Při předsednictví bude Česká republika řídit jednání o zemědělství i rybolovu

Životní podmínky zvířat nebo odlesňování a degradace lesů. To je jen část záležitostí, které se aktuálně řeší v Radě AGRIFISH. O čem konkrétně se v Radě AGRIFISH jedná, jaké dopady budou mít návrhy na Českou republiku i to, kdo Českou republiku zastupuje na jejích zasedáních, se dočtete v tomto článku.

Česká republika bude od 1. července 2022 předsedat Radě EU. Jedná se o instituci, která nemá jednotnou neměnnou podobu, jelikož se schází ve složení, které je závislé na řešených záležitostech. Proto nelze hovořit o jedné Radě EU, nýbrž o deseti Radách, protože právě deset je počet formací, ve kterých Rada EU pracuje. V následujících týdnech budou jednotlivé formace představeny v sérii článků. V prvním z nich bude pozornost věnována Radě pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH).

AGRIFISH řeší potraviny, rozvoj venkova i řízení rybolovu

Jak už název naznačuje, oblast zájmu této formace Rady EU sestává ze dvou částí – zemědělství a rybolovu. Zemědělská oblast zahrnuje společnou zemědělskou politiku (SZP), pravidla pro vnitřní trh v zemědělství, lesnictví, ekologické zemědělství, jakost produkce a bezpečnost potravin a krmiv. Cílem opatření v SZP je zlepšení produktivity zemědělství, životní úrovně zemědělců, stabilizace trhů či zajištění plynulého zásobování a dodávky za adekvátní ceny. Pravidla v rybářské politice stanovují roční objem přípustných odlovů, kvóty pro jednotlivé druhy a přidělení rybolovných práv. Cílem je zajistit udržitelnost a životaschopnost rybolovu a řešení otázek, jako je nadměrný odlov a kapacita loďstev.

Rada AGRIFISH se schází zpravidla jednou za měsíc a zasedají v ní ministři ze všech členských států EU odpovědní za odvětví zemědělství a rybolovu. V některých státech je agenda rozdělena mezi dva rezorty, a tak se jednání účastní dva ministři, jeden pro zemědělství a jeden pro rybolov. Jednání se účastní také komisař pro zemědělství a rozvoj venkova, komisař pro zdraví a bezpečnost potravin nebo komisař pro námořní záležitosti a rybolov.

Rybolov není pro Česko palčivé téma, během CZ PRES se ale bude řešit

Co se týče záležitostí spojených s rybolovem, nejedná se pro Českou republiku jako vnitrozemský stát, na rozdíl třeba od zbylých dvou členů tria Francie a Švédska, o příliš palčivá témata. Rybolov je nicméně oblastí, která se každoročně intenzivně řeší v druhé polovině roku. Je tedy možné předpokládat, že rybolov nezůstane stranou ani v průběhu českého předsednictví, kdy Česká republika bude muset řídit náročná jednání a zprostředkovat kompromis mezi zájmy jednotlivých členských států.

Rybolov je v evropském kontextu celkově politicky citlivá oblast, podobně jako jsou pro ČR lesy. Po brexitu se navíc otázka rybolovu ve vodách Spojeného království stala pro Evropskou unii značně komplikovanou, proto je nutno s ní počítat i během českého předsednictví.

Aktuálně se řeší plán zemědělské politiky

V Radě AGRIFISH je též projednáváno hned několik aktuálních zemědělských otázek. Zásadní z nich je nový strategický plán společné zemědělské politiky (SZP), jejíž programové období skončilo v roce 2020. Pro roky 2021 a 2022 platí nadále pravidla tohoto skončeného období, avšak v jejich průběhu je důležitým úkolem Rady vyjednat nové podmínky SZP s platností od roku 2023. SZP by po roce 2023 měla více reflektovat cíle Zelené dohody pro Evropu a udávat pravidla pro udržitelnější a ekologičtější produkci tak, jak je to nastíněno ve strategii Farm to Fork (F2F) a Strategií pro biodiverzitu pro 2030.

Důležitým návrhem z loňského roku je také legislativní návrh k odlesňování a degradaci lesů. Návrh řeší jak dovoz do EU, tak i vývoz z EU, stejně jako obchod na vnitřním trhu týkající se vybraných komodit – palmový olej, sója, dřevo, skot a hovězí maso, káva, kakao, a také výrobků z těchto komodit, jako je kůže, čokoláda a nábytek. Česká republika samotný návrh obecně podporuje, nicméně upozorňuje na nutnost komplementarity s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a riziko zvýšené administrativní a finanční zátěže.

V rámci balíčku Fit for 55 se oblasti zemědělství týká revize nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Samotný návrh není příliš problematický a neočekává se, že by se diskuze na Radě protáhly až do českého předsednictví. Předpokládá se, že v té době již bude ve fázi trialogů s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Návrh se přímo dotýká udržitelnosti lesů, které jsou obzvlášť důležité pro Českou republiku. Význam návrhu pro ČR podtrhává fakt, že ČR dlouhodobě sužuje kůrovcová kalamita, která značně limituje schopnosti ukládání uhlíku do lesů. Cílem návrhu je zvýšit stávající cíl propadu uhlíku v sektoru LULUCF, který bude kompenzovat emise ze zemědělství s cílem dosáhnout klimatické neutrality tohoto sektoru do roku 2035 a následného vytváření negativních emisí.

Potraviny mají být klasifikovány jako elektrospotřebiče

Další oblasti, které se dostávají do popředí zájmu, jsou iniciativy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, kde ČR podporuje celoevropský zákaz klecového chovu slepic, novelizaci legislativy týkající se šlechtitelských práv a fytosanitárních oblastí nebo zvládaní nebezpečných chorob zvířat, jako je africký mor prasat. ČR dále podporuje snížení používání antibiotik ve třetích zemích, které zvýší standard kvality dovážených zvířat, a propaguje udržitelné používání pesticidů vycházející ze strategie F2F.

V souladu se strategií F2F pak Evropská komise také oznámila, že se koncem roku 2022 chystá předložit nový návrh pro označování potravin (tzv. nutriscore). V praxi je možné si návrh představit tak, že by potraviny byly označované podobně jako energetická náročnost elektrospotřebičů, kdy by jim na základě nutriční kvality bylo přiděleno skóre od A do E a příslušná barva. Nepředpokládá se, že by se tento návrh začal intenzivněji projednávat během českého předsednictví, avšak již nyní vyvolává mezi státy EU kontroverze. Česká republika zastává názor, že by nutriscore mělo být dobrovolné.

Autor: Úřad vlády

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

👉 Již v sobotu se od 17:30 v prostorách Fakulty sociálních studií v Brně uskuteční akce s názvem Česko tváří Evropy: veřejná diskuse k předsednictví České republiky v Radě EU. Pozvání do diskuse přijali:
➡ Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu
➡ Markéta Pitrová, docentka na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na FSS MU
➡ Jan Jakovljevič, Oddělení pro komunikaci předsednictví ČR v Radě EU

Těšíme se na vás spolu s Kancelář Evropského parlamentu, Europe Direct Brno, Eurocentrum Brno a Evropské příležitosti pro mladé!
... Zobrazit víceZobrazit méně

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.