají zanalyzovat jejich závažnost, vývoj a politickou reakci ze strany daných členských států, aby byla dosavadní posouzení aktualizována a byly vyhodnoceny případné zbývající politické potřeby.

  • Opatření v rámci Paktu stability a růstu týkající se Rumunska, jelikož Rumunsko v roce 2019 překročilo prahovou hodnotu schodku podle Smlouvy, a proto je vůči němu od dubna 2020 veden postup při nadměrném schodku. V červnu 2021 přijala Rada nové doporučení, aby Rumunsko nadměrný schodek veřejných financí odstranilo nejpozději do roku 2024 (více v příspěvku „Komise představila jarní evropský semestr”, Institucionální záležitosti v červnu 2021). Jelikož země dosáhla průběžného cíle pro rok 2021, nemělo by se momentálně podle Komise přijímat žádné rozhodnutí o dalších krocích v rámci postupu. Až nová rumunská vláda předloží rozpočet na rok 2022 a střednědobou fiskální strategii, Komise by měla rozpočtovou situaci tohoto státu znovu posoudit.

  • Zprávu o posíleném dohledu a zprávy o dohledu po ukončení programu. 12. zpráva o posíleném dohledu nad Řeckem shledala, že země dále pokročila v plnění dohodnutých závazků, třebaže v některých oblastech došlo ke zpožděním – ta jsou však částečně dána náročnými okolnostmi, jež zapříčinila pandemie COVID-19 a katastrofické požáry v srpnu 2021. Euroskupina by na základě této zprávy mohla rozhodnout o uvolnění dalšího souboru politicky podmíněných opatření k řešení dluhu. Zprávy o dohledu po ukončení programu, které se zabývaly Španělskem, Portugalskem, Kyprem a Irskem, zjistily, že všechny 4 členské státy jsou dále schopny obsluhovat své zbývající dluhy.

  • Návrh společné zprávy o zaměstnanosti potvrzuje, že trh práce se zotavuje, přestože zaměstnanost se ještě nevrátila na předkrizovou úroveň. Krize COVID-19 se dotkla zejména mladých lidí, lidí s nestandardními formami zaměstnání, OSVČ a státních příslušníků třetích zemí. Za těchto okolností jsou obzvláště důležité aktivní politiky na trhu práce, zejména podpora přechodů mezi zaměstnáními. Úkolem proto zůstává zajistit, aby lidé byli vybaveni dovednostmi, které budou na trzích práce do budoucna zapotřebí. Systémy sociální ochrany pomohly ustát krizi COVID-19, aniž by se podstatně zvýšilo riziko chudoby nebo příjmová nerovnost. To se podařilo i díky značné podpoře na unijní a národní úrovni – přispěly k tomu například režimy zkrácené pracovní doby a další opatření k zachování pracovních míst zavedená nebo rozšířená během krize a financovaná z nástroje SURE. Na sociálním summitu v Portu potvrdili vedoucí představitelé EU Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, který vytyčuje 3 hlavní cíle EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030 (více v příspěvku „Proběhl sociální summit v Portu”, Zaměstnanost a sociální věci v květnu 2021). Tyto cíle se nyní začleňují do společné zprávy o zaměstnanosti.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzývá euroskupinu a Radu, aby balík projednaly a schválily pokyny, které vydala. Zahájí též dialog s EP o obsahu tohoto balíku a o každém následném kroku v cyklu evropského semestru.

Odkazy

Krátce…

Rada přijala závěry k budoucnosti evropského semestru

  • Rada přijala závěry v kontextu Nástroje pro oživení a odolnost.
  • V závěrech Rada udává budoucí směřování rámce pro každoroční koordinaci hospodářských, fiskálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU.

