Petr Pospíšil, Euroskop, 7.12.2021
Konference o budoucnosti Evropy si klade za cíl shromáždit podněty a návrhy na budoucí směřování Evropy. Významnou pozici by v tomto procesu měly zaujímat návrhy mladých lidí. Právě jejich perspektivám a dotazům se věnovala online debata uspořádaná v pondělí 6. listopadu.
Dotazy studentů zodpovídali státní tajemnice pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR Milena Hrdinková a Štěpán Pech, ředitel Odboru evropské institucionální a právní podpory, rovněž z Úřadu vlády. Debatu moderoval Josef Bič z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze.
Studenti projevovali velký zájem o Konferenci o budoucnosti Evropy, v jejímž rámci se i tato debata konala. Jedna ze studentek vnímala kriticky, že v některých okolních zemích se v rámci Konference uskutečnil větší počet akcí. Podle Hrdinkové je počet akcí určen především tím, jak jsou aktivní občané. Ti mohou v rámci Konference pořádat svoje vlastní akce. Zároveň státní tajemnice pro evropské záležitosti podotkla, že nejde jen o počet akcí, ale i o jejich obsah a výstupy. „Kdokoli může vést debatu, která přispěje k budoucnosti EU,“ uvedla.
Češi patří v rámci Konference k aktivnějším Evropanům
Co se týče zmiňovaných výstupů, Hrdinková diváky odkázala na vícejazyčnou digitální platformu Konference, kde je možné v úředním jazyce všech českých zemí vkládat svoje příspěvky, ale rovněž reagovat na příspěvky lidí z jiných evropských zemí. Jako velmi pozitivní zjištění Hrdinková vnímá skutečnost, že od začátku Konference o budoucnosti Evropy se aktivita českých uživatelů v celounijním srovnání výrazně zvýšila a nyní již Češi patří mezi „aktivnější polovinu“ Evropanů.
Další z dotazů studentů se obracel přímo k budoucnosti EU a k diskuzím o její podobě. Studentka z Ostravy zmínila Bílou knihu o budoucnosti EU, vydanou předchozí Junckerovou komisí. „I konference vlastně navazuje na tuto diskuzi,“ doplnil Pech. Hrdinková je přesvědčená, že nelze z oněch pěti předestřených scénářů vývoje vybrat pouze jeden, neboť zaprvé každý scénář má v EU početné zastánce i odpůrce a zadruhé Unie představuje heterogenní celek a různé oblasti politik vyžadují různý přístup. „Od každého scénáře si vezmeme něco,“ řekla Hrdinková a doplnila: „Konference slouží k tomu zjistit, v jakých oblastech politiky by občané chtěli více Evropy.“
Jednotlivé scénáře vývoje EU z Bílé knihy je třeba kombinovat
Pech ilustroval na konkrétním příkladu, že v oblasti zdravotnictví se činí více, ačkoli to Bílá kniha nepředpokládala. Pandemie koronaviru tedy úvahy o budoucnosti EU nepochybně ovlivnila. Systém koordinace oblasti zdravotnictví se podle Pecha během pandemie osvědčil, což doložil příkladem společných nákupů vakcín ze strany Evropské komise. Obecně k tendencím centralizovat politiky dříve vyhrazené národním státům Hrdinková vysvětlila, proč jsou tyto snahy komplikované. Usiluje-li Unie o sjednocení dosud nesjednocené oblasti, vyvstává totiž otázka, jaký model (z jakých členských zemí) by měl být využit jako standard, k němuž by se měly všechny členské země přiblížit.
Za velmi důležitou problematiku pokládají studenti povědomí a informovanost o Evropské unie, což dokládá množství jejich dotazů, jež se kolem těchto témat odvíjely. Student z Plzně se tázal, zda-li by bylo možné zpřehlednit komplexitu unijních institucí tak, aby byla Evropská unie pro občany srozumitelnější. „Zjednodušení by vyžadovalo další přenos pravomocí, na který v současné době nejsme připraveni,“ reagovala Hrdinková. Státní tajemnice pro evropské záležitosti dále zdůraznila, že čeští zástupci jsou přítomni ve všech fázích rozhodovacích procesů „v Bruselu“.
S informační oblastí souvisí aktuální výzva v podobě boje proti dezinformacím. Hrdinková uvedla, že Unie disponuje několika orgány a složkami zaměřujícími se na tuto oblast. Riziko dezinformací si EU uvědomuje i v souvislosti s Konferencí o budoucnosti Evropy – právě proto například virtuální platforma umožňuje vkládat příspěvky a komentáře pouze registrovaným uživatelům.
Společná televize EU? Dobrý nápad!
Student Vysoké školy ekonomické přednesl zajímavý návrh ohledně vzniku jednoho oficiálního televizního kanálu Evropské unie. Podle Hrdinkové by bylo nutné dořešit aspekty jako financování, koncesionářské poplatky či etický kodex, nicméně podnět označila za velice dobrý nápad, který rozhodně stojí za zaregistrování na vícejazyčné digitální platformě Konference.
Právě tomu, jakým způsobem pracovat s virtuální platformou, se věnovala stručná prezentace představitelů zastoupení Evropské komise a Evropského parlamentu, jež následovala po skončení debaty se studenty.
Celou debatu můžete zhlédnout zde (prezentace o digitální platformě začíná na videozáznamu od času 1:15:40).
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
