Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022

EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině, Komise navrhuje digitalizaci procesu udělování schengenských víz, Komise navrhuje posílení mandátu agentury Eurojustu, Rada přijala posílená mandát pro agenturu EU pro základní práva, EU rozšířila sankce vůči KLDR kvůli nukleárnímu programu

  • V dubnu představitelé EU podnikli další kroky na podporu Ukrajiny, mimo jiné poskytnutím další finanční pomoci.
  • Komise navrhuje vyřizování víz online i bezvízový styk s Katarem a Kuvajtem
  • Komise navrhuje posílení pravomocí Eurojustu v souvislosti s vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině
  • Revize mandátu Agentury EU pro lidská práva schválena Radou
  • EU rozšíří sankce vůči KLDR nad rámec požadavků OSN

EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině

  • Rada přijala opatření, které uvolní 17 mld. € z fondů na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny.
  • Komise zveřejnila pokyny pro členské státy EU týkající  se posuzování hrozeb pro bezpečnost a veřejný pořádek v EU ze strany ruských a běloruských investic a předcházení jim
  • Rada schválila okamžité uvolnění 3,5 mld. € zemím EU, které přijímají uprchlíky.
  • Kampaň Stojíme za Ukrajinou vybrala více než 9,1 mld. € na podporu vnitřně přesídlených osob a uprchlíků.
  • EU rozšířila své humanitární mise do Moldavska, kam putuje čím dál více ukrajinských uprchlíků.
  • Rada se rozhodla uvalit 5. soubor hospodářských a individuálních sankcí vůči Rusku v souvislosti s jeho agresí na Ukrajině.
  • Členské státy pomocí pracovní skupiny „Freeze and seize” (Zmrazit a zabavit) zabavily majetek ruských a běloruských oligarchů a subjektů v hodnotě 30 mld. €. EU.
  • Rada se dohodla na doporučení o směně ukrajinských bankovek denominovaných v hřivnách za měny zemí EU v zájmu podpory lidí prchajících před válkou na Ukrajině.
  • Rada přijala 2 opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje (EPF) a dohodla se na 3. tranši finanční podpory ve výši 1,5 mld. €.
  • EU následně uvalila sankce na 2 další podnikatele v souvislosti s protiprávní anexí Krymu.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zvýšené předběžné financování ze zdrojů REACT-EU (KOM(2022)145)

Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zvýšené předběžné financování ze zdrojů REACT-EU (KOM(2022)162)

Sdělení Komise: pokyny pro členské státy týkající se přímých zahraničních investic z Ruska a Běloruska s ohledem na vojenskou agresi vůči Ukrajině a na omezující opatření stanovená v nedávných nařízeních Rady o sankcích (C(2022)151)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/578 ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (KOM(2022)578)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/579 ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině ((KOM(2022)579)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2022/613 ze dne 12. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014, pokud jde o zvýšené předběžné financování ze zdrojů REACT-EU a stanovení jednotkových náklad (KOM(2022)613)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/660 ze dne 21. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (KOM(2022)660)

  • Rada 4. 4. 2022 přijala nařízení, kterým se uvolní 17 mld. € z fondů EU na pomoc uprchlíkům u Ukrajiny. Komise 5. 4. 2022 vydala pokyny pro členské státy EU týkající  se posuzování hrozeb pro bezpečnost a veřejný pořádek v EU ze strany ruských a běloruských investic a předcházení jim. Rada 6. 4. 2022 schválila okamžité uvolnění 3,5 mld. € zemím EU, které přijímají uprchlíky. Rada se 8. 4. 2022 rozhodla uvalit 5. soubor hospodářských a individuálních sankcí vůči Rusku. Komise 8. 4. 2022 oznámila, že členské státy pomocí pracovní skupiny „Freeze and seize” (Zmrazit a zabavit) zabavily majetek ruských a běloruských oligarchů a subjektů v hodnotě 30 mld. €. Dále Komise 9. 4. 2022 zveřejnila, že dárcovská kampaň Stojíme za Ukrajinou vybrala 9,1 mld. € na podporu vnitřně přesídlených osob a uprchlíků. EU 12. 4. 2022 rozšířila své humanitární operace v Moldavsku vzhledem ke vzůstajícímu počtu uprchlíků z Ukrajiny. Rada se 13. 4. 2022 dohodla na doporučení o směně ukrajinských bankovek denominovaných v hřivnách za měny zemí EU v zájmu podpory lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Zároveň se Rada 13. 4. 2022 dohodla na 3. tranši podpory v rámci Evropského mírového nástroje ve výši 1,5 mld. €. Následně EU 21. 4. 2022 uvalila sankce na 2 další podnikatele v souvislosti s protiprávní anexí Krymu.

Pozadí

Finanční podpora

Dne 23. 3. 2022 navrhla Komise legislativní změny s cílem zvýšit předběžné financování z programu REACT-EU. V návaznosti na závěry ze zasedání Evropské rady konaného 24.–⁠25. 3. 2022, v nichž byla vyzvána, aby pracovala na nových návrzích „aby bylo pro uprchlíky a jejich hostitele zajištěno rychlé uvolnění finančních prostředků EU“, doplnila Komise do svého návrhu zjednodušené vykazování nákladů. Návrh má doplňovat opatření v oblasti soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE), které zavedlo další flexibilitu při přerozdělování finančních prostředků EU a možnost, aby členské státy na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny využily tranše REACT-EU na rok 2022.

Dne 26. 3. 2022 zahájila Komise a kanadská vláda ve spolupráci s organizací Global Citizen kampaň online dárcovskou akci Stojíme za Ukrajinou. Kampaň reaguje na výzvu k podpoře, kterou vyhlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem kampaně je získat finanční prostředky a další typy pomoci k zajištění potřeb vnitřně vysídlených osob na Ukrajině. V současné době je na Ukrajině 6,5 mil. vnitřně vysídlených osob. Kromě toho EU poskytuje útočiště více než 4 mil. uprchlíků. V Polsku nalezlo útočiště více než 2,5 mil. uprchlíků a země hraje důležitou úlohu jako humanitární centrum, které na Ukrajinu vysílá pomoc z celé EU.

