Martin Tušl, 30.8. 2012, psáno pro Euroskop
Francouzský deník Le Monde minulý týden zpovídal europoslance Strany zelených (EELV) a evropského federalistu Daniela Cohn-Bendita. Probírali hlavně aktuální situaci v této středo-levicové straně, která je po boku socialistů (PS) poprvé ve vládě.
Strana zelených uzavřela volební dohodu se socialisty, která jí následně vynesla v Národním shromáždění 17 poslaneckých křesel, nejvíce v historii. Koalicí však strana ztratila i mnohé ze svého image. Zelení počítali s prezidentskými volbami a dlouhodobým cílem ovlivňovat vládní politiku. A v tomto smyslu nejsou úspěšní.
Kampaň Jolyové byla katastrofa
Eva Jolyová nakonec v prvním kole získala jen 2,31% hlasů. „Nejde nám o to odsoudit Evu Jolyovou, ale musíme si všichni společně vysvětlit, proč byla její kampaň katastrofou, řekl Cohn-Bendit, který se stavěl proti delegování zeleného kandidáta na prezidenta.
Podle některých Zelených může za neúspěch odklon Jolyové od modelu „vzorové Republiky. Cohn-Bendit to považuje za výmysl. „Když jsem útočil na chování některých svých kolegů, kteří bojovali o ministerská křesla, bylo to proto, abych jim řekl: Mluvíte o vzorové Republice a přitom se chováte stejně jako ostatní, řekl europoslanec.
Velké naděje vkládá Cohn-Bendit do Pascala Duranda, který koncem června vystřídal v čele strany Cécile Duflotovou. Ta přešla na nové ministerstvo pro rovnost územních celků a bydlení. „Doufám, že Pascal bude umět využít své funkce, aby více otevřel Stranu zelených světu. Čekám od Pascala změnu. Staneme se skutečně politickou organizací jednadvacátého století nebo si uchováme model století devatenáctého? klade si otázku Cohn-Bendit.
Socialisté mají „produktivistické touhy
Podle europoslance Zelení ještě nepřišli na to, jak být součástí celé francouzské společnosti, ne pouze stranou zastoupenou v institucích. Co se ekologie týče, nemohou ve vládě prorazit bez mobilizace ve společnosti. V otázce, zda socialistická strana udělala pokrok směrem k ekologii má Cohn-Bendit jasno: „Myslím, že dnes jsou produktivistické touhy v socialistické straně ještě stále na prvním místě.
Na řadu prý brzy přijdou diskuze o přechodu na nové druhy energií a společné zemědělské politice. K otázce břidlicového plynu se i přes „chvilkové rozmary ministra průmyslové obnovy Arnauda Montebourga (bývalé ministerstvo průmyslu) již vláda nechce vracet.
Zelení a fiskální pakt
Stranu zelených v tuto chvíli výrazně rozděluje otázka evropského fiskálního paktu. Předsedové parlamentních klubů v Senátu a v Národním shromáždění Jean-Vincent Placé a François de Rugy prohlásili, že nechtějí text ratifikovat. Eva Jolyová zase podpořila návrh extrémní levice Jeana-Luca Mélenchona o uspořádání referenda. Tento její postoj překvapil část straníků včetně Cohna-Bendita. „Je to návrh, který nemá ani hlavu ani patu. Nemůžeme si dovolit odkládat řešení finanční krize, referendum totiž neproběhne ze dne na den.
„Pro mě není problémem samotná smlouva. Je třeba vycházet z toho, jakou pozici zaujme Francie k evropskému rozpočtu, společné zemědělské politice a v neposlední řadě k reformám evropských institucí. Především tady vidím šanci pro naše konstruktivní návrhy. Nesmíme nad tímto paktem ztrácet čas zbytečnými debatami, které nikam nevedou. Navíc se, když budeme hlasovat proti, sami zdiskreditujeme. Není možné být ve vládě a hrát si na Mélenchona.
Cohn-Bendit ale nevidí prvních sto dnů nového prezidenta skepticky. „Hollande zůstal Hollandem, jakým byl v kampani, řekl. Podle něj již splnil některé ze svých předvolebních slibů jako příspěvky školákům, revalorizace důchodů či daňové reformy. „Uvidíme, jak bude pokračovat dál, dodal.
Autor: Martin Tušl, psáno pro Euroskop