Evropská komise (Komise) 22. prosince 2021 navrhla zavedení nové generace vlastních zdrojů Evropské unie (EU, Unie). Nové zdroje, které sice ještě nebyly odsouhlaseny, jsou již součástí platného víceletého finančního rámce (VFR) od roku 2021 a Komise s nimi počítá v následujících letech.
Vlastní zdroje EU jsou zdroje příjmů, které jsou součástí rozpočtu EU. Zásadou EU je fungování s vyrovnaným rozpočtem –roční výdaje nesmí překročit její příjmy.
Vývoj vlastních příjmů EU odstartoval již založením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Poslední značná reforma proběhla na konci 80. let za Komise vedené Jacquesem Delorsem, která si později získala označení jako první a druhý Delorsův balík. Systém byl postupně nahrazen příspěvkem členských států z hrubého národního důchodu (HND), s čímž souvisely intenzivní rozepře mezi čistými plátci (např. Německo, Francie, Nizozemí) a příjemci (např. Česká republika, Slovensko, Lucembursko).
Nyní se rozpočet EU skládá z následujících příjmů:
- Tradiční vlastní zdroje – cla a zemědělské poplatky z cukru vybírané od roku 1970, dnes přibližně 10 % příjmů,
- DPH – přibližně 10 % příjmů,
- HND – největší podíl na rozpočtu, přibližně 70 % příjmů,
- Zdroj z plastového odpadu – nová kategorie od 1. ledna 2021, přibližně 4 % příjmů,
- Ostatní příjmy – daně zaměstnanců EU z jejich platů, pokuty společností, které porušovaly hospodářskou soutěž a další; přibližně 2-8 % příjmů.
Vznik vlastních zdrojů EU
1951 – Založení Evropského společenství uhlí a oceli. Financování probíhalo skrze přímé odvody z produkce uhlí a oceli.
1957 – Založení Evropského hospodářského společenství. Rozpočet se nyní skládal i z odvodů a příspěvků zakládajících šesti zemí.
1962 – První poplatky na zemědělství se založením Společné zemědělské politiky. Příspěvky členských států byly ale nadále tou největší částí rozpočtu EU.
1970 – Podpis Lucemburské smlouvy. Jednalo se o největší rozšíření vlastních příjmů do té doby. Pravomoci Evropského parlamentu byly rozšířeny i na rozpočtové řízení. Rozpočet EU měl být rozšířen o prostředky získávané z cel placených při dovozu, ze zemědělských dávek vzniklých při dovozu a 1 % daně z přidané hodnoty (DPH).
1975 – Podpis Bruselské smlouvy. Vytvoření Účetního dvora ES, který měl zajišťovat nezávislou kontrolu příjmů a výdajů.
1985 – Rada zvedla strop DPH na 1,4 %.
1988-1992 – Představení prvního Delorsova balíku a prvního dlouhodobého finančního výhledu. Zahrnoval založení čtvrtého vlastního zdroje příjmu, založený na podílu HND v členských státech, omezení růstu objemu rozpočtu (strop 1,2 % celkového HNP) a omezení výdajů na společnou zemědělskou politiku, které v budoucnu neměly vykazovat větší růst než 74 % ročního růstu HNP Společenství. Cílem byla rozpočtová stabilita nezbytná pro vytvoření vnitřního trhu a zabránění finančního kolapsu.
1993-1999 – Představení druhého Delorsova balíku. Tentokrát zaměření bylo směrem k sociální politice, politice soudržnosti (samotné založení Kohezního fondu) a zavedení jednotné měny – eura.
2000-2006 – Akční plán Agenda 2000. Počítalo se se zachováním horního limitu 1,27 % HNP EU a dalšími redukcemi příjmů pocházející z DPH (od 2004 pouze 0,4 % DPH).
2007-2020 – Nové priority. Struktura rozpočtu EU stejná.
NextGeneration EU
NextGeneration EU je dočasný plán na podporu hospodářského oživení, který byl založen v červenci 2020 primárně na podporu členských států ovlivněných pandemií covidu-19. Program má být v budoucnu financován právě z nově navržených zdrojů příjmů EU, jak bylo zmíněno v oficiální pozici Komise. Splátka bude rozložena do tří desetiletí a měla by být úspěšně uzavřena do roku 2058. Zároveň se jedná společně s dlouhodobým rozpočtem EU/víceletým finančním rámcem (VFR) o nejrozsáhlejší stimulační balíček, který kdy Unie financovala. V současné době se využívá přibližně 800 miliard eur získaných na kapitálových trzích, aby se mohly podpořit konkrétní plány na obnovu v omezeném časovém období.
Hlavní body dohody:
2. 1. Podpora modernizačních procesů, výzkumu a inovací v rámci programu Horizont Evropa,
2. 2. Spravedlivá klimatická a digitální transformace v programu Digitální Evropa,
2. 3. Soudržnost a společní zemědělská politika,
2. 4. Boj proti změně klimatu,
2. 5. Ochrana biologické rozmanitosti a rovnosti pohlaví.
Aktuální podoba víceletého finančního rámce:
Zdroj: Evropská komise. Dostupné z: https://ec.europa.eu/info/strategy/recovery-plan-europe_cs
Nová generace vlastních zdrojů
1. Systém EU pro obchodování s emisemi
První zdroj navržený Evropskou komisí je součást balíčku Fit for 55 z července 2021, jehož cílem je snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 v EU alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990. Jedná se o nástroj, díky kterému se Evropská unie má stát klimaticky neutrální do roku 2050. Plán je v souladu nejen s evropskou zelenou dohodou (Green Deal), ale také celosvětovou Pařížskou dohodou z roku 2015.
| Základní parametry balíčku Fit for 55:Balíček je součástí zelené dohody.Cílem je snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990.Podpora čisté dopravy, obnovitelných zdrojů energie a uhlíkového cla. |
Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) funguje od roku 2005, nyní se nachází ve své čtvrté fázi. Dnešní podoba obchodu s emisemi a následným prodejem emisních povolenek je ve většině převáděna do vnitrostátních rozpočtů členských států. Návrh Komise zahrnuje reformu tohoto systému, společně s plynutím
25 % těchto příjmů do rozpočtu EU.
| Základní parametry EU ETS:Nástroj pro snížení emisí skleníkových plynů.V platnost vstoupil v roce 2005.První největší přeshraniční systém obchodování s emisemi na světě. Provozovatel zařízení, na kterého se vztahuje tento systém, musí předkládat platné povolenky na každou tunu vyprodukovaných plynů (např. CO2).Směrnice o EU ETS je transponovaná do vnitrostátních právních předpisů členských států. |
V plně fungujícím období, tzn. v období 2026-2030 se odhaduje příjem do rozpočtu zhruba 12 miliard eur ročně. Další nedílnou součástí tohoto zdroje vlastního příjmu EU se předpokládá financování nástroje NextGeneration EU, jak již bylo zmíněno, a Sociálního fondu pro klimatická opatření.
Sociální fond pro klimatická opatření zahrnuje:
- Zajištění sociální transformace v rámci zelené politiky,
- Pomoc s financováním investic do energetické účinnosti.
Zdroj: Evropská komise. Dostupné z: https://ec.europa.eu/info/strategy/eu-budget/long-term-eu-budget/2021-2027/revenue/next-generation-eu-own-resources_en
2. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích
Primárním cílem druhého zdroje je snížení rizika přesouvání zdrojů emisí uhlíku tak, aby producenti mimo evropský jednotný trh byli motivování k větší ekologizaci svých podniků a procesů. V ceně dováženého zboží by se měla promítnout cena uhlíku odpovídající částce, která by byla zaplacena, pokud by se jednalo o produkt z EU. Komise navrhuje přidělení 75 % příjmů do rozpočtu EU. Předpokládá se příjem kolem 1 miliardy eur ročně.
Tento mechanismus bude dle Komise vztahován na cíleně vybraná odvětví a je také plně v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Přidělení této částky do rozpočtu EU si nese své základy v panevropských cílech a principech, které mohou být díky tomuto mechanismu dosaženy.
Zdroj: Evropská komise. Dostupné z: https://ec.europa.eu/info/strategy/eu-budget/long-term-eu-budget/2021-2027/revenue/next-generation-eu-own-resources_en
3. Reforma mezinárodního rámce zdanění právnických osob/podíl zbytkových zisků nadnárodních společností
Komise posledním návrhem na vlastní zdroj příjmů reflektuje dění na platformě inkluzivního rámce OECD/G-20, kde bylo rozhodnuto o reformě mezinárodního daňového rámce, tzv. Pilíř I. Tento mechanismus má pomoci předejít vyhýbání se daňovým povinnostem a má zajistit efektivnější zdanění prostředí, kde dochází k hospodářské činnosti (zejména v digitálním prostředí). Podíl na zisku má být přerozdělen do EU na základně dané mezinárodní dohody.
Koncept Komise navrhuje, aby členské státy přispívaly do rozpočtu EU 15 % podílu zbytkových zisků velkých nadnárodních společností podle inkluzivní rámcové dohody OECD/G-20. Po jejím finálním vyhotovení připraví Komise během tohoto roku směrnici, která by první pilíř provedla v souladu s požadavky jednotného trhu EU. Předpokládá se příjem do rozpočtu EU přibližně 2,5 až 4 miliardy eur ročně.
Zdroj: Evropská komise. Dostupné z: https://ec.europa.eu/info/strategy/eu-budget/long-term-eu-budget/2021-2027/revenue/next-generation-eu-own-resources_en
Dopad na Českou republiku
Komise bude pokračovat ve spolupráci s Evropským parlamentem (Parlamentem, EP) a členskými státy v rámci Rady v úsilí o rychlé přijetí navrhovaných nových zdrojů příjmů. Rozhodnutí musí jednomyslně schválit Rada po konzultaci s EP. Následovala by ratifikace ve všech členských státech, aby legislativa zavádějící nové zdroje byla v souladu s jejich ústavními požadavky.
Nově navržené zdroje příjmů by neměly zasáhnout do finančních zdrojů jednotlivých členských států a ani se nejedná o jakoukoli formu evropských daní. Národní fiskální suverenita bude nadále maximálně respektována. EU ETS a mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích jsou tržními nástroji a jejich vedlejší účinek je tvorba nových příjmů pro členské státy.
Česká republika (ČR) většinou zastávala zdrženlivější pozici k jakýmkoli nadnárodním aktivitám v rámci Evropské unie. Lze tedy očekávat, že můžou být zohledněna hlediska, zda nové reflektují uznávání principu subsidiarity, nemísí se s národním daňovým systémem a skutečně napomáhají při tzv. zelené tranzici.. Vzhledem k nefinální podobě nových příjmů si musí vláda nastavit jasnou politickou vizi v rámci nového prohlášení Komise..
Co se týče samotných třech hlavních zdrojů příjmů, o které byly výše analyzovány, tak každý z nich bude mít jiné dopady. Reforma systému pro obchodování s emisemi bude pravděpodobně znamenat výraznou změnu, i přes podepsanou zelenou dohodu a závazek o uhlíkové neutralitě. Momentálně jdou veškeré příjmy do rozpočtu členského státu. Odevzdání části svého příjmu může být proto pro ČR citlivou otázkou.
Druhý mechanismus, ochrana hranic před levnějším a méně ekologickým zbožím, je v zájmu Unie, a tedy i ČR. Co se týče digitální daně, zde diskuze v České republice relativně ustrnula, vzhledem k nepřijetí původního návrhu 7% daně na vybrané poskytované internetové služby (např. Apple, Google, Facebook). Nová vláda ale pravděpodobně nebude přijímat speciální sektorové daně, proto spíše neuvidíme větší rozpor mezi Českou republikou a zbytkem EU. Důležitou roli hraje samotná daňová dohoda v rámci G20 a je otázkou, zda bude tento mechanismus plně přijat.
Pozice vybraných stakeholderů
Pro znázornění aktuální situace použijeme frakce EP, poslední čtyři předsednictví a komisaře pro rozpočet a administraci, který v rámci vyjednávání o VFR hraje důležitou roli.
Finská vláda, která v rámci předsednictví v Radě v druhé polovině roku 2019 pracovala na finální podobě VFR, se obává celkového objemu Sociálního a klimatického fondu společně se zmíněným znovuotevřením rozpočtu, jehož zhotovení bylo náročné, ale zase pečlivě vybalancované. Naopak chorvatské a německé předsednictví v roce 2020 vytvoření nových zdrojů příjmů podporovalo, společně s nynějšímfrancouzském předsednictví, které bude aktivně pracovat na jejich realizaci.
Členové EP a EK se v kontrastu k nové generaci staví naopak pozitivněji než národní státy. Komisař pro rozpočet a administraci, Johannes Hahn, potvrdil, že jednotlivé členské státy by ve finále musely souhlasit s navrženými zdroji, pokud nechtějí splácet poskytnuté finance v rámci NextGeneration EU samy. Francouzská členka Evropského parlamentu, Valérie Hayerová (Obnova Evropy), vidí nové zdroje vlastních příjmů jako velký krok k sociální a daňové spravedlnosti. Největší problém návrhu je nedostatečná výše kolem 15 miliard eur ročně v průměru, aby byly půjčky v rámci NextGeneration EU a dalších oblastí efektivně spláceny. Všechny frakce v Evropském parlamentu (Evropská lidová strana, Evropští konzervativci a reformisté, Evropská zelená strana, Identita a demokracie, Severská sjednocená levice) zavedení nových zdrojů podporují a vybízí členské státy k rychlému najití dohody. Frakce socialistů navíc požaduje další návrh, zahrnující i daň z finančních transakcí a vlastní zdroj spojený s podnikovým sektorem, aby velké korporace a finanční investoři také přispěli svou částí do rozpočtu EU.
Shrnutí
Komise navrhla tři nové zdroje vlastních příjmů, do kterých spadá reforma obchodu s emisemi, mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a zdanění právnických osob, primárně v digitálním prostoru. Účelem revize rozhodnutí o vlastních zdrojích je přidělení části příjmů vytvořených těmito nástroji do rozpočtu EU, který má podpořit Zelenou dohodu pro Evropu a s ní úzce spojený balíček Fit for 55 a pomoc splácet půjčky v rámci NextGeneration EU. Nová generace Komise ještě kompletní a předpokládá se přidání dalších mechanismů během tohoto roku. Nejedná se ani o novinku, jelikož nový VFR z roku 2021 s novými zdroji příjmů již počítá.
Členské státy zastávají smíšené pozice k novému návrhu, vzhledem k poslední velké reformě rozpočtu na konci 80. let. Přes finské obavy ohledně znovuotevření VFR, až po podporu uvnitř evropských institucí. Česká republika je známá pro svou zdrženlivější pozicí.
Autor: Nikola Řezáčová, psáno pro Euroskop