Podpora vnitřně přesídlených osob a uprchlíků

Online dárcovská akce Stojíme za Ukrajinou je vyvrcholením širší kampaně v sociálních médiích, kterou dne 25. 3. 2022 zahájila Komise a kanadská vláda ve spolupráci s organizací Global Citizen. Kampaň reaguje na výzvu k podpoře, kterou vyhlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem kampaně je získat finanční prostředky a další typy pomoci k zajištění potřeb osob prchajících před invazí, jež se nacházejí na území Ukrajiny i mimo ni.

Konkrétně: 

  • Pokud jde o více než 4 mil. lidí, kteří již nalezli útočiště v EU, a další, kteří pravděpodobně ještě přijdou: finanční prostředky se použijí na pokrytí jejich krátkodobých a střednědobých potřeb v členských státech EU, od potravin přes bydlení a zdravotní péči až po vzdělávání a zaměstnání.
  • Pokud jde o 6,5 mil. osob, včetně 2,5 mil. dětí, které musely uprchnout ze svých domovů, ale zůstaly na Ukrajině a nyní jsou vnitřně vysídleny: finanční prostředky a dary jim poskytnou životně důležitou humanitární péči.

Humanitární pomoc – Moldavsko 

Válka na Ukrajině již přinutila více než 4,5 mil. lidí uprchnout do sousedních zemí, jako je Maďarsko, Moldavsko, Polsko a Slovensko, přičemž většinu z nich tvoří ženy a děti. Jde o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi na světě. Začátkem tohoto roku EU přidělila dodatečné prostředky ve výši 3 mil. € na humanitární pomoc v Moldavsku, nad rámec 5 mil. €, které již byly nasmlouvány v rané fázi krize (více v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022). Cílem financování je poskytnout nouzovou podporu na hraničních přechodech a tranzitních místech, základní životní podmínky v ubytovacích střediscích a víceúčelovou hotovostní pomoc zranitelným vysídleným osobám na pokrytí jejich základních potřeb v Moldavsku. Kromě toho 18 členských států EU a Norsko nabídlo Moldavsku věcnou pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU (UCPM). Zahrnuje mimo jiné předměty pro přístřeší, lékařskou pomoc, zásoby potravin a energie. Vzhledem k velikosti potřeb Komise také mobilizovala zdravotnické vybavení ze zásob zdravotnického zařízení rescEU v Německu, Maďarsku a Nizozemsku.

5. soubor sankcí

Evropská rada v závěrech ze dne 24. 3. 2022 uvedla, že EU zůstává připravena odstranit nedostatky a zaměřit se na existující i potenciální případy obcházení již přijatých omezujících opatření, jakož i urychleně přikročit k dalším koordinovaným důrazným sankcím vůči Rusku i Bělorusku, jimiž Rusku účinně znemožní v agresi pokračovat.

Ukrajinské hřivny

V důsledku otřesu způsobeného vojenskou agresí Ruska musela NCB Ukrajiny pozastavit směnu bankovek denominovaných v hřivnách za cizí měny, aby ochránila omezené devizové rezervy země. To ovlivnilo směnitelnost bankovek denominovaných v hřivnách v zemích EU, kde mnohé banky nebyly z důvodu kurzových rizik ochotny hřivny směnit. 1. 4. 2022  předložila Komise návrh doporučení Rady s cílem podpořit koordinovaný přístup k vnitrostátním systémům zaváděným členskými státy. Cílem tohoto návrhu bylo nabídnout vysídleným osobám z Ukrajiny stejné podmínky pro konverzi bankovek na místní měnu nezávisle na členském státě, který je přijal, vytvořit rovné podmínky pro úvěrové instituce a zabránit možnému spekulativnímu chování na trhu.

Zmrazení majetku

Pracovní skupina „Freeze and seize” (Zmrazit a zabavit), kterou Komise zřídila v březnu 2022, se pravidelně schází, aby zajistila lepší koordinaci vymáhání sankcí EU proti ruským a běloruským jednotlivcům a společnostem. Komise si klade za cíl, aby pracovní skupina zajistila koordinaci mezi členskými státy při prosazování sankcí EU proti ruským a běloruským osobám a společnostem kotovaným na burze a prozkoumala spolufungování sankcí a trestněprávních opatření. Dále je cílem pracovní skupiny poskytnout platformu, kde mohou členské státy prozkoumat, zda některá z uvedených osob nebo společností byla zapojena do trestního řízení. Koordinuje kroky členských států na zmrazení a tam, kde to zákon vyžaduje, zabavení majetku ruských a běloruských oligarchů. Členské státy mohou také v rámci pracovní skupiny projednat, zda je třeba zvážit změny právních předpisů EU o sankcích a konfiskaci (více v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022). Omezující opatření vůči kótovaným jednotlivcům a společnostem jsou součástí sankcí EU, rozhoduje o nich Rada a uzákoní je členské státy. V rámci sankcí EU musí být veškerá aktiva patřící nebo kontrolovaná osobami uvedenými na seznamu zmrazena jako dočasné správní opatření, a to bez upřednostňování nebo předsudků. Na žádost orgánů členských států může Eurojust koordinovat zmrazení majetku v probíhajícím přeshraničním případě. Pokud by aktiva ovlivnila finanční zájmy EU, úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) by byl příslušný k vyšetřování a nařízení zmrazení aktiv. 

