Brexit: Varadkar i Tusk odmítají nová jednání o irské pojistce

31.01.2019
Euroskop, čtk

Irský premiér Leo Varadkar nevěří, že existují alternativy k takzvané irské pojistce, která je nejproblematičtější součástí stávající dohody o brexitu. Varadkar podle svého mluvčího včera řekl britské premiérce Therese Mayové, že nepřistoupí na její plán znovu otevřít jednání o tomto tématu. Podobně se na twitteru vyjádřil předseda Evropské rady Donald Tusk.

Varadkar si včera s britskou premiérkou telefonoval a podle svého mluvčího ji ujistil, že irská pozice se nemění. Ministerský předseda poznamenal, že „poslední vývoj zvýraznil potřebu právně silné a v praxi použitelné pojistky“. Podle Varadkara aktuálně není v plánu mimořádný summit lídrů EU kvůli novým požadavkům Mayové.

Tusk: dohoda o brexitu není otevřena pro nové jednání

Šéf unijních summitů Tusk dal rovněž najevo, že s Británií momentálně 27 zbývajících zemí evropského bloku nemá o čem jednat. „Dohoda o odchodu není otevřena pro nové vyjednávání. Včera (v úterý) jsme zjistili, co Spojené království nechce. Ale stále nevíme, co chce,“ uvedl ve tweetu nadepsaném jako zpráva pro Mayovou.

Irskou neochotu k novým jednáním dal již před Varadkarem v parlamentu najevo i šéf diplomacie Simon Coveney. „Už jsme si tím vším prošli. Zkoušeli jsme je a zjistili jsme, že neobstojí,“ řekl dnes šéf irské diplomacie na adresu alternativních řešení problému s pozemní hranicí Irska a Spojeného království po brexitu. „A nyní přichází britská premiérka a zasazuje se o stejné věci, které jsme již zkoušeli,“ dodal.

Možné řešení patové situace? Politická deklarace a prodloužení lhůty

Irský ministr zahraničí Coveney připustil, že by bylo možné nalézt řešení současné patové situace v Británii. Jediným způsobem je ale podle něj zásah do politické deklarace. V tomto právně nezávazném textu, který doprovází samotnou dohodu o vystoupení, obě strany popisují, jak by měly vypadat v budoucnu dojednané smlouvy zajišťující úzké vztahy Británie a EU v řadě oblastí.

Coveney také hovořil o možnosti prodloužit lhůtu stanovenou článkem 50 Lisabonské smlouvy a odložit tak datum britského odchodu z Unie. „Pokud by Spojené království chtělo požádat o prodloužení článku 50, unijní sedmadvacítka včetně Irska je připravena takovou žádost zvážit a jednomyslně o ní rozhodnout,“ řekl šéf irské diplomacie. Klíčové by podle něj v takovém případě bylo zdůvodnění britské žádosti a navrhovaná délka odkladu brexitu.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek