Čtyři největší unijní státy chtějí, aby EU rozhodovala v zahraniční a bezpečnostní politice kvalifikovanou většinou. Za tímto účelem založily skupinu přátel, která změnu hodlá prosadit, informovalo dnes německé ministerstvo zahraničí. Současná pravidla vyžadují při rozhodování v bezpečnostních a zahraničněpolitických otázkách jednomyslnost. Od změny si skupina devíti zemí slibuje rychlejší a efektivnější rozhodování.
Ve skupině přátel jsou čtyři největší unijní země, tedy Německo, Francie, Itálie a Španělsko, spolu s Belgií, Finskem, Lucemburskem, Nizozemskem a Slovinskem.
Kvalifikovanou většinou se v 27členné unii podle současných pravidel míní skupina minimálně 15 zemí, kde žije alespoň 65 procent unijního obyvatelstva.
Podle zastánců myšlenky většinového hlasování Evropská unie musí reagovat na ruskou invazi na Ukrajině a na další mezinárodní výzvy. „Členové skupiny jsou přesvědčeni, že zahraniční politika EU potřebuje přizpůsobit (své) procesy a procedury s cílem posílit EU jako aktéra zahraniční politiky,“ stojí v prohlášení.
Podle současných pravidel musí s rozhodnutími v zahraniční a bezpečnostní politice souhlasit všechny členské země. Každá má tak možnost zablokovat rozhodnutí celé unie. To se podle stanice Euronews projevilo při diskuzích o zákazu dovozu ruské ropy či dalších sankcích, které EU chtěla zavést v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině, kdy vetem pohrozilo Maďarsko. Budapešť veto nikdy nepoužilo, unijní instituce však musely vyjít vstříc vládě premiéra Viktora Orbána ve vzájemných sporech.
Iniciativu devíti zemí přivítal mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. Zavedení hlasování kvalifikovanou většinou by podle mluvčího „učinilo rychlejší a efektivnější rozhodování v obraně našich zájmů a hodnot“.
Na konci loňského srpna před oslabení principu jednomyslnosti v rozhodování unijních orgánu varoval český premiér Petr Fiala. „ČR je k tomu velmi zdrženlivá,“ uvedl s tím, že je otevřený dialogu se zastánci potřeby změny. Reagoval tak na projev o budoucnosti Evropy, který v Praze přednesl německý kancléř Olaf Scholz. Ten změnu naopak podporuje.
Podle zastánců jednomyslnosti by však zavedení hlasování většinou vedlo k dalšímu oslabení národních států při fungování Evropské unie.
Zdroj: ČTK, Euroskop.cz
