Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2023

Komise přichází s konkrétními opatřeními pro větší zapojení sociálních partnerů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, Komise a členské státy posilují spolupráci v boji proti nedostatku pracovní síly v EU

  • Komise chce posílit sociální dialog pomocí konkrétních opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU
  • Proběhlo 1. setkání platformy v otázce nedostatku pracovní síly a její migrace ze 3. zemí

Komise přichází s konkrétními opatřeními pro větší zapojení sociálních partnerů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU

  • Komise předložila iniciativu na další posílení a podporu sociálního dialogu konkrétními opatřeními na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU.
  • Komise považuje sociální dialog za základní pilíř sociálně tržního hospodářství EU a jeho konkurenceschopnosti.
  • Tato iniciativa má posílit sociální dialog s cílem přizpůsobit se měnícímu se světu práce a novým trendům na trhu práce v souvislosti s přechodem k digitální a klimaticky neutrální ekonomice a vzniku nových forem zaměstnání.
  • Komise taktéž předkládá sdělení o posílení a podpoře sociálního dialogu na úrovni EU.

Proposal for a Council Recommendation on strengthening social dialogue in the European Union (COM(2023)38)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: Strengthening social dialogue in the European Union: harnessing its full potential for managing fair transitions (COM(2023)40)

  • Komise 25. 1. 2023 předložila iniciativu na další posílení a podporu sociálního dialogu konkrétními opatřeními na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. 

Pozadí

Sociální dialog a zapojení zaměstnanců jsou klíčovou zásadou evropského pilíře sociálních práv a nedílnou součástí Portského sociálního závazku z roku 2021 (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017, v příspěvku „Evropský pilíř sociálních práv pokračuje“, Zaměstnanost a sociální věci v září 2017, v příspěvku „Komise chce pokročit při provádění evropského pilíře sociálních práv“,  Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2017 a v příspěvku „Proběhl sociální summit v Portu“, Zaměstnanost a sociální věci v květnu 2021). Komise v Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv oznámila, že předloží iniciativu na podporu sociálního dialogu na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, jak také zdůraznila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová na trojstranné sociální vrcholné schůzce v roce 2022 (více v příspěvku „Komise se zabývala evroským pilířem sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2021 a v příspěvku „Hlavní představitelé EU a sociální partneři se setkali na sociálním summitu“, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2022). Komise tuto iniciativu připravila v úzké spolupráci se sociálními partnery a jednala o ní s EP, EHSV a Výborem regionů. Iniciativa pro sociální dialog, která je taktéž zmíněna ve sdělení Komise nazvaném Konference o budoucnosti Evropy – Přeměna vize na konkrétní opatření z června 2022, má přispívat k opatřením navazujícím na konferenci. Iniciativa pro sociální dialog je také příspěvkem k Evropskému roku dovedností 2023 a k průmyslovému plánu Zelené dohody pro Evropu, neboť sociální partneři hrají klíčovou roli při podpoře dovedností, přechodů mezi zaměstnáními a konkurenceschopnosti EU.

Sociální partneři rovněž hrají klíčovou roli v dobách krize nebo změn. Například během pandemie COVID-19 rychle pomohli zorganizovat opatření k ochraně zdraví a zajištění bezpečnosti při práci a režimy zkrácené pracovní doby. Sociální partneři též pomáhají nalézt vyvážená řešení pro přizpůsobení trhu práce digitální éře. Úzká spolupráce mezi zaměstnavateli a zaměstnanci má také zásadní význam pro účinnou organizaci průmyslové výroby a pro vybavení pracovní síly zelenými a digitálními dovednostmi. Míra a kvalita zapojení sociálních partnerů se však v jednotlivých zemích značně liší. Zároveň klesá počet členů odborových organizací a podíl zaměstnanců, na něž se vztahují kolektivní smlouvy na vnitrostátní úrovni (z průměru EU ve výši přibližně 66 % v roce 2000 na přibližně 56 % v roce 2019). Je rovněž méně pravděpodobné, že budou zastoupeny novější formy zaměstnání, např. práce prostřednictvím platforem, a určité skupiny, např. mladí lidé, přičemž v některých odvětvích, jako je péče, téměř zcela chybí kolektivní vyjednávání.

Klíčové a sporné body

Komise považuje sociální dialog za základní pilíř sociálně tržního hospodářství EU a jeho konkurenceschopnosti. Tato iniciativa má posílit sociální dialog s cílem přizpůsobit se měnícímu se světu práce a novým trendům na trhu práce v souvislosti s přechodem k digitální a klimaticky neutrální ekonomice a vzniku nových forem zaměstnání. Jednání mezi organizacemi zastupujícími zaměstnavatele a zaměstnance (tj. mezi sociálními partnery) formou sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání majá pomáhat zlepšit životní a pracovní podmínky, jako jsou odměňování, pracovní doba, dovolená za kalendářní rok, rodičovská dovolená, odborná příprava a opatření k ochraně zdraví a zajištění bezpečnosti. Hrají také klíčovou roli při přizpůsobování se měnícím se hospodářským a sociálním podmínkám a při zvyšování produktivity, které jsou nezbytné pro zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků. To vše pomáhá zajistit sociální spravedlnost a demokracii na pracovišti a posílit prosperitu a odolnost EU.

V této souvislosti Komise navrhuje doporučení Rady, v němž uvádí, jak mohou země EU dále posílit sociální dialog a kolektivní vyjednávání na vnitrostátní úrovni. Komise taktéž předkládá sdělení o posílení a podpoře sociálního dialogu na úrovni EU. Do přípravy těchto iniciativ byli sociální partneři úzce zapojeni.

Návrh doporučení Rady předložený Komisí doporučuje, aby členské státy:

  • vedly konzultace se sociálními partnery při tvorbě a provádění hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky podle vnitrostátních zvyklostí,
  • vybízely sociální partnery k tomu, aby se zabývali novými formami práce a atypickým zaměstnáním a aby obšírně informovaly o přínosech sociálního dialogu a o veškerých platných kolektivních smlouvách,
  • umožnily zvýšení potenciálu organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů, např. tím, že jim zajistí přístup k příslušným informacím a podporu vlád členských států.

Navrhované doporučení Rady plně respektuje vnitrostátní tradice a autonomii sociálních partnerů. Umožňuje členským státům určit, jak nejlépe dosáhnout těchto cílů s přihlédnutím k jejich konkrétní situaci.

Aby Komise dále podpořila úlohu sociálních partnerů při tvorbě politik EU a posílila odvětvový sociální dialog na úrovni EU, navrhuje soubor opatření s cílem:

  • posílit evropský odvětvový sociální dialog modernizací jeho rámce v úzké spolupráci se sociálními partnery EU prostřednictvím případné revize stávajících pravidel,
  • nadále podporovat dohody sociálních partnerů, zejména administrativní podporou a právním poradenstvím,
  • posílit zapojení sociálních partnerů do tvorby politik EU, např. shromažďováním názorů evropských sociálních partnerů napříč odvětvími na priority politik EU před vypracováním pracovního programu Komise,
  • zvýšit účinnost technické a finanční podpory EU pro sociální partnery. Komise např. ve spolupráci se sociálními partnery zřídí výzkumnou síť pro monitorování a podporu sociálního dialogu v EU.

Komise dále vyzývá sociální partnery, aby sjednali a uzavřeli více dohod a zvýšili členstvo a reprezentativnost odborových organizací i organizací zaměstnavatelů.

Komise by měla také prostřednictvím pravidelné spolupráce s Mezinárodní organizací práce (ILO), Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dalšími subjekty nadále podporovat sociální dialog na mezinárodní úrovni. Komise vybízí členské státy, aby pokračovaly v ratifikaci a účinném provádění úmluv MOP.

Předpokládaný další vývoj

Komise plánuje v úzké spolupráci se sociálními partnery dále sledovat navrhovaná opatření na úrovni EU uvedená ve sdělení. Členské státy projednají návrh doporučení Rady předložený Komisí, aby jej Rada mohla přijmout. Poté, co bude návrh přijat, budou členské státy vyzvány, aby Komisi předložily soubor opatření k provedení tohoto doporučení, která byla projednána se sociálními partnery. Provádění opatření má být sledováno v rámci evropského semestru.

Odkazy

Krátce…

Komise a členské státy posilují spolupráci v boji proti nedostatku pracovní síly v EU

  • Komisaři přivítali experty v oblasti migrace a zaměstnanosti ze členských států na historicky 1. setkání platformy pro pracovní migraci v Bruselu.
  • Platforma byla zřízena, aby zlepšila pracovní migraci ze třetích zemí do EU a zajistila dobrou správu a cílenou migraci tam, kde jsou pracovní síla a určité dovednosti potřeba.
  • Rok 2023 byl vyhlášem jako rok dovedností, přičemž přilákání pracovní síly a dovedností ze třetích zemí je jedním z cílů, které si Komise od tohoto roku a vydávaných inicativ slibuje.
  • Odvětví, ve kterých je nedostatek pracovní síly v členských státech, jsou například zdravotnictví a informační technologie.

Zástupci Komise a experti v oblasti migrace a zaměstnanosti z členských států se 10. 1. 2023 setkali na historicky 1. setkání platformy pro pracovní migraci v Bruselu za účelem spolupráce v boji proti nedostatku pracovní síly v EU. Platforma byla zřízena, aby zlepšila pracovní migraci ze třetích zemí do EU a zajistila dobrou správu a cílenou migraci tam, kde jsou pracovní síla a určité dovednosti potřeba. V dubnu 2022 přijala Komise balík dovedností a talentů s cílem řešit současné demografické a migrační výzvy v EU a připravit se na budoucí potřeby. Jde o klíčový pilíř Paktu o migraci a azylu (více v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Jednou z nových iniciativ tohoto balíku je rozvoj na míru šitých partnerství pro talenty se zeměmi mimo EU, které mají poskytnou příležitost státním příslušníkům třetích zemí přijet do EU za prací nebo školením. Připravovanou iniciativou je EU Talent Pool, který má pomoci uchazečům o zaměstnání ze zemí mimo EU najít zaměstnání odpovídající jejich schopnostem a měl by pomoci zaměstnavatelům obsadit jejich pozice kvalifikovaným personálem. Balík zdůrazňuje, že pokrok v oblasti pracovní migrace a úspěch nových iniciativ závisí na užší spolupráci a lepším porozumění mezi sektory migrace a zaměstnanosti. V říjnu 2022 navrhla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová vyhlásit rok 2023 Evropským rokem dovedností (více v příspěvku „Předsedkyně Komise stanovila priority EU na nadcházející rok v rámci projevu o stavu Unie (SOTEU)“, Institucionální záležitosti v září 2022 a v příspěvku „Komise vydala svůj pracovní program na rok 2023“,Institucionální záležitosti v říjnu 2022). Důvodem je potřeba řešit nedostatek pracovních sil a význam kvalifikované pracovní síly pro budoucnost ekonomik a společností v EU. Jedním z cílů, jak toho dosáhnout, má být přilákat lidi ze třetích zemí, kteří mají dovednosti potřebné na trhu práce EU, včetně posílení příležitostí ke vzdělávání a mobility a usnadněním uznávání kvalifikací. Členské státy se potýkají s nedostatkem pracovních sil a dovedností, např. v odvětvích zdravotnictví a informačních technologií. Kvalifikovaná pracovní síla je klíčem k zajištění budoucí konkurenceschopnosti a maximálnímu využití příležitostí zeleného a digitálního přechodu. Vzhledem k současným demografickým trendům vedoucím ke stárnutí a zmenšování počtu pracujících v EU se tento nedostatek má v budoucnu zvyšovat. Jedním z opatření, které může přispět k překonání této výzvy, je dobře řízená pracovní migrace. Na setkání účastníci, včetně ekonomických a sociálních partnerů, diskutovali o problémech trhu práce a příležitostech pracovní migrace, jak je pomoci řešit. Vyměnili si také názory a osvědčené postupy týkající se nejúčinnějších nástrojů k přilákání kvalifikovaných a talentovaných lidí do EU. 

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality