Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022

EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině, EU podnikla právní kroky proti Bělorusku v souvislosti s podporou války na Ukrajině, Rada přijala obecný postoj k posílení schengenského hodnotícího a sledovacího mechanismu, Rada schválila Strategický kompas, Rada přijala závěry o boji proti rasismu a antisemitismu

  • EU pokračuje v sankcích proti Rusku i pomoci Ukrajině postižené ruskou agresí
  • EU uvaluje sankce i na Bělorusko za jeho pomoc Rusku při agresi na Ukrajině
  • Rada souhlasí s revizí systému hodnocení a sledování Schengenu
  • Strategický kompas pro zajištění bezpečnosti EU schválen
  • Rada se zabývala projevy rasismu a antisemitismu v EU

EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině

  • Rada zavedla další omezující opatření a sankce na aktéry zodpovědné za válku na Ukrajině.
  • Komise pozastavila spolupráci s Ruskem v oblasti výzkumu a vědy.
  • EU zakázala konkrétním ruským bankám přístup do systému SWIFT.
  • Rada jednomyslně aktivovala mechanismus civilní ochrany pro lidi prchající z války na Ukrajině. Jedná se o dosud největší mechanismus civilní ochrany EU.
  • Komise poté představila operační pokyny na podporu členských států při uplatňování směrnice o dočasné ochraně.
  • Z rozpočtu EU bylo určeno 500 mil. € na řešení tragických humanitárních důsledků války, a to jak na Ukrajině, tak mimo ni.

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (KOM(2022)382)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Evropská solidarita s uprchlíky a osobami prchajícími před válkou na Ukrajině (KOM(2022)107)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE) (KOM(2022)109)

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/427 ze dne 15. března 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (KOM(2022)427)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/429 ze dne 15. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (KOM(2022)429)

Sdělení Komise: Operační pokyny k provádění prováděcího rozhodnutí Rady 2022/382, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (KOM(2022)1806)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zvýšené předběžné financování ze zdrojů REACT-EU (KOM(2022)162)

  • Rada 2. 3. 2022 zavedla další omezující opatření v reakci na neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině. Dále EU 2. 3 2022 zakázala konkrétním ruským bankám používat systém SWIFT. Komise 4. 3. 2022 pozastavila spolupráci s Ruskem v oblasti výzkumu a vědy. Dále Komise 8. 3. 2022 předložila návrh velmi významné podpory pro lidi prchajícím před válkou na Ukrajině, jakož i zemím EU, které je přijímají. Vedoucí představitelé EU 10. – 11. 3. 2022 vydali tzv. Versaillské prohlášení. Rada taktéž 15. 3. 2022 zavedla 4. sankční balík rozšiřující seznam osob a subjektů, na něž platí omezující opatření. Dále Komise 18. 3. 2022 představila operační pokyny na podporu členských států při uplatňování směrnice o dočasné ochraně. Komise taktéž 21. 3. 2022 zavedla nástroj pro technickou podporu s cílem pomoci členským státům, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny. Rada 23. 3. 2022 přijala další 2 opatření v rámci Evropského mírové nástroje (EPF).

Pozadí

EU 28. 2. 2022 přijala soubor opatření v reakci na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině, jež na agresivní jednání Ruska reagují a budou pro něj mít závažné důsledky. Rozhodnutí byla přijata v úzké koordinaci s partnery a spojenci EU. Rada již přijala 2 opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje, jež mají přispět k posílení schopností a odolnosti ukrajinských ozbrojených sil za účelem obrany územní celistvosti a svrchovanosti země a ochrany civilního obyvatelstva před pokračující vojenskou agresí (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022). Z opatření pomoci o celkové hodnotě 500 mil. € by mělo být financováno poskytování vybavení a zásob ukrajinským ozbrojeným silám včetně smrtícího vybavení, které by mělo být poskytnuto vůbec poprvé. Zadruhé pak Rada přijala přísná omezující opatření v odvětví letectví a ve finančním odvětví. Členské státy zamítly povolení k přistání na svém území, vzletu z něj nebo přeletu nad ním veškerým letadlům provozovaným ruskými leteckými dopravci včetně dopravců marketingových, veškerým letadlům zapsaným do leteckého rejstříku Ruska, jakož i letadlům, jež v Rusku registrována nejsou, avšak vlastní je, pronajímá či jinak ovládá jakákoli ruská právnická nebo fyzická osoba.

Sankce vůči ruským sdělovacím prostředkům

Kremlinem vlastněná ruská média Sputnik a Russia Today jsou soustavně pod přímou či nepřímou kontrolou orgánů RF a podílejí se na prosazování a podpoře agrese vůči Ukrajině a destabilizaci sousedních zemí. RF vede systematickou mezinárodní kampaň založenou na šíření dezinformací, manipulaci s informacemi a zkreslování faktů s cílem posílit svou strategii destabilizace sousedních zemí, EU a jejích členských států. Dezinformace a manipulace s informacemi se opakovaně a zaměřují především na evropské politické strany, zejména v období voleb, na občanskou společnost a ruské genderové a etnické menšiny, na žadatele o azyl a na fungování demokratických institucí v EU a v jejích členských státech. S cílem ospravedlnit a podpořit svou vojenskou agresi vůči Ukrajině Ruská federace uskutečňuje soustavné a koordinované akce obnášející dezinformace a manipulaci s informacemi, které jsou zaměřeny na členy občanské společnosti v EU a v sousedních zemích a závažným způsobem zkreslují fakta a manipulují s nimi.

SWIFT

Rozhodnutí č. 351/2022 doplňuje soubor opatření, která vysoký představitel Josep Borell oznámil po videokonferenci ministrů zahraničních věcí EU konané dne 27. 2. 2022. Tento balík zahrnuje rovněž poskytování vybavení a dodávek ukrajinským ozbrojeným silám prostřednictvím Evropského mírového nástroje, zákaz přeletu vzdušného prostoru EU a přístupu ruských dopravců všech druhů na letiště EU, zákaz transakcí s ruskou centrální bankou a zákaz vysílání státních sdělovacích prostředků Russia Today a Sputnik v EU.

Posílená solidarita

Od začátku krize na Ukrajině v roce 2014 poskytla EU a její členské státy této zemi více než 1 mld. € v podobě humanitární pomoci a pomoci při rychlé obnově. Od zahájení invaze Ruské federace na Ukrajinu se tato podpora ukrajinskému lidu ještě zvýšila. Díky posílení humanitární pomoci a poskytnutí finanční a operativní podpory členským státům a Moldavsku mohou EU a její členské státy zajistit útočiště lidem, kteří prchají před válkou na Ukrajině. EU rovněž rychle a rozhodně reagovala na ruskou invazi přijetím sankcí, které budou mít pro Rusko rozsáhlé a závažné důsledky. Návrh nařízení č. 109/2022 CARE má přidávat dodatečnou flexibilitu v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020, přičemž zohledňuje naléhavou potřebu řešit migrační výzvy vyvolané ruskou vojenskou invazí. Iniciativa REACT-EU má poskytovat pomoc na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a na přípravu zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství. Je financována v rámci nástroje NextGenerationEU a členské státy ji mohou rovněž použít ke zvýšení přídělů na programy podporované z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Na podporu projektů pomoci lidem prchajícím z Ukrajiny mají členské státy v souladu s celkovým cílem oživení po pandemii rovněž k dispozici významnou část z 10 mld. € v rámci REACT-EU na rok 2022, aniž by byly zapotřebí legislativní změny. Zdroje REACT-EU již využívají řadu možností flexibility při provádění, které jsou nyní navrhovány pro politiku soudržnosti na období 2014–2020.

Pozastavení spolupráce v oblasti výzkumu a vědy

Horizont Evropa je klíčový program EU pro financování výzkumu a inovací. Disponuje rozpočtem ve výši 95,5 mld. €. V jeho rámci neprobíhají v tuto chvíli žádné projekty, do nichž by byly zapojeny ruské subjekty. Připravovaly se grantové dohody u 4 projektů, jichž se měly účastnit 4 ruské výzkumné organizace. Komise se rozhodla je pozastavit. To znamená, že až do odvolání nebudou podepisovány žádné takovéto nové smlouvy. Pokud jde o program Horizont 2020, což byl program EU pro financování výzkumu a inovací na období 2014–2020 s rozpočtem ve výši téměř 80 mld. €, v jeho rámci ještě několik projektů probíhá. Komise pozastavuje veškeré platby ruským subjektům ze stávajících smluv. V tuto chvíli běží v rámci tohoto programu 86 projektů, do nichž je zapojeno 78 různých ruských organizací. Z toho bylo 29 ruským organizacím, které se účastní 18 projektů, přiděleno ve formě příspěvků od EU 12,6 mil. €.

Dočasná civilní ochrana uprchlíků z Ukrajiny

Jelikož 24. 2. 2022 zahájily ruské ozbrojené síly rozsáhlou invazi na Ukrajinu, rozsáhlé oblasti ukrajinského území představují oblasti ozbrojeného konfliktu, z nichž prchají tisíce lidí. Téhož dne Evropská rada odsoudila nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska proti Ukrajině a požadovala, aby Rusko plně respektovalo územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Ministři vnitra jednali na mimořádném zasedání 27. 2. 2022 o možnosti vytvoření vhodného mechanismu dočasné ochrany pro přijímání osob hledajících útočiště v EU. Dne 2. 3. 2022 Komise navrhla aktivovat mechanismus stanovený směrnicí č. 55/2001 o dočasné ochraně z roku 2001. Dočasná ochrana je krizový mechanismus, který lze použít v případech hromadného přílivu osob a jehož cílem je poskytnout okamžitou a kolektivní ochranu (tj. aniž by bylo nutné posuzovat individuální žádosti) vysídleným osobám, které se nemohou vrátit do své země původu. Cílem je zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy a umožnit vysídleným osobám požívat harmonizovaných práv v celé EU. Tato práva se týkají pobytu, přístupu na trh práce a bydlení, lékařské pomoci i přístupu dětí ke vzdělání. Jakmile je rozhodnutí přijato, aktivuje dočasnou ochranu na počáteční období 1 roku. Toto období lze automaticky prodloužit o období 6 měsíců, a to nejvýše o 1 rok.

Nástroj pro technickou podporu

Nástroj pro technickou podporu je hlavním prostředkem Komise k poskytování technické podpory při reformách v EU na základě poptávky vnitrostátních orgánů. Je součástí VFR na období 2021–2027 a plánu na podporu oživení Evropy. Navazuje na svého úspěšného předchůdce – program na podporu strukturálních reforem – díky němuž bylo od roku 2017 realizováno více než 1,4 tis. projektů technické podpory ve všech členských státech. V letošním kole schválila Komise 9. 3. 2022 v rámci Nástroje pro technickou podporu 225 projektů, aby pomohla členským státům při koncipování a provádění reforem, které přinesou moderní a odolnou veřejnou správu a přispějí ke strategiím udržitelného růstu a vytvoření odolné ekonomiky. Mnohé podpůrné projekty přispívají k provádění národních plánů pro oživení a odolnost. V případě zvláštních vznikajících potřeb mohou být vyhlášeny zvláštní výzvy k podávání návrhů pro podporu z Nástroje pro technickou podporu. K tomu došlo v červnu 2021 v souvislosti s prováděním plánů pro oživení a odolnost, které umožňují využít podpory z Nástroje pro oživení a odolnost, a nyní se tak děje v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu.

Klíčové a sporné body

Omezující opatření

Rada zavedla další omezující opatření, která se týkají pozastavení vysílání zpravodajské agentury Sputnik a zpravodajské sítě RT / Russia Today (RT English, RT UK, RT Germany, RT France a RT Spain) v EU nebo zaměřené na EU, dokud nebude ukončena agrese vůči Ukrajině a dokud Ruská federace a její přidružené sdělovací prostředky neupustí od dezinformačních činností a manipulací s informacemi zaměřených proti EU a jejím členským státům. 

Rozhodnutím Rady č. 429/2022 byla na dalších 15 osob a 9 subjektů uvalena omezující opatření.. Mezi osobami zařazenými na seznam figurují patří přední oligarchové Roman Abramovič a German Chan, jakož i další čelní podnikatelé působící v klíčových hospodářských odvětvích, jako je hutnictví železa a ocelářství, energetika, bankovnictví, sdělovací prostředky, zboží vojenského a dvojího užití a související služby. Na seznamu jsou přídáni i lobbisté a tvůrci propagandy, jako Konstantin Ernst (generální ředitel ruského Prvního kanálu), kteří ohledně situace na Ukrajině šíří narativ ruské vlády. Subjekty, na něž se sankce vztahují, zahrnují společnosti působící v odvětvích letectví, zboží vojenského a dvojího užití, loďařství a strojírenství. Toto rozhodnutí je součástí 4. souboru omezujících opatření, která EU na Rusko uvalila vzhledem k jeho vojenské agresi vůči Ukrajině. Svým rozhodnutím Rada rozhodla o prodloužení platnosti sankcí namířených proti osobám a subjektům, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, o dalších 6 měsíců, tedy do 15. září 2022 (více v příspěvku „Rada prodloužila platnost sankcí v souvislosti s destabilizací Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2021 a v příspěvku „Rada prodloužila hospodářské sankce vůči Ruské federaci o 6 měsíců”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2022).

Konkrétně byla dohodnuta tato opatření:

  • Úplný zákaz jakýchkoli transakcí s některými ruskými státními podniky napříč různými odvětvími vojensko-průmyslového komplexu Kremlu.
  • Zákaz dovozu výrobků z oceli, na něž se v současnosti vztahují ochranná opatření EU, což pro Rusko představuje ušlé příjmy z vývozu ve výši přibližně 3,3 mld. €. Navýšené dovozní kvóty se rozdělí mezi další třetí země za účelem vyrovnání.
  • Rozsáhlý zákaz nových investic do ruského odvětví energetiky s omezenými výjimkami pro civilní jadernou energii a přepravu některých energetických produktů zpět do EU.
  • Zákaz vývozu luxusního zboží z EU (např. luxusních automobilů, šperků atd.) s cílem přímo zasáhnout ruské elity.
  • Seznam osob a subjektů, na něž se vztahují sankce, byl navíc dále rozšířen tak, aby zahrnoval více oligarchů a podnikatelských elit napojených na Kreml, jakož i společnosti působící ve vojenské a obranné oblasti, které logisticky a materiálně podporují invazi. Na seznam byli nově zařazeni i aktéři, kteří se podílejí na dezinformacích.
  • Zákaz hodnocení Ruska a ruských společností ratingovými agenturami EU a poskytování ratingových služeb ruským klientům, což má v důsledku vést k dalšímu zhoršení přístupu těchto zákazníků na finanční trhy EU.

SWIFT

Rada rozhodla, že s přihlédnutím na ruskou agresi na Ukrajině se zakazuje:

  • poskytování specializovaných služeb předávání údajů o finančních transakcích, které se používají k výměně finančních údajů (SWIFT) bankám Bank Otkritie, Novikombank, Promsvyazbank, Rossiya Bank, Sovcombank, VNESHECONOMBANK (VEB) a VTB BANK.
  • investovat do plánovaných projektů spolufinancovaných Ruským fondem přímých investic, podílet se na těchto projektech či na ně jinak přispívat.
  • prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet bankovky denominované v eurech do Ruska nebo jakékoli fyzické či právnické osoby, subjektu či orgánu v Rusku, včetně vlády a centrální banky Ruska nebo pro použití v Rusku.

Pozastavení spolupráce v oblasti výzkumu a spolupráce

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a jako výraz solidarity s ukrajinským lidem se Komise rozhodla přerušit spolupráci s ruskými subjekty v oblasti výzkumu, vědy a inovací. Komise nebude v rámci programu Horizont Evropa uzavírat s ruskými organizacemi žádné nové smlouvy ani dohody. Dále pozastavuje platby ruským subjektům ze stávajících smluv. Všechny probíhající projekty, jichž se účastní ruské výzkumné organizace, jsou nyní prověřovány – a to jak v rámci programu Horizont Evropa, tak v rámci předchozího programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020.

Posílená solidarita

Komise předložila sdělení č. 107/2022, ve kterém představuje podporu pro lidi prchající před válkou na Ukrajině, jakož i zemím EU, které je přijímají. S ohledem na nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou invazi Ruska na Ukrajinu má pomáhat evropská solidarita v akci lidem prostřednictvím přímé humanitární pomoci, mimořádné pomoci v oblasti civilní ochrany, podpory na hranicích, jakož i formou jasného právního postavení, které umožňuje osobám prchajícím před válkou získat okamžitou ochranu v EU.

Dostupná pomoc zahrnuje:

  • Humanitární pomoc: Z rozpočtu EU je určeno 500 mil. € na řešení tragických humanitárních důsledků války, a to jak na Ukrajině, tak mimo ni. Z toho je 90 mil. € vyhrazeno na humanitární pomoc, včetně 85 mil. € pro Ukrajinu a 5 mi. € pro Moldavsko. Tyto prostředky poputují na zajištění potravin, vody, zdravotní péče a přístřeší a na pokrytí základních potřeb nejzranitelnějších osob. Díky dosud největší aktivaci mechanismu civilní ochrany EU v reakci na mimořádnou událost se miliony položek, včetně vozidel, lékařských souprav, stanů, přikrývek a spacích pytlů, dostaly k potřebným osobám na Ukrajině, přičemž další pomoc je poskytována sousedním zemím, tedy Moldavsku, Polsku a Slovensku na podporu všech osob prchajících před válkou.
  • Podporu správy hranic: Komise vydala operativní pokyny, které mají pohraniční stráži členských států pomoci při účinném řízení příchozích na hranice s Ukrajinou a zkrácení čekací doby při současném zachování vysoké úrovně bezpečnosti. Agentury EU rovněž poskytují další pracovní sílu a odborné znalosti na podporu členských států, například 49 pracovníků agentury Frontex nasazených na hranicích Ukrajiny s EU a Moldavskem a dalších 162 pracovníků je vysláno do Rumunska. Moldavsko rovněž obdrží dalších 15 mil. € na pomoc při řešení situace (více viz níže).
  • Ochranu prchajících osob a podporu přijímací kapacity: EU se jednomyslně dohodla na aktivaci směrnice o dočasné ochraně s cílem zajistit lidem v nouzi jasnost a jistotu a poskytnout jim práva na sociální podporu, přístup na trh práce a ke vzdělávání. Ústředním prvkem tohoto přístupu je solidarita mezi členskými státy. Komise bude koordinovat tzv. „Platformu solidarity“, kde si členské státy mohou vyměňovat informace o své kapacitě pro přijetí osob. Finanční prostředky v oblasti vnitřních věcí na období 2021–2027 rovněž přinesou členským státům značné dodatečné zdroje na zajištění odpovídajících přijímacích zařízení a účinných azylových řízení. Komise rovněž navrhuje prodloužit prováděcí období pro finanční prostředky, které mají členské státy k dispozici v rámci fondů v oblasti vnitřních věcí na období 2014–2020, což by uvolnilo přibližně 420 mil. € jako dodatečnou podporu. Komise má zveřejnit na internetových stránkách Europa informace, které pomohou občanům a soukromému sektoru zajistit, aby se jejich podpora lidem prchajícím před válkou mohla dostat prostřednictvím důvěryhodných organizací a odpovídat potřebám.
  • Opatření politiky soudržnosti ve prospěch uprchlíků v Evropě: Komise rovněž představila legislativní návrh Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE). To má přinést větší flexibilitu při financování široké škály opatření na podporu lidí prchajících z Ukrajiny, a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Tyto fondy soudržnosti mohou být například vynaloženy na investice do vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, zdravotní péče a služeb péče o děti a v případě FEAD na základní materiální pomoc, jako jsou potraviny a oděvy. V zájmu další podpory členských států bude mimořádná 100 % míra spolufinancování uplatňovaná v reakci na pandemii prodloužena o 1 rok. Kromě toho lze snadno využít přibližně 10 mld. € z fondů pomoci na podporu při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) na rok 2022, jež lze rovněž použít na financování opatření na podporu lidí prchajících z Ukrajiny.

