FONDY
Strukturální fondy
Přehled fondů
ČR a strukturální fondy
Správní členění (systém NUTS)
Přehled fondů
Fondy jsou nástrojem realizace evropské politiky soudržnosti. Jsou prostředkem pro snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jednotlivými regiony. Evropská unie aplikuje striktní
pravidla pro získání finanční podpory ze svých fondů a zajišťuje, aby finance byly využity transparentním a odpovědným způsobem.
Fondy EU mají mnoho podob – granty (částečně financováno EU a členskými státy); dotace spravované národními a regionálními autoritami; půjčky. EU, či Komise, může sama napřímo financovat některé projekty, ovšem nejčastější podoba fondů je sdílená s členskými státy – do této kategorie spadají největší fondy v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů.
Evropské strukturální a investiční fondy
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR, ERDF)
Tento fond se soustředí na projekty v oblasti regionálního rozvoje, ekonomické změny, zvýšené soutěživosti a teritoriální
spolupráce napříč EU. Fundované projekty zahrnutý projekty typu modernizace ekonomických struktur, výzkumu a inovace, vytváření udržitelných pracovních pozic, ekonomického růstu a enviromentální ochrany.
Evropský sociální fond+ (ESF)
ESF se soustředí především na adaptaci pracovníků a firem v mezinárodním prostředí, vylepšení přístupu na pracovní trh, boj proti diskriminaci a podporu partnerství.
Fond soudržnosti (FS/CF)
Jako jediný fond poskytuje finanční podporu členským státům, jejichž HNP je nižší než 90 % evropského standardu. Finanční pomoc v rámci tohoto fondu může být pozastaveno rozhodnutím Rady, která tak odhlasovala
kvalifikovanou většinou.
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV/EAFRD)
Tento fond se zaměřuje na rozvoj venkova, který je součástí druhého pilíře společné zemědělské politiky. Podporuje ekonomickou životaschopnost venkovských oblastí.
Evropský námořní, rybářský fond a akvakulturní fond (EMFAF)
EMFAF funguje od nového programového období 2021-2027 a podporuje společnou rybářskou politiku, námořní politiku EU a agendu EU pro mezinárodní správu oceánů. Podporuje inovativní projekty, které zajišťují, aby
financované projekty v této oblasti byly efektivně využívány.
Mezi další fondy EU patří:
· Fond solidarity Evropské unie (EUFS);
· Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF);
· Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD);
· Azylový, migrační a integrační fond (AMIF);
· Evropský fond pro strategické investice (EFSI);
· Fond pro spravedlivou transformaci;
· Fond pro integrovanou správu hranic;
· Fond pro vnitřní bezpečnost;
· Evropský obranný fond.
V rámci pandemie covidu-19 byly založeny speciální iniciativy na podporu členských států a již existujících fondů, patří mezi ně NextGenerationEU.
NextGenerationEU
NextGenerationEU je dočasná obnova pro ekonomické a sociální ztráty po koronavirové pandemii. Jedná se o finanční příspěvky ve výši až 800 mld. eur. Skládá se z nástroje pro oživení a odolnost, pomoci na podporu oživení pro
soudržnost a území Evropy (REACT-EU).
ČR a strukturální fondy
Česká republika se do politiky hospodářské a sociální soudržnosti plně zapojila hned po svém vstupu do EU v roce 2004. Přestože programové období 2000–2006 už pomalu končilo, ČR byla v čerpání své alokace ve výši 1,6 mld. eur velmi úspěšná. V dalším programovém období 2007–2013 už bylo vše jinak. Česko získalo pro danou „sedmiletku“ alokaci ve výši přes 26 mld. eur, což z něj činilo papírového premianta v objemu prostředků na jednoho obyvatele. Čerpání ale bylo a je problematické, na čemž se z velké části podepsalo komplikované aranžmá čtyřiadvaceti operačních programů a osmnácti řídících orgánů, což mnohokrát kritizovala i Evropská komise. Důsledky jsou všeobecně známé. V programovém období 2014–2020 došlo k řadě změn. Kromě mírného snížení počtu operačních programů – a především vytvoření jednoho Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) – došlo například k užšímu provázání kohezní politiky v celé EU se strategií Evropa 2020 (mezi nová témata patřily například otázky ochrany klimatu, stárnutí populace či migrace) nebo k častějšímu využívání finančních nástrojů (například revolvingových úvěrů) namísto „klasických“ dotací. S tím souviselo i snížení celkové alokace na 22 mld. eur.
