Působnost Výboru regionů

Výbor regionů je nejmladší institucí EU. Byl zřízen roku 1992 Smlouvou o Evropské unii jako reprezentant regionů EU. Jeho vytvoření bylo vedeno snahou respektovat regionální a místní identity v rámci EU a zapojit je do tvorby a realizace politiky EU v různých oblastech. První schůze Výboru proběhla v březnu 1994. Od té doby se Výbor schází pravidelně na pěti plenárních zasedání ročně a dvou mimořádných schůzích v některém ze členských států. Úloha Výboru regionů byla posílena Amsterodamskou smlouvou, která rozšířila oblasti povinných konzultací a umožnila Evropskému parlamentu podat žádost o vypracování stanoviska. Nicejská smlouva stanovila, že členové VR musejí mít volební mandát nebo musejí být politicky odpovědní.

Lisabonská smlouva potvrzuje status a politickou úlohu VR – přináší tyto změny:

• Výbor regionů může podávat žaloby na ochranu svých práv k Soudnímu dvoru EU
• VR bude mít možnost podávat žaloby týkající se porušení zásady subsidiarity některým legislativním aktem
• Prodloužení funkčního období členů ze 4 na 5 let

Úkolem Výboru regionů je hlídat princip subsidiarity a jeho využívání a bránit tak centralizovanému způsobu rozhodování v rámci Unie i jejích členských zemí. Na základě tohoto principu by měly být do tvorby i realizace politiky EU zapojeny nejen centrální, ale především místní a regionální samosprávy, kterých se daná opatření bezprostředně dotýkají. Uplatnění tohoto principu (zakotveného v čl. 5 Smlouvy o Evropské unii) spočívá v přenesení odpovědnosti za rozhodování na ty orgány veřejné správy, které stojí nejblíže k občanovi EU.

Výbor nemá rozhodovací pravomoc, je to pouze konzultativní orgán pro ostatní rozhodovací a výkonné orgány Unie. Svým poradním stanoviskem má možnost ovlivňovat další instituce EU. Rada i Komise mohou kdykoli v případě potřeby s Výborem konzultovat konkrétní záležitosti.

V případech přímo vymezených Smlouvami jsou obě instituce dokonce povinny zvolit tento postup konzultace. Maastrichtská smlouva stanovila pět takových oblastí a Amsterodamská smlouva k nim přidala dalších pět.

De facto tak Výbor konzultuje většinu oblastí aktivit EU. Výbor sám pak může na základě své iniciativy podávat vlastní stanoviska v záležitostech týkajících se měst a regionů, jako například zemědělství nebo ochrana životního prostředí.

Organizace

• Členové a náhradníci

Členové jsou na základě nominací členských států jmenováni jednomyslně Radou EU na pětileté funkční období s možností znovuzvolení. Náhradník zastupuje daného člena v případě, že se nemůže dostavit na plenární zasedání. Způsob výběru kandidátů je ponechán na členských státech, u všech kandidátů platí, že jsou vybíráni z řad volených představitelů místních a oblastních samospráv jednotlivých zemí, musí mít tedy mandát na regionální nebo místní úrovni. Celkové obsazení Výboru musí přitom reflektovat politickou, geografickou a regionální rovnováhu v členských státech.

Členové si mezi sebou volí 60-členné Předsednictvo na funkční období dva a půl roku. To je tvořeno předsedou, který svolává a řídí každé zasedání Výboru a reprezentuje Výbor navenek, prvním místopředsedou a dalšími 28 místopředsedy (vždy po jednom z každého členského státu). Součástí předsednictva je i dalších 28 členů a předsedové pěti politických frakcí zastoupených ve Výboru. Předsednictvo řídí program jednání plenárního zasedání, sestavuje politický program VR, přiděluje stanoviska komisím a rozhoduje o vypracování stanovisek z vlastní iniciativy.

• Národní delegace

Každý stát má ve Výboru regionů svou delegaci, která sestává z členů VR a jejich náhradníků. Každá národní delegace přijímá svá vlastní vnitřní pravidla a volí předsedu, jehož jméno oficiálně oznámí předsedovi Výboru.

• Politické skupiny

V rámci Výboru je zastoupeno 5 politických frakcí, odrážející hlavní Evropské stranické rodiny.

Jde o Stranu evropských socialistů (PES), Evropskou lidovou stranu (EPP), Evropské liberální demokraty (ALDE), Evropskou alianci (EA) a skupinu Evropští konzervativci a reformisté (ECR).

• Tematické komise

Členové výboru jsou rozděleni do šesti odborných komisí a jednoho výboru specializujících se na konkrétní politickou oblast. Tyto Komise zkoumají návrh, který jim byl podán ostatními institucemi ke konzultaci, a sestavují návrh stanoviska, ve kterém zdůrazňují jak shodu s původním návrhem, tak i případné změny, které je na daném návrhu zapotřebí přijmout před jeho schválením. Takovéto stanovisko je poté konzultováno na plenárních zasedáních, a pokud je odsouhlaseno většinou členů, je přijato jako oficiální stanovisko Výboru a posláno Komisi, Parlamentu a Radě.

• COTER – Komise pro teritoriální politiku soudržnosti a rozpočet EU
• ECON – Komise pro hospodářskou politiku
• ENVE – Komise pro životní prostředí, klimatické změny a enegretiku
• SEDEC – Komise pro sociální politiku, vzdělávání, zaměstnanost, výzkum a kulturu
• CIVEX – Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější věci
• NAT – Komise pro přírodní zdroje

Zastoupení členských států ve Výboru regionů a jeho předsednictvu