Operační pokyny, které mají členské státy podpořit při uplatňování směrnice o dočasné ochraně, mají současně napomoci tomu, aby ti, kdo přicházejí, požívali konzistentní a účinné úrovně práv a aby členské státy mohly plnit své nové povinnosti. 

Mezi hlavní prvky pokynů patří:

  • Vyjasnění otázky, kdo má nárok na dočasnou ochranu, včetně například osob, které před 24. 2. 2022 požívaly mezinárodní ochrany nebo rovnocenné vnitrostátní ochrany na Ukrajině a které byly dne 24. 2. 2022 nebo později vysídleny z Ukrajiny, jakož i jejich rodinných příslušníků.
  • Definice „přiměřené ochrany“ podle vnitrostátního práva, což je možná alternativa k dočasné ochraně, jež mohou poskytovat členské státy a která nemusí být totožná, ale která musí respektovat Listinu základních práv Evropské unie a ducha směrnice o dočasné ochraně. Každému musí být zajištěna úcta k lidské důstojnosti, a tudíž i důstojná životní úroveň.
  • Specifikace důkazů potřebných k tomu, aby platil nárok na dočasnou ochranu nebo přiměřenou ochranu podle vnitrostátního práva.
  • Vybízení členských států ke zvážení možnosti rozšíření dočasné ochrany na osoby, které nemusí formálně spadat do oblasti působnosti rozhodnutí, ale potřebují ochranu, jako jsou osoby, které uprchly z Ukrajiny nedlouho před 24. 2. 2022.
  • Pokyny obsahují zvláštní kapitolu věnovanou dětem. Dětem a dospívajícím bez doprovodu by měl být okamžitě jmenován zákonný opatrovník nebo vhodný zástupce. Komise rovněž má koordinovat relokační úsilí v souvislosti s přesuny dětí a dospívajících bez doprovodu do jiných členských států. Všechny děti prchající před válkou, bez ohledu na jejich status, by měly mít plnou ochranu a rychlý přístup ke svým specifickým právům (vzdělávání, zdravotní péče, psychosociální pomoc).
  • Pokyny ke zvláštním právům podle směrnice o dočasné ochraně: povolení k pobytu by mělo sloužit jako doklad prokazující status určité osoby u jiných orgánů, jako jsou úřady práce a služby práce, školy, nemocnice. Pokud povolení k pobytu dosud nebylo vydáno, měly by členské státy usnadnit otevření bankovního účtu a přístup k příslušným službám na základě dokladu totožnosti nebo dokladu o vstupu do EU po 24. 2. 2022.
  • Pokyny k zajištění volného pohybu před vydáním povolení k pobytu i po něm: Státní příslušníci Ukrajiny, kteří jsou držiteli biometrických pasů, nebo státní příslušníci osvobození od povinnosti mít krátkodobé vízum pro vstup do Unie, mají právo volně se pohybovat v schengenském prostoru poté, co byli přijati na území na dobu 90 dnů během období 180 dnů. Pokud jde o státní příslušníky podléhající vízové povinnosti, Komise doporučuje, aby členské státy 1. vstupu vydávaly 15denní víza na hranicích a aby sekundární členské státy neukládaly finanční sankce dopravcům přepravujícím osoby požívající dočasné ochrany, kteří však nejsou držiteli platných dokladů ke vstupu. Po vydání povolení k pobytu mají osoby s dočasnou ochranou právo volného pohybu.
  • Poskytování pomoci při repatriaci osobám, které nemají právo pobývat v EU, tj. například v případě potřeby poskytnutí konzulární pomoci pro repatriaci, kterou může podpořit agentura Frontex.

Versaillské prohlášení

Ve dnech 10.-11. 3. 2022 přijali vedoucí představitelé EU Versaillské prohlášení k ruské agresi vůči Ukrajině, jakož i k otázce zlepšení obranných schopností, snížení energetické závislosti a vybudování pevnější hospodářské základny. Versailleské prohlášení nastiňuje, jak může EU dostát svým povinnostem a chránit své občany, hodnoty a demokracie a evropský model.

Nástroj pro technickou podporu

Komise vyhlásila zvláštní výzvu v rámci Nástroje pro technickou podporu s cílem pomoci členským státům, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny po ruské invazi do země, při postupném ukončování jejich závislosti na fosilních palivech z Ruska.

Členské státy mohou prostřednictvím této výzvy neprodleně zaslat Komisi žádosti o technickou podporu v oblastech, k nimž patří:

  • Budování institucionálních a operačních kapacit pro přijímání lidí prchajících před válkou na Ukrajině. To zahrnuje pomoc vnitrostátním orgánům, aby se přizpůsobily nové situaci a v rámci režimu dočasné ochrany dokázaly urychleně zpřístupnit životně důležité služby, jako je bydlení, vzdělávání a zdravotní péče, a nabídnout pracovní místa. 
  • Lepší sociální a ekonomická integrace osob prchajících z Ukrajiny. Pokud jde například o přístup na trh práce, Komise by měla podporovat členské státy při zavádění standardizovaného mechanismu uznávání akademických kvalifikací uprchlíků. 
  • Optimální využívání finančních prostředků dostupných z EU k zajištění ubytování pro rodiny nebo děti bez doprovodu. 
  • Postupné ukončování závislosti členských států na fosilních palivech z Ruska. K tomu je nezbytné určit nejlepší reformy a investice na celostátní, regionální a přeshraniční úrovni v souladu s plánem Komise REPowerEU. Má to napomoci diverzifikaci dodávek energie, urychlit přechod na energii z obnovitelných zdrojů a zlepší energetickou účinnost. 

Finanční asistence

Rada přijala 2 opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje (EPF), která EU umožní dále podporovat schopnosti a odolnost ukrajinských ozbrojených sil při obraně územní celistvosti a svrchovanosti země a ochraně civilního obyvatelstva před pokračující vojenskou agresí Ruska. Tato opatření pomoci mají navýšit původní rozpočet oznámený 28. 2. 2022 o dalších 500 mil. €, čímž by se původní částka zdvojnásobila na 1 mld. €.

Dohodnutá opatření pomoci mají financovat jak poskytování vybavení a zásob, jako jsou osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, tak i vojenského vybavení a platforem určených k nasazení smrtící síly pro obranné účely. Byla rovněž prodloužena doba trvání opatření pomoci – o 12 měsíců.

Předpokládaný další vývoj

Zákaz ruským bankám týkající se užívání systému SWIFT se bude se vztahovat i na všechny právnické osoby, subjekty nebo orgány usazené v Rusku, které jsou z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněny výše uvedenými bankami. Opatření vstoupilo v platnost 12. 3. 2022. Systém SWIFT a další hospodářské subjekty tak získaly krátké přechodné období k provedení opatření, čímž by se měly zmírnit případné negativní dopady na podniky a finanční trhy EU. V závislosti na chování Ruska je Komise připravena v krátké lhůtě přidat další ruské banky.

Komise může Radě navrhnout, aby dočasnou ochranu pro vysídlené osoby prodloužila až o 1 další rok. Může rovněž navrhnout ukončení dočasné ochrany, pokud bude situace na Ukrajině taková, že umožní bezpečný a trvalý návrat.

Komise bude i nadále poskytovat podporu, mj. zajištěním odpovídající úrovně připravenosti a dlouhodobého zaměření na výsledky ve všech členských státech a v Moldavsku, aby byly připraveny uspokojit neustále se měnící potřeby.

Členské státy mohou žádost o zvláštní technickou podporu zaslat Komisi prostřednictvím svého koordinačního orgánu. Komise podporu poskytne po schválení žádosti.

Odkazy

EU podnikla právní kroky proti Bělorusku v souvislosti s podporou války na Ukrajině

  • Rada přijala další sektorová opatření vůči Bělorusku a Rusku v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině,
  • Rada mimoto zavedla další omezující opatření, pokud jde o vývoz zboží pro námořní plavbu a radiokomunikačních technologií do Ruska.
  • Rada rovněž rozšířila seznam právnických osob, subjektů a orgánů, na něž by se měly vztahovat zákazy v oblasti investičních služeb, převoditelných cenných papírů, nástrojů peněžního trhu a úvěrů.
  • Za účelem vymáhání sankcí proti Rusku a Bělorusku zřídila Komise pracovní skupinu „Freeze and Seize (Zmrazit a zabavit)” ve spolupráci se svými mezinárodními partnery.

Nařízení Rady (EU) 2022/398 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (KOM(2022)398)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/399 ze dne 9. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (KOM(2022)399)

  • Rada 2. 3. 2022 rozhodla, že budou zavedena cílená omezující opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, namířená proti běloruským činitelům. Rada 9. 3. 2022 přijala další sektorová opatření vůči Bělorusku a Rusku v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině, Komise 17. 3. 2022 zřídila pracovní skupinu „Freeze and Seize (Zmrazit a zabavit)” ve spolupráci se svými mezinárodními partnery za účelem vymáhání sankcí proti Rusku a Bělorusku.

Pozadí

Omezující opatření

Ve svých závěrech z 24. 2. 2022 Evropská rada nanejvýš důrazně odsoudila nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruské federace vůči Ukrajině, jakož i zapojení Běloruska do této agrese. Vyzvala v nich také k urychlené přípravě a přijetí dalšího souboru individuálních a hospodářských sankcí, které by se vztahovaly i na Bělorusko.

Sektorová opatření

V návaznosti na omezující opatření přijatá 2. 3. 2022 v reakci na zapojení Běloruska do neodůvodněné a nevyprovokované ruské vojenské agrese vůči Ukrajině a s ohledem na pokračující závažnost situace Rada přijala další odvětvová opatření zaměřená na běloruský finanční sektor.

Pracovní skupina „Freeze and Seize (Zmrazit a zabavit)”

Pracovní skupina „Freeze and Seize (Zmrazit a zabavit)” byla zřízena Komisí, aby zajistila účinné provádění sankcí EU proti ruským a běloruským oligarchům uvedeným na seznamu v celé EU. Pracovní skupina „Freeze and Seize“ se skládá z Komise, národních kontaktních míst z každého členského státu, Eurojustu a Europolu a podle potřeby i dalších agentur a orgánů EU. Měla by koordinovat akce členských států EU, Eurojustu, Europolu a dalších agentur s cílem zabavit a tam, kde to vnitrostátní právo umožňuje, zabavit majetek ruských a běloruských oligarchů. Zatímco Komise by měla zajistit strategickou koordinaci, Eurojust a Europol by měly mít na starost operativní koordinace. Kromě evropské pracovní skupiny existuje také pracovní skupina „Ruské elity, zástupci a oligarchové (REPO)“. Dne 16. 3, 2022 se na ministerském zasedání rozhodlo o vytvoření této mezinárodní pracovní skupiny, která má zajistit účinné provádění sankcí, pomoci ostatním spolupracujícím zemím lokalizovat a zmrazit majetek a určit možnost propadnutí zmrazeného majetku. Účastníky jsou země G7, Austrálie a EU.

Klíčové a sporné body

Omezující opatření

Rada rozhodla, že budou zavedena cílená omezující opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, namířená proti 22 vysoce postaveným příslušníkům běloruského vojenského personálu s ohledem na jejich úlohu v rozhodovacích procesech a procesech strategického plánování, jež vedly k zapojení Běloruska do ruské agrese vůči Ukrajině. 20 příslušníků běloruského vojenského personálu bylo na sankční seznam ve stejné souvislosti zařazeno již 24. 2. 2022 během jednání Evropské rady. Bělorusko podporuje ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině mimo jiné tím, že Rusku umožňuje odpalovat balistické rakety z běloruského území, umožňuje přepravu ruského vojenského personálu a těžkých zbraní, tanků a vojenských transportérů, umožňuje ruským vojenským letadlům průlet běloruským vzdušným prostorem na Ukrajinu, poskytuje stanice pro doplnění paliva a skladuje na svém území ruské zbraně a vojenské vybavení. Kromě toho Rada ve vztahu k Bělorusku zavedla další omezení v oblasti obchodu se zbožím používaným k výrobě či zpracování tabákových výrobků, nerostnými palivy, živičnými látkami a plynnými uhlovodíkovými produkty, produkty z chloridu draselného („potaše“), výrobky ze dřeva, cementovými výrobky, výrobky ze železa a oceli a pryžovými výrobky. Omezení byla uvalena také na vývoz zboží a technologií dvojího užití a některých pokročilých druhů zboží a technologií, jež by mohly přispět k vojenskému, technologickému, obrannému a bezpečnostnímu rozvoji Běloruska, a dále na poskytování souvisejících služeb. Zveřejněné rozhodnutí doplňuje soubor sankcí, který vysoký představitel Josep Borrell oznámil po videokonferenci ministrů zahraničních věcí zemí EU 27. 2. 2022. Součástí tohoto souboru opatření je rovněž poskytování vybavení a zásob ukrajinským ozbrojeným silám prostřednictvím Evropského mírového nástroje, zákaz přeletů vzdušného prostoru EU a přístupu na letiště v EU pro ruské dopravce všech kategorií, jakož i zákaz transakcí s ruskou centrální bankou, zákaz používání systému SWIFT pro některé ruské banky a zákaz vysílání státních sdělovacích prostředků Russia Today a Sputnik v EU.

Omezující opatření EU vůči Bělorusku se nyní vztahují na celkem 877 osob a 62 subjektů. Na osoby a subjekty zařazené na seznam se vztahuje zmrazení majetku a občané a společnosti z EU jim nesmějí zpřístupňovat finanční prostředky. Na fyzické osoby se navíc vztahuje zákaz cestování, který jim brání ve vstupu na území EU i v průjezdu přes něj. 

Sektorová opatření

Mezi přijatá opatření patří:

  • omezení poskytování specializovaných služeb předávání údajů o finančních transakcích (SWIFT) bankám Belagroprombank, Bank Dabrabyt a Development Bank of the Republic of Belarus (Rozvojové bance Běloruské republiky), jakož i jejich běloruským dceřiným společnostem,
  • zákaz transakcí s Centrální bankou Běloruska souvisejících se správou rezerv nebo aktiv a zákaz poskytování veřejného financování obchodu s Běloruskem a investic v Bělorusku,
  • zákaz kótování a poskytování služeb v souvislosti s akciemi státem vlastněných běloruských subjektů v obchodních systémech EU platný od 12. 4. 2022,
  • značné omezení finančních toků z Běloruska do EU prostřednictvím zákazu přijímání vkladů od běloruských státních příslušníků nebo rezidentů přesahujících hodnotu 100 tis. €, držení účtů běloruských klientů centrálními depozitáři cenných papírů EU a prodej cenných papírů denominovaných v eurech běloruským klientům a
  • zákaz poskytovat Bělorusku eurobankovky.

Rada mimoto zavedla další omezující opatření, pokud jde o vývoz zboží pro námořní plavbu a radiokomunikačních technologií do Ruska. Na základě tohoto rozhodnutí se zakazuje přímo i nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zboží a technologie pro námořní plavbu jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku, pro použití v Rusku nebo pro umístění na palubu plavidla plujícího pod ruskou vlajkou. Rada rovněž rozšířila seznam právnických osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují zákazy v oblasti investičních služeb, převoditelných cenných papírů, nástrojů peněžního trhu a úvěrů. V neposlední řadě Rada definovala pojem „převoditelné cenné papíry“ tak, aby jednoznačně zahrnoval kryptoaktiva, čímž zajistila řádné provádění platných odvětvových omezení.

Pracovní skupina „Freeze and Seize (Zmrazit a zabavit)”

Pracovní skupina „Freeze and Seize (Zmrazit a zabavit)”, byla zřízena za účelem zajištění koordinace na úrovni EU při provádění sankcí proti ruským a běloruským oligarchům uvedeným na seznamu. Momentálně pracovní skupina zintenzivnila svou činnost na mezinárodní úrovni. Měla by spolupracovat s nově zřízenou pracovní skupinou „Ruské elity, zástupci a oligarchové (REPO)“, v jejímž rámci EU působí společně se zeměmi G7, Kanadou, Francií, Německem, Itálií, Japonskem, VB a Spojenými státy, stejně jako Austrálie. Spolupráce je nezbytná pro zajištění účinnosti sankcí přijatých na obou stranách Atlantiku. Komise je odhodlána úzce spolupracovat a koordinovat se se svými partnery, aby zajistila účinnou spolupráci na celosvětové úrovni. V rámci sankcí EU by měl být zmrazen veškerý majetek náležející nebo ovládaný osobami uvedenými na seznamu. Dnes je 877 jednotlivců a 62 subjektů předmětem zmrazení majetku v rámci sankcí EU v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajinu. „Freeze and Seize (Zmrazit a zabavit)” by měla hrát důležitou roli při sdílení informací v rámci EU a jejím cílem je jít ještě o krok dále: měla by koordinovat kroky členských států s cílem a tam, kde to vnitrostátní právo vyžaduje, zabavit majetek uvedené ruské a běloruské oligarchy. Za tímto účelem by měla pracovní skupina podle potřeby usilovat o koordinované akce mezi členskými státy, Eurojustem, Europolem a dalšími agenturami.

Předpokládaný další vývoj

EU bude i nadále úzce spolupracovat se sousedními zeměmi a znovu opakuje, že podporuje a je odhodlána prosazovat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, ale i například Gruzie a Moldavské republiky. Bude pokračovat v intenzivní koordinaci s partnery a spojenci v rámci OSN, OBSE, NATO a skupiny G7.

Pracovní skupina „Freeze and Seize (Zmrazit a zabavit)” by se měla scházet každý týden. Pracovní skupina však tuto potřebu znovu posoudí a podle potřeby svolá další jednání.

Odkazy

Rada přijala obecný postoj k posílení schengenského hodnotícího a sledovacího mechanismu 

  • Rada přijala obecný postoj k nařízení Rady, kterým se reformuje schengenský mechanismus hodnocení a sledování. 
  • Nařízení má pomoci lépe přizpůsobit schengenský prostor současným a budoucím výzvám.
  • Mechanismus hodnocení a monitorování má zajišťovat objektivní a nestranná hodnocení, aby bylo možné rychle identifikovat nedostatky v uplatňování schengenských pravidel a zajistit jejich rychlé řešení. 
  • Má poskytovat také základ pro dialog o fungování schengenského prostoru jako celku.

Proposal for a Council Regulation on the establishment and operation of an evaluation and monitoring mechanism to verify the application of the Schengen acquis and repealing Regulation (EU) No 1053/2013 (COM(2021)278)

Pozadí

Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích závisí na účinném uplatňování schengenských pravidel členskými státy. Na podporu implementace těchto pravidel byl v roce 1998 zřízen mechanismus vzájemného hodnocení a monitorování. V roce 2013 byl zřízen nařízením Rady č. 1053/2013 specifický schengenský mechanismus hodnocení a monitorování.

Komise navrhla revizi hodnotícího a monitorovacího systému v červnu 2021, a to v zájmu prohloubení společné důvěry v provádění schengenských pravidel a zajištění rychlé detekce a nápravy veškerých nedostatků. Od změn si slibuje urychlení procesu hodnocení a zrychlený postup v případě závažných nedostatků, které by mohly ohrozit Schengen jako celek. Na schengenská hodnocení má být kladen větší politický důraz (více v příspěvku „Komise navrhla změny v Schengenu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). 

Klíčové a sporné body

Mechanismus hodnocení a monitorování zajišťuje objektivní a nestranná hodnocení, aby bylo možné rychle identifikovat nedostatky v uplatňování schengenských pravidel a zajistit jejich rychlé řešení. Poskytuje také základ pro dialog o fungování schengenského prostoru jako celku. 

Strategické zaměření mechanismu 

Komise má zavést víceleté programy hodnocení na období 7 let, aby případně určila konkrétní prioritní oblasti, na které se mají pravidelná hodnocení vztahovat. Podle nových pravidel budou neohlášená a tematická hodnocení lépe zacílena. Komise může organizovat neohlášená hodnocení uplatňování schengenského acquis na vnitřních hranicích a nově vznikajících nebo systémových problémů, které by mohly mít významný nepříznivý dopad, nebo v případě, kdy členský stát vážně zanedbává své povinnosti, včetně závažných porušení základních práv. Vzhledem k rostoucí úloze agentur EU při provádění schengenského acquis má nařízení umožnit hodnotit činnost agentur EU a soukromých subjektů, když vykonávají funkce jménem členských států, aby pomáhaly při operativním uplatňování ustanovení schengenského acquis. 

Jednodušší a rychlejší hodnotící a monitorovací procedury

Zprávy a doporučení, které byly dříve 2 samostatné kroky v procesu hodnocení, by měly být sloučeny do jediného dokumentu a přijímány současně pro periodická hodnocení. Kromě toho by měl být zajištěn mechanismus eskalace pro případ nedostatečného pokroku. Identifikace závažných nedostatků a reakce na ně by měly být taktéž urychleny. Komise bude přímo informovat členský stát, jakmile budou takové nedostatky zjištěny během hodnocení. Pokud nedostatky představují vážnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, budou o tom neprodleně informovány také EP a Rada. Termín pro následné předložení hodnotící zprávy, přijetí doporučení a provedení nápravných opatření by měl být výrazně zkrácen.

Spoluúčast všech relevantních aktérů

Komise a členské státy by každý rok měly vytvořit skupinu národních odborníků, kteří budou k dispozici pro provádění hodnocení. Rovněž by měla být posílena spolupráce s příslušnými agenturami EU. Agentura Frontex a Europol by měly poskytovat zejména odborné znalosti, analýzy a zprávy. Komise rovněž využije výsledky stávajících monitorovacích činností, a zejména posouzení zranitelnosti.

Posílená role Rady

Rada by měla vykonávat svou politickou úlohu ve vztahu ke správě schengenského prostoru přezkoumáním výročních zpráv Komise o hodnoceních a pořádáním politických diskusí o účinném provádění schengenského acquis a řádném fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Hodnotící zprávy, včetně doporučení, mají být přijímány Komisí pro pravidelná hodnocení. Rada však přijme doporučení v případech závažných nedostatků, pro prvohodnocení a tematická hodnocení a v případech, kdy hodnocený členský stát zprávu zásadně zpochybňuje.

Předpokládaný další vývoj

Rada se rozhodla dobrovolně konzultovat návrh tohoto nařízení s EP a před přistoupením ke konečnému přijetí nařízení počká na vyjádření EP.

Odkazy

Rada schválila Strategický kompas

  • Rada formálně schválila Strategický kompas. 
  • Kompas poskytuje EU ambiciózní akční plán pro posílení bezpečnostní a obranné politiky EU do roku 2030.
  • Cílem Strategického kompasu je posílit schopnosti EU coby zajišťovatele bezpečnosti.
  • Kompas pokrývá všechny aspekty bezpečnostní a obranné politiky a tvoří jej 4 pilíře: jednat, zajistit bezpečnost, investovat a rozvíjet partnerství.

Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti (7371/22)

  • Rada 21. 3. 202 formálně schválila Strategický kompas, který má sloužit k posílení bezpečnostní a obranné politiky EU do roku 2030.

Pozadí

1. verzi Strategického kompasu předložil vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borell v listopadu 2021. Vycházela z vůbec 1. komplexní analýzy hrozeb, na jejímž vypracování se podílely zpravodajské služby všech 27 členských států EU, a ze strukturovaného dialogu vedeného mezi členskými státy EU, orgány EU a odborníky. Další verze byly projednány v únoru a v březnu 2022 s ohledem na výsledky rozpravy mezi členskými státy a na soubor návrhů týkajících se obrany a vesmíru, jenž 15. 2. 2022 předložila Komise, jakož i s ohledem na aktuální mezinárodní kontext, zejména vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině (více v příspěvku „Komise představila opatření, která mají posílit evropskou obranu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022). Strategický kompas má přímo přispívat k provádění versailleského programu.

Klíčové a sporné body

Kompas má poskytovat EU ambiciózní akční plán pro posílení bezpečnostní a obranné politiky EU do roku 2030. Bezpečnostní prostředí, které je momentálně ve větší míře nepřátelské, vyžaduje, aby EU výrazně pokročila a zlepšila schopnost a odhodlání jednat, posílila odolnost a investovala více a lépe do našich obranných schopností. Cílem Strategického kompasu je posílit schopnosti EU coby zajišťovatele bezpečnosti. EU by měla být schopna chránit své občany a přispívat k mezinárodnímu míru a bezpečnosti. Jedná se o mimořádně důležité zvláště v aktuálním kontextu, kdy se v důsledku neodůvodněné a nevyprovokované ruské agrese vůči Ukrajině vrátila do Evropy válka a kdy jsme svědky významných geopolitických změn. Tento Strategický kompas má posílit strategickou autonomii EU a její schopnost spolupracovat s partnery na ochraně jejích hodnot a zájmů. Silnější a schopnější EU v oblasti bezpečnosti a obrany by pozitiivně přispěla ke globální a transatlantické bezpečnosti a měla by doplňovat NATO, které pro své členy zůstává základem kolektivní obrany. EU rovněž chce zintezivnit podporu celosvětových pravidlech v oblasti bezpečnosti a obrany, jehož ústředním prvkem je OSN. Strategický kompas by měl poskytovat společné posouzení strategického prostředí, v němž EU působí, a hrozeb a výzev, kterým EU čelí. Dokument obsahuje konkrétní a proveditelné návrhy s přesným harmonogramem provádění s cílem zlepšit schopnost EU jednat v krizových situacích rozhodně a bránit svou bezpečnost a své občany. Kompas pokrývá všechny aspekty bezpečnostní a obranné politiky a tvoří jej 4 pilíře: jednat, zajistit bezpečnost, investovat a rozvíjet partnerství.

Pilíř č. 1: Jednat

Aby byla EU schopna jednat rychle a důrazně vždy, když vypukne krize, pokud možno společně s partnery a v případě potřeby i samostatně, plánuje podniknout tyto kroky:

  • vytvořit kapacitu rychlého nasazení EU o síle až 5 tis. vojáků pro různé druhy krizí,
  • být připravena do 30 dnů nasadit 200 plně vybavených odborníků v rámci misí SBOP, a to i ve složitých prostředích,
  • provádět pravidelná reálná cvičení v terénu, na pevnině a na moři,
  • zlepšit vojenskou mobilitu,
  • posílit civilní a vojenské mise a operace SBOP prováděné EU podporou rychlého a pružnějšího rozhodovacího procesu, důslednějším jednáním a zajištěním větší finanční solidarity a
  • plně využívat Evropský mírový nástroj na podporu partnerů.

Pilíř č. 2: Zajistit bezpečnost

Aby posílila EU svou schopnost předvídat současné a rychle se objevující hrozby a výzvy, odrazovat od nich a reagovat na ně a aby chránila své bezpečnostní zájmy, plánuje tyto kroky:

  • posílit své kapacity v oblasti analýzy zpravodajských informací,
  • vytvořit soubor hybridních nástrojů a týmy rychlé reakce, které propojí různé nástroje umožňující odhalit širokou škálu hybridních hrozeb a reagovat na ně,
  • dále rozvíjet soubor nástrojů kybernetické diplomacie a vypracuje politiku kybernetické obrany EU s cílem zlepšit připravenost na kybernetické útoky a reakci na ně,
  • vytvořit soubor nástrojů proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování;
  • vypracovat kosmickou strategii EU pro bezpečnost a obranu a
  • posílit úlohu EU jakožto aktéra námořní bezpečnosti.

Pilíř č. 3: Investovat 

Členské státy se zavázaly k podstatnému zvýšení výdajů na obranu, tak aby odpovídaly společným ambicím snížit kritické nedostatky v oblasti vojenských a civilních schopností a posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany. Pro tyto účely plánuje EU:

  • vést diskuzi o cílech stanovených na vnitrostátní úrovni ohledně vyšších a lepších výdajů na obranu v souladu s našimi bezpečnostními potřebami,
  • poskytnout další pobídky pro členské státy, aby se zapojily do rozvoje kooperačních schopností a společně investovaly do strategických podpůrných schopností a schopností nové generace, jež mohou být využity ve všech operačních oblastech: na pevnině, na moři a ve vzduchu, jakož i v kybernetickém a kosmickém prostoru a
  • podporovat technologické inovace v oblasti obrany s cílem odstranit strategické nedostatky a snížit technologickou a průmyslovou závislost.

Pilíř č. 4: Rozvíjet partnerství

V zájmu řešení společných hrozeb a výzev má v plánu EU podniknout tyto kroky:

  • posílit spolupráci se strategickými partnery, jako jsou NATO a OSN, a s regionálními partnery, mimo jiné s OBSE, Africkou unií a ASEAN,
  • rozvíjet individualizovaná 2stranná partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi a strategickými partnery, mezi něž patří USA, Kanada, Norsko, VB či Japonsko,
  • rozvíjet individualizovaná partnerství na západním Balkáně, v našem východním a jižním sousedství, v Africe, Asii a Latinské Americe, mimo jiné prostřednictvím intenzivnějšího dialogu a spolupráce, a rovněž bude podporovat účast na misích a operacích SBOP a budování kapacit.

Předpokládaný další vývoj

Očekává se, že jakmile bude Strategický kompas schválen, potvrdí ho Evropská rada na svém zasedání ve dnech 24.–25. 3. 2022.

Odkazy

Krátce…

Rada přijala závěry o boji proti rasismu a antisemitismu

  • Rada přijala závěry o boji proti rasismu a antisemitismu.
  • V závěrech Rada odsuzuje alarmující nárůst rasistických a antisemitských incidentů v členských státech EU. 
  • Rada vyzývá členské státy, aby do konce roku 2022 vypracovaly akční plány a strategie provádějící akční plán EU proti rasismu z roku 2020 a Strategii EU pro boj proti antisemitismu z roku 2021.

Rada 22. 3. 2022 přijala závěry Rady o boji proti rasismu a antisemitismu. V závěrech Rada odsuzuje alarmující nárůst rasistických a antisemitských incidentů v členských státech EU. Vyzývá členské státy, aby do konce roku 2022 vypracovaly akční plány a strategie provádějící akční plán EU proti rasismu z roku 2020 a Strategii EU pro boj proti antisemitismu z roku 2021 (více v příspěvku „Komise představuje 1. strategii v boji proti antisemitismu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021). Rada zdůrazňuje význam vzdělávání a odborné přípravy a vyzývá členské státy, aby zvyšovaly povědomí svých obyvatel o otázkách boje proti rasismu a antisemitismu a dostály své povinnosti připomínat oběti rasisticky a antisemitsky motivovaného násilí. Vyzývá rovněž členské státy, aby podporovaly výzkum a vzdělávání týkající se života Židů, antisemitismu a holokaustu a rovněž rasismu a otroctví. V závěrech se členské státy vyzývají, aby apelovaly na odvětví sdělovacích prostředků, sociálních sítí a technologií a komunikací, aby uplatňovala kodexy chování dohodnuté na úrovni EU a přijala řešení, která jim umožní na internetu rychle odhalovat, posuzovat a odstraňovat nezákonné nenávistné verbální projevy. Členské státy by rovněž měly posílit svou schopnost stíhat nezákonné trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy na internetu, mimo jiné zřízením internetových monitorovacích středisek a platforem, kde mohou lidé nahlašovat nenávistný obsah. Pokud jde o podávání zpráv a vyšetřování, závěry rovněž vyzývají členské státy, aby vybízely oběti a svědky rasistických a antisemitských incidentů k hlášení těchto incidentů. Rovněž je vybízí, aby zajistily, že tyto nahlášené případy budou vyšetřeny, a aby v případě potřeby nabídly pomoc, včetně psychologické, sociální a materiální podpory. Členské státy se rovněž vyzývají, aby problematiku boje proti diskriminaci zahrnuly do odborné přípravy donucovacích a justičních orgánů a aby vypracovaly osvědčené postupy pro identifikaci a podporu obětí. V závěrech se členské státy taktéž žádají, aby zajistily, že národní koordinátoři, veřejné orgány, sociální partneři a organizace občanské společnosti budou úzce spolupracovat na přípravě preventivních opatření a hodnocení jejich účinnosti. Členské státy se taktéž vyzývají, aby zvážily vypracování společné metodiky za účelem kvantifikace a kvalifikace rasistických a antisemitských incidentů a jejich srovnávání v čase a v jednotlivých členských státech. V neposlední řadě Rada vyzývá Komisi, aby v boji proti rasismu a antisemitismu podporovala, mimo jiné i finančně, členské státy, veřejné orgány a instituce, místní orgány a organizace občanské společnosti.

Týden v EU od 28. listopadu do 4. prosince

Úvodník Kulatý stůl Národního konventu o EU Balíček k oběhovému hospodářství Strategie EU v oblasti globálního zdraví Doporučení Národního plánu obnovy Maďarska Zasedání Rady pro mládež avzdělávání Zasedání Rady pro…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🧑‍⚖️ Co přesně znamená Rule of Law neboli právní stát? Podle čeho se pozná, že žijeme v dobře fungujícím právním státě?

🇪🇺🎧 Odpovědi na tyto a další otázky dostanete od ministra pro evropské záležitosti @MikulasBek v podcastu BEK LADÍ EVROPU ⤵️

https://euroskop.cz/2022/12/06/bek-ladi-evropu-rule-of-law-pravni-stat/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.