Programové období 2021–2027
Česká republika zahájila debaty o budoucím programovém období již v lednu 2016 v rámci zasedání ministrů zemí V4+4 v Praze. Na něm přijala Společné prohlášení obsahující základní rysy představ těchto zemí o budoucí podobě politiky soudržnosti. ČR proaktivně jedná i s dalšími státy a zástupci evropských institucí a vystupuje na mezinárodních akcích (viz např. Kohezní fórum).
Návrh nařízení o společných ustanoveních vytvořilo společný soubor pravidel pro 8 fondů/nástrojů se sdíleným řízením v programovém období 2021–2027.
V reakci na krizi způsobenou koronavirem předložila Evropská komise 27. května 2020 nový Víceletý finanční rámec, zahrnující ambiciózní plán obnovy pro Evropu, který navyšuje finanční prostředky a posiluje nástroje politiky soudržnosti a jejich vazbu na další unijní nástroje.
Z důvodu procesu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku se uhelné regiony (Ústecký, Moravskoslezský, Karlovarský) potýkají se socioekonomickými problémy. Z tohoto důvodu je pro dané regiony vymezena finanční pomoc v rámci Mechanismu pro spravedlivou transformaci, jež je součástí širšího investičního plánu pro udržitelnou Evropu.
Pro období 2021-2027 byly v ČR schváleny tyto nové programy:
- Program Doprava, řízený Ministerstvem dopravy, programový dokument
- Integrovaný regionální operační program, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj, programový dokument
- Program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu, programový dokument
- Program Jan Amos Komenský, řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, programový dokument
- Program Životní prostředí, řízený Ministerstvem životního prostředí, programový dokument
- Program Spravedlivá transformace, řízený Ministerstvem životního prostředí
- Program Zaměstnanost+, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí, programový dokument
- Program Technická pomoc, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj, programový dokument
- Program Rybářství, řízený Ministerstvem zemědělství, programový dokument
Celkově bylo pro tyto programy alokováno 550,5 mld. Kč.
Programy přeshraniční spolupráce
- INTERREG Česko – Polsko 2021-2027, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj ČR;
- Program přeshraniční spolupráce Interreg Slovensko – Česko 2021 – 2027, řízený Ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova SR;
- INTERREG VI-A Rakousko – Česko, řízený Úřadem vlády země Dolního Rakouska;
- Program přeshraniční spolupráce INTERREG Bavorsko – Česko (2021-2027), řízený Bavorským státním ministerstvem hospodářství, regionálního rozvoje a energetiky;
- Program spolupráce Sasko – Česko 2021-2027, řízený Saským státním ministerstvem regionálního rozvoje.
Programy nadnárodní a meziregionální spolupráce
1. Program nadnárodní spolupráce Interreg Central Europe 2021-2027,
koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;
Program nadnárodní spolupráce Interreg DANUBE,
koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;
2. Program meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;
3. Program meziregionální spolupráce ESPON, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;
4. Program meziregionální spolupráce INTERACT, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj.
Autor: CDK, aktualizace srpen 2022
Správní členění (systém NUTS)
V každé členské zemi EU je jiný systém správního členění. V roce 1988 vznikla pro statistické monitorování a analýzy ekonomické a sociální situace v jednotlivých regionech jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS).
Podle počtu obyvatel existují tři hlavní úrovně regionálního členění území:
| Úroveň | Doporučený min.počet obyvatel | Doporučený max.počet obyvatel |
| NUTS I | 3 000 000 | 7 000 000 |
| NUTS II | 800 000 | 3 000 000 |
| NUTS III | 150 000 | 800 000 |
V České republice územněsprávní členění odpovídá úrovni NUTS III (kraje). Po vstupu do Evropské unie proto administrativně vzniklo osm organizačních jednotek NUTS II.
NUTS II – tyto tzv. Regiony soudržnosti odpovídají základní statistické jednotce pro výpočet ukazatele HDP/obyvatele, na základě níž se přiděluje podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
-
Severozápad (kraje Karlovarský a Ústecký)
-
Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj)
-
Střední Čechy (Středočeský kraj)
-
Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj)
-
Jihovýchod (kraj Vysočina a Jihomoravský kraj)
-
Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj)
-
Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj)
-
Praha
Mapa regionů soudržnosti v ČR
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz
Autor: Euroskop, CDK, aktualizace srpen 2022