Evropská komise přichází se společnými pravidly pro zachování ochrany dospělých osob v přeshraničních situacích. Cílem návrhu je usnadnit přeshraniční spolupráci a uznávání opatření přijatých na ochranu dospělých osob. Nařízení se má týkat jednotlivců, kteří nemohou z důvodu zhoršení nebo nedostatečnosti svých osobních schopností chránit své vlastní zájmy, a jejichž právní způsobilost byla částečně nebo zcela omezena rozhodnutím soudu.
Nové nařízení by se mělo týkat především jednotlivců trpících závažnými zdravotními problémy či onemocněními souvisejícími s věkem, jako je například Alzheimerova choroba. Návrh vychází z textu Haagské úmluvy o mezinárodní ochraně dospělých osob z roku 2000, která je obecně považována za účinný a flexibilní nástroj mezinárodního práva vhodný pro daný účel. Navzdory úsilí Komise se ale k úmluvě dosud připojilo pouze 15 zemí, z toho 12 je států Unie, včetně České republiky. Komise nyní navrhuje, aby bylo přistoupení k této úmluvě pro členské státy povinné.
Komise ve svém návrhu plánuje zavedení souboru pravidel, která dotčeným jednotlivcům nebo jejich zmocněným zástupcům usnadní správu majetku, přístup k lékařské péči či stěhování do jiného státu EU. Legislativní balíček vycházející z Haagské úmluvy nabízí modernější a efektivnější pravidla vhodná pro kontext EU.
Návrh nařízení o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu opatření a spolupráci ve věcech ochrany dospělých osob zavádí také soubor právních pravidel týkajících se určení, který soud je příslušný, které právo je rozhodné a podle jakých právních předpisů se bude postupovat při uznání cizího rozhodnutí či zmocnění k zastupování dospělé osoby.
„Nová pravidla výrazně zjednoduší přeshraniční řízení pro dospělé osoby, které potřebují právní podporu nebo ochranu, zlepší právní jistotu, sníží náklady a délku přeshraničních řízení a zaručí práva dospělých osob, včetně jejich práva na autonomii. Návrhy dále posílí náš evropský soudní systém tím, že vytvoří nástroje pro spolupráci, v nichž budou chráněni ti nejzranitelnější.“
Didier Reynders, komisař pro spravedlnost
Nařízení počítá s uplatňováním souboru praktických nástrojů, mezi které řadí například zavedení jednotného evropského osvědčení o zastoupení, které zástupcům usnadní prokazování jejich oprávnění v jiném členském státě. Rovněž je plánováno zřízení propojených rejstříků poskytujících informace o existenci ochrany v jiné zemi EU.
Návrh musí nyní projednat Evropský parlament a Rada. Smluvní státy budou mít po přijetí nařízení 4 roky na digitalizaci svých komunikačních kanálů a 5 let na vytvoření rejstříku a jeho propojení s rejstříky ostatních států.
Zdroj: Evropská komise
Foto: Unsplash
