Česká ekonomika a průmysl dnes a zítra: Montovna, nebo lídr?

Kam směřuje český průmysl a hospodářství? S jakými problémy se potýkáme, co nás limituje a v čem naopak spočívá náš potenciál pro rozvoj do budoucna? O tom byla panelová debata, uspořádá Univerzitou Karlovou v rámci cyklu debat „Úkol Evropa“.

Debaty se v roli řečníků zúčastnili viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar, ředitelka Kabinetu ministryně pro vědu, výzkum a inovace Jana Soukupová a představitel akademické sféry z Univerzity Karlovy Tomáš Konečný. Debatu moderovala Martina Mašková z Českého rozhlasu.

Soukupová: „Někde už lídrem jsme a jinde máme potenciál, abychom se jím stali“

„V některých odvětvích už lídrem jsme a v jiných máme potenciál na to, abychom se lídrem stali,“ zahájila debatu v optimistickém duchu Soukupová. Špicar vnímá jako neuvěřitelné, čeho jsme za 30 let od sametové revoluce dosáhli, ale zároveň je prostor pro zlepšení podle něj obrovský. Podle Konečného každé hodnocení závisí na indikátorech, podle nichž situaci vyhodnocujeme. Problémem České republiky však podle něj je přetrvávající mimořádně silná role strojírenského odvětví, které ve svém vlivu na tuzemskou ekonomiku zatím dalece překonává výzkum a inovace.

Podle Špicara musí české hospodářství a průmysl úspěšně projít „druhou ekonomickou transformací“. Tu první, která trvala tři dekády, jsme zvládli – dotáhli jihoevropské státy. Nyní je podle českého odborníka čas na to přestat pouze vyrábět, začít více i vyvíjet, a ekonomicky se přiblížit rovněž Německu a skandinávským zemím. Jak lze podle Soukupové tuto druhou fázi nastartovat? Klíč spatřuje v motivování mladých lidí, kteří mají inovativní nápady. K inovacím je třeba zároveň motivovat stávající i nově vznikající firmy, a to například prostřednictvím daňových odpočtů.

Konečný podotkl, že situaci v Česku zhoršuje strukturální problém v podobě nízkého zapojení ženských badatelek do výzkumu. Neexistují zde dostatečné nástroje umožňující slaďování pracovního (výzkumného) a soukromého života, například ve formě zkrácených úvazků. Dalším problémem, který uvedl Špicar, je skutečnost, že mladí lidé v naší zemi často před podnikáním upřednostňují zaměstnanecký poměr. „Máme dlouhodobě, chronicky a strukturálně vyprázdněný trh práce,“ poukázal dále Špicar na odvrácenou stránku nízké nezaměstnanosti, z níž vyplývá nedostatek vysoce kvalifikované pracovní síly.

Špicar: „Jsme inženýři a konstruktéři, ale ne prodejci a marketéři“

Diskutující uznali, že pozice české ekonomiky je prekérní. Podle Špicara naše hospodářství trpí tzv. syndromem levné ekonomiky – v ČR většinou nesídlí společnosti, nabízející globálně konkurenceschopné finální produkty. Namísto toho jsou naše firmy zafixovány v subdodavatelských řetězcích, z nichž je složité se vymanit a dostat se do popředí. Zaostáváme rovněž ve schopnosti inovativní výdobytky dobře propagovat. „My jsme inženýři a konstruktéři, nejsme prodejci a marketéři,“ shrnul Špicar, co nám schází k tomu špičku globálního pelotonu dohnat. Kromě toho nám podle Špicara chybí rovněž větší spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.

Stěžejní roli pro inovace, výzkum a vývoj sehrává školství a vzdělávací systém. Podle Konečného je české školství v dobré kondici, byť je přetrvávajícím problémem horší dostupnost vysokoškolského vzdělání pro lidi z nižších sociálních tříd. Konečný zároveň zdůrazňoval nutnost internacionalizace tuzemské vědy, krokem správným směrem je například vytváření mezinárodních univerzitních aliancí. Soukupová rovněž podtrhla význam zkvalitnění a rozvoje managementu vědy. „Měli bychom více investovat do soft skills a do profesionálního řízení,“ uvedla.

Díky členství v Unii můžeme se zbytkem světa obchodovat za výhodnějších podmínek

Debata se konala při příležitosti českého předsednictví v Radě a došla řeč i na ekonomické dopady členství ČR v Unii. Špicar konstatoval, že v obchodní politice z členství v EU výrazně exportně orientovaná česká ekonomika velmi profituje. Jak dále vysvětlil, například při sjednávání dohod o volném obchodu za nás vyjednává blok zastupující půl miliardy lidí, a proto je nesrovnatelně vyšší šance, že vyjednané podmínky pro nás budou výhodné. Co se týče transparentnosti, konzultační procesy na úrovni EU jsou podle Špicara často transparentnější než obdobné vnitrostátní procedury. „Jsme schopni artikulovat svoje zájmy na úrovni EU a často je i úspěšně prosazovat,“ zakončil pozitivním tónem Špicar.

Zleva moderátorka Martina Mašková, Jana Soukupová, Radek Špicar a Tomáš Konečný.

Autor: Petr Pospíšil, Úřad vlády ČR

V Kyjevě proběhl summit EU–Ukrajina

Na 24. summitu mezi Evropskou unií a Ukrajinou se předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedná se…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

📈 V oblasti obchodu bylo české předsednictví v Radě EU velmi aktivní. Konkrétní úspěchy, kterých Česká republika v průběhu #CZPRES dosáhla, najdete tady ➡️ https://euroskop.cz/2023/02/03/uspechy-ceskeho-predsednictvi-v-oblasti-obchodu/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.