Úspěchy estonského předsednictví? Digitalizace či životní prostředí

Petr Pospíšil, Euroskop, 1.1.2018

Na konci roku 2017 skončilo půlroční předsednictví Estonska v Radě EU. Server Politico podrobným způsobem vyhodnotil, jaký posun byl díky iniciativě pobaltského státu v jednotlivých oblastech evropských politik dosažen. Jak hodnocení vyznívá? Tallinn dosáhl pozitivních výsledků v digitální oblasti, v problematice životního prostředí a ochrany klimatu či v energetickém sektoru.

Pobaltská země se předsednictví ujala poté, co se vedení Rady EU vzdala Velká Británie, zaneprázdněná doposud probíhajícím jednáním o vystoupení z EU. Tallinn si na počátku stanovil čtyři stěžejní priority. Jejich názvy zněly otevřená a inovativní ekonomika, bezpečná a spolehlivá Evropa, digitální Evropa s volným pohybem dat a inkluzivní a udržitelná Evropa.

Digitalizace se stala středem zájmu evropských lídrů

Digitalizace byla očekávanou prioritou – odkazovalo na ni dokonce i oficiální logo předsednictví. V září Tallinn hostil digitální summit na vysoké úrovni, jehož se zúčastnily nejvyšší politické špičky členských zemí i unijních institucí. Významný posun byl zaznamenán v oblasti přeshraničního elektronického obchodnování a poskytování služeb i v telekomunikační reformě.

Státníci při digitálním summitu v Tallinnu v září 2017. Zdroj: čtk

Oproti původním předpokladům estonské předsednictví zaznamenalo též výrazné úspěchy v oblastech sociální politiky a zaměstnanosti, kde zprostředkovalo souhlas čelních představitelů na úpravě směrnice o vysílání pracovníků (Posted Workers Directive), shodu nad evropským pilířem sociálních práv či nad legislativním návrhem zajišťujícím, aby zboží a služby byly za rovných podmínek přístupny i postiženým osobám.

Významných počinů dosáhlo Estonsko rovněž v oblasti energetiky. Podařilo se mu mezi představiteli vlád členských zemí nalézt konsensus nad čtveřicí legislativních návrhů týkajících se obnovitelných zdrojů, přeshraničních toků elektřiny, hospodářské soutěže v energetickém sektoru a většího zapojení spotřebitelů. Kromě toho se Rada shodla i na pravidlech pro řešení rizik spojených s dodávkou elektřiny či na podmínkách regionální spolupráce. V prosinci letošního roku pak Rada dosáhla souhlasu s Parlament v otázce energetické efektivity budov.

V oblasti životního prostředí se agenda vyčerpala beze zbytku

Poslední oblastí, v níž je zcela jistě možné estonské angažmá označit za úspěšné, představuje životní prostředí a ochrana klimatu. Rada dosáhla ambiciózní reformy uhlíkového trhu, dohody ve věci stanovení cílových emisních limitů v sektorech nezahrnutých v systému emisního obchodování (Emission Trading System, ETS).

Posunu se dosáhlo i v lesnictví či využívání půdy, 18. prosince pak estonské předsednictví dosáhlo předběžné dohody se zástupci Evropského parlamentu ohledně čtyř legislativních návrhů, které tvoří balíček o odpadech. Cílové národní hodnoty emisí byly stanoveny i pro dopravu a zemědělskou činnost.

Server Politico angažmá estonského předsednictví v environmentální oblasti hodnotí velice pozitivně, dokladem čehož je i skutečnost, že poslední předběžně naplánovaná schůze Rady pro životní prostředí byla odvolána, neboť agenda byla vyčerpána.

Kde byl naopak posun nevýrazný? Bezpečnost či ochrana zdraví

Relativně úspěšné bylo estonské předsednictví i v oblastech obchodu a dopravy, naopak oblasti zdravotnictví a bezpečnosti jsou serverem Politico hodnoceny kriticky. Celé detailní hodnocení uveřejněné na zpravodajském serveru Politico si můžete přečíst zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop