Institucionální záležitosti v květnu 2011

03.06.2011
Euroskop

EU schválila finanční pomoc Portugalsku, Opět problematika řeckého dluhu, Rada a BUDG poprvé projednávaly návrh rozpočtu na rok 2012, SURE hlasoval o návrhu pozice EP k prioritám finanční perspektivy po roce 2013

EU schválila finanční pomoc Portugalsku

Council approves aid to Portugal, sets out conditions, Brusel, 17 May 2011

Rada na svém zasedání ve dnech 16.-17. 5. 2011 schválila finanční pomoc Portugalsku. EU z celkové sumy 78 mld. € přispěje 52 mld. €.

Pozadí

Portugalsko dostalo do problémů vysoké zadlužení v kombinaci se slabým hospodářským růstem. Podle Eurostatu se portugalský rozpočtový deficit v roce 2010 vyšplhal z avizovaných 8,6 % na 9,1 % HDP a státní dluh dosáhl 80 % HDP.

Portugalsko v dubnu 2011 oficiálně požádalo EU o finanční pomoc, která je podmíněna zásadními reformami a změnami v hospodaření země (více zde a v tabulce níže).

Klíčové body a stav projednávání

Původní odhady výše půjčky se potvrdily. Portugalsko získá 78 mld. €. 52 mld. € poskytne EU: 26 mld. € z mechanismu EFSM a 26 mld. € z EFSF. MMF dodá zbylých 26 mld. €. Půjčka z EFSM bude na dobu 7,5 let s obdobnými podmínkami jako v MMF. Půjčka bude vázána na 3letý program.

MMF uvedl, že zemi okamžitě poskytne 6,1 mld. €, aby zmírnil obavy investorů ohledně její finanční situace.

Ekonomický a finanční program zahrnuje:

  • Strukturální reformy kposílení růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti;
  • Strategii fiskální konsolidace, lepší kontrolu státních podniků, snižování zadluženosti;
  • Stabilizaci bankovního sektoru a financí.

Portugalsko bude muset zvýšit daně, zreformovat pracovní a právní systém a provést ambiciózní privatizační plán. Tamní statistický úřad oznámil, že HDP země se v prvním čtvrtletí snížil o 0,7 % proti předchozím 3 měsícům, kdy klesl o 0,6 %. Portugalská ekonomika se tak vrátila do recese, která je definována jako 2 mezičtvrtletní poklesy HDP za sebou.

Pozice ČR

Pro ČR nebude pomoc Portugalsku spojena s žádnými přímými výdaji. Garance z takzvaného Evropského mechanismu finanční stability (EFSM) by musela zaplatit jen v případě, že by Portugalsko nedostálo svým závazkům.

Odkazy

Opět problematika řeckého dluhu

Press Release, 3088th Council meeting, Economic and Financial AffairsBrussels, 17 May 2011

Rada se na svém zasedání 17. 5. 2015 opět zabývala otázkou řeckého dluhu. Šéf eurozóny Jean-Claude Juncker prohlásil, že dosud nebyla uzavřena. Státy čekají na závěry delegace EU a MMF, která hodnotí úsporné plány Athén na místě.

Pozadí

Evropská rada na svém zasedání v březnu 2010 rozhodla, že Řecku bude, jako krajní prostředek a pokud o to požádá, poskytnuta půjčka tvořená dvoustrannými smlouvami za přispění MMF. Řecko o tuto pomoc požádalo. Členské státy eurozóny rozhodly o vyplácení půjček jednomyslně. V květnu 2010 se všech 16 členů eurozóny shodlo na poskytnutí půjčky na 3 roky ve výši 110 mld. € (eurozóna zajistí 80 mld. a MMF 30 mld. €) (více zde).

Dosavadní pomoc krachujícím státům eurozóny

Stát

Celkem

EFSM

EFSF

Bilaterální půjčky států eurozóny

MMF

Vlastní prostředky

Potvrzení půjčky

Řecko

110

80*

30

květen 2010

Irsko

85

22,5

17,7

4,8**

22,5

17,5

prosinec 2010

Portugalsko

78

26

26

26

květen 2011

Zdroj: The EU as a borrower (http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/index_en.htm)

Poznámky: Sumy jsou uvedeny v mld. €, * země eurozóny s výjimkou Slovenska, ** Dánsko, Švédsko, Velká Británie.

Klíčové body a stav projednávání

Během května 2011 se názory na řešení řeckého dluhu začaly různit. Trhy reagují dosti skepticky a nevěří ve schopnost Řecka všechny dluhy včas splácet. Spekuluje se o restrukturalizaci dluhu. Komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn však vystupuje proti takovému řešení, stejně jako ECB.

Podle komisaře a ECB by restrukturalizace vedla k devastaci řecké ekonomiky. Na území dnešní EU vyhlásilo bankrot jen Německo v roce 1948, mimo ni Rusko (1998), Pákistán (1999), Ukrajina (2000) a Argentina (2002). Vyhlášení platební neschopnosti by znamenalo ztráty pro ECB, která drží řecké státní dluhopisy a jejich soustavným nakupováním zemi v krizi výrazně pomáhá.

Podle některých názorů by mohlo restrukturalizaci řeckého dluhu nahradit snížení úrokové sazby z dnešních 5,3 % na 4,3 % a prodloužení splatnosti dluhu ze 3 na 7,5 let. EU bude také zkoumat, zda by Řecku nepovolila nezávislé rozložení splátek, tzv. soft reprofiling.

Komise v květnu 2011 musela také popřít, že by se na půdě EU jednalo o tom, že Řecko eurozónu opustí, jak v jednom rozhovoru prohlásila řecká komisařka. Proměnlivé zprávy o stavu Řecka mají podstatný vliv na kurz eura.

Řecko by mělo v červnu 2011 získat pátou část půjčky z celkové sumy 110 mld. € ve výši 12 mld. €, kterou potřebuje na uhrazení splatného dluhu. Šéf eurozóny Jean-Claude Juncker 26. 5. 2011 prohlásil, že MMF by nemusel uvolnit svoji část ve výši 3,3 mld. € z celkových 12 mld. €, pokud zjistí, že dluh Řecka je již příliš vysoký a země nedodržuje podmínky smlouvy o pomoci. Odpověď na tuto otázku bude známa na počátku června 2011, kdy EU a MMF vypracuje hodnotící zprávu o dodržování podmínek; především snížení deficitu z 10,5 % HDP v roce 2010 na 7,6 % HDP v roce 2011. Zadlužení Řecka činí přibližně 150 % HDP (330 mld. €). Řecká vláda se také potýká s vnitropolitickými problémy (s konzervativní opozicí stran úsporných opatření v hodnotě 6 mld. €).

23. 5. 2011 byl oznámen záměr Řecka zahájit privatizaci v hodnotě 50 mld. €. (státní telekomunikace OTE, kapitál v aténském a soluňském přístavu, státní pošta). EU, MMF a ECB však odhadují, že Řecko má k dispozici kapitál v celkové hodnotě až 500 mld. € (finanční aktiva, veřejné podniky a nemovitosti).

V této souvislosti se objevily i další názory, které svým vyjádřením rozvířil nizozemský ministr financí. Navrhl pověřit mezinárodní agenturu, podle vzoru německé Treuhandanstalt (která řídila privatizaci ve východním Německu), aby řeckou privatizaci spravovala. Tento postoj akceptoval i šéf eurozóny Juncker. Komise to však nepovažuje za rozumné ani nutné a varuje, že by tím Řecko ztratilo část své suverenity. Komise nabídla Řecku pouze „technickou asistenci, obdobně jako při reorganizaci tamějšího statistického úřadu. Nepochybuje, že země privatizaci zvládne sama.

Nizozemsko, Německo a Finsko navzdory ujištěním ze strany Komise prohlásily, že Řecku neposkytnou další finance, pokud nezavede další úsporná opatření (která odmítá největší opoziční strana; ta naopak požaduje nová jednání o poskytnutí další pomoci). 31. 5. 2011 však mezinárodní deníky přinesly informaci o tom, že Německo svůj postoj přehodnocuje a zvažuje další balík půjček Řecku poskytnout.

31. 5. 2011 se vysocí představitelé EU sešli ve Vídni, aby připravili materiály a podklady pro další potenciální jednání o poskytnutí druhého balíku pomoci Řecku. Podle různých zdrojů by měl být zapojen i soukromý sektor. Mezi lety 2012 a 2013 bude Řecku chybět asi 60 mld. €. Zacelit tuto „díru lze podle představitelů EU jen kombinací kroků: zapojením soukromého sektoru, masivní privatizací, úspornými opatřeními a pomocí EU a MMF.

Poté, co se v médiích objevily spekulace a různé názory na bankrot Řecka, začali tamější občané masivně vybírat své úspory z bank.

Předpokládaný další vývoj

První týden v červnu 2011 bude ukončeno hodnocení Řecka týkající se plnění kritérií, ke kterým se zavázalo při podepisování smlouvy o finanční pomoci EU a MMF. Od tohoto hodnocení se bude odvíjet rozhodnutí o uvolnění další části půjčky.

Odkazy

Rada a BUDG poprvé projednávaly návrh rozpočtu na rok 2012

Statement of estimates of the European Commission for the financial year 2012 (Preparation of the 2012 Draft Budget)

Press Release: 3088th Council meeting, Economic and Financial Affairs, Brussels, 17 May 2011 (10191/11)

Rada 17. 5. 2011 poprvé jednala o návrhu rozpočtu pro rok 2012, který Komise publikovala v dubnu 2011. 9 členských států, které patří mezi tzv. čisté plátce, se již během předběžné debaty postavilo proti téměř 5% nárůstu výdajů oproti roku 2011, který Komise pro nadcházející rozpočtový rok plánuje.

5. 5. 2011 se nad návrhem rozpočtu z dílny Komise poprvé sešel také výbor BUDG.

Pozadí

Komise v dubnu 2011 přijala návrh rozpočtu pro rok 2012. Návrh počítá s výdaji v platbách ve výši 132,7 mld. € (cca 1,01 % HND EU) a s výdaji v závazcích ve výši 147,4 mld. € (1,12 % HND EU). Komise v porovnání s rokem 2011 navrhuje navýšení plateb o téměř 5 % (o cca 6,2 mld. €) v souladu s právními závazky, které pocházejí z předchozích let. Nárůst výdajové stránky zaznamenaly všechny rozpočtové kapitoly, nejvíce potom Kapitola 1, kam náleží jednak výdaje týkající se strategie Evropa 2020 (Kapitola 1a) a jednak výdaje na strukturální fondy a Kohezní fond (Kapitola 1b).

Očekával se přitom především nesouhlas těch států, které převážně jako čistí plátci podepsaly v prosinci 2010 tzv. dopis pěti, v němž požadují, aby trend snižování růstu výdajů na platby, který se podařilo nastoupit v rozpočtu na rok 2011, pokračoval dále až do roku 2013. Mezi signatáře tohoto dopisu patří Velká Británie, Německo, Francie, Nizozemsko a Finsko (více v příspěvku „Komise předložila návrh rozpočtu pro rok 2012).

Rada své priority ve vztahu k rozpočtu pro rok 2012 představila již v únoru 2011. Výdaje rozpočtu by v souladu s těmito prioritami měly především respektovat ekonomická a rozpočtová úskalí, která by se nadále měla projevovat na úrovni členských států. Na druhé straně priority zahrnují i poněkud protichůdnou snahu zachovat pokračující implementaci evropských programů.

