EU uspořádá v červenci po osmi letech summit s Latinskou Amerikou a Karibikem

Evropská unie a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) uspořádají 17. a 18. července v Bruselu společný summit, půjde o prvních vrcholnou schůzku těchto regionů po osmi letech. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel, který se v Buenos Aires v úterý účastnil summitu CELAC. Informovala o tom agentura EFE, která připomněla, že od července začne španělské předsednictví EU.

Poslední vrcholná schůzka EU-CELAC se konala v roce 2015, další měla být v roce 2017, ale byla odložena mimo jiné kvůli sporům mezi zeměmi CELAC. Vztahy tohoto sdružení 33 států, v nichž žije na 600 milionů obyvatel, komplikoval odpor některých prezidentů k několika autoritářským vládám v regionu. Zejména šlo o Venezuelu a Nikaraguu. Například Brazílie kvůli tomu z iniciativy tehdejšího krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara ze CELAC v roce 2020 vystoupila, tento měsíc, po nástupu levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, se do sdružení vrátila. Kritická byla k autoritářským levicovým vládám mimo jiné i Kolumbie. I tam se ale změnila vláda, od loňského srpna ji vede levicový prezident Gustavo Petro.

Charles Michel v Buenos Aires vyzval k intenzivnější spolupráci společenství

Šéf Evropské rady konkrétně zmínil vztahy s Brazílií, které ochably za Bolsonarovy vlády. Michel vyjádřil naději, že bude také konečně ratifikována obchodní dohoda EU se skupinou Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay). Ta byla uzavřena v roce 2019 po téměř dvaceti letech jednání, ale ratifikaci zbrzdily spory některých evropských vlád, včetně francouzské, s Bolsonarovou vládou.

K obnovení spolupráce EU s Latinskou Amerikou, kde v posledních dvou dekádách výrazně posílila ekonomické vazby Čína, přispěla zřejmě i ruská invaze na Ukrajinu a energetická krize. Loni v říjnu navštívil Buenos Aires šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který tam jednal s ministry zahraničí CELAC a který tehdy za priority této spolupráce označil energetickou a ekologickou transformaci.

Úterního summitu sdružení CELAC, které vzniklo v prosinci 2011 podpisem deklarace v Caracasu, se zúčastnil i kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Další dva autoritářští lídři regionu – prezident Venezuely a Nikaraguy Nicolás Maduro a Daniel Ortega nedorazili. Maduro to zdůvodnil „agresí vůči němu ze strany krajní pravice“. Jeho pozvání na summit kritizovala argentinská opozice, jedna politička dokonce vyzvala k jeho zatčení kvůli obvinění z narkoterorismu, které vůči němu v roce 2020 vzneslo americké ministerstvo spravedlnosti.

Summit Latinské Ameriky a Karibiku skončil deklarací, v níž země regionu mimo jiné vyzvaly k ukončení amerického embarga vůči Kubě a přivítaly obnovení dialogu venezuelské vlády s opozicí. Deklarace podle serveru Deutsche Welle také vyjádřila podporu Argentině v jejím sporu s Británií o Falklandy (v hispanoamerickém světě nazývané Malvíny).

Zdroj: ČTK, Euroskop.cz

Sdílet tento příspěvek