Úspěchy českého předsednictví v digitální oblasti a telekomunikacích

Digitální agenda byla v rámci předsednictví České republiky v Radě EU výrazně akcentována, což pomohlo přinést řadu hmatatelných výsledků. Komisař pro vnitřní trh, Thierry Breton, dokonce označil předsednictví v této agendě za „impozantní“. Českému předsednictví se podařilo dosáhnout významných posunů ve vyjednávání navrhované legislativy týkající se digitální oblasti, zároveň během množství uspořádaných akcí otevřelo k diskuzi nová témata týkající se digitálního ekosystému.

Za největší úspěch uplynulého půl roku lze označit dosažení jednomyslné shody členských států u dvou legislativních návrhů na jednání ministrů pro telekomunikace, kteří se setkali 6. prosince v Bruselu. Prvním z návrhů je Akt o umělé inteligenci, který představuje historicky první evropská pravidla pro tuto oblast. Uživatelé technologií založených na umělé inteligenci budou do budoucna lépe chráněni v případě potenciálního rizika. Systémy umělé inteligence budou muset respektovat základní lidská práva a evropské hodnoty, jako je důvěryhodnost, právo na soukromí, transparentnost nebo nediskriminace.

Dále v Evropě nebudou moci být používány technologie tzv. social scoringu, které známe např. z Číny (systémy vyhodnocující chování občanů na veřejnosti) či podprahové techniky. Návrh obsahuje také proinovační nástroje, kterými chce EU podpořit trh s výrobky postavenými na umělé inteligenci, které nejsou rizikové, ale naopak pomáhají v běžném životě (např. jazykové překladače či chytré spotřebiče do domácnosti).

Druhým návrhem, u kterého došlo k dohodě zemí sedmadvacítky, je revize nařízení k elektronické identitě (eIDAS2). V praxi zavádí nový koncept tzv. digitální peněženku, která bude mít formu mobilní aplikace, díky níž se budeme moci elektronicky prokazovat při komunikaci s úřady či firmami napříč EU. V aplikaci budou moci být nahrané také další dokumenty jako například řidičský průkaz. Reálně tento návrh přinese zásadní posun v digitalizaci veřejných služeb v celé Unii.

České předsednictví mělo na stole i důležitý návrh nařízení o harmonizovaném přístupu k datům (Akt o datech). Úkolem Aktu o datech je zlepšit datovou ekonomiku v EU. Toho chce návrh docílit několika kroky, od zavedení práva na data z chytrých zařízení pro uživatele těchto zařízení, až po stanovení technických standardů. Cílem půlroční práce českých diplomatů a úředníků bylo, aby budoucí legislativa byla funkční a přehledná. Českému předsednictví se tak podařilo posunout projednávání návrhu a zpřesnit zásadní aspekty celého návrhu.

Další důležitou prioritou českého předsednictví byla kybernetická bezpečnost. České předsednictví zahájilo v září loňského roku projednávání zveřejněného návrhu Aktu o kybernetické odolnosti, který stanovuje pravidla pro uvádění produktů s digitálními prvky na trh. Cílem návrhu je zajistit kybernetickou bezpečnost těchto produktů, a to v rámci celého jejich životního cyklu. Vedle toho cílí Akt také na zlepšení informovanosti uživatelů produktů s digitálními prvky. Předsednictví připravilo kompromisní návrh k části Aktu týkajícího se jeho působnosti a k ustanovením o volném pohybu, který bude dále projednáván za nastupujícího švédského předsednictví.

Mezi významné úspěchy českého předsednictví v oblasti kybernetické bezpečnosti se dále řadí závěry Rady EU k bezpečnosti dodavatelského řetězce informačních a komunikačních technologií (ICT), k jejichž přijetí došlo v polovině října. Závěry vyzdvihují důležitost společného postupu při řešení této problematiky na unijní úrovni a nastiňují konkrétní kroky a iniciativy potřebné k posílení bezpečnosti dodavatelského řetězce ICT v Unii. Jedná se například o vytvoření ICT Toolboxu, inspirovaného 5G Toolboxem, vypracování metodických vodítek k tomu, jak zahrnout kyberbezpečnostní aspekty do procesu zadávání veřejných zakázek, nebo zhodnocení možnosti financování náhrady nedůvěryhodných technologií s vysokou mírou rizika.

Českému předsednictví se podařilo v rámci jednání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí finálně dojednat také dva nelegislativní návrhy. Prvním je politický program Digitální dekáda 2030, který stanovuje cíle, jež má v digitální transformaci EU celkově splnit do roku 2030. V zásadě jde o vytyčení dlouhodobé vize pro digitalizaci Evropy. Cíle se týkají oblastí digitálního vzdělávání, konektivity, digitalizace podniků a digitálních veřejných služeb. Druhým dojednaným návrhem je meziinstitucionální deklarace Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, kterým by se měli řídit jak zákonodárci, tak i nevládní organizace a soukromé společnosti. Smyslem prohlášení je vytvořit na člověka orientované, bezpečné a otevřené digitální prostředí. 

Jedním z nosných témat českého předsednictví bylo také digitální vzdělávání. Ministři si na jednání Rady pro telekomunikace v Bruselu vyměnili své zkušenosti a diskutovali o tom, jak digitální dovednosti občanů v EU zvýšit. Úroveň vzdělanosti v této oblasti není podle posledních průzkumů (DESI Index) dostatečná, pouze 54 % dospělé evropské populace si osvojilo základní digitální dovednosti. EU navíc trápí nedostatek IT expertů, a to zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti. Nutné rekvalifikace a kurzy budou v příštím období financovány mj. z evropských zdrojů, např. z programu Digitální Evropa.

Česká republika dlouhodobě zdůrazňuje potřebu spolupracovat s demokratickými zeměmi mimo EU. Vzhledem k propojenosti digitálních ekonomik je spolupráce s dalšími státy klíčová, proto bylo toto téma během českého předsednictví reflektováno. V jeho průběhu došlo k uzavření digitálního partnerství s Korejskou republikou a ve Washingtonu se uskutečnilo v prosinci třetí zasedání Rady pro obchod a technologie mezi EU a USA. Právě tyto iniciativy mají velký potenciál zefektivnit koordinaci s mimoevropskými partnery v otázkách jako je umělá inteligence nebo mikročipy a přispět k rozvoji globálních standardů.

České předsednictví bylo aktivní také, co se týče spolupráce s Ukrajinou, která se za uplynulého půl roku výrazně prohloubila. Klíčové byly dodávky technického vybavení, do kterých se zapojily soukromé firmy. České společnosti darovaly Ukrajině např. notebooky, routery, externí disky nebo optické kabely. Evropská komise umožnila, aby Ukrajinci prchající před válkou mohli zůstat ve spojení s rodinou na Ukrajině i v celé EU díky cenově dostupnému nebo bezplatnému volání a používání internetu. Na jednání Rady pro telekomunikace 6. prosince se k debatě o spolupráci s EU vzdáleně připojila ukrajinská náměstkyně Valeriya Ionan.

Na začátku listopadu proběhla v pražském Kongresovém centru dvoudenní mezinárodní konference s názvem „EU Secure and Innovative Digital Future“. Šlo o největší akci českého předsednictví k tématům kyberbezpečnosti, inovací a odolnosti digitální ekonomiky. Oba dny konference byly zahájeny video-zdravicemi předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a místopředsedkyně Komise Věry Jourové. Čeští i zahraniční státníci a experti následně diskutovali o otázkách týkající se bezpečnosti dodavatelských řetězců, rozvoje inovačního ekosystému v EU, otevřeli ale i téma datové ekonomiky, dezinformací či bezpečnosti nových technologií jako je umělá inteligence.

Více informacích o úspěších českého předsednictví najdete na jeho oficiálních webových stránkách.

Zdroj: EU2022.cz, MPO

Sdílet tento příspěvek