Nová pravidla pro společnou zemědělskou politiku

05.01.2022
Michal Chládek, psáno pro Euroskop, ilustrační foto pixabay

V Evropské unii byla 2. prosince 2021 přijata nová společná zemědělská politika (SZP), bude se uplatňovat v období 2023–2027. Přijatá pravidla jsou v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Každý stát EU by měl nyní vytvořit národní strategický plán SZP. Součástí pravidel pro společnou zemědělskou politiku jsou obecné cíle, které musí být při tvorbě národních plánů dodržovány. Národní strategické plány mají naplňovat přijaté cíle SZP, ale i strategie „Farm to fork“ a Zelené dohody pro Evropu.

Evropská komise představila svůj návrh reformy společné zemědělské politiky v červnu 2018. Komise představila tři legislativní návrhy týkající se budoucnosti SZP:

Navrhovaná nařízení měla původně platit od 1. ledna 2021. Vzhledem ke zpoždění v jednáních, částečně v souvislosti s jednáním o VFR, navrhla Komise v říjnu 2019 nařízení o přechodných ustanoveních, které Rada a EP později přijaly.

Po dvou letech fungování přechodných pravidel a zejména po rozsáhlých jednáních mezi Evropským parlamentem, Radou EU a Evropskou komisí bylo konečně dosaženo dohody. Nová SZP byla formálně přijata 2. prosince 2021 a má být uplatňována od 1. ledna 2023 do konce roku 2027. Přijatá legislativa by měla zajistit „spravedlivější, ekologičtější a výkonnější SZP“. Jedná se konkrétně o tři nařízení v následujícím znění:

  1. Nařízení o strategických plánech SZP
  2. Nařízení o jednotné společné organizaci trhů
  3. Horizontální nařízení o financování, řízení a monitorování SZP

Společná zemědělská politika stále představuje, s téměř třetinovou položkou v rozpočtu, jednu z nejvýznamnějších politik EU. Nicméně náklady na SZP historicky postupně klesají.

Podpora poskytnutá zemědělcům v EU

Zdroj: Evropská komise (https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/cap-glance_cs)


Devět „nových“ cílů SZP

Pro období 2023–2027 bude SZP postavena na devíti klíčových cílech. Jsou zaměřené na sociální, environmentální a ekonomické hodnoty.

  1. 1. Zajistit zemědělcům spravedlivý příjem

EU chce zajistit zemědělcům co vyšší příjem. V roce 2017 zemědělci vydělávali jen necelou polovinu toho, co bylo možné získat v jiných zaměstnáních.

  1. 2. Zvýšení konkurenceschopnosti

Zvýšit konkurenceschopnost a zemědělskou produktivitu udržitelným způsobem, aby bylo možné uspokojit vyšší poptávky ve světě s omezenými zdroji, to vše s ohledem na klima.

  1. 3. Zlepšení postavení zemědělců v hodnotových řetězcích

Posílení postavení zemědělců prostřednictvím opatření, jako je intenzivnější spolupráce mezi zemědělci, zvýšení transparentnosti trhů.

  1. 4. Opatření v oblasti změny klimatu

Přispívat ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na tuto změnu, jakož i k udržitelnosti odvětví energetiky.

  1. 5. Péče o životní prostředí

Podpora udržitelného rozvoje a správné zacházení s přírodními zdroji, např.: např. vodou, půdou a ovzduším.

  1. 6. Ochrana krajiny a biologickou rozmanitost

Akcent na co nejvyšší ochranu biologické rozmanitosti, zlepšení ekosystémových služeb a zachování přírodních stanovišť a krajiny.

  1. 7. Podpora generační výměny

Generační obměna v souvislosti s rozvojem technologií a zvýšením platových podmínek.

  1. 8. Rozvoj venkova

Podpora zaměstnanost v přirozeném prostředí venkova, venkovského zemědělství vč. lesního hospodářství.

  1. 9. Zajištění kvality potravin a ochrana zdraví

Rozvíjení kvality potravin v souvislosti se zvýšením poptávky po zdravých zemědělských produktech.

9 hlavních cílů

Zdroj: Evropská komise (https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/new-cap-2023-27/key-policy-objectives-new-cap_cs)

K těmto devíti cílům je nutno přiřadit ještě dva hlavní cíle, a to zjednodušení administrativní zátěže pro všechny účastníky jakýchkoliv vztahů týkající se SZP a tlak na vnitrostátní znalost inovací, tzn. co největší zapojení nových možností při tvorbě plánů jednotlivých zemí.