Klíčové body a stav projednávání

Delegace členských států, které se postavily proti návrhu Komise, zdůrazňovaly především to, že návrh nebere ohled na úsporná opatření, která byly v důsledku dopadů finanční krize nuceny učinit některé členské státy. 9 členů EU (výše zmíněná skupina signatářů dopisu pěti plus Rakousko, Švédsko, Dánsko a Itálie) proto vyzývá k omezení nárůstu výdajů pro rok 2012. Po omezování výdajového růstu volají především zástupci Německa jakožto největšího čistého plátce v absolutních číslech a Velké Británie; výdaje rozpočtu EU by neměly růst více, než činí meziroční nárůst inflace.

Na opačné názorové straně stojí skupina 11 členských států, které návrh Komise jakožto celek podporují. Patří mezi ně i ČR, dále další státy východního rozšíření, Kypr, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko a Slovinsko a také 2 státy, které se momentálně potýkají s výraznými ekonomickými problémy, Řecko a Portugalsko. Ne všechny z těchto zemí se shodují na bezvýhradné podpoře návrhu Komise, považují ho ale za vyhovující základ pro následnou meziinstitucionální diskusi. Silnou podporu má zejm. pokračování financování programů kohezní politiky. Spíše na straně Komise a jejího návrhu stojí také Polsko, které bude během realizace rozpočtové procedury v druhé polovině roku 2011 předsedat Radě.

Komisař pro rozpočtové otázky Janusz Lewandowski obhajuje návrh Komise tím, že je třeba dokončit financování programů, které byly započaty na počátku finančního období 2007-2013, jinak by Komise čelila žalobám u Soudního dvora EU.

Ve výboru BUDG je zpravodajem návrhu italská poslankyně z frakce S&D Francesca Balzani. Lze přitom (jako obvykle) očekávat, že EP bude na rozdíl od Rady a jejích členů z řad čistých plátců podporovat navyšování výdajů. Přesto EP zřejmě není nakloněn tomu opakovat scénář z roku 2010, kdy se rozhodl „hrát vabank a dovedl situaci až k odmítnutí prvního rozpočtového návrhu. Tato taktika nakonec selhala, protože EP se stal terčem všeobecné kritiky za to, že komplikuje již tak nelehkou situaci spojenou s ekonomickým stavem EU a některých členských států, takže nakonec přijal druhý návrh Komise, který se prakticky nelišil od kompromisní podoby prvního, zamítnutého návrhu (více v příspěvku „EP na prosincovém plénu nakonec schválil nový návrh rozpočtu pro rok 2011).

Aby se předešlo opakování této situace, má zpráva Balzaniové počítat se stanovením tzv. negativních priorit ze strany EP, které mají EP pomoci dosáhnout hájitelné pozice, byť i za cenu přistoupení na rozpočtové škrty, pokud by to bylo potřeba.

Předpokládaný další vývoj

V rámci Rady nyní bude návrh Komise prověřovat Coreper, jehož úkolem je vygenerovat základ pro společnou pozici, která bude dále projednávána, upřesňována a nakonec přijata kvalifikovanou většinou. Rada by ji měla prezentovat na konci června či července 2011. Výbor BUDG by měl o zprávě Balzaniové hlasovat na zasedání 14. 6. 2011 a potom v plénu 23. 6. 2011.

Konečné usnesení k pozměňovacím návrhům Rady a k celkové podobě rozpočtu by mělo být přijato na plenárním zasedání v říjnu 2011. Pokud by se podobně jako v roce 2010 nepodařilo dosáhnout shodných stanovisek obou institucí, v listopadu 2011 by následovalo dohodovací řízení.

Odkazy

SURE hlasoval o návrhu pozice EP k prioritám finanční perspektivy po roce 2013

Návrh zprávy o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu (2010/2211(INI))

Zvláštní výbor EP „pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 (SURE) ve dnech 25.-26. 5. 2011 hlasoval o návrhu zprávy Salvadora Garrigy Polleda s názvem „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu.