Rada se 9. 11. 2021 dohodla na závěrech týkajících se budoucnosti evropského semestru v kontextu Nástroje pro oživení a odolnost. Závěry ve zkratce obsahují to, že Rada: (1) vítá, že úprava evropského semestru v letech 2020–2021, a to i pokud jde o fiskální pokyny, přispěla ke koordinaci politických opatření k účinnému zvládnutí pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře udržitelného oživení, (2) zdůrazňuje, že evropský semestr a Nástroj pro oživení a odolnost by měly i nadále řešit dopady krize a přispívat k posilování ekonomické odolnosti a udržitelného, dynamického a inkluzivního dlouhodobého růstu, a zlepšovat tak konvergenci ekonomik EU, aniž by docházelo ke zdvojování úsilí, (3) vyzývá k urychlenému návratu k hlavním prvkům evropského semestru v cyklu 2022, zejména k opětovnému předkládání zpráv o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země, (4) zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země by se měla zaměřit na komplexní škálu výzev týkajících se hospodářských a fiskálních politik a politik zaměstnanosti, včetně těch, které mají značný přesah do jiných oblastí, (5) očekává včasné pokyny Komise týkající se požadavků na podávání zpráv a monitorování ze strany členských států, zejména pokud jde o minimální požadavky na každoroční národní programy reforem, (6) poukazuje na význam otevřeného dialogu s útvary Komise o hospodářských a fiskálních politikách a politikách zaměstnanosti členských států v průběhu celého cyklu evropského semestru, (7) zdůrazňuje, že ruku v ruce s odpovědností členských států musí být zajištěna transparentnost celého procesu, (8) poukazuje na potřebu zajistit hospodářské oživení, a to i s ohledem na nejistotu ekonomického výhledu a asymetrické dopady této krize, a současně dbát na to, aby fiskální politika byla aktivní a přizpůsobená okolnostem a ve střednědobém horizontu byla zachována fiskální udržitelnost, (9) zdůrazňuje, že v rámci evropského semestru je důležité i nadále monitorovat provádění doporučení pro jednotlivé země a informovat o každoročním hodnocení pokroku dosaženého při tomto provádění a (10) plánuje důkladné projednání přezkumu správy ekonomických záležitostí, který Komise obnovila v říjnu 2021, a jeho možných důsledků pro fungování evropského semestru, zejména pokud jde o Pakt stability a růstu a postup při makroekonomické nerovnováze (více v příspěvku „Komise obnovuje přezkum správy ekonomických záležitostí EU”, Institucionální záležitosti v říjnu 2021).

Komise zveřejnila hospodářskou prognózu pro podzim 2021

  • Podle hospodářské prognózy na podzim 2021 má dojít k expanzi i v horšících se podmínkách.

  • Hlavním výsledkem prognózy je, že se hospodářství EU navrací k expanzi rychleji než se původně očekávalo. Trh práce se má dále zlepšovat a taktéž došlo k nižším schodkům, než se očekávalo. Dočasné globální cenové tlaky vedou k růstu inflace na 10leté maximum a nejistota a rizika spojená s výhledem růstu jsou stále velmi vysoká.

Komise 11. 11. 2021 zveřejnila hospodářskou prognózu na podzim 2021. Dle hospodářské prognózy se ekonomika EU z recese způsobené pandemií zotavuje rychleji, než se očekávalo. Na jaře již probíhaly očkovací kampaně a začala se rušit omezení, což umožnilo obnovení růstu. Ten v nezmenšené míře pokračoval i během léta díky otevření ekonomiky. Navzdory zhoršujícím se podmínkám se očekává, že hospodářství EU se bude v horizontu prognózy nadále dařit a v letech 2021–2023 dosáhne míry růstu ve výši 5 %, 4,3 % a 2,5 %. Míra růstu v eurozóně by měla být v roce 2021 a 2022 stejná jako v EU a v roce 2023 by měla činit 2,4 %. Tento výhled do značné míry závisí na 2 faktorech: na vývoji pandemie COVID-19 a na tempu, kterým se nabídka přizpůsobí prudké změně poptávky, k níž došlo po opětovném otevření ekonomiky. Komise zveřejňuje každoročně 2 souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a 2 prognózy průběžné (zimní a letní). Konkrétní výsledky prognózy naznačují, že se hospodářství EU se navrací k expanzi rychleji než se původně očekávalo. Trh práce se má dále zlepšovat a taktéž došlo k nižším schodkům, než se očekávalo. Dočasné globální cenové tlaky vedou k růstu inflace na 10leté maximum a nejistota a rizika spojená s výhledem růstu jsou stále velmi vysoká. Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu. Zimní hospodářská prognóza Komise, která by měla být předložena v únoru 2022, bude obsahovat aktualizované projekce HDP a inflace.

