Regionální politika v červnu 2013

02.07.2013
Euroskop

Poslanci kritizovali reformu regionální státní pomoci, Komise i přesto vydala nové guidelines, Dohoda ohledně finančních nástrojů evropské kohezní politiky

Poslanci kritizovali reformu regionální státní pomoci, Komise i přesto vydala nové guidelines

Zpráva o regionální politice jako součásti širších systémů státní podpory

Výbor REGI požadoval, aby Komise revidovala návrh, který upravuje guidelines regionální státní pomoci na roky 2014–2020. Výbor zprávu poslance Oldřicha Vlasáka, jež se snaží zmírnit restriktivní pozici návrhu, schválil 30. 5. 2013 poměrem 33:6:3. Plénum EP přijalo usnesení 12. 6. 2013. Komise vydala nově upravené guidelines 19. 6. 2013. EP má v této otázce pouze konzultační pravomoc.

Pozadí

Komise zahájila v červnu 2011 debatu o balíku právních předpisů týkajících se politiky soudržnosti, jehož cílem je přispět formou investic prováděných v rámci politiky soudržnosti ke zvýšení konkurenceschopnosti EU a ke strategii Evropa 2020 a současně umožnit méně rozvinutým regionům dosáhnout úrovně regionů rozvinutějších. Nově připravovaná pravidla (guidelines) mají určit, jakým způsobem mohou členské státy poskytovat dotace firmám tak, aby docházelo zejm. k posilování méně rozvinutých regionů EU.

Klíčové body

Postoj EP

Poslanci nejvíce kritizují nedostatek konzistentnosti mezi kohezní politikou a politikou státní podpory, jež staví evropské regiony do nevýhody v porovnání s třetími zeměmi, ve kterých je levnější pracovní síla. Poslanci nesouhlasí se snižováním intenzity pomoci, kterou navrhuje Komise pro některé oblasti (ty, které nevyhovují definici strukturálních fondů). Do kritérií na rozdělování pomoci chtějí zahrnout přírodní, geografické a demografické handicapy. Zpráva požaduje, aby regiony, které čelí stejným ekonomickým problémům, dostaly stejné příležitosti, pokud patří do téže kategorie (viz např. tzv. přechodné regiony).

Komise uvedla, že nižší intenzita pomoci je důsledkem menších rozdílů mezi regiony v porovnání s předchozím obdobím. Poslanci nicméně trvají na tom, aby podpora ze strukturálních fondů nebyla brána v potaz při výpočtu stropu pro regionální státní podporu.

Poslanci REGI se věnovali také otázce disparit mezi přeshraničními regiony. Trvají na tom, aby rozdíl v intenzitě podpory byl max. 15 %. Komise se brání argumentem, že členské státy mohly tyto regiony do svých národních map zahrnout jakožto příjemce pomoci.

Poslanci souhlasili se zachováním pojistky, kterou návrh obsahuje a jež po příjemcích podpory požaduje, aby své aktivity prováděli v daném regiony alespoň 5 let. Pokud by tak neučinili, dotaci by vraceli. Tím chce Komise předejít tomu, aby firmy tzv. „nakupovaly podporu“, tedy hledaly co nejlepší podmínky pro její získání.

Zpráva požaduje vyšší strop de minimis týkající se notifikace podpory Komisi. Komise s tím však nesouhlasí. Další spor panuje ve věci odmítnutí podpory firem s více jak 250 zaměstnanci v regionech C (kde je HDP na osobu od 75 % do 90 % průměru EU, jak uvádí čl. 107 odst. 3 c Smlouvy o fungování EU). Tato podpora je možná jen za určitých podmínek. Pro poslance je daný zákaz v rozporu se zásadami kohezní politiky, která se snaží nabídnout velkým firmám určité výhody, aby v „horších“ regionech vytvořily např. další pracovní místa a podpořily ekonomiku. Tyto firmy mají i přímý vliv na rozvoj malých a středních podniků. Komise argumentovala, že na základě několika studií je v praxi efektivnější podpora menších firem nežli těch větších. Uvedla nicméně, že podpora by mohla být poskytnuta, bude-li firma financovat nový produkt, výrobu, rozvoj brownfields ap.

Poslanci si vymínili revizi návrhu v roce 2017. Podle Vlasáka je potřeba návrh Komise zjednodušit. Poslanci se obávají vysokých administrativních nákladů pro místní samosprávy.

Nové guidelines Komise

Komise vydala 19. 6. 2013nové guidelines, v nichž shrnuje nejdůležitější prvky nových pravidel „modernizované státní podpory“:

  • Zvýší se celkový počet regionů, které získají prostředky k rozvoji (jejich pokrytí se ze současných 46,1 % zvýší na 47,2 % populace EU).
  • Méně dotací bude schvalováno Komisí.
  • Pomoc velkým firmám bude podléhat větší kontrole. Zachována byla např. podmínka nových technologií, rozvoje regionu ap. V nejchudších regionech se velké firmy mohou o finance ucházet i v dalších oblastech. Totéž platí i pro odlehlé regiony.
  • Pro nejméně rozvinuté regiony zůstává zachována maximální hodnota pomoci. V ostatních regionech byla snížena o 5 %.
  • Posílena byla podmínka proti tzv. přemisťování pomoci (nebude možné).
  • Státy budou muset zveřejňovat, kolik pomoci a kam putuje.

Předpokládaný další vývoj

Komisí navržené guidelines vstoupí v platnost 1. 7. 2014.

Odkazy

Dohoda ohledně finančních nástrojů evropské kohezní politiky

Irské předsednictví dosáhlo 26. 6. 2013 kompromisu mezi Radou a EP ohledně finančních nástrojů budoucí kohezní politiky.

Pozadí

Komise zveřejnila balík týkající se budoucnosti regionální politiky v letech 2014–2020 v říjnu 2011. Balík obsahuje 8 návrhů nařízení, která upravují a revidují všech 5 fondů a nástroje, které EU v oblasti regionální politiky využívá. Komise slibuje efektivnější využívání unijních prostředků a představuje nové nástroje, jimiž toho chce dosáhnout (více v příspěvku „Budoucnost regionální politiky v letech 2014–2020“, Regionální politika v říjnu 2011). Tzv. obecný přístup Rady navazuje na 2 již přijaté – z dubna a června 2012. Třetí obecný přístup k dalším prvkům legislativního balíku Rada přijala v říjnu 2012 (více v příspěvku „Rada jednala o budoucnosti kohezní politiky“, Regionální politika v říjnu 2012), čtvrtý pak v listopadu 2012 (více v příspěvku „Rada GAC přijala čtvrtý částečný obecný přístup ve věci kohezní politiky“, Regionální politika v listopadu 2012). Tyto přístupy, resp. kompromisy, mohou být v kontextu dalších jednání a debat v rámci EP změněny.

Evropská rada během svého jednání o víceletém finančním rámci v únoru 2013 krátila rozpočet pro kohezní politiku o 8,5 %. Coreper jednal o pátém obecném postoji k nové podobě kohezní politiky pro období 2014–2020 v únoru 2013. Obsahuje jak obecné nařízení, tak jednotlivé normy upravující fungování jednotlivých fondů (více v příspěvku „Rozpočet kohezní politiky pro období 2014–2020 přijat“, Regionální politika v únoru 2013).

Klíčové body

Dohody bylo dosaženo o podobě nástrojů, mezi které patří Evropský regionální a rozvojový fond (ERDF), Fond soudržnosti (CF), Evropská teritoriální spolupráce (ETC) a Evropské seskupení teritoriální spolupráce (EGTC). Dohoda byla uzavřena také ohledně nařízení o společných pravidlech (CPR) a o Evropském sociálním fondu (ESF).

Komise také rozhodla o vytvoření jednotného portálu, kde mohou investoři nalézt všechny informace o strukturálních fondech a nástrojích k financování projektů. Podle současných dat mají hlavně malé a střední podniky problém s přístupem k finančním prostředkům, strukturální fondy by měly svým dofinancováním podpořit jejich rozvoj a projekty. V letech 2007–2013 jim bylo k dispozici 70 mld.€. Ke konci roku 2011 bylo prostřednictvím 68 tis. půjček do malých a středních podniků investováno 3,6 mld. €. Podle Komise bylo ve 25 státech do roku 2011 vytvořeno 484 fondů pro podniky. Ve sledovaném období bylo do malých a středních podniků investováno prostřednictvím ERDF a ESF 69,7 mld. €.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality