5 věcí, které by vám neměly uniknout z prvního summitu Evropského politického společenství

Historicky první zasedání Evropského politického společenství (EPS) je u konce. Níže jsme pro vás připravili 5 faktů nebo zajímavostí ze summitu, které si zaslouží vaši pozornost.

1. Co je to EPS?

Den před pátečním unijním summitem poprvé jednali představitelé 44 evropských států v rámci nové platformy EPS, která má za cíl navázat užší spolupráci mezi zeměmi napříč Evropou. Jedná se o iniciativu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

„Na úrovni evropské sedmadvacítky, Rady Evropy nebo OBSE mají často lídři ohledně svých výstupů svázané ruce a jednání zpravidla nejsou spontánní. Pražská platforma by měla být více o dialogu a měla by poskytnout prostor pro bilaterální nebo trilaterální jednání,“ říká ředitelka Odboru pro předsednictví Alice Krutilová.

2. Kdo jsou členové EPS?

Na summit EPS se sjelo 44 evropských představitelů. Patří mezi ně členské státy EU, její dlouhodobí obchodní partneři v rámci sdružení EFTA (Norsko, Švýcarsko, Island, Lichtenštejnsko) a zástupci Asociovaného tria, tedy Ukrajina, Gruzie a Moldavsko. Pozvány byly i státy Západního Balkánu – Albánie, Severní Makedonie, Kosovo, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. V neposlední řadě přijeli na summit i zástupci Velké Británie, Turecka, Arménie a Ázerbájdžánu.

„Je to nová možnost, jak více propojovat země, které do EU chtějí vstoupit, i ty, které z ní vystoupily nebo do ní nikdy vstoupit nechtějí, a jak udržovat přinejmenším diskusi o tom, co nás spojuje a co nás rozděluje, abychom se navzájem nepřekvapovali,“ řekl náměstek ministra pro evropské záležitosti Tomáš Pojar.

3. Jak se státníci navzájem oslovují?

Vzhledem k tomu, že pozvané státy jsou heterogenní v rámci členství v mezinárodních organizacích, intenzity vzájemných vztahů i historického vývoje, má summit nastavená zvláštní pravidla. 

Například Kosovo část států EPS neuznává. Brožury s fotkami a jmény státníků jsou tak bez názvů států. Nikde se neobjevují vlajky nebo státní symboly a představitelé zemí se mezi sebou oslovují jmény, ne funkcemi. 

4. Vzkaz od Zelenského

Byť se vyskytují na evropském kontinentu, Rusko a Bělorusko pozvánku na summit nedostaly. Naopak Ukrajina byla na summitu zastoupena nejen premiérem Denysem Šmyhalem, ke přítomným státníkům promluvil přes video i prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval jim za podporu a vyjmenoval několik důvodů, proč je Rusko jediným viníkem války na Ukrajině.

„Nejsou tu s námi zástupci Ruska – státu, který geograficky zdánlivě patří do Evropy, ale z hlediska svých hodnot a chování je nejvíce protievropským státem na světě,“ prohlásil Zelenskyj. Dále pak také ocenill vznik této platformy.

5. Jednání států s komplikovanými vztahy

Tato platforma dává státům prostor spolu jednat, i těm s dlouhodobě komplikovanými vztahy. K jednomu stolu tak zasedli například představitelé Turecka, Arménie a Ázerbájdžánu. Arménie a Ázerbájdžán spolu vedou spory o Náhorní Karabach. Turecko zas nemá dobré vztahy s Arménií kvůli genocidě, kterou tam provedli v první světové válce.

Řada zemí chtěla také vyjednávat s Norskem. Ne kvůli žádnému konfliktu, nýbrž kvůli dodávkám plynu. O energetice budou pak konkrétně členské státy jednat zítra v rámci summitu Evropské rady.

Autorka: Lucie Nalejvačová, Euroskop.cz

Zdroj: Euroskop.cz, Profimedia

POZVÁNKA: Dezinformace v dobách války

Co mají společného konflikt v bývalé Jugoslávii a konflikt v Ukrajině? Lze hledat paralely mezi minulými a současnými válkami (včetně těch informačních)? Jakou roli hrají v konfliktech dezinformace a média?…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.