Lucie Priknerová, Euroskop, 9.9. 2014
Referendum o nezávislosti Skotska proběhne 18. září a rozhodnou o něm hlasy Skotů. Jak se na možný vznik nového státu dívají jiné evropské státy? Francie nebo Španělsko rozhodně příznivci nezávislého Skotska nejsou, ovšem každý z úplně jiného důvodu.
Francie chce silné Brity v EU
Hlavním důvodem francouzského odmítavého postoje není obava z přelití separatismu do Francie, kde by připadala v úvahu Bretaň nebo Korsika. „Argumentem proti skotské nezávislosti je ve Francii náš sen o silném Spojeném království, plně angažovaném v Evropě, které vyvažuje rok od roku silnější Německo,“ řekl francouzský politolog Dominique Moisi pro BBC.
Naopak Španělsko vnímá referendum hlavně skrze Katalánsko. Zatímco britský parlament Skotům referendum povolil, španělský ho Kataláncům letos v dubnu zamítl. Španělé se snaží tlumit katalánské snahy o nezávislost i pomocí varování před úskalími, které na Skoty čekají. Podle španělského premiéra Mariana Rajoye nezávislé Skotsko přestane být součástí Evropské unie a při čekání na opětovné členství se bude muset „zařadit do fronty“.
Jaderné ponorky v ohrožení
Francie se obává i vlivu úspěchu skotského referenda na rozložení sil v Radě bezpečnosti OSN, kde mají za Evropu křesla s právem veta Velká Británie a Francie. Jenže jejich pozice odpovídá stavu světa v roce 1945, nikoli dnes.
“Mohlo by to vést k reformě Rady bezpečnosti a snížení vlivu Francie v OSN,“ vysvětloval Phillips O´Brian z University v Glasgow pro deník Herald Scotland. Ve zprávě pro britskou Sněmovnu lordů uvedl, že Německo jako třetí největší přispěvatel do rozpočtu OSN a největší ekonomika v Evropě, by mělo po případném zmenšení Spojeného království mnohem silnější pozici pro svůj požadavek. Byla by tak oslabena právě francouzsko-britská pozice a posíleno Německo.
Francie je vůči skotské samostatnosti zdrženlivější i kvůli obavě z oslabení britských jaderných sil, které mají svou základnu právě ve Skotsku. Šéf skotské vlády Alex Salmond opakuje, že je „nepředstavitelné, aby nezávislý stát s 5,25 miliony obyvatel toleroval pokračování přítomnost zbraní hromadného ničení na vlastním území“.
Britská flotila má na skotské základně čtyři ponorky typu Vanguard, které zde kotví už od 60. let 20. století. Jednou z možných destinací pro jejich přemístění je francouzská Bretaň, která ovšem pro britská plavidla nemá dostatek prostoru.
Obama vstřícnější vůči Britům
V náznacích se ke skotské nezávislosti vyjádřil i americký prezident Barack Obama, který má údajně ze strany matky skotské předky. Ve Skotsku (zatím) populární Obama uvedl, že rozhodnutí je na Skotech, USA prý ale dávají přednost „silné, robustní, sjednocené a efektivní“ Velké Británii.
Americký Kongres dokonce v srpnu odhlasoval rezoluci, která uvedla, že hlas „Ne“ ve skotském referendu je důležitý pro americké národní bezpečnostní priority v Evropě a ve světě.
Svou zkušenost s referendy má už Kanada, kde je frankofonní provincie Quebec. Kanada již zažila referendum o nezávislosti Quebecu v letech 1980 a 1995. Pokaždé vyhráli zastánci jednotné Kanady. Tamní nacionalisté z Quebecké strany navíc neuspěli v dubnových provinčních volbách. Proto mohl kanadský premiér Stephen Harper prohlásit: „Výsledky jasně ukazují, že Quebečané odmítli ideu referenda“, uvádí agentura Reuters.
Rozladění u Alexe Salmonda vzbudila reakce australského premiéra Tonyho Abbotta, jehož otec je Angličan. „Jako příteli Británie a jako vzdálenému pozorovateli, je pro mě těžké porozumět tomu, jak by si svět pomohl nezávislým Skotskem“, citovaly Abbotta The Times. Salmond mu připomenul, že rovněž Austrálie dostala nezávislost na britské vládě, a smířlivě dodal, že pokud Skotsko získá nezávislost, bude jeho vlast „velkým přítelem Austrálie“.
Skotská národní strana by také chtěla, aby Skotsko zůstalo členem Commonwealthu. Je také zastáncem toho, aby se v zemi i nadále platilo librou. “Je to skotská libra a my si jí ponecháme“, uvedl Salmond pro The Guardian. V tom, zda by královna Alžběta II. zůstala i skotskou panovnicí, tamní nacionalisté ještě jasno nemají, ovšem podle Bílé knihy, kterou skotská vláda vydala na konci roku 2013, by britská královna Skotům nejspíše zůstala.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop