Vnitřní trh v květnu 2021

Komise představila aktualizaci nové průmyslové strategie 2020

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Updating the 2020 New Industrial Strategy: Building a stronger Single Market for Europe’s recovery (COM(2021)350)

• Komise 5. 5. 2021 představila aktualizovanou průmyslovou strategii EU, aby zajistila změny v průmyslu, zohlednila nové okolnosti po krizi COVID-19 a podpořila přechod k udržitelnější, digitálnější, odolnější a konkurenceschopnější ekonomice.

Pozadí

Komise představila v březnu 2020 Novou průmyslovou strategii pro Evropu, v niž vytyčila plán, jak by se průmysl EU mohl stát lídrem ekologické a digitální transformace, a zvýšit tak svou konkurenceschopnost. K dosažení tohoto cíle vytvořila politickou koncepci, jež se zaměřuje na lepší propojení potřeb a poskytnutí podpory všem aktérům v jednotlivých hodnotových řetězcích nebo průmyslových ekosystémech. Důraz přitom položila na základní kameny průmyslu, tedy inovaci, konkurenceschopnost a silný, dobře fungující jednotný trh, a zároveň na posílení naší globální konkurenceschopnosti prostřednictvím otevřených trhů a rovných podmínek (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“”, Vnitřní trh v březnu 2020).

Bezprostředně po předložení průmyslové strategie vyhlásila WHO pandemii COVID-19. Následná omezení volného pohybu osob a zpomalení hospodářského růstu negativně zasáhla průmyslová odvětví a společnosti v celé EU. Krize zdůraznila zásadní potřebu zachovat volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci jednotného trhu, stejně jako nutnost spolupracovat na posílení jeho odolnosti vůči narušení.

Klíčové a sporné body

Koronavirová krize vystavila jednotný trh velké výzvě, protože došlo k omezení dodávek, uzavírání hranic a fragmentaci trhu. Krize zdůraznila nutnost spolupracovat a za tímto účelem Komise plánuje mimo jiné:

• navrhnout mimořádný nástroj pro jednotný trh – strukturální řešení pro zajištění volného pohybu osob, zboží a služeb pro případ budoucích krizí. Tento nástroj by měl zajistit větší transparentnost a solidaritu a pomoci řešit kritický nedostatek výrobků/produktů tím, že urychlí jejich dostupnost a posílí spolupráci v oblasti zadávání veřejných zakázek,

• zajistit, aby členské státy plně provedly směrnici č. 123/2006 o službách a plnily své stávající povinnosti, včetně oznamovací povinnosti, aby bylo možné identifikovat a odstranit nové potenciální překážky,

• posílit dozor nad trhem s výrobky tím, že podpoří vnitrostátní orgány při zvyšování kapacity a posilování digitalizace inspekcí výrobků a sběru údajů,

• zmobilizovat investice na podporu MSP, navrhne a zavede mechanismy alternativního řešení sporů s cílem řešit prodlení u plateb MSP a stanoví opatření k řešení rizik týkajících se solventnosti, jež mají dopad na MSP.

Řešení strategických závislostí EU

Otevřenost obchodu a investicím je silnou stránkou EU, jež je významným dovozcem a vývozcem, a představuje zdroj jejího růstu a odolnosti. Pandemie ukázala potřebu obrátit pozornost ke strategickým závislostem, a to jak technologickým, tak průmyslovým, které musíme zanalyzovat a řešit. Komise proto:

• provedla analýzu postupem zdola nahoru založenou na obchodních údajích: z 5,2 tis. výrobků dovážených do EU identifikovala úvodní analýza 137 výrobků/produktů (tj. 6 % celkové hodnoty dovozu zboží v EU) v citlivých ekosystémech, na nichž je EU vysoce závislá – zejména v energeticky náročných průmyslových odvětvích (např. suroviny) a zdravotních ekosystémech (jako jsou léčivé látky) –, ale i další výrobky, které jsou důležité pro podporu zelené a digitální transformace. Bylo identifikováno 34 výrobků (které představují 0,6 % celkové hodnoty dovozu zboží v EU), které jsou potenciálně více zranitelné vzhledem k jejich možnému nízkému potenciálu, pokud jde o další diverzifikaci a nahrazení výrobou v EU. Analýza rovněž poukázala na problémy a závislosti v oblasti pokročilých technologií,

• předložila výsledky 6 hloubkových přezkumů týkajících se surovin, baterií, účinných složek léčivých přípravků, vodíku, polovodičů a cloudových a špičkových technologií, které přinášejí další informace o původu strategických závislostí a jejich dopadu,

• zahájí 2. fázi přezkumu možných závislostí v klíčových oblastech, včetně výrobků, služeb nebo technologií, které mají klíčovou roli pro souběžnou transformaci, jako jsou obnovitelné zdroje energie, skladování energie a kybernetická bezpečnost, a vytvoří monitorovací systém v rámci Observatoře EU pro kritické technologie,

• usiluje o diverzifikaci mezinárodních dodavatelských řetězců a o navázání mezinárodních partnerství s cílem zvýšit připravenost,

• podporuje nové průmyslové aliance ve strategických oblastech, v nichž jsou tato spojenectví nejlepším nástrojem k urychlení činností, které by jinak nevznikly. Průmyslové aliance budou podporovány tam, kde dokáží přilákat soukromé investory k diskusi o nových obchodních partnerstvích a modelech otevřeným a transparentním způsobem, který je plně v souladu s pravidly hospodářské soutěže, a kde mají potenciál pro inovace a vytváření pracovních míst s vysokou hodnotou. Aliance poskytují z principu širokou a otevřenou platformu a budou věnovat zvláštní pozornost začleňování, pokud jde o začínající podniky a MSP.

• připravuje zahájení činnosti Aliance pro procesory a polovodičové technologie a Aliance pro průmyslová data, edge a cloud. Uvažuje také o přípravě Aliance pro nosné rakety a Aliance pro letectví s nulovými emisemi.

• podporuje úsilí členských států o sdílení veřejných zdrojů prostřednictvím významných projektů společného evropského zájmu v oblastech, kde trh sám o sobě nemůže přinést průlomové inovace, a může za tímto účelem vyčlenit prostředky z rozpočtu EU,

Urychlení souběžné transformace

V průmyslové strategii 2020 byla oznámena opatření na podporu zelené a digitální transformace průmyslu EU, jejíž rychlost a rozsah však ovlivnila pandemie. Komise proto nastínila nová opatření na podporu zelené a digitální transformace tím, že:

• vymezí cesty transformace – vybrané cesty transformace by mohly pomoci všem zúčastněným lépe porozumět rozsahu, nákladům a podmínkám požadovaných opatření, která budou doprovázet souběžnou transformaci v nejrelevantnějších ekosystémech, což by vedlo k vytvoření uskutečnitelného plánu ve prospěch udržitelné konkurenceschopnosti,

• zajistí soudržný regulační rámec pro dosažení cílů evropské digitální dekády a ambicí iniciativy „Fit for 55“ mimo jiné rychlejším zaváděním obnovitelných zdrojů energie a zajištěním přístupu k dostatečným dodávkám dekarbonizované a cenově dostupné energie,

• poskytne MSP služby specializovaných poradců pro udržitelnost a podpoří obchodní modely založené na datech, aby MSP dokázaly ze zelené a digitální transformace maximálně těžit,

• bude investovat do zvyšování kvalifikace a rekvalifikací za účelem podpory souběžné transformace.

Probíhající přezkum pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže by měl zajistit, aby v době, kdy se mění také globální konkurenční prostředí, dotčená pravidla podporovala zelenou a digitální transformaci.

Předložené sdělení doprovází 3 pracovní dokumenty útvarů Komise: Výroční zpráva o jednotném trhu pro rok 2021, která analyzuje současný stav evropského hospodářství na základě posouzení 14 průmyslových ekosystémů, hodnotí pokrok dosažený při plnění průmyslového balíku 2020 a předkládá soubor klíčových ukazatelů výkonnosti pro sledování dalšího pokroku; analýza strategických závislostí a kapacit Evropy s důkladným přezkumem v řadě strategických oblastí a dokument o konkurenceschopném a ekologickém evropském ocelářství s analýzou výzev pro toto odvětví a sadou dostupných nástrojů EU.

Předpokládaný další vývoj

Komise se bude oblasti dále věnovat a v případě potřeby bude předkládat legislativní akty.

Odkazy

• Otázky a odpovědi

• Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: Budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy

• Výroční zpráva o jednotném trhu pro rok 2021

• Strategické závislosti a kapacity

• Směrem ke konkurenceschopnému a ekologickému evropskému ocelářství

• Fakta o aktualizaci průmyslové strategie

• Informační stránka o hloubkových přezkumech týkajících se strategických oblastí pro evropské zájmy

• Nová průmyslová strategie pro Evropu

Krátce…

Rada přijala závěry týkající se cestovního ruchu

Rada 27. 5. 2021 přijala soubor závěrů, v nichž stanovila svou vizi hospodářsky, environmentálně a sociálně udržitelného a odolného odvětví cestovního ruchu v Evropě. Vzhledem k tomu, že letní turistická sezóna je již v plném proudu, Rada vyzvala EU a její členské státy, aby na současnou krizi způsobenou pandemií reagovaly společně a koordinovaně prostřednictvím sdíleného a soudržného přístupu, včetně podpory toho, aby služby a zařízení cestovního ruchu vypracovaly dobrovolné normy pro zdravotní a bezpečnostní protokoly. V této souvislosti se v závěrech Rady vyzývá k inteligentnímu využívání stávajících možností financování vyplývajících z VFR a nástroje Next Generation EU, aby se oslabený evropský systém cestovního ruchu oživil a zvýšila se jeho odolnost po pandemii COVID-19. Členské státy a Komise se dále vyzývají k tomu, aby do konce roku 2021 předložily společně vypracovaný Evropský program pro cestovní ruch 2030/2050 s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci evropského ekosystému cestovního ruchu a posílit jeho konkurenceschopnost.