Instituce se dohodly na podobě rozpočtu na rok 2022

  • EP a Rada dosáhly neformální politické dohody na návrh Komise o rozpočtu EU na rok 2022.

  • Dohodnuty byly závazky ve výši 169 mld. € a platby ve výši 170,6 mld. €.

EP a Rada 15. 11. 2021 dosáhly neformální politické dohody o rozpočtu EU na rok 2022. Jedná se o 2. rozpočet víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027. Dohodnuty byly závazky ve výši 169,5 mld. € a platby ve výši 170,6 mld. €. Jakmile bude rozpočet přijat, měla by EU umožnit mobilizovat prostředky na pokračující reakci EU na pandemii koronaviru a její důsledky, nastartovat udržitelné oživení a také zajistit ochranu a vytváření pracovních míst. Dále by měl rozpočet stimuloval další investice do zelenější, digitálnější a odolnější EU Konkrétně bylo dohodnuto, že by mělo být přiděleno: (1) 49,7 mld. € v prostředcích na závazky na podporu oživení prostřednictvím posílení investic do hospodářské, sociální a územní soudržnosti, (2) 53,1 mld. € na SZP a 971,9 mil. € pro ENRF, (3) 12,2 mld. € na program Horizont Evropa na podporu výzkumu EU v oblastech, jako je zdravotnictví, digitální oblast, průmysl, vesmír, klima, energetika a mobilita, a 613,5 mil. € na program pro jednotný trh na podporu konkurenceschopnosti a MSP, včetně odvětví cestovního ruchu, (4) 839,7 mil. € na program EU4Health na podporu zdravotní unie EU, (5) 1,2 mld. € v rámci fondu pro spravedlivou transformaci a 755,5 mil. € v rámci programu LIFE, (6) 2,8 mld. € pro Nástroj pro propojení Evropy , (7) 3,4 mld. € na program Erasmus+ a 406 mil. € pro program Kreativní Evropa, (8) 1,1 mld. € pro Azylový, migrační a integrační fond a 809,3 mil. € pro Fond pro integrovanou správu hranic na posílení spolupráce v oblasti správy vnějších hranic, včetně 25 mil. € na ochranu hranic s Běloruskem, a migrační a azylové politiky, (9) 227,1 mil. € pro Fond pro vnitřní bezpečnost a 945,7 mil. € pro Evropský obranný fond na podporu evropské strategické autonomie a bezpečnosti, (10) 15,2 mld. € na podporu sousedů a mezinárodního rozvoje a spolupráce. Tato dohoda zahrnuje cílené navýšení prostředků na Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa (190 mil. €) se zaměřením na Afghánistán a Sýrii a také program humanitární pomoci (211 mil. €) na řešení krizových situací po celém světě. Souběžně s ročním rozpočtem na rok 2022 by měly země EU i nadále spoléhat na podporu poskytovanou nástrojem pro zpětné získávání prostředků NextGenerationEU a facilitou na podporu oživení a odolnosti, která je jeho hlavním prvkem. Komise přijala pozitivní posouzení 22 plánů členských států na podporu oživení a odolnosti. Rada následně každé z těchto posouzení schválila. Komise dosud v rámci předběžného financování vyplatila 17 členským státům 52,3 mld €. Roční rozpočet na rok 2022 by měl nyní být formálně schválen Radou a EP. Rozpočet byl finálně schválen na plénu EP 24. 11. 2021.

EU± // Evropská digitální agenda

Digitální ekonomika je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí lidské činnosti. Pandemie covidu-19 z tohoto hlediska hrála zásadní roli a je vysoce pravděpodobné, že přechod do virtuálního světa bude nadále

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

👉 Již v sobotu se od 17:30 v prostorách Fakulty sociálních studií v Brně uskuteční akce s názvem Česko tváří Evropy: veřejná diskuse k předsednictví České republiky v Radě EU. Pozvání do diskuse přijali:
➡ Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu
➡ Markéta Pitrová, docentka na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na FSS MU
➡ Jan Jakovljevič, Oddělení pro komunikaci předsednictví ČR v Radě EU

Těšíme se na vás spolu s Kancelář Evropského parlamentu, Europe Direct Brno, Eurocentrum Brno a Evropské příležitosti pro mladé!
... Zobrazit víceZobrazit méně

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.