Zpravodaj v ní nastínil dosavadní pozici EP k otázce finanční perspektivy na období po roce 2013. Návrh nařízení, které se bude týkat nové finanční perspektivy, má Komise předložit již 29. 6. 2011.

Pozadí

Komise již v říjnu 2010 zveřejnila předběžné sdělení týkající se revize rozpočtové politiky. Ve skutečnosti se nejednalo o konkrétní návrhy na revizi rozpočtové politiky, ale spíše o nastínění orientačních směrů, kterými by se dle Komise měla rozpočtová politika po roce 2013 ubírat. Sdělení například vyzývalo k tomu, aby byly následující finanční perspektivy flexibilnější a aby bylo možné pružněji je měnit v závislosti na měnících se okolnostech. Zároveň by ale měly nadále plnit stabilizační funkci, která jim byla dána již v druhé polovině 80. let a na začátku let devadesátých v souvislosti s tzv. Delorsovými balíky I a II.

Dokument se věnoval také ostře sledované otázce zavedení nových vlastních zdrojů pro rozpočet EU, přičemž nastiňoval 6 možných variant postupu. Ve výdajové oblasti se sdělení Komise věnovalo především 3 hlavním problémům: SZP, budoucnosti britského rabatu a otázce budoucího financování strukturálních fondů a kohezní politiky (více v příspěvku „Komise zveřejnila sdělení o revizi rozpočtu EU).

V EP byl speciálně ustaven výbor SURE, jehož úkolem by mělo být věnovat se politickým výzvám a dostupným rozpočtovým zdrojům pro udržitelný rozvoj EU po roce 2013. Očekávalo se tedy, že právě tento výbor zasáhne do debaty o rozpočtové politice EU po roce 2013 nejvíce.

Klíčové body a stav projednávání

Návrh zprávy Salvadora Garrigy Polleda se věnoval nejdůležitějším otázkám týkajícím se výdajové stránky evropského rozpočtu, rozdělení výdajů mezi jednotlivé politické priority (s hlavním důrazem na SZP a kohezní politiku), dále otázce trvání nové finanční perspektivy (vzhledem k tomu, že byly různými reprezentanty institucí EU zmiňovány různé varianty od 5 až po 10 let) a její optimální struktuře.

Ke zprávě bylo podáno více než 1000 pozměňovacích návrhů, které byly ve výsledku redukovány na 114 kompromisních pozměňovacích návrhů. To vše evokovalo značnou rozdílnost v pozicích; nedařilo se najít jednoznačný konsensus ani pokud jde o strukturu a celkový objem peněz v rámci rozpočtového výhledu, ani pokud jde o strukturu výdajů, ani pokud se jedná o nové vlastní příjmy rozpočtu EU.

Zpráva nakonec ve výsledné podobě odmítla obsah dopisu 5 signatářů pod vedením britského premiéra Davida Camerona, který vyzýval k úsporám. Podle zprávy Garrigy Polleda výzva 5 členských států nepředstavuje přijatelnou alternativu. Roční nárůst výdajů o 5 %, jako je to navrhováno již nyní v případě rozpočtu pro rok 2012, je podle zástupců výboru SURE naprostým minimem, které i tak umožňuje Komisi jen omezeným způsobem plnit cíle, ke kterým se zavázala v souladu s principy unijní solidarity. Takový minimální roční nárůst výdajů by měl být dle SURE zachován i v příští finanční perspektivě. Pokud s tím členské státy nesouhlasí, měly by samy identifikovat cíle, kterých se EU může bez problémů vzdát. Poslanci přitom hájí výdaje na SZP a kohezní politiku, kde by podle zprávy měla být minimálně udržena stávající úroveň financování.

Při hlasování se SURE nakonec shodl na takové struktuře rozpočtu pro období po roce 2013, který by sestával z pouhých 3 hlavních kapitol: 80 % všech výdajů by se mělo „skrýt pod jednotnou kapitolu, jejímž posláním má být plnění cílů strategie Evropa 2020. Je přitom zajímavé, co vše chtějí poslanci SURE pod tuto kapitolu zahrnout, včetně výdajů na SZP, kohezní politiku či na oblast občanství, svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Druhá kapitola (Globální Evropa) by měla být věnována výdajům na aktivity spojené se zahraniční politikou EU, třetí potom administrativním výdajům.

Pokud jde o délku trvání finanční perspektivy, SURE upřednostnil stávající sedmileté období (s čímž se ztotožňuje i značná část kolegia komisařů), ovšem pouze jako přechodné řešení. Pětileté finanční období, které bylo navrhováno tak, aby platnost finanční perspektivy kopírovala funkční období Komise či EP, by podle SURE bylo příliš krátké. Výbor však navrhuje, aby v případě, že následující finanční perspektiva bude delší než pětiletá, byla v jejím rámci zařazena povinná střednědobá revize, což předvídala již meziinstitucionální dohoda rámující finanční perspektivu 2007-2013 (zde ale pokus o střednědobou revizi příliš nevyšel, její stálé odsuny způsobilo mimo jiné řešení naléhavějších problémů spojených s finanční krizí a ekonomickou situací v EU). Po roce 2020 zpráva SURE předpokládá přechod k modelu desetileté finanční perspektivy sestávající ze dvou pětiletých dílčích období (5 + 5).

Zpráva není příliš konkrétní, pokud jde o spornou otázku vlastních příjmů, poslanci SURE ovšem deklarují, že nahrazení stávajícího majoritního zdroje založeného na HND členských států jedním či několika „vlastními zdroji EU je nevyhnutelné, již vzhledem k ustanovení čl. 311 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého má být rozpočet Unie financován plně z vlastních zdrojů.

Pokud jde o britský rabat, zpráva Garrigy Polleda opět spíše obecně volá po zrušení všech existujících slev, výjimek a úlev týkajících se příspěvků do rozpočtu EU.

Předpokládaný další vývoj

Zpráva byla v SURE schválena poměrem 39:5:4. 9. 6. 2011 má o návrhu usnesení hlasovat plénum.

Přesto je nutno připomenout, že v případě víceletého finančního rámce není úloha EP vyrovnána s úlohou Rady tak, jak je tomu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost u ročního rozpočtu. Není zde tedy použito spolurozhodování, ale tzv. zvláštní legislativní postup, podle kterého Rada přijímá návrh nařízení, který se týká finanční perspektivy, jednomyslně a EP pouze uděluje souhlas na základě kladného hlasování absolutní většinou všech členů, nemůže tedy vnést vlastní pozměňovací návrhy. V případě nepřijetí nové finanční perspektivy platí svého druhu „rozpočtové provizorium: platnost parametrů předcházející finanční perspektivy týkajících se nejen výdajů, ale také dalších aspektů, bude prodloužena až do přijetí nové finanční perspektivy.

Odkazy

Týden v EU od 28. listopadu do 4. prosince

Úvodník Kulatý stůl Národního konventu o EU Balíček k oběhovému hospodářství Strategie EU v oblasti globálního zdraví Doporučení Národního plánu obnovy Maďarska Zasedání Rady pro mládež avzdělávání Zasedání Rady pro…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🧑‍⚖️ Co přesně znamená Rule of Law neboli právní stát? Podle čeho se pozná, že žijeme v dobře fungujícím právním státě?

🇪🇺🎧 Odpovědi na tyto a další otázky dostanete od ministra pro evropské záležitosti @MikulasBek v podcastu BEK LADÍ EVROPU ⤵️

https://euroskop.cz/2022/12/06/bek-ladi-evropu-rule-of-law-pravni-stat/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.