Sankce v souvislosti s protiprávní anexí Krymu

EU neuznává protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu Ruskou federací a i nadále odsuzuje porušování mezinárodního práva Ruskem. Stejně tak EU i nadále podporuje územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Evropská rada požaduje, aby Rusko okamžitě zastavilo vojenskou agresi na území Ukrajiny, ihned a bezpodmínečně stáhlo veškeré ozbrojené síly a vojenské vybavení z celého území Ukrajiny a plně respektovalo územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

Klíčové a sporné body

Finanční podpora

Coreper schválil návrh nařízení č. 145/2022, který členským státům umožní získat více počátečních finančních prostředků z programu REACT-EU (pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy), efektivněji naplňovat základní potřeby uprchlíků z Ukrajiny a poskytovat jim základní pomoc. Za rok 2022 má být vyplaceno celkem 3,5 mld. € v rámci dodatečného předběžného financování z REACT-EU, 1 z největších programů v rámci snah o oživení po pandemii, zaměřených na posílení fondů politiky soudržnosti a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Největší část má být uhrazena členským státům, do nichž přichází vysoký počet uprchlíků, ať představují zemi tranzitu, nebo zemi konečného určení. Návrh snižuje zátěž veřejných rozpočtů členských států, aby mohly zvládat příliv uprchlíků z Ukrajiny. Za tímto účelem se předběžné financování tranše REACT-EU na rok 2021 zvýší z 11 % na 15 % pro všechny členské státy a z 11 % na 45 % pro země EU, v nichž byl příliv uprchlíků z Ukrajiny na konci 1. měsíce po invazi Ruska vyšší než 1 % jejich obyvatelstva. Země, které obdrží předběžné financování ve výši 45 %, jsou Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko, tedy země, které mají společné hranice s Ukrajinou, jakož i Bulharsko, ČR, Estonsko, Litva a Rakousko, které ke dni 23. 3. 2022 přijaly vysídlené osoby představující více než 1 % jejich obyvatelstva. Návrh navíc zavádí možnost uplatňovat jednotkové náklady na osobu, což čerpání fondů usnadňuje a zrychluje. Jednotkové náklady zejména mají usnadnit financování základních potřeb a základní pomoci osobám přicházejícím z Ukrajiny, na něž se vztahuje dočasná ochrana nebo jiný vhodný režim ochrany. Tyto jednotkové náklady jsou stanoveny na 40 €/týden a lze je využít po dobu nejvýše 13 týdnů od příjezdu dané osoby do EU. Rada 12. 4. 2022 přijala pozměněné nařízení č. 162/2022/162 zmíněného návrhu.

Pokyny pro členské státy EU

Pokyny upozorňují na zvýšené riziko investic podléhajících vlivu ruské nebo běloruské vlády v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Vyzývají k úzké spolupráci mezi orgány zapojenými do prověřování investic a orgány odpovědnými za vymáhání sankcí. Po členských státech se požaduje, aby urychleně zavedly komplexní mechanismy prověřování investic, pokud tak již neučinily. Vyzývají se rovněž k prosazování pravidel pro boj proti praní peněz, aby se zabránilo zneužívání finančního systému EU investory z Ruska a Běloruska.

Fondy EU

Rada přijala legislativní změny, které členským státům mají umožnit přesměrovat zdroje z fondů politiky soudržnosti a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) na pomoc uprchlíkům, kteří prchají před ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. Tato úprava právních předpisů týkajících se finančních prostředků EU je projevem pokračující solidarity EU s uprchlíky z Ukrajiny a s členskými státy, které jim poskytují útočiště, zejména s těmi, které mají společné hranice s Ukrajinou. Jedná se o důležitý krok k zajištění toho, aby měly členské státy dostatečné zdroje k pokrytí rostoucích potřeb v oblasti bydlení, vzdělávání a zdravotní péče.

Rada přijala nařízení o Akci soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE), kterým se mění právní rámec na období 2014–2020, jímž se řídí evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) a FEAD. Tímto opatřením se mají rovněž posíit pokračující úsilí členských států o řešení rozsáhlých dopadů pandemie COVID-19. Změny kromě toho zahrnují mimořádnou flexibilitu za účelem převádění zdrojů mezi programy financovanými z ERDF a ESF s cílem řešit příliv uprchlíků. Tato flexibilita například znamená, že prostředky ERDF vyčleněné na projekty v oblasti infrastruktury mohou být přerozděleny na zajištění zdravotní péče a vzdělání pro osoby, které prchají před válkou Ruska proti Ukrajině. Členské státy mohou celkem využít až 9,5 mld. € v rámci tranše na rok 2022 z REACT-EU – 1 z největších programů veřejných investic EU po skončení pandemie, jakož i nepřidělené zdroje na politiku soudržnosti v rozpočtovém období 2014–2020. V rámci CARE se rovněž o 1 rozpočtový rok prodlužuje 100% financování programů soudržnosti z rozpočtu EU. Datum zahájení provádění nových opatření způsobilých pro financování v rámci CARE je stanoveno na 24. února 2022, tj. datum ruské invaze. Prodloužením 100% financování a využitím nerozplánovaných finančních prostředků na soudržnost na období 2014–2020 a tranše REACT-EU na rok 2022 se podle odhadů uvolní téměř 17 mld. €.

Podpora vnitřně přesídlených osob a uprchlíků

V rámci celosvětové dárcovské akce a kampaně Stojíme za Ukrajinou se podařilo vybrat 9,1 mld. € pro osoby prchající před ruskou invazí na Ukrajině i v zahraničí, včetně 1 mld. € od Komise. EBRD navíc oznámila poskytnutí další půjčky ve výši 1 mld. € na pokrytí potřeb osob vysídlených v důsledku invaze. Z těchto 10,1 mld. € přislíbených prostředků a prostředků EBRD je 1,8 mld. € určeno pro vnitřně vysídlené osoby a 8,3 mld. € pro uprchlíky v členských státech EU a zemích v první linii, jako je Moldavsko.

