18 let Česka v EU – jak dospělo naše členství v Evropské unii?

V pondělí 9. března se tradičně konaly oslavy Dne Evropy na Střeleckém ostrově, letos ve znamení 18. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Co nám přináší členství v Evropské unii? Jaké jsou současné i budoucí iniciativy Evropské unie? Jak se české členství vyvíjelo a jak k němu Česká republika došla? Může české předsednictví zásadním způsobem přispět k lepšímu povědomí Čechů o fungování EU? Nejen na tyto otázky odpovídali Štěpán Černý, náměstek pro řízení sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR, Luděk Niedermayer a Mikuláš Peksa, poslanci Evropského parlamentu, a Aneta Zachová, šéfredaktorka Euractiv.cz.

Všichni panelisté se hned na úvod shodli, že Česká republika za 18 let v Evropské unii tzv. „dospěla”. V souvislosti s tímto argumentem se Aneta Zachová vyjádřila, že se mohlo zdát, že Česká republika v Evropské unii například kolem roku 2015 nebyla velmi aktivní, což bylo způsobeno především malým prostorem pro debatu o evropských záležitostech ve veřejné diskusi. To, jak Česko reaguje na současnou evropskou krizi, je důležitým momentem pro roli ČR v EU.

Právě na veřejnou debatu a mediální prostor v zápětí reagoval Luděk Niedermayer, který připomněl, že v České republice je část společnosti vůči Evropské unii laděna negativně. Část české společnosti se dlouhodobě v souvislosti s Evropskou unií odvolává na politiku „my a oni” a má problém se s Bruselem ztotožnit. Zároveň je nutné podotknout, že nejde o specifikum ryze české, tento motiv lze nalézt v naprosté většině evropských zemí.

S tím, že část občanů nevnímá sounáležitost s Evropskou unií, souvisí podle Štěpána Černého i to, že představy o evropské politice jsou v českém prostředí často neucelené, a to i v kruzích samotných ministrů. Současná krize sice napomáhá politikům k lepší formulaci evropských politik, zároveň však slouží i jako odrazový můstek pro populistický diskurz.

Klíč k českému předsednictví

Aby bylo možné české předsednictví směřovat k úspěchu, je nutná kvalitní interakce a souhra mezi politickou a odbornou úrovní. Dialog mezi těmito dvěma stupni vnímá Luděk Niedermayer jako problematický. Domnívá se, že stojíme na pomezí velkého vyvažování mezi odbornou úrovní, která disponuje znalostmi a politickou úrovní, která může dění ovlivňovat.

Předsednictví je velmi komplexní záležitost se širokou agendou. Česká republika bude například řešit otázku rybolovných kvót v moři, kde členské státy spoléhají na to, že ČR, jakožto aktér, který z rybolovných kvót nijak neprofituje, nalezne konsensuální řešení. Z této skutečnosti vyplývá potřeba vysoce kompetentních státních úředníků.

Luděk Niedermayer zároveň připomněl, že hodnota české administrativy nestojí na předsednictví Rady EU, jelikož krize, kterými Česko prošlo, přivedli do administrativy kvalitní lidi, za jejichž pomoci může ČR přispívat do chodu EU i mimo předsednictví.

Významnou roli v každém předsednictví hraje i jeho příprava. Mikuláš Peksa upozornil, že v souvislosti se současným děním na Ukrajině se priority předsednictví naprosto přeházely a ČR se bude potýkat se záležitostmi, jako jsou např. ceny potravin, energetika, sociální soudržnost či chudoba.

Co získáváme členstvím v Evropské unii?

Pokud bychom spočítali prostředky, které ČR posílá do EU a naopak, vyvstane nám závěr, že ekonomicky z členství v Evropské unie profitujeme.  Ekonomický aspekt, je však jen jedním z mnoha benefitů, které z Evropské unie čerpáme. Ten, v současné době snad nejvíce rezonující byl zmíněn Luďkem Niedermayerem: „Kdy jindy než dnes si můžeme uvědomit, že EU je garantem našeho míru,” řekl na debatě. Evropská unie nám podle něj přináší jednotu, jak finanční, tak i bezpečnostní a společenskou.

Autor: Barbora Novotná, psáno pro Euroskop

Zdroj foto: čtk

Sdílet tento příspěvek