K čemu mohou vést dezinformace v časech krizí?


Petr Pospíšil, Euroskop, 23.12.2021

Dezinformace jsou jednou z nejrozšířenějších, nejsofistikovanějších a zároveň nejnebezpečnějších hrozeb současnosti. Jejich dosah i škodlivý potenciál se naplno projevil během pandemie nemoci covid-19. Lidé si často neuvědomují, že dezinformace mohou přímo či nepřímo stát i za obětmi na životech.

Právě fenoménu dezinformací, jejich zneužití během ozbrojeného konfliktu a tuzemské dezinformační scéně se věnovali odborníci v debatě uspořádané v rámci Bezpečnostní akademie – vzdělávacího programu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Debaty se v roli hostů zúčastnili Vladimír Dzuro, vyšetřovatel válečných zločinů v zemích bývalé Jugoslávie, a Veronika Krátka Špalková, analytička Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Dezinformace ovlivňovaly válku v zemích Balkánského poloostrova

Dzuro přednesl detailní prezentaci, během které diváky seznámil s jednotlivými fázemi, jimiž procházela válka na Balkáně v devadesátých letech minulého století. Během svého výkladu zdůraznil, že i v době balkánské války dezinformace ovlivňovaly průběh bojů a stály v pozadí i některých ze nejtemnějších kapitol, které boje na Balkáně spatřily.

Dzuro nejprve připomněl vývoj ve druhé polovině 20. století, který vypuknutí konfliktu předcházel. Někdejší jugoslávská federace zahrnovala šest republik a dvě autonomní oblasti. Prapůvod sporů, které v 90. letech vyvrcholily, je třeba hledat v době po smrti Josipa Broze Tita v roce 1980. Po něm vyvstala potřeba najít nového nástupce, následovala politická krize a záhy se přidala i krize ekonomická.

Po pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě se konala v jednotlivých republikách jugoslávské federace referenda o nezávislosti. Mezi odlišnými národními skupinami došlo ke sporům, které brzy nabyly násilný, válečný charakter.

Falešná zpráva byla záminkou pro masakr ve Vukovaru

Vladimír Dzuro se jakožto mezinárodní vyšetřovatel nacházel přímo na místě a dokumentoval případy válečných zločinů a porušování Ženevských úmluv. Jeho tým se například zaměřoval na vyšetřování masakru v obci Ovčara nedaleko Vukovaru. Masakru, během něhož bylo zavražděno 260 Chorvatů, předcházelo den předem odvysílání falešné zprávy, že chorvatští obránci pobili čtyři desítky srbských dětí. To podle Dzura dokládá, jak nebezpečné mohou dezinformace ve svém důsledku být. „260 lidí, kteří se dostavili do Vukovaru do nemocnice k evakuaci, bylo náhodně vybráno na základě fake news, aby bylo pobito,“ shrnul Dzuro.

Podle českého vyšetřovatele válečných zločinů nešlo v případě válek na Balkáně o výjimečný případ. Dezinformací bylo užito například i ke snahám o legitimizaci útoků na civilní obyvatelstvo Sarajeva. Příkladem kreativního využití vizuálních technik k šíření dezinformací bylo podle Dzura zneužití obrazu od malíře Urośe Prediće z 19. století, zobrazujícího matku truchlící nad hrobem svého syna, a vydávání totožného motivu za rok a půl starou fotografii.

Veronika Krátka Špalková přenesla těžiště debaty z Balkánu do České republiky a z 90. let do současnosti. Ve své analytické práci zkoumá soudobou tuzemskou dezinformační scénu. Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty, jehož je Špalková představitelkou, aktuálně eviduje 52 prokremelských dezinformačních médií působících v Česku. Kdyby se ovšem měl vzít v potaz počet dezinformačních médií obecně, číslo by bylo ještě mnohem vyšší.

Současná dezinformační média v ČR: Tvůrci, platformy a agregátory

Dezinformační média lze podle Špalkové klasifikovat do tří kategorií, které označuje pojmy tvůrci, platformy a agregátory. Tvůrci představují nejnebezpečnější typ, nápodobou mainstreamových zpravodajských médií usilují o důvěryhodné působení a jak jejich označení napovídá, poskytují zejména svůj vlastní, originální obsah, doplněný texty přebíranými ze zahraničních dezinformačních médií se stále se zlepšující úrovní překladu.

Dezinformační média označovaná jako platformy prezentují ve velké míře kromě vlastního obsahu i obsah převzatý. Agregátory se zříkají ambic nabízet vlastní obsah, pouze shromažďují a prezentují dezinformační obsah převzatý odjinud a snaží se zvětšit jeho dosah.

Hlavní motivací provozovatelů dezinformačních webů jsou peníze

Jaká je motivace těch, kteří dezinformační weby provozují? Špalková vyjmenovala čtyři nejčastější faktory: peníze, ideologie, donucení, ego. Patrně tím nejdominantnějším hnacím motorem dezinformátorů je první jmenovaný aspekt – finanční zisk. Dle nadace Open Society Foundation české a slovenské dezinformační weby díky internetové reklamě ročně vydělaly 23-32 milionů korun. Prague Security Studies Institute ve studii z loňského roku uvádí, že dezinformační weby si v Česku mohou přijít až na 340 tisíc korun měsíčně.

Za dezinformačními weby stojí podle Špalkové rozličná škála subjektů, počínaje samostatně působícími jednotlivci či anonymy a konče v krajním případě cizími vládami. Dezinformační portály bývají rovněž ve vlastnictví podnikatelských subjektů a zaregistrovaných spolků.

Evropská unie dlouhodobě představuje cíl dezinformátorů

Špalková rovněž uvedla, jaké jsou hlavní trendy pozorovatelné v současnosti na české dezinformační scéně. Patří mezi ně zaprvé manipulace článků ze seriózních médií, zadruhé překládání dezinformačních videí ze zahraničí a zatřetí – což lze označit za pozitivní trend – zánik dezinformačního webu v důsledku trestního stíhání. Konkrétně tento osud potkal Vlastenecké noviny.

Studie podle Špalkové ukazují, že v České republice bohužel dezinformace dopadají na poměrně úrodnou půdu, a Evropská unie dlouhodobě představuje jedno z nosných témat, na které se tuzemská dezinformační scéna zaměřuje.

Videozáznam debaty můžete zhlédnout zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Budoucnost české infrastruktury

Do sektoru dopravy každoročně z Evropské unie proudí velké obnosy peněz. Jen na současné období je tato částka pro Českou republiky stanovena na 100 miliard Kč. Naše země se pyšní

Přehled debat a konferencí na probíhající týden

Přinášíme vám pravidelný přehled debat, diskuzí a konferencí zaměřujících se na aktuální důležitá politická témata na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Programové menu tento týden zahrnuje akce o životním prostředí, výzkumu

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Jak je na tom česká krajina? Jaké výzvy před námi stojí v oblasti její ochrany? A jaké konkrétní projekty se realizují proto, abychom byli schopni čelit změně klimatu? Přečtěte si reportáž z předposlední debaty k #CZPRES organizované Eurocentrem Olomouc ⤵️ https://euroskop.cz/2022/05/15/debata-v-ramci-priprav-na-ceske-predsednictvi-ochrana-lesu-vod-a-tradicni-ceske-krajiny/1

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.