Příslib ve výši 9,1 miliardy  € je rozdělen takto:

  • 4,1 mld. € představují finanční příspěvky a věcné dary pro vnitřně vysídlené osoby a uprchlíky, které přislíbily vlády, společnosti i jednotlivci z celého světa.
  • 5 mld. € jsou úvěry a granty od evropských veřejných finančních institucí (EIB a RB RE).

Přísliby vlád určené vnitřně vysídleným osobám na Ukrajině budou nyní z velké části směrovány na ukrajinské ústřední a místní orgány. Dary od soukromého sektoru a jednotlivců pro vnitřně vysídlené osoby budou poskytovány zejména prostřednictvím agentur OSN.

Humanitární pomoc – Moldavsko

Od začátku ruské invaze vedl příliv uprchlíků civilistů prchajících z Ukrajiny do sousedních zemí k raketovému nárůstu humanitárních potřeb. Komise pracuje na všech frontách, aby poskytla naléhavou pomoc lidem v nouzi, včetně podpory zemí, jako je Moldavská republika, při posilování jejich reakce. Kromě již poskytnutého humanitárního financování EU probíhá také humanitární operace v Moldavsku prostřednictvím Evropských kapacit pro humanitární reakci (EHRC) s cílem posílit reakci EU na mimořádné události a podpořit humanitární partnery, kteří již v této oblasti působí. Operace spočívá ve zřízení skladu v Kišiněvě pro humanitární partnery a dodání více než 1,2 tis. stanů vlastněných EU a 4 tis. přikrývek pro lidi vysídlené v důsledku konfliktu. Tato dodávka se dostává do Moldavska díky provedení 3 operací EU Humanitarian Air Bridge přepravujících humanitární náklad. Skladování a rozmístění humanitárních zásob plně financuje EU.

5. soubor sankcí

Součástí dohodnutých sankcí je série opatření, jež mají umocnit tlak na ruskou vládu a ekonomiku a omezit zdroje, z nichž Kreml agresi financuje. Konkrétně se jedná o:

  • zákaz přímo či nepřímo nakupovat, dovážet nebo převádět do EU uhlí a jiná tuhá fosilní paliva, pokud pocházejí z Ruska nebo z něj jsou vyvezena, přičemž tento zákaz začne být uplatňován od srpna 2022. Hodnota vývozu ruského uhlí do EU v současnosti činí 8 mld. € ročně;
  • zákaz poskytnutí přístupu do přístavů na území EU všem plavidlům registrovaným pod vlajkou Ruska. Výjimku z tohoto zákazu obdrží plavidla dopravující zemědělské a potravinářské produkty, humanitární pomoc a energie;
  • zákaz přepravovat zboží po silnicích na území EU, včetně tranzitu, platný pro všechny silniční dopravce usazené v Rusku a Bělorusku. Z tohoto zákazu je vyňata přeprava některých produktů, jako jsou farmaceutické produkty, léčivé přípravky, zemědělské a potravinářské produkty včetně pšenice, a využití silniční dopravy pro humanitární účely;
  • další zákazy vývozu, tentokrát zacílené na palivo pro tryskové motory a další zboží, mimo jiné kvantové počítače, pokročilé polovodiče, špičkovou elektroniku, software, zařízení pro přesné strojírenství a dopravní zařízení, jakož i rozšíření zákazu dovozu produkty jako dřevo, cement, hnojiva, mořské plody a lihoviny. Dohodnuté zákazy vývozu samy o sobě odpovídají souhrnné částce 10 mld. € v případě zákazů dovozu pak tato částka dosahuje výše 5,5 mld. €;
  • série cílených hospodářských opatření, jejichž účelem je zpřísnit stávající sankce a odstranit nedostatky, např.: všeobecně platný zákaz účasti ruských společností na zadávacích řízeních pro veřejné zakázky v členských státech, zastavení veškeré finanční podpory poskytované ruským veřejnoprávním subjektům, rozšířený zákaz vkladů na kryptopeněženky a rozšířený zákaz vývozu bankovek a prodeje převoditelných cenných papírů denominovaných v úřední měně jakéhokoli členského státu EU do Ruska nebo Běloruska nebo jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu v Rusku či v Bělorusku;
  • sankce na společnosti vyrábějící produkty či technologie, jež jsou využívány během invaze, na významné oligarchy a podnikatele, na vysoce postavené kremelské úředníky a na osoby, které manipulují s informacemi, produkují dezinformace a systematicky šíří kremelský výklad válečné agrese Ruska vůči Ukrajině, jakož i na rodinné příslušníky osob, na které byly sankce EU uvaleny již dříve, s cílem znemožnit, aby byly sankce obcházeny.

Dále byl uvalen úplný zákaz transakcí na 4 velké ruské banky, jež v ruském bankovním odvětví dohromady drží 23% podíl na trhu. Na tyto banky, které byly již dříve vyloučeny ze systému SWIFT, se nyní navíc vztahuje zmrazení aktiv, v jehož důsledku budou zcela odříznuty od trhů v EU.

Na sankční seznam nyní přibylo dalších 217 osob a 18 subjektů. Pod sankce spadá všech 179 členů tzv. vlád a parlamentů Doněcka a Luhanska. Od roku 2014 byly sankce uvaleny celkem na 1 091 osob a 80 subjektů.

Zmrazení majetku

Jedním z cílů pracovní skupiny je prozkoumat vazby mezi majetkem patřícím osobám, na které se vztahují sankce EU, a trestnou činností. V této souvislosti pracovní skupina požádala všechny členské státy, aby sdílely informace o dosud zmrazených aktivech v jejich příslušných jurisdikcích. Zatímco práce pokračují a členské státy jsou stále v procesu shromažďování a sdílení informací: dosud více než ½ členských států oznámila Komisi opatření přijatá ke zmrazení aktiv. Členské státy dále informovaly o zmrazeném majetku v hodnotě 29,5 mld. € včetně majetku, jako jsou lodě, vrtulníky, nemovitosti a umělecká díla, v hodnotě téměř 6,7 mld. €. Kromě toho bylo zablokováno přibližně 196 mld. € transakcí.

