Komise porovnala státní podporu poskytnutou v roce 2020 v době pandemie, Komise vydává antimonopolní pokyny ke kolektivním smlouvám OSVČ
- OSVČ za určitých podmínek mohou uzavírat kolektivní smlouvy
- Komise porovnala poskytování státní podpory mezi členskými státy v souvislosti s koronavirovou pandemií
Krátce…
Komise vydává antimonopolní pokyny ke kolektivním smlouvám OSVČ
- Antimonopolní pravidla se nemají uplatňovat na OSVČ bez zaměstnanců či ve slabé vyjednávací pozici.
- Smlouvy se musí týkat pouze pracovních podmínek, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.
Komise 29. 9. 2022 přijala pokyny ke kolektivním smlouvám osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců a poskytujících služby, které se týkají pracovních podmínek (např. pracovní doba, odměna, dovolená nebo pracovní volno z důvodu nemoci). Pokyny mají objasnit, kdy se mohou některé samostatně výdělečně činné osoby sdružit pro kolektivní vyjednávání za účelem dosažení lepších pracovních podmínek, aniž by porušily pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže. Důvodem je, že OSVČ jsou považovány za „podniky“, a tudíž hrozí, že při kolektivním vyjednávání o svých odměnách nebo jiných obchodních podmínkách poruší pravidla hospodářské soutěže. Podle pokynů se soutěžní právo nevztahuje na OSVČ, kteří se nacházejí ve srovnatelné situaci jako zaměstnanci. Pokyny se týkají i OSVČ, které poskytují své služby digitální pracovní platformě nebo prostřednictvím této platformy. Pravidla hospodářské soutěže také nemají být uplatňována vůči kolektivním smlouvám OSVČ bez zaměstnanců, které se nacházejí ve slabé vyjednávací pozici.
Komise porovnala státní podporu poskytnutou v roce 2020 v době pandemie
- Největší státní podporu v relativních číslech poskytlo Řecko a Polsko, nejmenší naopak Irsko a Švédsko.
Komise 8. 9. 2022 zveřejnila srovnávací přehled státních podpor z roku 2021, který mapuje poskytování státní podpory v roce 2020, tj. v době koronavirové pandemie. V roce 2020 poskytly členské státy v rámci opatření státní podpory na všechny cíle 384,33 mld. €, tj. přibližně 2,43 % jejich celkového HDP. Celkem 227,97 mld. € z této částky pomohlo podnikům vážně postiženým koronavirovou pandemií zachovat si životaschopnost (přibližně 59 % celkových výdajů na státní podporu). Polsko a Řecko jsou členské státy s největším podílem výdajů na státní podporu v souvislosti s onemocněním COVID-19 v poměru k národnímu HDP za rok 2020 (3,8 %, resp. 3,6 %). Relativně nejnižší výdaje vynaložilo Irsko a Švédsko (obě země 0,2 %). V roce 2020 zůstaly výdaje na státní podporu pro cíle nesouvisející s krizí v existujících rozmezích z doby před pandemií, z toho nejvíce na ochranu životního prostředí a úspory energií. V březnu 2020 byl přijat dočasný rámec státní podpory, který členským státům umožnil využít plnou flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory, a během rozšíření onemocnění koronavirem tak podpořit ekonomiku. Po několika změnách a prodlouženích byla ukončena jeho platnost 30. 6. 2022 (více v příspěvku (více v příspěvku „Komise vydala balík opatření proti COVID-19”, Veřejné zdraví v březnu 2020, v příspěvku „Komise plánuje rozšíření dočasného rámce státní podpory na rekapitalizační opatření“, Hospodářská soutěž v dubnu 2020, v příspěvku „Komise prodlužuje a rozšiřuje dočasný rámec pro opatření státní podpory”, Hospodářská soutěž v říjnu 2020 a v příspěvku „EU ukončí dočasný rámec státní podpory v souvislosti s koronavirem”, Hospodářská soutěž v květnu 2022).