Německo od úterý znovu otevřelo svoji ambasádu v Kyjevě, řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková při návštěvě ukrajinského hlavního města. Na zastupitelském úřadu bude ale jen minimální počet zaměstnanců a pracovat bude zatím v omezeném režimu. Na tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou šéfka německé diplomacie řekla, že Ukrajina by se jednoho dne měla stát členem Evropské unie, dodala však, že na cestě Kyjeva do EU nebudou zkratky. Řekla také, že cílem Německa je ukončit dovoz energetických surovin z Ruska a že „tak to zůstane navždy“.
Baerbocková připomněla, že za několik dnů začne výcvik ukrajinských vojáků při ovládání samohybných houfnic PzH 2000, které Německo Ukrajině poskytne společně s Nizozemskem, napsala agentura DPA. Společně s německými firmami Berlín pracuje na tom, aby Ukrajina „mohla získat vysoce moderní systémy, a mohla tak chránit svá města před budoucími útoky,“ uvedla také šéfka německé diplomacie. Německo podle ní bude dále podporovat „evropskou, svobodnou Ukrajinu, a to po humanitární, finanční, hospodářské, technologické, politické i energetické stránce“.
Baerbocková je první představitelkou německé vlády, která od začátku invaze navštívila Kyjev
DPA připomíná, že Baerbocková se do Kyjeva vydala coby první představitelka německé vlády od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Poslední zástupci německé ambasády zemi opustili 25. února, tedy den poté, co Rusko napadlo svého souseda. Německo je jednou z posledních západních zemí, které informovaly o obnovení provozu svých ambasád v Kyjevě. V neděli návrat velvyslanců ohlásily Spojené státy a Kanada. Česko činnost ambasády obnovilo už v půlce dubna.
Baerbocková v úterý o Rusku mluvila jako o agresorovi, který nedodržuje žádná pravidla a dopouští se válečných zločinů. Navštívila města Irpiň a Buča nedaleko Kyjeva, která se stala symbolem zvěrstev, jichž se ruští vojáci dopouštějí na ukrajinských civilistech. Ministryně uvedla, že pokud by se Německo v budoucnu o něčem s Ruskem vyjednávalo, nesmělo by se to dít bez účasti Ukrajinců.
Berlín se v uplynulých letech zejména z ekonomických důvodů snažil mít dobré vztahy s Moskvou. Až do začátku ruského vpádu na Ukrajinu například prosazoval zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, kterým měl do Německa po dně Baltského moře proudit ruský plyn. Projekt kritizovala Ukrajina a její spojenci.
Kuleba ocenil, že Německo přehodnotilo svoji pozici
„Chtěl bych Německu poděkovat za to, že v mnoha otázkách změnilo svoji pozici. Viděli jsme, jak 24. února první ruská raketa zasáhla Kyjev a tím zasáhla i tradiční německou politiku vůči Rusku,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Ocenil, že Berlín změnil svůj původně odmítavý postoj k dodávání zbraní na Ukrajinu a že se plně podpořil embargo na dovoz ruské ropy do Evropské unie.
Vztahy mezi Ukrajinou a Německem nebyly v posledních týdnech nejlepší. Kancléř Olaf Scholz nechtěl vyjet na Ukrajinu poté, co vyšlo najevo, že německý prezident Frank-Walter Steinmeier není v Kyjevě vítán. Steinmeier, který je stejně jako Scholz členem sociální demokracie, je spojován s dřívější vstřícnou německou politikou vůči Putinovu Rusku. Ukrajinský velvyslanec v Berlíně Andrij Melnyk na Scholzovu adresu řekl, že se chová jako urážlivka. Podle agentury Reuters Scholz nyní cestu na Ukrajinu plánuje, do země jeho i Steinmeiera pozval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Autor: Euroskop, čtk