Ukrajinské hřivny

Coreper potvrdil doporučení Rady o konverzi bankovek denominovaných v hřivnách na měnu členských států, které přijímají osoby prchající před válkou na Ukrajině. Cílem je dále podpořit uprchlíky, kteří mají potíže se směnou svých bankovek za měny EU. V doporučení se členské státy vyzývají, aby zavedly vnitrostátní systémy, které by umožňovaly konverzi hřiven za podobných podmínek v celé EU. Tyto systémy by vysídleným osobám z Ukrajiny, včetně dětí, umožňovaly směnit si až 10 tis. hřiven (přibližně 310 €) na osobu. Směna by byla zdarma a použil by se při ní oficiální směnný kurz zveřejněný NB Ukrajiny. Doba trvání těchto režimů by měla být min. 3 měsíce.

Evropský mírový nástroj (EPF)

Rada přijala 3 opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje (EPF), která by EU měla umožnit dále podporovat schopnosti a odolnost ukrajinských ozbrojených sil při obraně územní celistvosti a svrchovanosti země a ochraně civilního obyvatelstva před pokračující vojenskou agresí Ruska. EU vedle zdrojů, které již byly v rámci Evropského mírového nástroje pro Ukrajinu uvolněny, poskytne dalších 500 mil. € , čímž se původní rozpočet ztrojnásobí na 1,5 mld. € . V rámci dohodnutých opatření bude financováno jak poskytování vybavení a dodávek ukrajinským ozbrojeným silám ze strany členských států EU, včetně osobních ochranných prostředků, souprav první pomoci a paliva, tak i vojenské vybavení určené k použití smrtící síly pro obranné účely. Byla rovněž prodloužena doba trvání opatření pomoci, a to o 24 měsíců.

Sankce v souvislosti s protiprávní anexí Krymu

Rada v rámci stávajícího rámce sankcí přijala omezující opatření vůči 2 dalším osobám, které se podílejí na narušování nebo ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny a mají prospěch z vazeb na ruské činitele s rozhodovací pravomocí odpovědné za anexi Krymu či za destabilizaci východní Ukrajiny.

Osobami, které byly dnes zařazeny na seznam, jsou tito podnikatelé:

  • Serhij Vitalijovyč Kurčenko, ukrajinský státní příslušník, který mimo jiné s podporou proruských separatistů převzal kontrolu nad několika velkými metalurgickými, chemickými a energetickými závody v oblastech ovládaných separatisty. Serhij Kurčenko navíc posílil nezávislé dodávky energie na Krymském poloostrově. Vlastní rovněž největší skladiště nafty na Krymském poloostrově.
  • Jevgenij Viktorovič Prigožin je předním ruským podnikatelem, který má úzké osobní vazby na prezidenta Putina a ruské ministerstvo obrany. Financuje a neoficiálně vede Wagnerovu skupinu, neregistrovaný soukromý vojenský subjekt se sídlem v Rusku, a nese odpovědnost za nasazení žoldnéřů z této skupiny na Ukrajině. Některé z jeho společností měly po nezákonné anexi Krymu ze strany Ruska a po okupaci východní Ukrajiny separatisty podporovanými Ruskem prospěch z velkých veřejných zakázek ruského ministerstva obrany.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení CARE a nařízení o změně fondů v oblasti vnitřních věcí na období 2014–2020 a Azylového, migračního a integračního fondu na období 2021–2027 vstoupí v platnost 1. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Omezující opatření EU v souvislosti s narušováním územní celistvosti Ukrajiny se k 21. 4. 2022 vztahovalo celkem na 1 093 osob a 80 subjektů. Na uvedené osoby a subjekty se vztahuje zmrazení majetku – včetně zákazu zpřístupnění finančních prostředků těmto osobám a subjektům – a na osoby se také vztahuje zákaz cestování, který jim brání ve vstupu na území EU nebo průjezdu přes ně.

Doporučení o směně hřiven bylo formálně přijato Radou. Doporučení nejsou právně závaznými akty. O vlastním provedení doporučení a zavedení daných režimů proto rozhodnou členské státy v závislosti na své vnitrostátní situaci. Řada zemí EU již za tímto účelem zavedla vnitrostátní opatření.

Odkazy

Komise navrhuje digitalizaci procesu udělování schengenských víz

  • Tento návrh nařízení by měl usnadnit a zjednodušit cestování do EU.
  • Jedná se o příležitost účinně zlepšit proces podávání žádostí o víza snížením nákladů a zátěže pro členské státy i žadatele a zároveň zlepšit bezpečnost schengenského prostoru.
  • Návrh je v souladu s cílem paktu o migraci a azylu, který si stanovil za cíl postup udělování víz plně digitalizovat do roku 2025.
  • Komise navrhla taktéž bezvízový režim pro občany Kuvajtu a Kataru.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009 a (EU) 2017/2226, nařízení Rady (ES) č. 1683/95, (ES) č. 333/2002, (ES) č. 693/2003 a (ES) č. 694/2003 a Úmluva k provedení Schengenské dohody, pokud jde o digitalizaci postupu udělování víz (KOM(2022)658)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) 2018/1806, listing the third countries whose nationals must be in possession of visas when crossing the external borders and those whose nationals are exempt from that requirement (Kuwait, Qatar) (COM(2022)189)

  • Komise 27. 4. 2022 navrhla digitalizaci procesu udělování schengenských víz, nahrazení vízového štítku a zavedení možnosti žádat o vízum on-line prostřednictvím evropské on-line vízové platformy. Komise taktéž 27. 4. 2022 navrhla bezvízový režim pro občany Kuvajtu a Kataru.

