19.01.2011
Euroskop
Evropští lídři musí čelit tvrdé skutečnosti. Jejich strategie řešení krize ztroskotává. Nejenže potíže neustupují, ale šíří se i do dalších zemí. Z velké části je to proto, že Evropa špatně diagnostikovala kořeny problémů. Nejedná se totiž o krizi společné měny, ale o krizi bank, tvrdí analytický server Eurointelligence.
„Nezažíváme primárně krizi eura, ale globálního finančního systému, píše Eurointelligence. V období nafukování bublin globální finanční systém podcenil rizika a špatně alokoval kapitál. Příliš mnoho levných půjček získaly američtí žadatelé o hypotéky, španělští developeři, islandské a irské banky, Dubaj nebo Řecko. Mezi největšími poskytovateli půjček byly evropské banky, které nyní drží obrovské množství pro ně nevýhodných úvěrů.
Mnoho bank tím utrpělo značné škody, které přiznaly jen z části. Výsledkem je faktická nesolventnost některých bank a zátěžové testy nebyly dostatečně přísné, aby to objevily. Bez problémů prošly i irské banky, kvůli kterým musel irský premiér za pár měsíců žádat o pomoc ze záchranného fondu EU.
Daňoví poplatníci nechtějí zachraňovat banky
V jádru „eurokrize je proto podle serveru zápas o to, kdo zaplatí bankovní ztráty. Evropské vlády rozhodly, že bankovní vklady musí být chráněny za každou cenu a raději nechaly nést náklady daňové poplatníky. Dokonce i za tu cenu, že se jejich země mohou dostat na hranici bankrotu. Nejviditelnější je tento problém na Irsku.
Protože tolerance voličů k zachraňování bank je slabá, jednají některé vlády skrytě. Půjčují významné částky Řecku a Irsku a tím zachraňují německé, francouzské a britské banky, tvrdí Eurointelligence. „Není to jen nepoctivá, drahá a nebezpečná strategie. Je to i neefektivní, dodává.
Vlády zatěžují daňové poplatníky obrovskými závazky, které zpomalí budoucí růst. Irská záchrana je vlastně půjčka na vysoký úrok, jež zatíží každého občana sumou 20 tisíc eur, vytýká server evropskému plánu. Taková zátěž může vést k politicky nežádoucím stavům. Již nyní roste podpora radikální Sinn Fein. Následkem je i ztráta podpory evropskému projektu. Němci nadávají na rozhazovačné Řeky a neopatrné Iry a naopak Němci jsou v těchto zemím extrémně neoblíbení.
Nechat banky padnout a soustředit se na růst?
Řecko získalo půjčku ve výši 110 miliard eur a Irsko 85 miliard. Jenomže Španělsko by mohlo potřebovat až 400 miliard a není jisté, že by bylo posledním potřebným, vypočítává Eurointelligence. Cena za zachraňování bankovního systému se dostane do bodu, kdy bude neunesitelná. Německá ochota půjčovat má své meze. Výsledkem může být politický i finanční chaos.
Alternativou je donutit banky napříč celou EU uznat ztráty a držitelé dluhopisů je v případě potřeby rekapitalizovat. Znamenalo by to mnohem přísnější zátěžové testy, které by nalezly slabá místa. Banky by byly donuceny zvýšit kapitálové rezervy a ty nejslabší by byly prodány nebo by padly.
Vládám by se uvolnily ruce, protože by se nemusely starat o dluhy bank. Pouze řecký dluh by musel být restrukturalizován. A namísto tíživých úspor by se státy EU mohly zaměřit na podporu hospodářského růstu, uzavírá optimistickým výhledem Eurointelligence.
Autor: Euroskop
