Dánsko v EU

Východiskem dánské politiky je tzv. národní kompromis Dánsko v Evropě, který po odmítnutí Maastrichtské smlouvy v referendu z června 1992 vymezil hranice dánské účasti v Evropské unii. Dánsko má čtyři výjimky z evropské integrace (opt-outs), které jsou zakotveny v dohodě z Edinburku z prosince 1992. Opt-outy jsou dobrovolné a Dánsko je může kdykoli odvolat. Musí však nejprve uspořádat referendum.

• Euro – Dánsko nemusí zavést jednotnou měnu. Je ale součástí Evropského mechanismu směnných kurzů II. a dánská koruna je pevně vázána na euro.
• Občanství EU – národní občanství nesmí nahradit občanství EU.
• Společná obrana – Dánsko nemusí vysílat jednotky do společných reakčních sil EU.
• Justice a vnitro – při přijímání Amsterodamské smlouvy Dánsko nesouhlasilo s přesunem některých oblastí z třetího do prvního pilíře (hraniční kontrola, azyl, imigrace a civilní právo). Soudní spolupráce se účastní pouze na mezivládní úrovni. Výjimku tvoří dánská účast na vízové spolupráci. Dánsko je členem Schengenu, ale účastní so ho pouze na mezivládní úrovni.

Pro Dánsko je typická výrazná kontrola parlamentu nad jednáním vlády v evropských otázkách. Před všemi rozhodnutími týkajícími se EU musí vláda konzultovat evropský výbor parlamentu. Pokud Výbor návrh vlády odmítne, musí kabinet svoji pozici upravit.

Zásadní evropské otázky se v Dánsku většinou schvalují v referendech. V říjnu 1972 souhlasilo 63,3 % zúčastněných voličů s přistoupením země do Evropských společenství. V referendu byl v roce 1986 schválen i Jednotný evropský akt. Naopak Maastrichtskou smlouvu 50,7 % hlasujících v červnu 1992 odmítlo a vynutilo si změny, které 18. května 1993 v opakovaném hlasování 56,8 % Dánů podpořilo. V referendu v květnu 1998 schválili Dánové také Amsterdamskou smlouvu, která výslovně potvrdila edinburské výjimky. Neúspěšně skončil pokus přistoupit ke společné evropské měně, v referendu 28. září 2000 se 53,1 % voličů vyjádřilo proti.

Eurokomisařkou, kterou nominovalo Dánsko, je Margrethe Vestagerová, která má na starosti hospodářskou soutěž a koordinaci programu pro Evropu připravenou na digitální věk. Zároveň je jedním ze tří výkonných místopředsedů Komise.

Dánsko má 14 poslanců Evropského parlamentu.

Politický systém Dánska

Dánsko je konstituční monarchie. Hlavou státu je královna Margrethe II., která nastoupila na trůn 14. ledna 1972. Její kompetence upravuje dánská ústava.

V roce 1953 byl v Dánsku zrušen dvoukomorový parlament. V současném jednokomorovém Folketingu zasedá 179 poslanců – 175 poslanců kandiduje za Dánsko, po dvou vysílají autonomní území Grónsko a Faerské ostrovy. Volební období je čtyřleté a pro vstup do Folketingu platí dvouprocentní klauzule.

Poslední volby se konaly v červnu 2019. Vládu po nich zformovaly vítězná sociální demokracie v čele s Mette Frederiksenovou a další tři strany z levice a z levého středu (Sociálně liberální strana Radikale Venstre, Socialistická lidová strana a Jednotná kandidátka Rudo-zelení).

Moderní historie Dánska

1973 – vstup do Evropských společenství

1949 – Dánsko zakládajícím členem NATO, konec dosavadní politiky neutrality