Pozadí

Digitalizace procesu udělování schengenských víz

I v dnešním digitální době je podání žádosti o vízum zdlouhavý proces, v němž se ve velké míře používají tištěné dokumenty. Žadatelé při tom musí vážit cestu za účelem předložení pasu a jeho následného vyzvednutí s vízem, což vede k nárůstu nákladů jak pro cestující, tak pro členské státy. Několik členských států již podniklo kroky k přesunutí žádostí o víza na internet, avšak rozsah, v jakém tak učinily, je různý. Pouze několik z nich poskytuje možnost úhrady poplatku on-line. Komise v roce 2018 navrhla změnit vízový kodex přizpůsobením vízové politiky novým situacím a rovněž zdůraznila, že v dlouhodobějším horizontu by bylo vhodné zavést digitální víza. Při revizi vízového kodexu EU v roce 2019 EP a Rada stanovily cíl vypracovat společné řešení, které by umožnilo podávání žádostí o schengenská víza on-line, a tím plně využilo nejnovější právní a technologický vývoj. Pandemie COVID-19, která vedla ke zpomalení udělování schengenských víz na celém světě v důsledku obtížného přijímání žadatelů o víza na konzulátech a ve střediscích pro žádosti o udělení víza, přiměla členské státy, aby vyzvaly Komisi k urychlení práce na digitalizaci postupů udělování víz. Pakt o migraci a azylu, který Komise navrhla v září 2020, stanovil cíl postup udělování víz do roku 2025 plně digitalizovat, včetně zavedení digitálních víz a možnosti podávat žádosti o víza on-line (více v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). 

Bezvízový režim – Kuvajt a Katar

EU má v současnosti bezvízový režim s více než 60 zeměmi a územími. Právní předpisy EU vyjmenovávají země mimo EU, jejichž státní příslušníci potřebují víza k cestě do EU, a země, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. V rámci bezvízového režimu mohou způsobilí státní příslušníci zemí mimo EU vstoupit do schengenského prostoru po dobu 90 dnů v rámci jakéhokoliv 180denního období bez víza. Cestující bez vízové ​​povinnosti, kteří navštíví schengenský prostor, budou od 2. pol. roku 2022 podléhat systému vstupu/výstupu EU (EES) a od května 2023 Evropskému systému cestovních informací a povolení (ETIAS). Návrh na osvobození od vízové ​​povinnosti pro státní příslušníky Kataru a Kuvajtu je krokem k větší regionální soudržnosti v oblasti Perského zálivu po osvobození od vízové ​​povinnosti udělené SAE v roce 2014. V rámci osvobození od vízové ​​povinnosti mohou cestující navštívit všechny členské státy EU kromě Irska a také 4 země přidružené k Schengenu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). Osvobození od vízové ​​povinnosti je nezávislé na případných požadavcích na pracovní povolení v členských státech EU. Nestanoví právo pracovat v EU, ačkoli členské státy mají možnost umožnit cestujícím vykonávat placenou činnost během jejich pobytu.

Klíčové a sporné body

Digitalizace procesu udělování schengenských víz

Nový pakt o migraci a azylu stanovil cíl do roku 2025 plně digitalizovat postupy udělování víz. Jedná se o příležitost účinně zlepšit proces podávání žádostí o víza snížením nákladů a zátěže pro členské státy i žadatele a zároveň zlepšit bezpečnost schengenského prostoru.

Harmonizace a sjednocení postupů podávání žádostí o víza v schengenském prostoru by pomohla zabránit spekulativnímu podávání žádostí o víza žadateli, kteří mohou být v pokušení podat žádost v zemi schengenského prostoru, jež žádosti o vízum vyřizuje rychleji, než v zemi, která je jejich skutečnou destinací. Digitalizace vízového procesu má rovněž snížit bezpečnostní rizika spojená s fyzickými vízovými štítky, u nichž by i nadále existovalo riziko jejich padělání, zneužití k podvodům nebo odcizení. Předložený návrh je rovněž v souladu s obecným přístupem EU podporovat modernizaci a digitalizaci veřejných služeb. Díky digitalizaci se podávání žádostí o schengenské vízum má zjednodušit a samotné vízum by mělo být zabezpečenější:

  • Žadatelé o vízum by měly moci požádat o vízum on-line, včetně úhrady vízového poplatku prostřednictvím jednotné platformy EU, bez ohledu na zemi schengenského prostoru, kterou chtějí navštívit.
  • Platforma má automaticky určit, která země schengenského prostoru je k posouzení žádosti příslušná, zejména pokud žadatel hodlá navštívit více zemí schengenského prostoru.
  • Platforma má poskytnout žadatelům aktuální informace o krátkodobých schengenských vízech, jakož i veškeré nezbytné informace týkající se požadavků a postupů (jako jsou podpůrné doklady, vízový poplatek nebo potřeba osobní schůzky za účelem odebrání biometrických identifikátorů).
  • Osobní návštěva konzulátu by byla povinná pouze pro osoby, které o vízum žádají poprvé, a to za účelem odebrání biometrických identifikátorů, pro osoby, jejichž biometrické údaje již nejsou platné, nebo pro osoby s novým cestovním dokladem.
  • Vízum by mělo obsahovat nejmodernější bezpečnostní prvky, které by byly zabezpečenější než stávající vízový štítek.
  • Tento nový systém má zajistit, aby byla vždy chráněna základní práva.

