Marie Bydžovská, Euroskop, 8.11. 2012
Německá kancléřka Angela Merkelová při včerejší pracovní večeři s britským premiérem Davidem Cameronem varovala Spojené království před následky, které by přineslo jeho opuštění Evropské unie.
„Udělám všechno proto, aby Velká Británie zůstala v EU jako dobrý partner, a proto jsem do Londýna přijela, řekla Merkelová. Ostrovní stát by podle ní v době, kdy se objevuje nová generace rostoucích ekonomik, stál v sedmimiliardové globální aréně opuštěný. Na setkání s europoslanci v Bruselu tentýž den řekla, že si nedovede představit EU bez Británie.
Do médií však pronikla před nedávnem zpráva, že německá kancléřka pohrozila, že bude usilovat o zrušení summitu Evropské rady věnovaného evropskému rozpočtu, jestliže Británie bude trvat na zmrazení výdajů EU. Berlín a Londýn tvrzení Financial Times popřely. Přesto podle hesla „na každém šprochu pravdy trochu tato zpráva lecos naznačuje o současném napětí v německo-britských vztazích.
„V principu by Británie a Německo mohly vybudovat produktivní partnerství, podporující sdílenou vizi Evropy, v které fiskální disciplína doprovází silný tlak na otevření evropských a světových trhů s cílem podpořit ekonomický růst, napsal před setkáním lídrů obou zemí Financial Times. Namísto toho podle deníku mezi nimi vládne vzájemná podezřívavost.
Jedním ze sporných témat jsou peníze; konkrétně víceletý evropský rozpočet. V jistém smyslu by mohli oba státníci stát na stejné straně barikády – usilují o snížení částky navrhované Evropskou komisí. Británie je ale ve svých požadavcích výrazně radikálnější. Podle Londýna by měl evropský rozpočet na období 2014-2020 dosahovat 885 miliard eur, asi o 200 miliard méně než prosazuje Brusel. Berlín by se spokojil se škrtem v řádu 100 miliard eur.
Merkelová chce předejít rozvleklému jednání, které by se protáhlo dlouho do příštího roku. Proto se ještě před zahájením rozpočtového summitu 22. a 23. listopadu snaží o nalezení kompromisu. „Když máte 27 různých zájmů v EU, které chceme usmířit, určitě není dobrým nápadem začínat ultimátem, vyjádřila se kancléřka před zahájením večeře, na které se servírovala anglická zvěřina a německé moučníky.
Šéfka německé vlády má dobré důvody, proč tlačit na rychlé nalezení shody. Na prosincovém summitu už se chce věnovat jiným zásadním tématům – vzniku bankovní unie a změně evropských smluv.
Británie v této situaci zase má zásadní zájem ochránit při vzniku bankovní unie postavení londýnského finančního centra City. Současně zvažuje i možnost, že využije příležitosti k rozvolnění vztahu k EU.
Právě to Berlín vůbec netěší. Největší evropská ekonomika potřebuje zapojení ostrovní velmoci do evropské politiky, protože představuje liberální protiváhu zemím inklinujícím ke státní regulaci a protekcionismu, především Francii nebo jihoevropskému křídlu eurozóny.
David Cameron má nicméně těžké postavení. I kdyby chtěl Německu co nejvíce vyhovět, tlačí na něj proti Evropě naladěné veřejné mínění a čím dál tím silněji i opoziční labouristé a euroskeptické křídlo v jeho vlastní straně. Jak se mu podaří balancovat na tenké hranici mezi tlakem britských poslanců a voličů a neústupností evropských partnerů, uvidíme na bruselském summitu již za dva týdny.
Co si přejí Britové podle aktuálního průzkum? Přečtěte si zde
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop