Spotřebitelé v únoru 2011

05.03.2011
Euroskop

IMCO: Taková je naše pozice k návrhu o právech spotřebitelů, EU schválila normu bránící vstupu padělaných léčiv na evropský trh, Rada završila první čtení návrhu týkajícího se nutričního značení potravin

IMCO: Taková je naše pozice k návrhu o právech spotřebitelů

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o právech spotřebitelů (KOM(2008)614)

Výbor IMCO 1. 2. 2011 poměrem 22:16:1 (proti vůli zelených a socialistů, kteří předložili na 1500 pozměňovacích návrhů) specifikoval svou pozici k návrhu směrnice o právech spotřebitelů. Stalo se tak přesně týden poté, co do návrhu významně restriktivně zasáhla Rada.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v říjnu 2008. Na jeho základě by mělo dojít k vytvoření normy, která nahradí stávající směrnice č. 85/577, č. 93/13, č. 97/7 a č. 1999/44 (a jejich revize, jichž je na 20) a podpoří přeshraniční/internetové spotřebitelské transakce tím, že stanoví určitá minimální pravidla a členské státy si je budou moci podle svých potřeb upravit (zpřísnit).

Rada s konsolidací stávajícího předpisového rámce po diskusi předběžně souhlasila v prosinci 2009, výbor IMCO o návrhu obsáhle debatoval v červnu 2010 (více v příspěvku Spotřebitelé v červnu 2010). Coreper však v prosinci 2010 signalizoval, že navržený text by měl doznat větších změn, než se původně předpokládalo (více v příspěvku Spotřebitelé v prosinci 2010). Rada jeho postoj potvrdila v lednu 2011: z návrhu vyřadila kapitoly 4 a 5 týkající se záruk a neférových smluvních podmínek (více v příspěvku Spotřebitelé v lednu 2011).

Klíčové body

Spotřebitelé by měli mít podle IMCO možnost do 14 dnů odstoupit od smlouvy a vrátit zboží (pokud nejsou náležitě informováni o svých právech, do 1 roku; nyní se obecně uplatňuje pravidlo 7 dní) a do dalších 14 dnů požadovat vrácení uhrazených prostředků (včetně např. poštovného, balného ap.; spotřebitel by se měl podílet na nákladech jen v případě, že je to specifikováno v obchodních podmínkách a/nebo pokud je hodnota zakoupeného zboží alespoň 40 €).

Za bezpečné doručení zboží by měl být odpovědný obchodník, a to až do chvíle převzetí zboží spotřebitelem. Spotřebitel by také měl být chráněn právem na odmítnutí vyžádané schůzky s obchodníkem; obecně by se již nemělo rozlišovat mezi vyžádanou a nevyžádanou schůzkou. V případě kontraktů uzavíraných „na dálku (kdekoli s výjimkou provozovny poskytovatele) by se měla 14denní lhůta pro odstoupení od smlouvy počítat až od chvíle doručení zboží, nikoliv od chvíle uzavření smlouvy.

Obchodníci by měli podle IMCO profitovat z jednotných pravidel pro všechny kontrakty, jež jsou v EU uzavírány na dálku, a ze standardizovaných formulářů sloužících coby „návod k naplnění informační povinnosti obchodníků (týkající se mj. odstoupení od smlouvy).

Stav projednávání

Uvedený výčet požadavků IMCO je navzdory předchozím očekáváním (vůči pozici Rady) relativně smířlivý, byť se v řadě případů staví za tzv. maximální harmonizaci.

Akceptuje, že nová norma by se měla týkat primárně ochrany spotřebitelů v kontraktech uzavíraných „na dálku a některých sektorů by se neměla dotknout vůbec (obchodování s nemovitostmi včetně novostaveb, obchodování s finančními, dopravními, sociálními a zdravotními službami a gamblingu).

V důsledku ale patrně nevznikne původně zamýšlená 1 norma, protože směrnice č. 93/13 a č. 1999/44 nejspíše zůstanou zachovány.

To dlouhodobě kritizuje BEUC, reprezentující spotřebitelské organizace, opačného názoru je např. reprezentant malých a středních podniků UEAPME.

Přesto všechno se ale legislativní proces patrně nevyhne druhému čtení v obou institucích. Soulad pozic Rady a EP není absolutní (UEAPME např. kritizoval, že IMCO do návrhu znovu vpravil některé části kapitol 4 a 5, které Rada z textu nedlouho předtím vyřadila).

Rovněž lze čekat, že socialisté a zelení budou usilovat o změnu zprávy IMCO při hlasování v plénu EP s cílem (na první pohled paradoxně) rozvolnit unijní normu, aby si členské státy mohly v dané oblasti stanovit vlastní (přísnější) pravidla (což by mohly i za stávající podoby návrhu, pozn. aut.).

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o pozici IMCO (v podobě zprávy Andrease Schwaba) hlasovat v březnu 2011. Rada pak formálně předloží svůj společný postoj (jehož obsah je, jak uvedeno výše, znám již od prosince 2010, resp. od ledna 2011).

Výsledná směrnice, byla-li by přijata ve stávající podobě, by měla být provedena do 30 měsíců od svého vstupu v platnost (Komise původně počítala s 18 měsíci).

Odkazy

EU schválila normu bránící vstupu padělaných léčiv na evropský trh

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/83/ES, pokud jde o zabránění vstupu léčivých přípravků, které jsou padělané, pokud jde o identifikační údaje a údaje o jejich historii či původu, do legálního dodavatel­ského řetězce (KOM(2008)668)

Plénum EP 16. 2. 2011 schválilo poměrem 569:12:7 revizi směrnice, jejímž cílem je bránit vstupu padělaných léčivých přípravků do legálního dodavatelského řetězce.

Pozadí

Směrnice je součástí tzv. farmaceutického balíku, který Komise předložila v roce 2008 (více zde). Daná norma navr­huje např. lepší bezpečnostní prvky na balení léků, přísnější pravidla pro distributorské sítě a inspekce.

EP a Rada byly na základě trojstranného jednání z 16. 12. 2010 schopny dokončit první čtení revize směrnice týkající se padělání léčiv a jejich dostup­nosti v legální lékárenské síti EU. Jednání se zabý­vala především sankcemi a bezpečnostními prvky, které by chránily vnitřní trh EU. Coreper podpořil výsledky zmíněného jednání 21. 12. 2010.

Podle zpravodajky návrhu Marisy Matiasové došlo od roku 2005 k 400% nárůstu zabavení padělaných léčiv. Odhaduje se, že až 1 % z legálně prodávaných léčiv na evropském trhu jsou padělky.

Klíčové body

Na rozdíl od návrhu Komise poslanci do směrnice zakomponovali regulaci prodeje léků přes internet. Podle nové normy budou muset být lékárny, kterým členský stát umožňuje prodávat léky na předpis přes internet (jedná se pouze o Dánsko, Velkou Británii, Německo, Švédsko, Portugalsko a Nizozemsko) k tomu autorizovány. Internetové lékárny budou na svých stránkách uvádět jednotné logo a budou registrovány jak na speciálním webu členského státu, tak v databázi EU.

Podle nové normy budou léky na předpis obsahovat jednotné bezpečnostní prvky, neboť v současnosti má každý členský stát svoje pravidla. Léky bez předpisu by je obsahovaly v případě nebezpečí padělků, které by přímo ohrožovaly zdraví. Jednou z ochran bude možnost rychlého stažení léku z distribuce, a to i na návrh pacientů. V případě, že se padělané léky dostanou do distribuce, musejí být ostatní aktéři včetně členských států okamžitě upozorněni. Pokud se padělek dostane k pacientovi, oznámení musí proběhnout to 24 hodin. Následně bude stažen z distribuce.

Na žádost europoslanců se bude povinnost registrace vztahovat i na zprostředkovatele léčiv, kteří budou moci být z registru vyřazeni v případě, že novým pravidlům nevyhoví.

Směrnice dále upravuje pravidla obchodu s léčivy se třetími zeměmi stejně jako jejich výrobu mimo území EU. Výrobci aktivních léčiv budou podléhat principu nejlepší výroby. Výroba i distribuce evropských léčiv do třetích zemí bude podléhat stejným pravidlům, jaká se aplikují na dovoz.

Za porušení normy budou muset členské státy uvalovat sankce v odpovídající výši, a to podle svého uvážení. Komise dopad normy vyhodnotí po 5 letech.

Evropská organizace na ochranu spotřebitelů BEUC novou podobu směrnice vítá. Vyzývá k monitorování dodržování ochrany soukromí a rentability, aby se s implementací směrnice nezvýšily ceny léků.

Předpokládaný další vývoj

Text musí ještě formálně schválit Rada. Členské státy budou mít 18 měsíců na implementaci normy do národních právních řádů.

Předpokládá se ale, že na přizpůsobení směrnice technickým požadavkům (společné bezpečnostní prvky, identifikace jednotlivých balení, mechanismy na odhalování porušování pravidel) bude třeba 5-6 let.

Odkazy

Rada završila první čtení návrhu týkajícího se nutričního značení potravin

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (KOM(2008)40)

Rada 21. 2. 2011 završila své první čtení týkající se návrhu nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Proti byla jen Itálie.

Pozadí

Návrh předložený Komisí v lednu 2008 má za cíl revizi 2 směrnic týkajících se značení potravin: č. 90/496 a č. 2000/13 (a zrušení dalších 6 norem: směrnic č. 87/250, č. 94/54, č. 1999/10, č. 2002/67 a č. 2004/77 a nařízení č. 608/2004).

Výbor ENVI se textem zabýval v březnu 2010, plénum EP zprávu Renaty Sommer přijalo v červnu 2010 (více v příspěvku Spotřebitelé v červnu 2010). Členské státy signalizovaly společnou pozici v prosinci 2010 (více v příspěvku Spotřebitelé v prosinci 2010).

Klíčové body a stav projednávání

Rada požaduje, aby informace na potravinách byly „čitelné, tj. aby byly napsány písmem o velikosti min. 1,2 milimetru (EP požaduje 3 milimetry plus další požadavky, např. kontrastní písmo). Pokud jde o rozložení odpovědnosti v rámci distribučního řetězce, Rada se (opět v opozici k EP) staví za to, aby byla rozložena mezi jeho jednotlivé části podle platného nařízení č. 178/2002.

Na balených potravinách by měla být vždy zřetelně vyjádřena (v množství na 100 g, na 100 ml nebo – podle Rady fakultativně, podle EP obligatorně – v procentech „referenčního příjmu/doporučené denní dávky) energetická hodnota a obsah tuků, nasycených tuků, uhlohydrátů a soli. EP nad rámec toho požaduje ještě uvedení obsah cukru, Rada zase bílkovin. Výrobci by měli moci podle Rady uvedené informace uveřejňovat i jinak, ale měli by být povinni doložit, že spotřebitelé jim rozumějí, resp. nejsou tím uváděni v omyl.

Nové nařízení by se podle Rady nemělo vztahovat na většinu nebalených potravin a alkoholické nápoje (pokud se členské státy nerozhodnou jinak nebo Komise do 5 let nepředloží revizní legislativní návrh), což je v souladu s postojem EP. Uvedené by se ale nemělo týkat míchaných nízkoalkoholických nápojů (tzv. alcopops s obsahem alkoholu do 1,2 %). Na všech potravinách by také mělo být vždy vhodně vyznačeno, zda obsahují alergeny (a jaké).

Původ produktu by měl být (k nelibosti podnikatelské veřejnosti zejm. z UEAPME či CIAA, ale za podpory EP) nově uváděn u veškerého masa (dosud tomu tak bylo obligatorně jen u hovězího). Na druhou stranu EP krom vyznačení původu masa požadoval do rámce nového nařízení zahrnout např. také mléko, všechny mléčné a masné výrobky, nezpracované potraviny typu ovoce a zeleniny a výrobky s jedinou ingrediencí a s ingrediencemi činícími min. 50 % výrobku. Rada s tím ale počítá nejdříve po 3 letech, co bude nařízení v platnosti a Komise předloží příslušný návrh.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem k rozdílným postojům k návrhu ze strany EP a Rady bude v obou institucích zahájeno v následujícím období druhé čtení.

Odkazy

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Historicky první zasedání Evropského politického společenství je u konce. Připravili jsme pro vás 5 faktů nebo zajímavostí z #PragueSummit, které si zaslouží vaši pozornost ➡️ https://euroskop.cz/2022/10/06/5-veci-ktere-by-vam-nemely-uniknout-z-prvniho-summitu-evropskeho-politickeho-spolecenstvi/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.