Bezvízový režim – Kuvajt a Katar

Podle zveřejněného návrhu návrhu, jakmile bude schválen, státní příslušníci Kataru a Kuvajtu, kteří jsou držiteli biometrických pasů, již nebudou potřebovat vízum při cestách do EU na krátkodobé pobyty v délce do 90 dnů v jakémkoli 180denním období za účelem podnikání, turistiky nebo návštěvou rodiny. Tento návrh přichází poté, co Komise posoudila řadu kritérií včetně nelegální migrace, veřejné politiky a bezpečnosti, ekonomických přínosů a vztahů Unie s těmito 2 zeměmi. Návrh by měl přispět k posílení vztahů se zeměmi Perského zálivu. Po posouzení kritérií stanovených v pravidlech EU o vízové povinnosti dospěla Komise k závěru, že Katar a Kuvajt představují malá rizika nelegální migrace a posilují spolupráci v bezpečnostních otázkách s EU. Vydávají biometrické pasy, což je podmínkou pro bezvízový styk do EU. Katar a Kuvajt jsou rovněž důležitými hospodářskými partnery EU, zejména v oblasti energetiky.

Předpokládaný další vývoj

Návrh Komise nyní projednají EP a Rada. Členské státy pak budou mít 5 let na přechod na společnou on-line vízovou platformu. Na základě výsledku jednání mezi spolunormotvůrci by vývoj platformy mohl začít v roce 2024 a její provoz by mohl být zahájen v roce 2026. Vzhledem k 5letému přechodnému období by platformu mohly využívat všechny členské státy od roku 2031.

Nyní je také na EP a Radě, aby návrh o bezvízovém režimu pro státní příslušníky Kuvajtu a Kataru prozkoumaly a rozhodly, zda jej udělí. Pokud bude návrh přijat EP a Radou, EU vyjedná dohodu o bezvízovém styku s Katarem a Kuvajtem, aby byla občanům EU zajištěna plná vízová reciprocita. Bezvízový styk do EU pro státní příslušníky Kataru a Kuvajtu by začal platit, jakmile vstoupí v platnost dohoda o bezvízovém styku. Komise situaci sleduje a případně v budoucnu může navrhnout nové osvobození od vízové ​​povinnosti na základě posouzení podle kritérií stanovených v pravidlech EU o vízové ​​povinnosti. EU bude zejména pokračovat v jednání se zbývajícími zeměmi Rady pro spolupráci v Zálivu, které mají zájem o bezvízový styk s EU. Komise chce s těmito partnery brzy zahájit technické diskuse o splnění kritérií pro osvobození od vízové ​​povinnosti podle nařízení o vízech. Konečným cílem je dosáhnout bezvízového styku pro všechny země Rady pro spolupráci v Zálivu.

Odkazy

Komise navrhuje posílení mandátu agentury Eurojust

  • Komise navrhla posílení mandátu agentury Eurojust za účelem shromažďování a uchovávání důkazů o válečných zločinech v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.
  • Aktuální počet registrovaných případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině je více než 6 tis.
  • EU rovněž zahajuje vyhrazený projekt ve výši 7,5 mil. € na podporu vyšetřování a zajištění rozsáhlého sběru údajů o pohřešovaných a zmizelých osobách.
  • Současný právní rámec Eurojustu však neposkytuje možnost Eurojustu shromažďovat, uchovávat, analyzovat a sdílet důkazy týkající se hlavních mezinárodních zločinů, ani v tomto ohledu přímo spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem.

Proposal for a regulation of the European Parliament of and of the Council amending Regulation (EU) 2018/1727 of the European Parliament and the Council, as regards the collection, preservation and analysis of evidence relating to genocide, crimes against humanity and war crimes at Eurojust (COM(2022)187)

  • Komise 25. 4. 2022 navrhla posílení mandátu agentury Eurojust za účelem shromažďování a uchovávání důkazů o válečných zločinech v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.

Pozadí

Podpora vyšetřování válečných zločinů je další oblastí, kde může Komise společně s členskými státy a partnery podniknout smysluplná opatření v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Komisař pro spravedlnost Didier Reynders požádal ministry, aby pomohli se seznamem žádostí, které obdržel od ukrajinského generálního prokurátora. To zahrnuje např. požadavky, jako je poskytnutí vyšetřovatelů k dokumentování válečných zločinů, znalci s forenzní expertizou, zařízení pro bezpečné ukládání důkazů, zabezpečené komunikační linky nebo školení vyšetřovatelů na pracovišti. Komise toto úsilí podporuje i finančně, ať už financováním vybavení, odborníků nebo prací sítě pro genocidu, která začala školit justiční orgány pro případy válečných zločinů. EU rovněž zahajuje vyhrazený projekt ve výši 7,5 mil. € na podporu vyšetřování a zajištění rozsáhlého sběru údajů o pohřešovaných a zmizelých osobách. Ukrajinská generální prokuratura, 11 členských států EU a Úřad prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) zahájily vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Ukrajině. Ukrajinská prokuratura zřídila speciální domovskou stránku, na které žádá občany, aby takové zločiny registrovali a dokumentovali. Aktuální počet registrovaných případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině je více než 6 tis. s vysokým počtem identifikovaných podezřelých (politici, příslušníci armády atd.). S Ukrajinou byl nedávno zřízen Společný vyšetřovací tým EU (JIT), podporovaný Eurojustem. Probíhají rozhovory mezi Eurojustem a ICC s cílem dohodnout způsoby spolupráce s ICC. Ostatní členské státy oznámily, že zvažují vstup do JIT. Síť pro genocidu  zahájila školení pro justiční orgány v členských státech a na Ukrajině s cílem zlepšit přípravu případů hlavních mezinárodních zločinů. Eurojust spolu s Genocide Network má nezbytnou odbornost v uchovávání a nakládání s důkazy souvisejícími s válečnými zločiny a dalšími hlavními mezinárodními zločiny. Mají úspěšné operační zkušenosti se stíháním válečných zločinů a zločinů proti lidskosti podporou nedávných JIT zřízených mezi několika členskými státy, které vedly k odsouzením v souvislosti s mezinárodními zločiny spáchanými v Sýrii a Iráku. Právní rámec Eurojustu však v současnosti neposkytuje možnost Eurojustu shromažďovat, uchovávat, analyzovat a sdílet důkazy týkající se hlavních mezinárodních zločinů, ani v tomto ohledu přímo spolupracovat s ICC. V této souvislosti má Eurojust rovněž spolupracovat s Europolem v souladu s jejich příslušnými mandáty.

Klíčové a sporné body

Vnitrostátní orgány již shromažďují důkazy o možných trestných činech spáchaných na Ukrajině. Kvůli pokračujícím nepřátelským akcím nelze na Ukrajině bezpečně uchovat důkazy. Je proto nutné zřídit centrální záložní úložiště, kde by bylo možné uchovávat důkazy shromážděné agenturami a orgány EU, jakož i vnitrostátními a mezinárodními orgány nebo třetími stranami, jako jsou organizace občanské společnosti. Nařízení č. 1727/2018 o Eurojustu sice stanoví, že Eurojust podporuje činnost členských států při vyšetřování a stíhání závažných trestných činů, včetně hlavních mezinárodních trestných činů, nestanoví však, že by Eurojust měl takové důkazy uchovávat na trvalejším základě nebo je v případě potřeby analyzovat a vyměňovat, ani přímo spolupracovat s mezinárodními soudními orgány, jako je ICC. Aby mohl Eurojust řádně plnit své úkoly ve vztahu k takovým trestným činům, Komise navrhuje pozměnit nařízení o Eurojustu. Jakmile bude návrh přijat spoluzákonodárci, umožní Eurojustu:

  • shromažďovat, analyzovat a uchovávat důkazy týkající se hlavních mezinárodních zločinl,
  • zpracovávat data, jako jsou videa, zvukové záznamy a satelitní snímky, a sdílet tyto důkazy s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními orgány, včetně ICC. Sdílení těchto důkazů by probíhalo pouze tehdy, je-li to vhodné a při plném dodržování pravidel EU o ochraně údajů.

Eurojust bude rovněž koordinovat a spolupracovat s Europolem v souladu s jejich příslušnými mandáty.

Předpokládaný další vývoj

Návrh by měl nyní být projednán a schválen EP a Radou. 

Odkazy

Krátce…

Rada přijala posílená mandát pro agenturu EU pro základní práva

  • Rada přijala změnu nařízení, kterým se posiluje mandát agentury EU pro základní práva.
  • Cílem tohoto kroku je posílit mandát agentury a prostřednictvím účinnějších postupů zlepšit její fungování. 
  • Nařízení nyní zařazuje do působnosti agentury oblast policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech s cílem sladit mandát této agentury s Lisabonskou smlouvou.

Rada 5. 4. 2022 přijala změnu nařízení o zřízení Agentury EU pro základní práva. Cílem tohoto kroku je posílit mandát agentury a prostřednictvím účinnějších postupů zlepšit její fungování. Nařízení nyní zařazuje do působnosti agentury oblast policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech s cílem sladit mandát této agentury s Lisabonskou smlouvou. SZBP zůstane i nadále mimo oblast působnosti agentury, což znamená, že v tomto ohledu bude zachována stávající situace. Dosavadní víceletý rámec, jenž vymezuje pracovní program agentury, by měl být nahrazen operativnějším ročním a víceletým programem. Mandát Agentury EU pro základní práva je stanoven v nařízení Rady z roku 2007. V červnu 2020 předložila Komise návrh, aby byl mandát agentury upraven dle Lisabonské smlouvy a aby bylo nařízení uvedeno do souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám. Znění daného nařízení Rady je založeno na čl. 352 SFEU, v němž se vyžaduje jednomyslné přijetí Radou po obdržení souhlasu EP.

EU rozšířila sankce vůči KLDR kvůli nukleárnímu programu

  • Nově je na seznamu dalších 8 osob a 4 subjekty.
  • EU vytvořila autonomní seznam sankcí vůči KLDR nad rámec sankcí OSN.

Rada 21. 4. 2022 rozhodla o rozšíření sankcí vůči KLDR, a to konkrétně přidáním 4 subjektů a 8 osob na seznam osob a subjektů, na které se uplatňuje zákaz cestování, zmrazení majetku a zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám a subjektům uvedeným na seznamu. Jedná se o osoby ve vedoucích pozicích v institucích podílejících se na vývoji raketového programu a zapojených do činností souvisejících s obcházením sankcí, jež by mohly generovat finanční prostředky pro programy týkající se nelegálních zbraní. EU je odhodlána zabránit toku komponent, finančních prostředků a znalostí, které by KLDR mohla využít na podporu rozvoje svých programů v oblasti nelegálních zbraní. Delkový počet osob zařazených na autonomní seznam sankcí EU se zvyšuje na 65. Kromě toho EU v rámci vlastního režimu sankcí vedle rezolucí Rady bezpečnosti OSN zmrazila majetek třinácti subjektů.

Týden v EU od 28. listopadu do 4. prosince

Úvodník Kulatý stůl Národního konventu o EU Balíček k oběhovému hospodářství Strategie EU v oblasti globálního zdraví Doporučení Národního plánu obnovy Maďarska Zasedání Rady pro mládež avzdělávání Zasedání Rady pro…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🧑‍⚖️ Co přesně znamená Rule of Law neboli právní stát? Podle čeho se pozná, že žijeme v dobře fungujícím právním státě?

🇪🇺🎧 Odpovědi na tyto a další otázky dostanete od ministra pro evropské záležitosti @MikulasBek v podcastu BEK LADÍ EVROPU ⤵️

https://euroskop.cz/2022/12/06/bek-ladi-evropu-rule-of-law-pravni-stat/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.