Farm to fork

Výše zmíněné cíle vychází mj. z cílů strategie „Farm to fork“ neboli „Z farmy na vidličku“ či „Od zemědělce k spotřebiteli“. Strategie si klade za cíl urychlit náš přechod k udržitelnému potravinovému systému, a to tak zejména tak, že je třeba zajistit:

  1. Neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí
  2. Pomoc při zmírnění změny klimatu a přizpůsobit se jejím dopadům
  3. Omezení ztrátu biologické rozmanitosti
  4. Potravinovou bezpečnost, výživu a veřejné zdraví a zajistit, aby měl každý přístup k dostatečnému množství bezpečných, výživných a udržitelných potravin
  5. Zachování cenové dostupnosti potravin a zároveň vytvářet spravedlivější ekonomické výnosy, podporovat konkurenceschopnost dodavatelského sektoru EU a podporovat spravedlivý obchod

SZP je tedy jedním z nástrojů jak lze strategii „Od zemědělce k spotřebiteli“ převést do reality.

Nová pravidla

Nová SZP má směřovat podporu k těm, kteří ji nejvíce potřebují. Nová pravidla mají stanovit:

Povinnou distribuci podpory malým a středním zemědělcům: země EU budou muset rozdělit alespoň 10 % svých přímých plateb tak, aby se lépe řešily příjmové potřeby menších a středních zemědělských podniků;

Novou definici aktivních zemědělců: Legislativa obsahuje povinnou, ale flexibilní definici aktivního zemědělce, kterou zavedou země EU, včetně úrovně prováděných činností. Určitou podporu EU mohou získat pouze aktivní zemědělci;

Lepší pracovní podmínky: platby v rámci SZP budou spojeny s dodržováním určitých pracovních norem EU a příjemci budou motivováni ke zlepšení pracovních podmínek v zemědělských podnicích;

Konvergenci plateb: v nové SZP se budou výše podpory příjmů více sbližovat, a to jak v rámci jednotlivých zemí EU, tak mezi zeměmi EU;

Podporu mladým zemědělcům: země EU budou muset rozdělit alespoň 3 % svého rozpočtu na podporu mladým zemědělcům ve formě podpory příjmů nebo investic nebo podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců;

Zlepšení genderové rovnováhy: genderová rovnost a zvýšení účasti žen v zemědělství jsou – poprvé – součástí cílů strategických plánů SZP. Země EU musí tyto problémy posoudit a identifikovat se s nimi.

Nová SZP má za cíl posílit postavení zemědělců v dodavatelském řetězci a podpořit konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví zejména prostřednictvím:

Zlepšení vyjednávání: nová pravidla posílí spolupráci výrobců, povzbudí zemědělce ke spolupráci a umožní jim vytvořit na trhu vyrovnávací sílu;

Tržní orientace: nová SZP zachovává celkovou tržní orientaci z předchozích reforem a povzbuzuje zemědělce EU, aby přizpůsobily nabídku poptávce v Evropě i mimo ni;

Krizová rezerva: pro řešení budoucích krizí zahrnuje reformovaná SZP novou finanční rezervu ve výši nejméně 450 milionů EUR ročně. Tato rezerva by měla řešit kolísání cen a tržní výkyvy;

Podpora pro odvětví vína: byla dohodnuta zvláštní pravidla pro zlepšení podpory pro odvětví vína.


Nová pravidla a Zelená dohodou pro Evropu

Stejně jako předchozí revize SZP je opět kladen důraz na ekologickou složku zemědělství. Jednotlivé revize společné zemědělské politiky postupně ustupovaly z přímé podpory k ekologizaci tohoto odvětví. Současná reforma v těchto trendech pokračuje. Nová pravidla SZP mají totiž významně přispět k plnění cílů Evropské zelené dohody:

Vyšší ekologické ambice: plány SZP budou v souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí a klimatu. Ve svém strategickém plánu SZP bude každá země EU povinna zavést vyšší ambice v oblasti životního prostředí a opatření v oblasti klimatu ve srovnání s předchozím programovým obdobím a bude povinna plán aktualizovat, když se změní legislativa v oblasti klimatu a životního prostředí;

Cíle Zelené dohody: národní strategické plány SZP přispějí k cílům Zelené dohody (doporučení SZP stanoví, jak se tento příspěvek očekává);

Posílená podmíněnost: příjemci SZP budou mít své platby vázány na přísnější soubor povinných požadavků. Například aby bylo možné získat dotaci, budou stanoveny minimální limity orné půdy, která se má starat o biodiverzitu;

Ekologické režimy: nejméně 25 % rozpočtu přímých plateb bude přiděleno na ekologické režimy, což poskytne silnější pobídky pro zemědělské postupy a přístupy šetrné ke klimatu a životnímu prostředí, např.:

  • ochrana půd bohatých na uhlík prostřednictvím zachovávání mokřadů a rašelinišť,
  • povinné používání nástroje pro hospodaření s živinami v zájmu zlepšení kvality vody a snížení objemu čpavku a oxidu dusného,
  • střídání plodin namísto jejich diverzifikace;

Rozvoj venkova: nejméně 35 % finančních prostředků bude přiděleno na opatření na podporu klimatu, biologické rozmanitosti, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat;

Operační programy: v odvětví ovoce a zeleniny budou operační programy alokovat minimálně 15 % svých výdajů na životní prostředí (oproti 10 % během stávajícího programového období);

Klima a biologická rozmanitost: 40 % rozpočtu SZP se bude muset týkat klimatu a důrazně podporovat obecný závazek věnovat 10 % rozpočtu EU na cíle v oblasti biologické rozmanitosti do konce období víceletého finančního rámce EU (VFR).

Národní plány SZP

Každý členský stát si dle pravidel stanoví vlastní způsob provedení pomocí národních strategických plánů SZP. Jednotlivé státy EU rovněž mají provést posouzení svých potřeb na základě analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (tzv. SWOT analýza) jejich území a zemědělsko-potravinářského sektoru. Národní plány by měly být hotové a odeslané Komisi do 31. prosince 2021.

Tyto národní plány mají zohledňovat:

  1. Místní podmínky a potřeby
  2. Zvýšené ambice Evropské unie v oblasti udržitelnosti
  3. Devět společných cílů EU a průřezový cíl v oblasti znalostí a inovací

Jednotlivé ukazatele mají být sledovány prostřednictvím výročních zpráv o výkonnosti a dvouletého přezkumu výkonnosti strategických plánů SZP s cílem posoudit pokrok zemí EU při dosahování jejich cílů a cílů SZP.

Úkolem Komise ve vztahu k národnímu plánu SZP je, aby země EU během celého procesu přípravy jejich strategického plánu SZP tak, abyzemě EU plně využívali novou SZP a její nástroje k podpoře svých zemědělců při přechodu k vyšší udržitelnost a každý národní plán SZP obsahoval intervenční strategii vysvětlující, jaké nástroje SZP se budou užívat k dosažení cílů SZP, a to v souladu s ambicemi Zelené dohody.

Časová osa národních plánu SZPčasová osa

Zdroj: Evropská komsie https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/new-cap-2023-27_cs

Shrnutí

Nová společná zemědělská politika přinese od 1. ledna 2023 nová pravidla v přerozdělování prostředků pro zemědělce, přičemž bude ještě více brán ohled na ekologii. Z cílů a jednotlivých pravidel je patrné, že bude brán rovněž ohled na zlepšení postavení zaměstnanců v zemědělství, malých a středních zemědělců jako podnikatelů a biologickou rozmanitost. Konkrétní podobu úprav členských států stanoví až národní plány SZP, které by měly být vyhotoveny k 31. prosinci 2021. Tyto plány musí respektovat nově přijatá pravidla a akcentovat cíle, které jsou stanoveny nejen v nové SZP, ale i Zelené dohodě pro Evropu či strategii „Od zemědělce k spotřebiteli.“

Autor: Michal Chládek, psáno pro Euroskop

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Historicky první zasedání Evropského politického společenství je u konce. Připravili jsme pro vás 5 faktů nebo zajímavostí z #PragueSummit, které si zaslouží vaši pozornost ➡️ https://euroskop.cz/2022/10/06/5-veci-ktere-by-vam-nemely-uniknout-z-prvniho-summitu-evropskeho-politickeho-spolecenstvi/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.