Životní prostředí v březnu 2020

10.04.2020
Euroskop

V rámci Zelené dohody pro Evropu bude klíčová emisní trajektorie, EU hodnotila postoj občanů EU k životnímu prostředí

  • Komise navrhuje evropský právní rámec pro klima a vede konzultace o evropském klimatickém paktu
  • Eurobarometr zkoumal vztah občanů EU k životnímu prostředí

V rámci Zelené dohody pro Evropu má být klíčová emisní trajektorie

  • Komise zveřejnila návrh Zelené dohody pro Evropu, který zatím obsahuje obecné formulace, ale konečný cíl je jasný: EU má být v roce 2050 klimaticky neutrální.

  • Komise chce po členských státech součinnost a solidaritu, zároveň má jejich postup pravidelně vyhodnocovat a doporučovat nová opatření.

  • Komise má vypracovat „trajektorii“ dosažení emisní neutrality do roku 2050.

Regulation of the European Parliament and of the Council establishing the Framework for achieving climate neutrality and amending Regulation (EU) 2018/1999 (European Climate Law) (COM(2020)80)

  • Komise 4. 3. 2020 zveřejnila návrh nařízení pro dosažení uhlíkové neutrality EU do roku 2050. Návrh navazuje na závazky Pařížské dohody o změně klimatu a předpokládá postupné a povinné snižování emisí v členských státech.

Pozadí

Představení návrhu předcházelo vydání sdělení Čistá planeta pro všechny (COM(2018)773) v roce 2018, které bylo založeno na předchozí veřejné konzultaci. Podle ní v EU existuje značná podpora veřejnosti i soukromého sektoru, aby bylo dosaženo citelného snížení emisí skleníkových plynů. V prosinci 2019 Evropská rada podpořila nutnost globální součinnosti za účelem zpomalení či zastavení klimatických změn a uznala, že je potřeba nastavit rámec a cíle globální spolupráce. Upozornila také, že opatření proti změně klimatu si vyžádají velké investice státního i soukromého sektoru. EU již v současnosti disponuje legislativou, která nastavuje přísná environmentální pravidla a od roku 1990 dokázala emise skleníkových plynů snížit o 23 %, zatímco ekonomický výkon se zvýšil o 61 %. Přesto je pro další snižování emisí a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 nutné, aby došlo ke koordinovanému a plánovanému snižování emisí ve všech hospodářských sektorech.

Cílem nařízení je nastavit komplexní rámec spolupráce členských států, konkrétní závazky pro postupné snižování emisí a postupy měření a vyhodnocování těchto snah tak, aby mohly být akční plány průběžně upravovány. Emisní cíle nařízení mají být pro členské státy povinné a právně vymahatelné. Komise bude zároveň stavět na již existujících předpisech, členské státy například disponují svými Národními akčními energetickými a klimatickými plány. Komise také plánuje úpravu 2 důležitých nástrojů v boji proti změně klimatu v podobě 2 legislativních předpisů: mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a směrnice č. 96/2003 o zdanění energie.

Klíčové a sporné body

Hlavním cílem návrhu nařízení je uhlíková neutralita v roce 2050, Komise ale plánuje vypracovat konkrétní kroky, které k tomu povedou. V návrhu zatím představila obecná opatření.

Předmětem právního rámce pro klima je cesta k dosažení cíle do roku 2050 obsahující konkrétní návrhy:

  • Komise plánuje, že na základě posouzení dopadů navrhne nový cíl EU pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Jakmile bude posouzení dopadů dokončeno, právní rámec pro klima se novelizuje.
  • Komise do června 2021 přezkoumá všechny relevantní související politické nástroje a v případě potřeby navrhne jejich revizi, aby se umožnilo dodatečné snížení emisí do roku 2030.
  • Komise navrhuje stanovit v celé EU pro období 2030–2050 trajektorii snižování emisí skleníkových plynů, aby bylo možné měřit dosažený pokrok a zajistit veřejným orgánům, podnikům a občanům předvídatelnost.
  • Komise má do září 2023 a poté každých 5 let posoudit soulad unijních a vnitrostátních opatření s cílem dosáhnout klimatické neutrality a trajektorií na období 2030–2050.
  • Komise bude zplnomocněna vydávat doporučení členským státům, jejichž počínání nebude v souladu se snahou dosáhnout klimatické neutrality. Členské státy mají být povinny taková doporučení náležitě zohlednit, v opačném případě budou muset objasnit důvody svého konání. Komise může také přezkoumat, zda jsou trajektorie a opatření na území celé Unie přiměřené.
  • Členské státy budou rovněž muset vypracovat a provádět adaptační strategie s cílem posílit odolnost a snížit míru zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu.

Do hodnocení postupu Komise se má zapojit také Evropská agentura pro životní prostředí (European Environmental Agency, EEA). Komise počítá také se značným zapojením veřejnosti, z toho důvodu otevřela další veřejnou konzultaci Evropský klimatický balík. Přispět do ní mohou všichni občané a organizace.

Kritici návrhu se obávají snížení ekonomického výkonu a finančních ztrát, Komise na to jako vždy odpovídá, že na opatření proti klimatické změně mají nahlížet jako na příležitost, nikoliv na hrozbu. Zatímco někteří ekonomové argumentují, že dosavadními „zelenými“ opatřeními již EU přišla o mld. eur, ekologické organizace, např. Greenpeace, EU kritizuje, že Zelená dohoda pro Evropu je neefektivní ve snižování emisí uhlíkových plynů. Po Komisi požaduje vyšší snížení emisí do roku 2030 než 55 % a nesouhlasí např. s uvolňováním finančních prostředků pro státy využívající fosilní paliva.

K Zelené dohodě pro Evropu i k dalším tématům se vyjádřila Greta Thunbergová v EP, kde diskutovala 4. 3. 2020, tedy v den zveřejnění návrhu.

Předpokládaný další vývoj

Návrh se nyní projednává v rámci Rady a vzhledem k závažnosti povahy chystaného předpisu, je jasné, že návrh dozná řady změn.

Odkazy

Krátce…

EU hodnotila postoj občanů EU k životnímu prostředí

  • Dotazovaní občané se domnívají, že nejúčinnějším způsobem řešení environmentálních problémů je „změnit způsob spotřeby“ a „změnit způsob výroby a obchodu“.

  • Podle 83 % dotázaných jsou pro ochranu životního prostředí nezbytné evropské právní předpisy.

Komise 3. 3. 2020 zveřejnila výsledky nového průzkumu Eurobarometr. Z něho vyplývá, že 94 % občanů ve všech členských státech EU tvrdí, že ochrana životního prostředí je pro ně důležitá. Mimoto 91 % občanů uvedlo, že změna klimatu je v EU závažným problémem. Podle 83 % dotázaných jsou pro ochranu životního prostředí nezbytné evropské právní předpisy. Tento průzkum byl proveden v prosinci 2019 ve všech 28 členských státech EU, a to formou osobního dotazování 27 498 respondentů z různých sociálních a demografických skupin, které probíhalo doma a v mateřském jazyce. Tento průzkum navazuje na zvláštní průzkum Eurobarometr na stejné téma, který byl proveden v říjnu 2017. Z výsledků zveřejněného průzkumu dále vyplývá, že občané chtějí, aby se na ochranu životního prostředí soustředilo větší úsilí, a že se domnívají, že odpovědnost by měly společně nést velké společnosti a průmyslová odvětví, vlády jednotlivých států a EU, jakož i občané samotní. Dotazovaní občané se domnívají, že nejúčinnějším způsobem řešení environmentálních problémů je „změnit způsob spotřeby“ a „změnit způsob výroby a obchodu“. Podle výsledků průzkumu jsou 3 nejdůležitějšími environmentálními problémy změna klimatu, znečištění ovzduší a odpad. Více než 3/4 respondentů (78 %) je toho názoru, že otázky životního prostředí mají přímý vliv na jejich každodenní život a zdraví. Více než 8 z 10 občanů se obává dopadu chemických látek, které se vyskytují ve výrobcích každodenní spotřeby. Dle výsledků panuje shoda v tom, že by mohlo být zapotřebí zásadních změn. Velká část z více než 27 tis. dotazovaných podporuje politická opatření vedoucí k omezení plastového odpadu a znečišťování odpadky. Z výsledků rovněž vyplývá, že občané jsou přesvědčeni, že výrobky by měly být navrhovány tak, aby usnadňovaly recyklaci plastů, průmysl a maloobchodníci by měli usilovat o snížení objemu plastových obalů, lidé by se měli vzdělávat v tom, jak produkovat plastového odpadu méně, a místní orgány by měly zřídit pro plastový odpad početnější a lepší sběrná zařízení. Průzkum se rovněž zabýval postoji k oděvnímu průmyslu a vyplynulo z něj, že se respondenti zajímají o environmentální otázky a pracovní podmínky. Respondenti tvrdili, že chtějí oblečení, které vydrží déle a je vyrobeno z recyklovatelných materiálů. Vyjadřovali rovněž podporu dalším opatřením, jako jsou investice do výzkumu a vývoje, širší informovanost a vzdělávání, pobídky pro podniky, aby se zapojily do udržitelných aktivit, a přísnější legislativní regulace.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality