Schválí EU další sankce vůči Rusku?


Marie Bydžovská, Euroskop, 20.3. 2014

Nejostřeji sledované téma summitu lídrů členských států, který se koná ve čtvrtek a v pátek v Bruselu, je reakce EU na dění na Ukrajině. Hlavní otázka, která visí ve vzduchu, je, zda se EU uchýlí k další sadě sankcí. Česká republika má podle slov premiéra Bohuslava Sobotky k případným plošným hospodářským sankcím vůči Rusku rezervovaný postoj.

Tři stupně evropské reakce

Když se 5. března sešli kvůli krymské krizi lídři osmadvacítky poprvé, rozhodli o třístupňové unijní reakci na vývoj. Okamžitě zmrazili jednání s Ruskem o bezvízovém styku a nové základní obchodní smlouvě.

Druhou fází byly cílené sankce vůči konkrétním osobám, které ministři zahraničí EU uvalili v pondělí vůči 21 lidem z Ruska i Krymu. Týkají se zmrazení majetku a omezení cest do Unie. Do evropského sankčního seznamu byli zařazeni například vedoucí funkcionáři ruského parlamentu Leonid Sluckij, Sergej Mironov a Sergej Železňak a několik vojenských velitelů. Na „černém“ seznamu se ocitlo i prakticky celé krymské separatistické vedení.

Třetím stádiem je zatím jen vágně definovaný široký vějíř možných hospodářských opatření, tedy plošné sankce. Zda k nim EU přistoupí, a jakou budou mít podobu, budou lídři EU řešit na dnešním setkání v Bruselu.

Kontroverze okolo sankcí

V názoru na ně se postoje zemí EU podle diplomatů výrazně liší a tak rozhodnutí o nich není na schůzce Evropské rady příliš pravděpodobné. Evropské země se bojí nákladů, které by takový krok znamenal, problémem je ale také závislost na ruských energetických surovinách.

Je pravděpodobnější, že premiéři a prezidenti unijních zemí například evropské diplomatické službě uloží připravit rozšíření seznamu osob, vůči kterým jsou uplatňované cílené sankce.

To při příjezdu na summit potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka. „Teď je na pořadu dne, abychom diskutovali o takzvané druhé fázi sankcí, která zahrnuje individuální opatření v oblasti víz a zmrazení majetku vůči konkrétním osobám na ruské straně, které se podílejí územní integrity Ukrajiny. Já se nedomnívám, že by Evropská rada dnes a zítra z hlediska rozhodování překročila rámec té druhé fáze sankcí,“ uvedl Sobotka.

Ve středu se premiér v parlamentu vyjádřil, že Praha má k případným hospodářským sankcím rezervovaný postoj. Dohoda podle něj nebude před tím, než Evropská komise zmapuje jejich možné dopady na členské země.

Sobotka zdůraznil, že Česko nebude hospodářské sankce zavádět samo. „Budeme postupovat v rámci Evropské unie,“ uvedl Sobotka. Podle něho by nejhorší stav nastal v případě, kdyby se v této věci Evropa rozdrobila.

Dopady na českou ekonomiku

Česko podle premiéra analýzu dopadů ekonomických sankcí nemá, je ale nepochybné, že by byly záporné. Roční objem českého exportu do Ruska činí asi 116 miliard korun a na Ukrajinu zhruba 35 miliard, řekl. Ministerstvo průmyslu a obchodu má podle něho řadu negativních ohlasů z podnikové sféry.

Například Asociace exportérů odhaduje, že uvalení sankcí na Rusko by v ČR ohrozilo asi jedno procento pracovních míst, tedy 30 až 40 tisíc pozic. Nepříjemné následky by patrně mělo především pro automobilový průmysl.

„V Rusku máme poměrně velké investice, které se pohybují kolem 70 miliard korun, majetky firem jsou řádově vyšší. Negativní následky pro český průmysl by přineslo také znárodnění zahraničních firem, pochopitelně pokud by se naplnily ty nejčernější scénáře,“ uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je klíčovou otázkou, zda by se opatření dotkla ropy a zemního plynu. „V případě mírnější podoby sankcí by EU mohla přijít v průměru o 0,5 procentního bodu svého růstu, zatímco dopad na Česko by byl dvojnásobný. V případě problému s dodávkami surovin by mohla Evropa jako celek včetně Česka skončit v recesi. Ruská ekonomika by v takovém případě ztratila až deset procent svého výkonu,“ uvedl Sobíšek.

Autor: Euroskop

Rozhovor s ukrajinskými učitelkami

Ve spolupráci s centrem pro evropskou politiku (nezisková organizace v Bratislavě, která se věnuje tématu evropské integrace a lidským právům) a s ministerstvem školství podporuje nyní vzdělávání mentorů, kteří pracují v regionálních centrech na…

Evropský rok mládeže

Po dlouho trvající pandemii covidu-19, která ochromila dění po celém světě, EU nevyjímaje, byl rok 2022 vyhlášen Evropským rokem mládeže. Pandemie byla složitým obdobím pro všechny, pro mladé obzvlášť znamenala…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🛥️🛟 Bezpečnost na moři je jednou z hlavních priorit evropského námořního sektoru. Mnohé z nových technologií, které pomáhají dále zajistit bezpečnost cestujících a posádek, se spoléhají na data a služby generované vesmírným programem EU. Více zde ➡️ https://euroskop.cz/2022/08/12/evropska-spoluprace-pri-zajistovani-bezpecnosti-namorni-dopravy/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.