Česká republika v rámci předsednictví dosáhla průlomu v azylové a migrační reformě a učinila pokrok při projednávání legislativy pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí. Úspěchem bylo také schválení společných pravidel v oblasti kritické infrastruktury, která přispějí k posílení odolnosti Unie. V souvislosti s válkou na Ukrajině došlo k prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky a k zahájení strukturovaného bezpečnostního dialogu s ukrajinskými úřady. Podařilo se také se dojednat společný postup Unie týkající se neuznávání ruských cestovních pasů vydaných na okupovaných územích Ukrajiny a Gruzie. Výrazným úspěchem bylo i schválení vstupu Chorvatska do Schengenu.
České předsednictví se od samého začátku intenzivně zabývalo dopady války na Ukrajině na migraci a bezpečnost Unie. Téma bylo předmětem celé řady politických i expertních jednání včetně Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v říjnu a prosinci. Prioritní místo mělo na programu neformálního setkání ministrů vnitra dne 11. července 2022 v Praze, kde byly dopady ruské agrese projednány za účasti ministrů vnitra Ukrajiny a Moldavska. Výsledkem bylo mimo jiné spuštění Centra EU na podporu vnitřní bezpečnosti a ochrany hranic v Moldavsku pro vzájemnou spolupráci.
V dlouhodobém horizontu došlo k prodloužení dočasné ochrany pro osoby prchající před válkou do EU až do března 2024. Na Radě pro spravedlnost a vnitřní věci v Lucemburku 14. října 2022 ministři vnitra zemí Unie jednoznačně podpořili návrh předsednictví na zahájení bezpečnostního dialogu mezi EU a Ukrajinou. Vzájemná operativní spolupráce má zajistit lepší připravenost a reakci na bezpečnostní rizika spojená s ruskou agresí, jakými jsou pašování migrantů, obchodování s lidmi, nelegální obchod se zbraněmi, terorismus či hybridní hrozby a dezinformace. Přijetím rozhodnutí Rady o neuznávání ruských pasů vydaných na okupovaných územích Ukrajiny a Gruzie v prosinci vyslala Unie jasný a silný politický signál vůči Rusku, že jeho protizákonné jednání nehodlá tolerovat.
Výrazným úspěchem bylo také schválení vstupu Chorvatska do Schengenu. Rozhodnutí o rozšíření schengenského prostoru o Chorvatsko padlo na Radě pro spravedlnost a vnitřní věci 8. prosince 2022. Od 1. ledna 2023 tak byly zrušeny kontroly na pozemních hranicích mezi Chorvatskem a sousedními schengenskými státy. Díky své usilovné práci předsednictví též připravilo půdu pro rozšíření Schengenu o Bulharsko a Rumunsko.
Pro zajištění bezpečnosti v rámci prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích jsou naprosto zásadní účinná ochrana vnějších hranic a operativní spolupráce orgánů členských států. České předsednictví se proto intenzivně věnovalo implementaci interoperability rozsáhlých informačních systémů EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Schválení revidovaného harmonogramu spuštění nové generace Schengenského informačního systému (SIS) na prosincové Radě pro spravedlnost a vnitřní věci by mělo napomoci k dokončení tohoto ambiciózního projektu v roce 2023.
Naprosto zásadní pokrok české předsednictví učinilo v reformě společné evropské azylové a migrační politiky a obnovilo tak několik let zablokovaná jednání. Na prosincové Radě pro spravedlnost a vnitřní věci získalo širokou podporu pro svůj koncept řešící otázky solidarity a odpovědnosti v oblasti azylu založený na systému bez povinných kvót. Tento koncept přitom současně nabízí jistotu podpory zasaženým členským státům. Předsednictví zároveň dosáhlo dohody s Evropským parlamentem o dalším postupu prací.
Fungující migrační politika se neobejde bez účinné spolupráce s třetími zeměmi. České předsednictví proto věnovalo zvláštní pozornost vnější dimenzi migrace se zaměřením na všechny migrační trasy. Důkazem toho je uspořádání ministerské konference Pražského procesu 24. – 25. října 2022, kde představitelé téměř 50 zemí schválili politickou deklaraci a akční plán formující spolupráci v dalších pěti letech. Česká republika tak navázala na své první předsednictví v Radě EU v roce 2009, kdy byl dialog o migraci mezi zeměmi EU, Východního partnerství, západního Balkánu, střední Asie a Turecka zahájen.
S ohledem na zhoršení situace podél trasy vedoucí přes západní Balkán se migrace stala i jedním z hlavních témat ministerského jednání EU a zemí západního Balkánu v albánské Tiraně. Ze strany partnerských zemí zde došlo k důležitým závazkům v oblasti sladění vízových politik a posílení prevence nelegální migrace do EU. Téma obecného nárůstu nelegální migrace bylo také předmětem mimořádné Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, kterou předsednictví svolalo 25. listopadu 2022.
Významným úspěchem předsednictví bylo také dosažení dohody s Evropským parlamentem o bezvízovém styku pro Kosovo.
Na prosincovém zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci došlo též k završení práce předsednictví v oblasti ochrany kritické infrastruktury. Schválení směrnice o posílení odolnosti kritických subjektů společně s přijetím doporučení Rady o koordinovaném přístupu Unie k posílení odolnosti kritické infrastruktury představují významné kroky k dalšímu posílení odolnosti Unie a její ochrany před útoky jako byla například sabotáž plynovodů Nord Stream.
Mezi další priority v oblasti vnitřních věcí během českého předsednictví patřilo i zlepšení boje proti sexuálnímu zneužívání dětí. Na červencovém neformálním ministerském setkání se podařilo získat politickou podporu pro návrh nové unijní legislativy. Ta má přinést účinnější pravidla pro prevenci a potírání této závažné trestné činnosti, a to zejména v online prostoru. Výsledkem českého předsednictví je zpráva o pokroku, která by měla usnadnit další jednání o tomto komplexním a zásadním návrhu.
Předsednictví pokračovalo i v naplňování cílů EU v oblasti boje proti organizovanému zločinu, závažné trestné činnosti a terorismu. V rámci zlepšování policejní spolupráce zahájilo a také dokončilo jednání s Evropským parlamentem a Komisí o návrhu směrnice o výměně informací mezi donucovacími orgány členských zemí Unie.
Dále se českému předsednictví na prosincovém zasedání Rady justice a vnitřních věcí podařilo schválit závěry Rady o přístupu založeném na lidských právech v politikách v oblasti drog. Ačkoliv dokument není právě závazný, vysílá jasný politický signál, že moderní drogová politika by měla stát na vědecky podložených informacích, lidských právech a humánním přístupu. Závěry mají rovněž silný mezinárodní přesah.
V oblasti drogové politiky české předsednictví rovněž podpořilo mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi, participaci občanské společnosti v implementaci drogových politik či koordinovalo přípravu EU na jednání Komise OSN pro narkotika.
Zdroj: CZ PRES, Ministerstvo vnitra
