Jaká je budoucnost Evropy pohledem Jihočechů?


Petr Pospíšil, Euroskop, 1.12.2021

Jaké nejvýraznější přínosy má členství v EU pro Českou republiku a Jihočeský kraj? Jak by se mělo o Evropské unii a pozitivních dopadech členství komunikovat s veřejností? A na čem je potřeba zapracovat do budoucna? Tyto otázky představovaly hlavní těžiště online debaty, uspořádané 30. listopadu Eurocentrem České Budějovice v rámci Konference o budoucnosti Evropy.

Debaty se v roli řečníků zúčastnili děkanka Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity Dagmar Škodová Parmová, ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM Martin Buchtík a programový manažer Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Michael Murad. Debatu moderoval Jiří Dušek, rektor Vysoké školy evropských a regionálních studií.

„Evropa je náš domov. Představuje naše hodnoty, které sdílíme,“ uvedla na úvod Škodová Parmová. Murad vnímá Evropu optikou příležitostí, které nabízí a díky nimž například mohl osobně během středoškolského i vysokoškolského studia získat zkušenost se studiem v zahraničí. Pro Buchtíka Evropa znamená především mír a bezpečí.

´Zpátky do Evropy´ jsme se vrátili. Co bude dál?

Buchtík zároveň dodal, že motto „Zpátky do Evropy“ se z pohledu Česka podařilo naplnit vstupem do EU v roce 2004. Poté vyvstala otázka, co dále. Často se skloňuje český euroskepticismus, avšak podle Buchtíka průzkumy veřejného mínění ukazují, že česká společnost není ve svém vztahu k Unii rozpolcená, jak se často zjednodušeně slýchává: „Přibližně pětina lidí nemá ráda EU, avšak ti jsou negativní i ve svém vztahu k ČR,“ vysvětlil. Často se jedná o do určité míry frustrovanou část populace ze znevýhodněného prostředí.

Právě zvýšení míry obeznámenosti o EU a jejím fungování mezi studenty si klade za cíl projekt Rozhoduj o Evropě, na jehož realizaci se podílí Michael Murad. Ten uvedl, že cílová skupina projektu se postupně mění – ambicí organizátorů je oslovovat i jiné, méně elitní a od centra vzdálenější střední školy nevyjímaje odborných škol.

Občanské vzdělávání má rezervy, EU není politizované téma

V oblasti občanského vzdělávání jsou v Česku podle Murada výrazné rezervy. Občanské vzdělávání je podle něj u nás třeba rozvinout a zkvalitnit tak, aby politické procesy a institucionální rámce, jako je Evropská unie, nebyly ze strany tuzemských škol a vyučujících vnímány jako politizované téma.

Řečníci se napříč panelem shodli na tom, že důraz je potřeba klást rovněž na rozvoj kritického myšlení studentů. „Studium v zahraničí a stáže v institucích mladým lidem otevřou oči a rozvinou jejich kritické myšlení,“ nabídla návod Škodová Parmová.

Další část debaty se odvíjela okolo zájmu o politiku obecně, zejména co se týče voleb. Škodová Parmová připustila, že zavedení možnosti elektronického hlasování by mohlo zvýšit zájem o volby. Buchtík doplnil, že ke zvýšení volební účasti by došlo zejména u lidí dlouhodobě žijících v zahraničí či v mimo místo svého trvalého pobytu v České republice. Konkrétně zájem mladých lidí o politiku by podle Murada mohlo zvýšit snížení volebního prahu z 18 na 16 let.

Jak mluvit o EU? Nepoučovat, naslouchat a říkat příběhy

Buchtík se následně zaměřil na doporučení, jakým způsobem by se měly prezentovat lidem přínosy členství v Unii. Při prezentování EU by se nemělo poučovat, ale spíše naslouchat a přibližovat EU prostřednictvím příběhů. Průzkumy ukázaly, že výrazně proevropsky orientovaní lidé oceňují Unii za jiné věci než zbytek populace. Proto často při vykládání svého chápání výhod (Erasmus, platby eurem, volné cestování, zrušení roamingových poplatků) naráží na nepochopení.

Murad doplnil, že při informování o EU je podle něj potřeba nesoustředit se pouze na finanční prostředky, ale akcentovat rovněž přínosy související se zajištěním míru, prosperity fungujícího zemědělství, ochranou životního prostředí či zajištěním odbytiště pro produkci českých podnikatelů. „Předsednictví může být příležitost hovořit i o jiných, nepeněžních přínosech členství v Unii,“ uvedl Murad.

Podle Buchtíka by Česká republika během předsednictví měla vysvětlovat česká specifika tak, aby byla česká pozice dobře srozumitelná a představitelná pro zahraniční partnery. Měli bychom tedy například akcentovat skutečnost, že jsme silně průmyslově založená ekonomika.

Budování nové ekonomiky by nemělo opomíjet investice do hodnot

Došla řeč i na strategické priority EU v příštích letech. Z hlediska pokoronavirové obnovy Škodová Parmová vyzdvihla, že budování nové ekonomiky by mělo zahrnovat investice do „softwaru“ – evropských hodnot, dialogu, rozmanitosti a kultury. Velký potenciál Škodová Parmová spatřuje i v digitalizaci, která podle ní může ve svém důsledku pomoci i od centra vzdálenějším regionům, neboť díky digitálním výdobytkům moderní doby může stále více lidí pracovat z home office.

Konkrétně regionu jižních Čech podle Škodové Parmové pomohla Evropská unie mimo jiné tím, že zde vznikl euroregion Dunaj-Vltava, který propojil české, rakouské a německé oblasti. Evropská unie umožňuje Jihočeskému kraji financovat drobné investiční projekty, jako jsou přeshraniční cyklostezky, ale podporuje například i spolupráci škol či aktivity zaměřené na vzdělávání podnikatelů.

Mír v okolí EU je důležitý pro bezpečnost uvnitř Unie

Murad při vysvětlování své vize toho, na co by se měla EU do budoucna zaměřit, vyhlédl za hranice evropské sedmadvacítky: „EU by neměla zapomínat na země a obyvatele západního Balkánu a Východního partnerství, protože potřebuje mír ve svém bezprostředním okolí, aby se konflikty nepřelévaly do EU.“ Kromě oživení stagnující politiky rozšíření Murad volá rovněž po tom, aby se posílila strategická komunikace v rámci boje proti dezinformacím.

Poslední otázka moderátora směřovala k závěrečnému shrnutí, co nám členství v Evropské unii dalo a vzalo. Podle Murada byl samotný proces přistupování, a transformace, které jej doprovázely, možná ještě důležitější než samotný vstup. „Příprava je to, co zemi nakopne,“ vysvětlil, přičemž se opět nabízí paralela se situací, v níž se nyní nachází země západního Balkánu či Východního partnerství.

„Škoda, že na příběh ´Zpátky do Evropy´ nebylo navázáno něčím dalším,“ politoval Buchtík nad absencí nového, výrazného a zároveň aktuálního proevropského narativu. „Ekonomik může profitovat z členství ve vnitřním trhu, naše firmy mají k dispozici celý evropský trh,“ zakončila debatu v optimistickém duchu Škodová Parmová.

Videozáznam online debaty můžete zhlédnout zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.