bis 1989/90
Axel Schildt
Nakladatel R. Oldenbourg Verlag 2007
Publikace Die Sozialgeschichte der Bundesrepublik Deutschland profesora Axela Schildta je věnována soudobým dějinám Spolkové republiky Německo, přičemž středem zájmu jsou v tomto případě sociální dějiny v období let 1945 až 1989, resp. 1990.
ANOTACE
Autorem publikace je Prof. Dr. Axel Schildt působící na Univerzitě v Hamburku, který je současně ředitelem hamburského vědeckého pracoviště pro soudobé dějiny. Kniha vyšla v nakladatelství Oldenbourg v rámci řady „Encyklopedie německých dějin“ („Enzyklopädie deutscher Geschichte“), jež si klade za cíl publikovat literaturu určenou nejen pro odbornou veřejnost, ale i pro zainteresované laiky.
Kniha je členěna do tří hlavních částí, přičemž první část má charakter encyklopedického přehledu, druhá část je věnována jádrovým problémům a tendencím výzkumu a třetí část obsahuje přehled vybrané bibliografie.
Encyklopedický přehled, který je nejrozsáhlejší částí publikace, se dále dělí do čtyř samostatných chronologicky zpracovaných kapitol, jež jsou věnovány jednotlivým fázím tematizovaného historického období. Autor se přitom ve svém zpracování neomezuje pouze na popis struktur tehdejší společnosti, ale zahrnuje rovněž související aspekty. Výsledkem je charakteristika společenských struktur a jejich uspořádání v kontextu hospodářského, kulturního a sociálněpolitického dění.
První kapitola líčí situaci poválečného období až po založení spolkové republiky. Ve třech samostatných podkapitolách jsou vyobrazeny bezprostřední válečné následky. Jednak, velmi výstižně podaná, poválečná struktura německého obyvatelstva od padlých až po vyhnance a další válkou postižené skupiny německých obyvatel. Jednak materiální škody, jakož i sociální bída zasahující jak základní lidské potřeby – nedostatek potravin a bytových kapacit, tak i rozpad tzv. „Volksgemeinschaft“ a s tím související obrat jedince k rodině.
Druhá kapitola se zabývá obnovou zničené západní části Německa v 50. letech. Autor začíná popisem trendů v demografickém vývoji a v oblasti bytové výstavby v tomto období. Následně přechází k charakteristice struktury zaměstnanosti, přičemž neopomíjí ani roli žen. Zároveň jsou zmíněny významné proměny a posuny v rámci národohospodářských sektorů. V návaznosti na to jsou vylíčeny důsledky těchto změn, tedy především nárůst blahobytu a s ním spojené změny – vznik konzumní společnosti a nárůst volného času jako důsledek zkracování pracovní doby. Kapitola je zakončena oddílem věnovaným mládeži a vzdělávání. Příznačná, pro mladou generaci závěrečné etapy 50. let je přitom snaha kulturně se vyhranit vůči starší generaci, která byla mimo jiné výrazně podpořena přílivem amerických kulturních vzorů.
Následuje třetí kapitola, která čtenáři přináší informace o období transformace 60. let, jejíž členění prakticky kopíruje kapitolu předchozí. Autor zde, tentokrát ovšem v rozsáhlejší míře, popisuje, jakým směrem se ubíral vývoj trendů definovaných ve druhé kapitole. V rámci podkapitoly nazvané „Hospodářské a sociální strukturní proměny“ je navíc nově tematizována otázka zahraničních dělníků přicházejících do SRN v 60. letech a v souvislosti s ní se objevující xenofobní sklony německého obyvatelstva.
Dále se autor věnuje také stále výraznějšímu pronikání žen na pracovní trh a s ním přicházejícím sociálně politickým inovačním tendencím ze strany státu i společnosti. V rámci nárůstu konzumu a volného času lze pozorovat specifické tendence spojené například se změnou nákupního chování, nástupem reklamy, modernizací domácnosti, masovým rozvojem osobní automobilové dopravy a ve spojitosti s tím rozmach masového turismu.
Další samostatná podkapitola je věnována hromadným sdělovacím prostředkům, s nimiž se v SRN rodí společnost orientovaná na konzum televizních pořadů. Kapitolu zakončuje charakteristika mládežnické kultury, jejíž vývoj graduje vznikem studentských hnutí v druhé polovině 60. let.
Encyklopedický přehled uzavírá kapitola pojednávající o situaci 70. a 80. let a končící „zánikem“ staré spolkové republiky. Rovněž tato kapitola logicky odpovídá svou strukturou dvěma přecházejícím kapitolám. Zároveň však tato čtvrtá kapitola zachycuje odlišný směr vývoje 70. až 80. /90. let ve vztahu k oběma předchozím fázím. K nevýraznějším odlišnostem patří stagnace počtu obyvatelstva a s tím související stárnoucí populace. Důsledky těchto jevů se pak výrazně odrážejí v životním stylu německé společnosti – mimo jiné nárůst svobodných mladých lidí netoužících po manželském svazku. Ve spojitosti s tímto novým trendem s sebou období 70. let přináší v širokém měřítku ženskou emancipaci, ale také vznik nových společenských hnutí. Dalším výrazným znakem této etapy je rovněž nástup dlouhodobé nezaměstnanosti. I přes další neutuchající rozvoj trendů z minulých kapitol – konzumu, volnočasových aktivit, hromadných sdělovacích prostředků a dalších již zmíněných tendencí dochází současně k nápadnému prohlubování sociálních nerovností.
Druhá část přináší přehled fází sociálně historického výzkumu SRN a následně předkládá řadu výzkumných otázek.
Třetí část obsahující přehled pramenů a literatury se vyznačuje velmi důsledným a rozsáhlým zpracováním. Kromě dokumentací a statistik, vybraných soudobých analýz, příruček, přehledů a sborníků je v samostatných blocích prezentována literatura týkajících se jednotlivých podtémat této publikace. Celkem se jedná o 495 položek. Kniha je rovněž vybavena jmenným a věcným rejstříkem, jakož i seznamem místních jmen.
Publikace zprostředkovává čtenáři ucelený přehled sociálních dějin SRN, seznamuje s výzkumem na tomto poli a zároveň nabízí nové podněty pro hlubší výzkum. I přesto, že se encyklopedická část omezuje na pouhých 64 stran, je třeba vyzdvihnout fakt, že autor brilantně zvládl zpracovat časovým i tematickým rozpětím velmi rozsáhlou masu informací a přinesl tak čtenáři obsahově bohatý materiál, který je charakteristický koncentrací stěžejních událostí a důležitých vývojových tendencí.
Nespornou výhodou encyklopedického přehledu je jeho přehledné členění. Přitom je třeba zdůraznit, že text není „rozkouskován“ do miniaturních nesourodých segmentů, ale naopak tvoří kompaktní celky. Jednotlivá dílčí témata jsou zakomponována do textu a autor na ně čtenáře upozorňuje stručnými a výstižnými hesly ve volném prostoru na okraji textu. Tento systém je uživatelsky velmi přívětivý a především vysoce praktický. Jednak umožňuje číst text jako jednotný celek a jednak dovoluje rychlou orientaci v textu v případě hledání konkrétních dílčích témat a faktů.
Samotný text publikace je čtenářsky přívětivý a to jak stylistickým zpracováním, tak rovněž svým rozsahem. Vzhledem k encyklopedickému charakteru publikace obsahuje text logicky řadu číselný údajů. Nesporným pozitivem je zcela určitě autorova snaha o komparaci číselných údajů, kdy se snaží o srovnání předcházejících popř. následujících hodnot a současně o logické vysvětlení daných tendencí.
Chronologické uspořádání podávaných informací je v tomto případě velmi vhodné, avšak přináší s sebou opakování některých, již jednou zmíněných faktů. Na některých místech textu, jako např. u charakteristiky kulturní každodennosti nebo plánování výstavby, má čtenář ovšem bohužel pocit, že podávané informace mají velmi obecný charakter, což se projevuje zejména tím, že text postrádá příhodné konkrétní příklady, se kterými by si mohl daný vývojový trend spojit a které by mohly vyvolat odpovídající asociace.
Martina Hamplová, NRS IMS FSV UK