Úspěchy českého předsednictví – září

V září mělo české předsednictví na stole hlavně témata spojená s ruskou invazí na Ukrajinu. Ze dvou mimořádných Rad pro energetiku vzešla společná evropská opatření řešící energetickou krizi, kterou vyvolalo Rusko snížením dodávek plynu do Evropy. Mezi nejdůležitější události měsíce patřilo také odsouhlasení poskytnutí finančních prostředků Ukrajině, prodloužení protiruských sankcí nebo pozastavení dohody, která zjednodušovala Rusům získání víz pro cesty do EU. Čeští diplomaté také zastupovali Radu EU na 13 tzv. trialozích, trilaterálních jednáních k legislativě vedených mezi Radou EU, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. V Bruselu i v Praze se ministři setkávali na dalších řádných i neformálních zasedáních.

Zmírnění dopadů cen energií

Ministři pro energetiku se v poslední zářijový den dohodli na dočasných opatřeních, která přispějí ke snížení cen elektřiny pro obyvatele a malé a střední podniky. Dohoda zavádí povinné pětiprocentní omezení spotřeby elektřiny ve špičce, které automaticky povede ke snížení ceny. Nebude totiž potřeba tolik využívat nejdražší zdroj pro výrobu elektřiny, který je v tuto chvíli zemní plyn. Členské státy se také dohodly na zastropování zisků výrobců elektřiny s nízkými náklady, kteří těží z aktuálně vysokých cen plynu. Nadměrné zisky půjdou na pomoc domácnostem a malým a středním podnikům. V rámci solidárního příspěvku budou také využity zisky firem, které podnikají v sektoru fosilních paliv.

Tento balíček je konkrétním krokem EU, jak pomoci členským státům při řešení současné energetické krize. Další návrhy, které pomohou obyvatelům a podnikům, včetně průmyslu, by měla Evropská komise představit v nejbližší době. České předsednictví je poté připravené pokračovat v co nejrychlejším tempu vyjednávání a přijmout další kompromisy, které povedou ke snížení dopadů vysokých cen energií pro všechny obyvatele EU.

Další opatření proti Rusku a finanční pomoc Ukrajině

Už na neformálním jednání v Praze na konci srpna se ministři zahraničí členských zemí EU shodli, že je potřeba ztížit Rusům získávání víz v členských zemích. Výsledkem bylo zastavení  takzvané dohody o vízové facilitaci, která právě snazší proces občanům Ruské federace umožňovala. O jejím pozastavení formálně rozhodla Rada EU 9. září. Prakticky to znamená, že dostat víza do kterékoli země EU bude nyní pro Rusy nákladnější a administrativně náročnější.

V polovině září členské státy odsouhlasily prodloužení sankcí vůči 1 206 ruským občanům a 108 subjektům o dalších šest měsíců. Jedná se například o úplný zákaz vstupu na území EU, zmrazení majetku nebo zákaz zpřístupnění finančních prostředků. Důvodem sankcí je pokračující ruská agrese na Ukrajině, s níž jsou tito lidé, společnosti nebo organizace spojeny.

České předsednictví stálo také u rozhodnutí o další makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši 5 miliard eur ve formě výrazně zvýhodněných dlouhodobých půjček. Jedná se o další část z balíku celkem 9 miliard eur, který EU Ukrajině přislíbila v květnu. První miliardu schválili ministři už v červenci, předsednictví bude dál pracovat na co nejrychlejším poskytnutí zbylých 3 miliard. Válkou zasažená země použije finanční prostředky na běžný provoz státu, například zajištění chodu úřadů, škol nebo nemocnic.

Pomoc Ukrajině byla i hlavním bodem na agendě ministrů zemědělství EU, ke kterým se osobně připojil ukrajinský protějšek Mykola Solskyj. Ministři jednali nejen o výsledcích zemědělské produkce, ale také o zlepšení kapacity vývozu ukrajinské zemědělské produkce, zejména obilovin.

Trialogům vévodí návrhy z balíčku Fit For 55

Česká republika jako předsednická země Rady EU zahájilo s Evropským parlamentem jednání o celé řadě legislativních návrhů. Většina z nich spadá pod balíček Fit for 55, jehož cílem je snížení emisí skleníkových plynů v EU o 55 procent do roku 2030. Na úrovni Rady dosáhly státy shody na klimatické části balíčku teprve na konci června, a proto šlo většinou o trialogy úvodní. Proběhl tak první trialog o emisích z využívání půdy a lesnictví, o normách pro emise oxidu uhličitého pro osobní automobily a dodávky nebo o revizi systému obchodování s emisemi v letectví.

Už na prvním trialogu se podařilo dosáhnout politické dohody o nařízení o omezení přístupu do vod Unie. České předsednictví se dohodlo s Evropským parlamentem na prodloužení tohoto režimu o dalších deset let, což zajistí stabilitu a kontinuitu v oblasti rybolovu.

Uskutečnily se i další trialogy, například o regulaci evropských fondů dlouhodobých investic, o evropských politických stranách a nadacích, o odlesňování, o spotřebitelských úvěrech nebo o obecné bezpečnosti výrobků. Navazující trialogy se momentálně plánují, aby mohla jednání pokračovat, a některá z nich v následujících měsících skončit uzavřením politické dohody.

Neformální Rady v Praze

V Praze pokračovala série neformálních Rad. Na zářijových zasedáních se setkali postupně ministři odpovědní za politiku soudržnostizdravotnictvíochranu spotřebitelefinance a zemědělství. Probírali témata, která budou v příštích měsících řešit i na formálních jednáních v Bruselu nebo Lucemburku. Šlo například o ekonomické důsledky ruské vojenské agrese vůči Ukrajině, implementaci Evropského plánu boje proti rakovině nebo potravinové zabezpečení.

Zdroj: EU2022.cz

Sdílet tento příspěvek