Demonstrace proti válce na Ukrajině

Konference České předsednictví 2022 – Priority a očekávání: Evropa s válkou za humny

Tématem třetího panelu konference České předsednictví 2022 – Priority a očekávání, která proběhla 27. června v Evropském domě, byla především otázka bezpečnosti spojená s válkou na Ukrajině. Ta je lekcí a výzvou pro celý kontinent, díky které se řada států rozhodla navýšit své závazky v oblasti investic do obranného průmyslu. Jak posílit obranné kapacity EU ve světle války na Ukrajině? Jsou státy EU připraveny se vzájemně bránit v případě napadení? A jaké jsou v této otázce priority České republiky jako nadcházející předsednické země?

O tomto tématu spolu hovořili bezpečnostní analytička z CEVRO Institutu Martina Heranová, náměstek pro řízení sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR Tomáš Kopečný a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Debatu moderovala šéfredaktorka českého zpravodajského portálu o dění v Evropské unii EURACTIV.cz Aneta Zachová.

Jsou členské státy EU připraveny se vzájemně bránit v případě vojenského napadení?

Tato otázka byla v minulosti jen vzdálenou debatou a bezpečnostní realita Evropy má dnes zcela odlišnou podobu, než jak tomu bylo od ukončení Studené války. Dle Tomáše Kopečného je jasnou odpovědí, že Česká republika je v rámci NATO připravena na plnohodnotnou obranu v případě napadení kteréhokoli členského státu, a to na vojenské i politické úrovni: „Naše cvičení a příprava podléhá mnohem větší kontrole. U aliančních cvičení je tudíž mnohem větší pravděpodobnost úspěšnosti než v případě Ruska.“ Dále vysvětluje, že klíčovou otázkou zde není jestli NATO či EU pomůže, ale jakými konkrétními prostředky a jestli to bude dostatečné.

Martina Heranová v reakci upozornila, že EU není obrannou aliancí. Zde argumentovala žádostí Finska a Švédska o vstup do NATO, jelikož jim EU není schopna poskytnout dostatečné bezpečnostní záruky a garance. Co se týče přímé vojenské pomoci a vyslání vojenských jednotek do potencionálně napadené země, otázkou dle jejích slov je, do jaké míry by zde probíhal společný a koordinovaný postup, tj. zda by všechny členské státy vyslali vojenské jednotky či jen část z nich.

Investice do obranného průmyslu

Politici nyní deklarují více investic do obrany a plnění závazků v rámci NATO. O tom, jak se tyto ambice promítají do reality, hovořil Jiří Hynek jako zástupce obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. Upozornil na to, že evropští politici věřili, že k takovému konfliktu, k jakému došlo na Ukrajině, nedojde, že stačí pouze udržovat stávající stav a následně hledat případná řešení. Dle jeho slov má většina zemí EU včetně České republiky postavené tzv. mírové armády, které udržují schopnosti v době míru. Chybí jim ovšem schopnost mobilizovat vlastní obranný průmysl, který byl podle něj dlouho dobu vnímán jako něco negativního a neperspektivního. Mimo jiné také podotkl, že Finsko je jednou z nejlépe připravených zemí EU na ozbrojený konflikt, přesto však žádá o vstup do NATO.

Strategický kompas jako prostředek posílení bezpečnosti a obrany EU

Mezi kroky spojené s válkou, které EU v posledních měsících udělala, patří schválení Strategického kompasu, který jí poskytuje akční plán pro posílení bezpečnostní a obranné politiky EU do roku 2030. Úkolem České republiky tak bude v rámci předsednictví mimo jiné implementace tohoto dokumentu. Jedním z jeho bodů je vytvoření jednotek rychlého nasazení, tak aby EU byla schopna sama vojensky zasáhnout v případě hrozby. Dle Tomáše Kopečného je přesto důležité nechat jak NATO i EU dělat to co umí a s jakým cílem byly vytvořeny. „Strategický kompas je prostor pro společnou diskuzi o tom, kam má jeho střelka ukazovat.“ uvedl. Ten nyní ukazuje jasným směrem na Ukrajinu.

Na jeho slova navázala Martina Heranová, která upozornila, že Strategický kompas byl připravován za úplně jiné situace, a to před válkou na Ukrajině. Schválen byl ovšem až po vypuknutí konfliktu v březnu 2022, aniž by došlo k výrazným obsahových změnám. Jako problém zde vidí schopnost členů EU dohodnout se na společném hodnocení hrozeb. Podle ní je také třeba upozornit na to, že: „EU není globálním hráčem, který by mohl současně působit v několika oblastech a měl by na to dostatečné síly a kapacity. EU by se měla soustředit jen na své nejbližší sousedství, kterým je nyní Ukrajina.“ vysvětluje.

Jaké jsou vyhlídky pro ukončení války na Ukrajině?

Na závěr debaty padl dotaz z publika na to, jak je reálné, že válka na Ukrajině skončí jako tzv. zamrznutý konflikt. Všichni panelisté se v této otázce shodli na tom, že nestabilní příměří situaci nevyřeší a jednalo by se tak o pouhé čekání na válku novou. Martina Heranová zde zdůraznila, že jediným možným řešením je porazit Rusko. Její slova doplnil Jiří Hynek, který je přesvědčen o tom, že se bude jednat o zamrznutý konflikt. Vysvětlil, že i kdybychom Ukrajině poskytli všechno potřebné vojenské vybavení, stejně ji to nepomůže vyhrát válku, jelikož se zde se nejedná pouze o techniku. Přestože ruský průmysl je velmi neefektivní, stále má k dispozici obrovské zdroje. Jako další aspekt zde uvádí rozdíly v hodnotě života v Rusku na za západě. Vzhledem k těmto předpokladům je dle jeho názoru nejpravděpodobnější scénářem určitá forma křehkého příměří.

Autor: Lucie Hejnová, psáno pro Euroskop

Foto: Demonstrace proti válce na Ukrajině. Zdroj: European Commission Audiovisual Service

Poskytnutá podpora ukrajinským uprchlíkům

V červnu 2022 udělilo Polsko mezi členskými státy EU, pro které jsou k dispozici údaje, nejvyšší počet statusů dočasné ochrany Ukrajincům prchajícím z Ukrajiny (60 125) v důsledku ruské invaze. Po Polsku následovalo Rumunsko (10…

Kybernetická bezpečnost v Evropské unii

Digitální transformace přináší obrovské příležitosti a řešení řady výzev, ale zároveň vystavuje hospodářství a společnost kybernetickým hrozbám. EU proto přijímá opatření k řešení výzev v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.