Unijní cíle ve věci odolnosti vůči katastrofám

Evropská komise dnes přijala doporučení ve věci stanovení společných cílů ke zvýšení odolnosti vůči katastrofám v oblastech civilní ochrany. Jedná se např. o prevenci, přípravu a efektivní reakci států Evropské unie na přírodní katastrofy jako je zemětřesení, záplavy, lesní požáry, dále zdravotní krize nebo konflikty. Shodou okolností byla tato agenda plánovaná na tento týden, během kterého došlo k masivnímu zemětřesení na území Sýrie a Turecka, kam EU v rámci mechanismu civilní ochrany vyslala pomoc. Tyto katastrofické události a taktéž ruská agrese na Ukrajině s globálními důsledky potvrzují, že je mechanismus civilní ochrany zásadní pro předvídání a odolávání důsledků budoucích katastrof a mimořádných událostí.

PĚT UNIJNÍCH CÍLŮ VE VĚCI ODOLNOSTI VŮČI KATASTROFÁM:

Cíle byly stanoveny jako nezávazné společné body pro podporu koordinace a postupu v oblasti prevence a připravenosti v případě katastrof, které zasáhnou dvě nebo více zemí současně.

Předvídání – cílem je zlepšit hodnocení, identifikaci a předvídání zranitelných míst v kritických odvětvích a nebezpečí hrozeb, a plánování krizového managementu.

Příprava –  jedná se o zvýšení povědomí o riziku a připravenosti obyvatelstva s cílem snižování důsledků katastrof.

Varování – vylepšení systémů včasného varování zajistí pohotové a včasné informování lidí na národní, regionální a lokální úrovni.

Reakce – je potřeba posílit schopnost reakce mechanismu civilní ochrany EU za účelem poskytnutí větší pomoci při mimořádných událostech a zabránění dalšímu zhoršování situace při přetížení kapacity státu.

Zabezpečení – systém civilní ochrany musí být neustále v provozu, aby byl efektivní během a po katastrofách. Pro správné fungování mechanismu za všech okolností je potřebná aktualizace plánů a postupů činností, zajištění koordinace a sdílení informací napříč sektory včetně sdílení kritické infrastruktury.

MECHANISMUS CIVILNÍ OCHRANY:

Mechanismus civilní ochrany EU má za cíl pomáhat zemím zasaženým mimořádnou událostí, kterou stát nedokáže řešit vlastními kapacitami. Po žádosti o pomoc Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události koordinuje a financuje pomoc poskytovanou členskými státy EU a osmi dalšími (Albánie, Bosna a Hercegovina. Island, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko, Srbsko a Turecko).

Unijní komisař pro řešení krizí Janez Lenarčič dnes při tiskové konferenci zmínil, že mechanismus civilní ochrany EU byl během posledních 3 let aktivován každoročně 5krát více než byla průměrná aktivace mechanismu v předešlých 20 letech. K navýšení míry aktivace přispěla pandemie COVID-19 a globální dopad ruské agrese proti Ukrajině. Tradiční přírodní katastrofy jsou podle komisaře nejen častější ale také intenzivnější, což je mimo jiné důsledkem klimatické krize.

Podle dat Evropské komise byl mechanismus civilní ochrany v letech 2020 a 2021 aktivován 102krát a 114krát. Jedná se o značný nárůst oproti období 2007 – 2019, během kterého se počet aktivací pohyboval mezi 16 až 32. I když se jedná primárně o důsledek boje proti COVID-19, v roce 2021 se zvedla míra aktivace i ve věcech nesouvisejících s pandemií (více informací si můžete přečíst zde).

Autorka: Martina Wranová, Euroskop.cz

Zdroj: Evropská komise

Foto: Evropská komise

Sdílet tento příspěvek