10.08.2021
ČTK
Třicetiletý Suhajl Pardís jel autem za svou sestrou, se kterou chtěl oslavit muslimský svátek íd al-fitr. Na pouštním úseku cesty spatřil kontrolní stanoviště, které tam zřídilo islamistické hnutí Tálibán. Pardíse, který v minulosti pracoval jako tlumočník pro americkou armádu, nepochybně přepadl strach, protože Tálibán ho již dříve označil za špiona a nevěřícího a vyhrožoval mu smrtí, vypověděl podle dánského listu Weekendavisen později jeho kolega Zubajr.
Pardís každopádně šlápl na plyn, ale členové Tálibánu na auto zahájili palbu. Místní vesničané pak popsali, jak ozbrojenci vytáhli z vozidla bezvládné tělo tlumočníka a uřízli mu hlavu. To vše se událo před několika týdny. „I já se bojím o svůj život,“ řekl Zubajr dokonalou angličtinou novináři listu Weekendavisen v telefonátu přes whatsapp ze svého bytu v Kábulu. S příběhem o svém kolegovi se již předtím svěřil také televizi CNN.
Zubajr několik let pracoval pro delegaci Evropské unie v Afghánistánu a teď se bojí, že po odchodu posledních vojáků zahraničních sil ke konci tohoto měsíce se mu Tálibán pomstí. Pomoc mu zatím nenabídla ani Evropská unie, ani žádná z členských zemí EU.
Evropská unie má v Kábulu diplomatické zastoupení, pro něž pracuje poměrně velká skupina Afghánců. Téměř stovka z nich má s EU oficiální pracovní smlouvu; nejedná se pouze o tlumočníky, ale také o projektové manažery či politické a jiné poradce. Kromě toho jsou tu další Afghánci, kteří v misi EU pracují jako kuchaři, uklízeči, recepční či číšníci. Mnozí z nich spolupracují s Evropskou unií řadu let, mluví dobře anglicky, mají vyšší vzdělání a někteří dokonce navštěvovali evropské univerzity.
Zatímco Spojené státy, Británie a další země teď evakuují tisíce svých současných či někdejších místních zaměstnanců, aby je nepotkal stejný osud jako Suhajla Pardíse, co čeká Zubajra a další spolupracovníky EU, stále není jasné. Evropská unie není stát a nemůže vydat někomu vízum či udělit azyl. To může udělat pouze příslušný stát evropské sedmadvacítky a žádná z těchto zemí se dobrovolně nepřihlásila, že by situaci pomohla vyřešit.
Tři afghánští zaměstnanci Evropské unie v Kábulu listu Weekendavisen řekli, že mají strach a prakticky přestali vycházet ze svého bytu, aby je na ulici někdo nepoznal. „Bojím se, že mě zabijí,“ uvedla jedna z žen pracujících v úřadu EU. „Bojím se také dalších krutostí, které Tálibán páchá na ženách. Nechci na to ani pomyslet,“ dodala.
Zubajr sám zná několik dalších lidí, které bojovníci Tálibánu připravili o život. „Nikdy by mě nenapadlo, že tady budu sedět a mluvit o těchto věcech s novinářem, ale jsem zoufalý. Reprezentovali jsme členské státy EU, byli jsme jejich tváří, ušima a očima v Afghánistánu. Nežádáme o zvláštní zacházení, ale domníváme se, že země EU mají vůči svým zaměstnancům určitou povinnost,“ podotýká Zubajr.
Obvykle pečlivý byrokratický aparát v Bruselu nemá očividně žádný plán, co s afghánskými zaměstnanci dělat. „Je to klasický problém Evropské unie. Tito lidé pracovali pro EU, nikoli pro konkrétní zemi, takže se ocitli ve vakuu,“ uvedl právní expert na migraci a azyl na kodaňské univerzitě Thomas Gammeltoft-Hansen. „Je pravděpodobné, že některé země EU by jim chtěly pomoci, i proto, že se jedná o velmi vzdělanou skupinu lidí v produktivním věku. Jiné země s tím ale určitě nebudou souhlasit, takže vzniká riziko, že se jejich případ stane tématem politické diskuse v EU,“ dodal.
Řada zemí se navíc již nyní potýká s tím, jak vyřešit situaci Afghánců, kteří pracovali pro jejich armády. „Všichni mají své vlastní problémy. Je to svým způsobem migrační krize v malém měřítku,“ řekl listu Weekendavisen nejmenovaný diplomat EU.
Evropská komise prostřednictvím svého mluvčího sdělila, že se záležitostí intenzivně zabývá. „První konkrétní případy týkající se evakuace místních zaměstnanců EU do členských zemí Evropské unie jsou v tuto chvíli posuzovány. Rozhodnutí o udělení víza či mezinárodní ochrany jsou v kompetenci členských států,“ napsala Komise v e-mailu listu Weekendavisen s tím, že z bezpečnostních důvodů se nemůže k tématu vyjádřit podrobněji.
Podle Weekendavisen není z vyjádření Evropské komise jasné, jestli budou někteří spolupracovníci EU skutečně z Afghánistánu evakuováni, a pokud ano, kolik jich bude a kam půjdou. Jiná mezinárodní organizace, Světová banka, se přitom již údajně rozhodla, že svým afghánským zaměstnancům odchod z Afghánistánu zajistí.
Zatímco se americké síly z Afghánistánu definitivně stahují, Tálibán zabírá části afghánského území takovým tempem, že obnova islámského emirátu v čele s Tálibánem, jaký existoval před rokem 2001, je velmi pravděpodobná.
Mezinárodní organizace Human Rights Watch uvádí, že bojovníci Tálibánu zajaté vojáky a civilisty stínají a zabíjejí také lidi, kteří spolupracovali se západními silami. Hnutí přitom slíbilo, že tyto afghánské spolupracovníky ušetří, pokud budou ochotni „projevit lítost“.
„Bojím se, že mě chytí. Nemám vízum a myslím si, že mezinárodní letecká doprava bude zastavena. Až přijde Tálibán, nebudu mít možnost dostat se pryč,“ prohlásil jeden z Afghánců zaměstnaných v kanceláři EU, jehož jméno list Weekendavisen s ohledem na jeho bezpečnost nezveřejnil.
Autor: Euroskop
