Institucionální záležitosti v listopadu 2015

09.12.2015
Euroskop

Rozpočet EU na rok 2016 byl přijat, Komise přichází s dalším posílením ochrany bankovních vkladů, EP chce „poevropštit“ volby do EP

  • Rada a EP se shodly na podobě rozpočtu EU na příští rok

  • Komise chce vytvořit celounijní systém pojištění bankovních vkladů

  • EP předložil návrhy na změnu volebního systému voleb do EP

Rozpočet EU na rok 2016 byl přijat

Souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016 (ST/14195/2015/INIT)

  • Rada a EP 14. 11. 2015 nalezly shodu nad podobou rozpočtu EU na příští rok v rámci vyjednávání dohodovacího výboru.

Pozadí

EP a Rada za účasti Komise 29. 10. 2015 spustily jednání dohodovacího výboru o podobě rozpočtu EU na rok 2016 (více v příspěvku „Instituce EU zahájily jednání o rozpočtu na rok 2016“, Institucionální záležitosti v říjnu 2015). Rada měla obavy z návrhů EP na zvýšení výdajů EU, protože by podle ní mohly překročit stropy stanovené ve víceletém finančním rámci pro léta 2014-2020. Současně si chtěla Rada ponechat prostor pro případnou potřebu neplánovaného navýšení výdajů v příštím roce. Rada chtěla současně dodržet závazek 5% snížení počtu zaměstnanců institucí EU v roce 2017 oproti roku 2013. EP s Radou se neshodovaly ani nad financováním migrační krize, neboť EP chtěl navýšit alokaci pro příští rok (o 1,16 mld. €) oproti návrhu Komise, který podpořila i Rada (více v příspěvku „EP nesouhlasí se škrty v rozpočtu EU na rok 2016 předložené Radou“, Institucionální záležitosti v září 2015).

Klíčové a sporné body

Výsledkem dohodovacího výboru je rozpočet ve výši 155 mld. € v prostředcích na platby a 143,89 mld. € v prostředcích na platby. To znamená mírné navýšení alokací předložených Radou při zahájení jednání. Jedná se o 1,8% navýšení oproti rozpočtu pro letošní rok, mimo jiné pro oblast výzkumu (program Horizont 2020) či na kompenzace zěmědělcům kvůli ruským sankcím. Z rozpočtu budou 4 mld. € vyčleněny na pomoc členským státům nejvíce zasaženým migrační vlnou. Součástí dohody je i závazek EP snížit o 5 % počet zaměstnanců, nebude do tohoto limitu však zahrnut dočasný personál politických skupin EP.

Předpokládaný další vývoj

Rada kompromis oficiálně schválila 24. 11. 2015. Plénum EP tak učinilo o den později. V příštím roce však někteří europoslanci vyžadují, aby byl víceletý finanční rámec revidován s ohledem na novou situaci v EU.

Komise přichází s dalším posílením ochrany bankovních vkladů

Proposal for a regulation of the European parliament and of the Council amending Regulation (EU) 806/2014 in order to establish a European Deposit Insurance Scheme (COM(2015)586)

  • Komise 24. 11. 2015 navrhla systém pojištění bankovních vkladů v rámci celé eurozóny a současně stanovila další opatření ke snížení zbývajících rizik v bankovním sektoru.

Pozadí

Opatření jsou jedním z řady kroků uvedených ve zprávě 5 předsedů k posílení HMU. Zpráva stanovila jasný plán prohlubování HMU, včetně kroků k dalšímu omezení rizik ohrožujících finanční stabilitu. Vybudování úplné a prohloubené HMU je rovněž nezbytným krokem dokončení bankovní unie. Zpráva konkrétně navrhuje vytvořit v dlouhodobějším horizontu Evropský systém pojištění vkladů (EDIS) jako 3. pilíř bankovní unie. První dva pilíře tvoří bankovní dohled prostřednictvím jednotného mechanismu dohledu a řešení krizí bank pomocí jednotného mechanismu pro řešení krizí.

Bankovní unie byla vytvořena s cílem podpořit důvěru v zúčastněné banky, EDIS posílí bankovní unii, zvýší ochranu bankovních vkladatelů, upevní finanční stabilitu a dále omezí vazbu mezi bankami a státy. K návrhu je připojeno sdělení, které stanoví další opatření za účelem snižování zbývajících rizik v bankovním systému souběžně s prací na návrhu EDIS (jedná se např. o budoucí návrhy, aby expozice bank vůči rizikům jednotlivých států byly dostatečně diverzifikované). Návrh na vytvoření EDIS vychází z vnitrostátních systémů pojištění vkladů (poskytují ochranu ve výši 100 tis. € na osobu/účet u banky) a byl by přístupný pouze pod podmínkou, že byla do právního řádu plně provedena společně dohodnutá pravidla.

Klíčové a sporné body

Systém by byl zaváděn postupně ve třech fázích:

  • Nejdříve by obsahoval zajištění vnitrostátních systémů pojištění vkladů. V této fázi by vnitrostátní systém měl přístup k prostředkům systému EDIS až poté, co by nejdříve vyčerpal veškeré vlastní zdroje, a (stejně jako ve všech dalších fázích) pokud by dodržel požadavky směrnice o systémech pojištění vkladů. Tento první krok zajištění by oslabil vazbu mezi bankami a jejich příslušnými státy.
  • Po třech letech (do roku 2020) by se pak stal systémem soupojištění, v němž by příspěvek EDIS v průběhu času narůstal. Tento krok je označován jako nutný proto, aby vnitrostátní systémy byly v případě potřeby plně pojištěny a všechny retailové vklady v bankovní unii měly stejnou úroveň ochrany. Od předchozí fáze se liší v tom, že vnitrostátní systém by již nebyl povinen vyčerpat své vlastní prostředky před tím, než se uchýlí k prostředkům systému EDIS. Systém by převzal část nákladů od okamžiku, kdy by bylo třeba odškodnit vkladatele banky. Výše podílu by se zpočátku pohybovala poměrně nízko – 20 % a během 4 let by se zvýšila.
  • V poslední fázi, v roce 2024, se počítá se zavedením úplného EDIS postupným zvyšováním podílu rizika, který EDIS ponese, a to až na 100 %. Budou rovněž zcela zavedeny Jednotný fond pro řešení krizí (zřízen hned na začátku, financován příspěvky bank) a požadavky stávající směrnice o systémech pojištění vkladů.

Mají existovat záruky, které zajistí, aby vnitrostátní systémy měly přístup k systému EDIS pouze v opodstatněných případech a také záruky proti „morálnímu hazardu“ a nepatřičnému využívání, jejichž cílem je podnítit vnitrostátní systémy, aby řídily svá potenciální rizika obezřetně. Konkrétně bude mít vnitrostátní systém přístup k EDIS pouze tehdy, bude-li plně v souladu s příslušnými právními předpisy EU o systému pojištění vkladů.

EDIS má vycházet ze stávajícího systému, který se skládá z vnitrostátních systémů pojištění vkladů zřízených v souladu s evropskými předpisy. Vkladatelé budou i nadále požívat stejné úrovně ochrany. Pro bankovní sektor by byl z hlediska nákladů neutrální – příspěvky bank do systému EDIS by šlo odečíst z jejich vnitrostátních příspěvků do systémů pojištění vkladů s tím, že rizikovější banky budou platit vyšší příspěvky než bezpečnější banky (a to hned od začátku fungování EDIS).

Systém EDIS by poskytl dodatečné finanční prostředky nad rámec vnitrostátního systému, ale pouze do určité výše. Veškeré prostředky ze systému EDIS, u kterých se zjistí, že je vnitrostátní systém obdržel neprávem, budou muset být plně uhrazeny.

Systém by měl být povinný pro členské státy eurozóny, na jejichž banky se v současné době vztahuje jednotný mechanismus dohledu, ale otevřený i pro ostatní členské státy EU, které se chtějí připojit k bankovní unii.

Předpokládaný další vývoj

Mimo výše uvedené se EK bude zabývat komplexním balíčkem opatření ke snížení rizik a zajištění rovných podmínek v bankovní unii, kde patří: omezení vnitrostátních možností a diskrečních pravomocí při uplatňování obezřetnostních pravidel; harmonizace vnitrostátních systémů pojištění vkladů; přijetí právních předpisů k realizaci zbývajících prvků regulačního rámce pro banky schváleného na mezinárodní úrovni; prosazování stávajících pravidel; větší sbližování insolvenčního práva.

Odkazy

Krátce…

EP chce „poevropštit“ volby do EP

Plénum EP 11. 11. 2015 schválilo (poměrem 234:55:0) návrh změny voleb do EP, dle kterého by kandidátky voleb do EP od roku 2019 měly být celoevropské a vedené přímo kandidáty na předsedu Komise. Úpravou, kterou má EP pravomoc předložit, by měl doznat Akt o volbách do EP z roku 1976, který je součástí primárního práva EU. Poslancům se opakovaně nelíbí převažující „národní“ charakter voleb, a chtějí proto zahrnout do aktu i odkaz na evropské občanství a připojit na volební lístky loga evropských politických stran. K zapojení mladé generace má napomoci umožnění volit on-line či poštou občanům žijícím v zahraničí (to v současnosti neumožňuje mj. ani ČR). K dalším změnám má patřit nastavení povinných prahů (3-5 %) pro získání mandátu, což by ovlivnilo španělský a německý volební systém. Kvůli zabránění možnosti se účastnit voleb dvakrát občany s několika občanstvími v členských státech EU si mají členské státy vyměnit informace o voličích. Změny však musí nejen jednohlasně potvrdit Rada, ale i všechny členské státy v souladu se svými ústavami.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

☄️🔭🚀 Zajímá vás, co se za poslední měsíc událo v oblasti evropského vesmírného výzkumu? Přečtěte si náš přehled evropských vesmírných aktivit ➡ https://euroskop.cz/2022/09/30/prehled-evropskych-vesmirnych-aktivit-za-zari-2022/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.