Průzkum IPSOS: Jak se Evropa změnila po pádu Berlínské zdi?


IPSOS, Euroskop, 12. 11. 2019

Jak lidé v Evropě i ve světě vnímají konec komunismu v roce 1989? Jaký dopad měl tento historický milník na jejich životy a na evropský kontinent? Nový průzkum společnosti IPSOS zkoumal názory lidí z celého světa na to, jak se situace v Evropě změnila po pádu Berlínské zdi.

Průzkum společnosti IPSOS, který byl zveřejněn k příležitosti 30. výročí pádu Berlínské zdi, proběhnul v říjnu 2019 celkem v 16 státech – Austrálii, Belgii, Francii, Itálii, Kanadě, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, Španělsku, Švédsku, Turecku, USA a Velké Británii. Účastnilo se jej 12 005 respondentů ve věku 16-74 let.

Pád Berlínské zdi

Berlínská zeď, která symbolicky i fakticky rozdělovala Evropu na Západ a Východ, padla 9. listopadu 1989. Zdroj: ČTK

Změnil se život k lepšímu?

Relativně malý podíl lidí ve vybraných zemích je podle výzkumu přesvědčen o tom, že pád Berlínské zdi a konec komunismu změnil život v jejich zemi k lepšímu. Myslí si to jen zhruba pětina Rusů (19 %) nebo Rumunů (21 %) a necelá třetina Maďarů (29 %) či Němců (31 %). Optimističtější jsou v tomto směru Poláci, kde s tvrzením souhlasí 55 % dotázaných.

Neplatí přitom, že by změny vnímali pozitivněji výhradně mladší nebo naopak starší ročníky. Zatímco například v Německu vidí změny k lepšímu 44 % lidí do 35 let, ale jen 25 % respondentů ve věku 50-74 let, v Maďarsku je trend zcela opačný. Vývoj kladně hodnotí pouze 12 % mladých lidí do 35 let, s věkem postupně spokojenost stoupá na 34 % u skupiny 35-49 let, až na 39 % u nejstarší generace ve věku 50-74 let.

Průzkum IPSOS graf

V důsledku pádu Berlínské zdi a zhroucení komunismu v Evropě v roce 1989 se život v mé zemi změnil k lepšímu. Tmavě modrá barva značí souhlas s tvrzením, světlá nesouhlas (v %). Zdroj: IPSOS

Stala se Evropa bezpečnějším místem?

Necelá třetina dotázaných (29 %) si myslí, že po pádu komunismu v roce 1989 se Evropa stala bezpečnějším místem. Ze zkoumaných zemí je tento podíl nejvyšší v Turecku (45 %), Polsku (41 %) a Británii (36 %). Nejméně respondentů považuje Evropu za bezpečnější v Rusku (16 %) Itálii (21 %).

Průzkum IPSOS graf

V důsledku pádu Berlínské zdi a zhroucení komunismu v Evropě v roce 1989 se Evropa stala bezpečnějším místem. Tmavě modrou je znázorněn souhlas s tvrzením, tyrkysovou nesouhlas (v %). Zdroj: IPSOS

Má západní a východní Evropa stejné cíle?

Podle menšiny obyvatel ve všech zkoumaných státech nyní sdílí východní a západní Evropa stejné cíle. Myslí si to 26 % dotázaných v USA, 28 % v Rusku a 44 % v Turecku. Z evropských států vnímají sblížení východních a západních zemí nejčastěji Britové (35 %), Poláci (35 %), a Rumuni (34 %). Nejméně jsou o společných cílech přesvědčeni Maďarové (18 %) a Italové (19 %).

Průzkum IPSOS graf

V důsledku pádu Berlínské zdi a zhroucení komunismu v Evropě v roce 1989 nyní východní a západní Evropa sdílejí stejné cíle. Tmavě zelená barva značí souhlas s tvrzením, světle zelená nesouhlas (v %). Zdroj: IPSOS

Stalo se Německo v Evropě příliš mocným státem?

Zkoumané státy se zásadně rozcházejí v názoru, zda Německo po pádu komunismu získalo v Evropě přílišnou moc. V zemích vzdálených od Evropy s tvrzením souhlasí jen naprostá menšina respondentů – v Austrálii je to 11 %, v Kanadě 13 % a v USA 14 %. Za příliš mocné nepovažují Německo ani Nizozemci (15 %) nebo samotní Němci (16 %). Naopak podle 60 % Turků i Španělů a 54 % Italů se sjednocené Německo stalo v rámci Evropy příliš mocným.

Průzkum IPSOS graf

V důsledku pádu Berlínské zdi a zhroucení komunismu v Evropě v roce 1989 se Německo stalo v Evropě příliš mocným. Červeně je znázorněn souhlas s tvrzením, oranžově nesouhlas (v %). Zdroj: IPSOS

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop, IPSOS

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Úřad vlády se letos poprvé zapojil do Světového dne štědrosti a dobrých skutků Giving Tuesday Česko. Uspořádal zaměstnaneckou sbírku oblečení pro Oděvní banka a její výtěžek předala vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková zástupcům Klub svobodných matek.

Sbírka ve Strakově akademii probíhala celý týden od pondělí 21. listopadu do pondělí 28. listopadu a zaměstnanci Úřadu vlády věnovali zhruba 500 kg oblečení, které už sami či v rámci rodiny neunosí, ale pomůže někomu dalšímu.

💬„Zejména v poslední dny bylo na sbírkovém místě hodně rušno, protože lidé donášeli oblečení na poslední chvíli. Jsem moc ráda, že naše výzva pomoci ošacením Klubu svobodných matek vyvolala tak pozitivní reakci a že se do sbírky zapojilo hodně zaměstnanců Úřadu vlády i s jejich rodinami,“ uvedla vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková.

Celkem třiatřicet pytlů oblečení, nejvíce dámského a dětského, si ve Strakově akademii na Giving Tuesday převzala projektová manažerka Klubu svobodných matek Andrea Kaňáková. Sesbírané množství pomůže zhruba stovce neúplných rodin.
... Zobrazit víceZobrazit méně

Úřad vlády uspořádal sbírku pro Oděvní banku u příležitosti @GivingTuesdayCZ.
„Jsem moc ráda, že naše výzva pomoci ošacením Klubu svobodných matek vyvolala tak pozitivní reakci a že se do sbírky zapojilo hodně zaměstnanců i s rodinami,“ uvedla @J_Havelkova.https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/urad-vlady-usporadal-zamestnaneckou-sbirku-obleceni-pro-odevni-banku-u-prilezitosti-giving-tuesday-201264/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.