Petr Pospíšil, Euroskop, 3. 1. 2017
Od 1. ledna 2018 poprvé v historii převzalo předsednictví v Radě EU Bulharsko. V předsednické trojici Bulharsko přebírá pomyslnou štafetu po Estonsku a 1. července na bulharské předsednictví naváže Rakousko. Jaké jsou cíle a priority Sofie pro nadcházejících šest měsíců?
Bulharské předsednictví si zvolilo čtyři prioritní oblasti. Těmi jsou hospodářský růst a sociální koheze, stabilní a bezpečná Evropa, Západní Balkán a digitální ekonomika. Výběr těchto prioritních oblastí odráží mix aktuálních výzev evropské integrace a témat, v nichž Bulharsko může nabídnout vlastní zkušenosti.
Klíčová bude diskuze o novém víceletém finančním rámci
Ústředním tématem prvního okruhu – Hospodářský růst a sociální koheze – bude diskuze o podobě unijního rozpočtu (víceletého finančního rámce) po roce 2020. V návaznosti na to si Sofie vytkla za cíl podrobně se věnovat budoucí podobě dvou z nejdůležitějších unijních politik – kohezní politice a společné zemědělské politice. Zejména první jmenovaná je ústředním nástrojem zajišťování hospodářského sbližování členských zemí EU.
V ekonomické oblasti je také ambicí bulharského předsednictví pokračovat ve vytváření bankovní unie a unie kapitálových trhů. Pozornost bude věnována i aspektům, jako jsou zaměstnanost a zvyšování kvalifikace a konkurenceschopnosti mladých lidí či oběhové ekonomice.
Sofie chce reformovat společný evropský azylový systém
V rámci oblasti stability a bezpečnosti si Sofie předsevzala ambiciózní cíl přispět k udržitelné migrační politice, jejíž součástí bude například zvýšení efektivity návratové politiky a v souvislosti s tím užší spolupráce se třetími zeměmi či zkvalitnění ochrany vnějších hranic Unie. Bulharsko by rádo rovněž pokročilo s reformou společného evropského azylového systému.
Program bulharského předsednictví též deklaruje záměr připravit spuštění činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce, institutu, který se většina členských států (byť ne všechny) rozhodla zavést v režimu posílené spolupráce.
Bulhaři chtějí podpořit spoupráci se Západním Balkánem
Z výčtu bezpečnostních předsevzetí nastupujícího předsednictví největší pozornost budí snaha rozvíjet v loňském roce aktivovanou iniciativu „stálé strukturované spolupráce“ (PESCO), spočívající v užší spolupráci 25 členských zemí EU v obranné oblasti.
Svoji geograficky danou znalost regionálních podmínek hodlá Bulharsko zhodnotit prostřednictvím třetího okruhu priorit, jímž jsou perspektivy rozšíření EU na Západním Balkáně. V únoru letošního roku vydá Komise strategii, jež má specifikovat podmínky a proces vedoucí k přistoupení Srbska a Černé Hory k EU. 17. května pak bude bulharská metropole hostit neformální summit Evropské rady věnovaný tématu Západního Balkánu.
V digitalizaci Bulharsko naváže na estonskou iniciativu
Bulharsko mimo jiné slibuje posílit provázanost regionu Západního Balkánu s Unií prostřednictvím dopravních, komunikačních, energetických či digitálních sítích, ale kooperace má být posílena například i v oblasti vzdělávání. Konkrétním cílem pak je zavedení evropských roamingových pravidel v zemích Západního Balkánu a rozšíření širokopásmového připojení k internetu.
Co se týče digitalizace, bulharské předsednictví bude navazovat na úsilí, které v této oblasti vynaložilo Estonsko, předsedající Radě EU během předcházejícího půlroku. Hlavní výzvy a plány představuje dokončení jednotného digitálního trhu, aktualizace regulačního rámce pro telekomunikace, ale též posílení ochrany osobních údajů, směrnice o autorském právu či balíček opatření týkající se kybernetické bezpečnosti.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
Spolu s Eurocentrum České Budějov vás zveme na besedu s Janou Hybáškovou, která proběhne v pondělí 23. května v rámci Budějovického Majálesu. Jana Hybášková má za sebou velké množství zkušeností ze zahraniční politiky. Mezi státy, ve kterých působila na pozici velvyslankyně, nalezneme např.: Slovinsko, Katar, Kuvajt, Irák a Namibii. Její vyprávění je obohaceno i o zkušenosti z Evropského parlamentu, kde získala pozici předsedkyně Delegace pro vztahy s Izraelem. V letech 2011 – 2015 působila jako velvyslankyně EU v Iráku – byla první Češkou na takto vysoké diplomatické pozici EU. ... Zobrazit víceZobrazit méně
Obsah teď není dostupný
Když se to stane, obvykle je to kvůli tomu, že vlastník obsah sdílel jen s malou skupinou lidí, změnil nastavení soukromí, nebo byl obsah odebrán.