Vnitřní trh v listopadu 2010

07.12.2010
Euroskop

Rada se opět neshodla, jak řešit problém překladu patentů, EP schválil regulaci alternativních investičních fondů, Statut evropské společnosti nefunguje, Komise uvažuje o změnách, ECON podporuje přísnější regulaci ratingových agentur, EP podpořil pokračování státní pomoci těžbě černého uhlí do roku 2018, EP zpřísňuje označování nebezpečných látek ve stavebnictví

Rada se opět neshodla, jak řešit problém překladu patentů

Návrh nařízení Rady (EU) o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie (KOM(2010)350)

Rada se po neúspěchu v říjnu 2010 10. 11. 2010 a 26. 11. 2010 opět neshodla na ujednání o překladu pro patent EU.

Pozadí a klíčové body

Komise svůj návrh uveřejnila v červenci 2010. Cílem je snížit cenu patentových přihlášek, jež je podle Komise až 10krát vyšší než v USA. V EU by se mělo, pokud jde o patenty, nově pracovat jen se 3 jazyky – angličtinou, francouzštinou a němčinou (více v příspěvku Vnitřní trh v červenci 2010). Belgické předsednictví neúspěšně navrhlo několik „ústupků, jež měly o návrhu přesvědčit i ty země, které signalizovaly, že s ním mají problém (zejm. Itálie a Španělsko, ale i Polsko, Slovensko či Portugalsko; více v příspěvku Vnitřní trh v říjnu 2010).

Šlo mj. o zásadu automatického strojového překladu patentů do všech úředních jazyků EU ve vymezeném „přechodném období, úhradu nákladů na překlad do jiných než zmíněných 3 jazyků Komisí, jednotnou patentovou proceduru se 2 možnostmi (tzv. evropský patent EPO, mezinárodní organizace nezávislé na EU, jejímiž členy jsou všechny země EU a 10 dalších evropských zemí, nebo patent EU, jenž se připravuje) či garanci ochrany stávajících evropských patentů EPO.

Nově (v listopadu 2010) belgické předsednictví nad rámec uvedeného navrhlo jiné přechodné období, během něhož by byly překlady patentů k dispozici pouze v angličtině a subjekty, které by pro informační účely používaly patenty v jazycích svých domovských zemí, by disponovaly „výjimkou, pakliže by se prokázalo, že tak činily v dobré víře. Na konci přechodného období (po 6, nebo 15 letech?) by došlo k posouzení dosavadní praxe a vyhodnocení, kudy by se legislativa týkající se překladu patentů měla ubírat dále.

Stav projednávání

S návrhem Komise obecně souhlasí (přirozeně) pouze Francie, Německo a Velká Británie, přičemž první dvě země svůj souhlas po posledních návrzích belgického předsednictví (výše) oslabily. Většina členských států požaduje, aby patenty byly automaticky (strojově) překládány do všech 23 úředních jazyků EU (v ČR tento požadavek vznesla např. Unie malých a středních podniků ČR).

Podle belgického předsednictví je možné, že část členských států ve věci překladu patentů zahájí tzv. posílenou spolupráci, jež je od přijetí Amsterodamské smlouvy možná, pokud se pro její implementaci (nikoliv předložení, jak se mylně interpretuje) rozhodne minimálně třetina (9) členských států EU.

8. 11. 2010 o takový postup Komisi požádala Velká Británie, Švédsko, Nizozemsko, Slovinsko a Irsko. Španělsko oponuje, že posílená spolupráce není možná ve věcech, které se týkají vnitřního trhu, resp. výlučných pravomocí EU, Komise naopak tvrdí, že daný požadavek je v souladu se všemi relevantními články primárního práva (čl. 20, 118 a 326 Smlouvy o fungování EU). K zahájení posílené spolupráce je třeba souhlasu EP a kvalifikované většiny Rady. Krom uvedených států se k popsanému řešení údajně kloní Německo, Francie, Malta, Estonsko. Polsko a ČR danou možnost ještě prozkoumají.

Předpokládaný další vývoj

K dalšímu jednání na půdě Rady by mělo dojít 10. 12. 2010.

Podle čl. 118 Smlouvy o fungování EU rozhoduje Rada o návrhu jednomyslně a EP je pouze konzultován. Z posledních jednání plyne, že největší riziko veta nyní hrozí ze strany Španělska.

Odkazy

EP schválil regulaci alternativních investičních fondů

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2004/39/ES a 2009/…/ES (KOM(2009)207)

Plénum EP 11. 11. 2010 poměrem 513:92:3 schválilo regulaci alternativních investičních fondů: schválilo dlouho diskutovanou zprávu Jean-Paula Gauzèse z výboru ECON.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v dubnu 2009 s cílem „zregulovat všechny fondy s působností v EU, jež nespadají do rámce úpravy směrnice č. 85/611 (tzv. UCITS Directive), neboť se podle ní (krom jiných aktérů) podílely na vzniku finanční krize, jež později přešla v krizi hospodářskou. „Výměnou za regulaci Komise nabídla manažerům, jichž by se nová norma měla týkat primárně, možnost působit po získání registrace a notifikaci dotčenému členskému státu prakticky na celém území EU.

Rada v březnu 2010 projednávání návrhu z důvodu neshod mezi jednotlivými členskými státy odložila. Podobný krok učinil i EP v červenci 2010 při projednávání zprávy Jean-Paula Gauzèse (více v příspěvku Vnitřní trh v květnu 2010). Belgické předsednictví prezentovalo návrh kompromisu v září 2010 (více v příspěvku Vnitřní trh v září 2010). Rada překonala rozpory v říjnu 2010, kdy dospěla k jednomyslně přijatému kompromisu (více v příspěvku Vnitřní trh v říjnu 2010).

Klíčové body

Manažeři fondů pocházejících z EU budou moci působit v celé Unii počínaje rokem 2013, kdy uplyne 2letá implementační lhůta směrnice, všichni ostatní (ze třetích zemí) do roku 2015. Žádný členský stát či jiný subjekt nebude moci zavést vůči manažerům ze třetích zemí jakýkoli jiný, restriktivní režim. (Dosavadní forma povolování působení alternativních investičních fondů v členských zemích EU – „jedna země, jedno povolení – by měla skončit v roce 2018 přijetím aktu Komise.)

Na druhou stranu, bez uznání standardů EU (tj. nové směrnice) příslušnými regulátory ze třetích zemí (formou podpisu dohody o spolupráci) nebudou moci manažeři fondů z těchto zemí v EU působit. (V případě členských zemí EU vyplývá nutnost implementace nové normy, obsahující mj. rozsáhlou informační povinnost manažerů/fondů, povinnost dodržování standardů týkajících se daní, opatření proti praní špinavých peněz a opatření protiteroristických, z primárního práva.)

Výměnou za tento výsledek, jenž konvenuje ponejvíce s britským postojem k věci (ve Velké Británii působí údajně 80 % evropských alternativních investičních fondů), dojde i přes určitý odpor Komise a naopak na žádost EP k posílení ESMA, součásti nové architektury finančního dohledu, jež bude od ledna 2011 sídlit v Paříži a bude dohlížet na působení manažerů alternativních investičních fondů z EU i mimo ni (více v příspěvku Vnitřní trh v září 2010).

ESMA bude moci především žádat národní regulátory, aby omezili obchodování s fondy ze třetích zemí, budou-li představovat „podstatnou hrozbu finančním trhům (nebude ale oprávněna udělovat jim licence pro působení v EU). V roce 2015 ESMA předloží zprávu o působení manažerů ze třetích zemí v EU a v roce 2018 o ukončení režimu „jedna země, jedno povolení, jež by do té doby mělo být pro tyto manažery stále ještě v platnosti.

Stav projednávání

Přijetí zprávy Jean-Paula Gauzèse kritizovali především reprezentanti zelených v EP. Podle nich je výsledný text příliš benevolentní a měl by být vůči manažerům alternativních investičních fondů – nebo rovnou vůči fondům jako takovým – přísnější. Samy fondy jsou přirozeně opačného názoru.

Relativně málo diskutovaným, ale o to spornějším bodem je posilování finančního dohledu EU (zde zejm. ESMA) ještě předtím, než reálně vůbec začal fungovat.

Ukazuje se, že se naplňují představy některých reprezentantů EP (zejm. socialistů a zelených), kteří již při schvalování tzv. finančního balíku dávali najevo, že si své ústupky členským státům hodlají „kompenzovat přidělováním agendy finančnímu dohledu skrze jiné než zřizující právní normy (více v příspěvku Vnitřní trh v září 2010).

Předpokládaný další vývoj

Výsledná norma by měla být implementována do 2 let od svého přijetí.

Role ESMA by měla být revidována po 4 letech od vstupu směrnice v platnost.

Odkazy

Statut evropské společnosti nefunguje, Komise uvažuje o změnách

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě. Uplatňování nařízení Rady č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) (KOM(2010)676)

Komise 19. 11. 2010 uveřejnila zprávu o uplatňování nařízení č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti (Societas Europaea; SE). Z textu vyplývá, že norma nenaplňuje očekávání, s nimiž byla před více než 9 lety přijímána.

Pozadí

Evropská společnost je specifickou právní formou, jež by měla podnikatelským subjektům, které ji přijmou, umožnit snazší působení na vnitřním trhu EU, neboť se na ně vztahují jedna („evropská) pravidla.

Norma o jejím statutu (nařízení č. 2157/2001) byla přijata v říjnu 2001 po více než 30 letech negociací a současně doplněna směrnicí č. 2001/86 zohledňující zapojení zaměstnanců v rámci evropské společnosti. Členské státy byly obě normy povinny implementovat do 8. 10. 2004, ale řada z nich tak učinila až začátkem roku 2007.

V prosinci 2009 byla k problematice SE uveřejněna studie společnosti Ernst & Young a následovala veřejná konzultace (uzavřena byla v květnu 2010; více zde).

Klíčové body a stav projednávání

Komise tvrdí, že evropská společnost jako jednotná právní forma fakticky neexistuje, v EU je podle ní spíše 27 různých druhů SE. Zarážející je také fakt, že z 595 SE (stav z 25. 6. 2010) je téměř 70 % zaregistrováno v Německu a ČR.

Nejméně SE bylo zaregistrováno v jižní Evropě (výjimku představuje pouze Kypr) a v Polsku. „Jako nejdůležitější negativně působící prvky při zřizování SE jsou uváděny náklady na založení, časově náročné a složité postupy a právní nejistota společně s nedostatkem souvisejících znalostí a praktických zkušeností poradců a příslušných veřejných orgánů v této oblasti, tvrdí Komise. Např. vytvoření BASF SE a Allianz SE stálo údajně 5 mil. €, resp. 95 mil. €. Průměrná suma zřízení SE se pohybuje okolo 784 tis. €.

Za nejvýznamnější problém fungování SE je uváděna nedostatečná informovanost o SE v podnikatelských kruzích uvnitř a vně EU. Pozitivně je naopak hodnocena zejm. evropská image SE, nadnárodní povaha SE a možnost přemístění sídla SE do jiného členského státu.

Předpokládaný další vývoj

Komise hodlá případné revizní návrhy platného nařízení a směrnice předložit v roce 2012.

Odkazy

ECON podporuje přísnější regulaci ratingových agentur

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (KOM(2010)289)

Výbor ECON 22. 11. 2010 poměrem 26:4:5 schválil zprávu Jean-Paula Gauzèse ke zpřísnění nedávno přijatého nařízení č. 1060/2009, jež se týká regulace působení ratingových agentur v EU.

Pozadí

Komise návrh předložila v červnu 2010 s cílem zajistit, aby na ratingové agentury dohlížela nadnárodní ESMA, součást nové finanční architektury EU (více v příspěvku Vnitřní trh v červnu 2010).

Dohled nad ratingovými agenturami, jež jsou označovány za jedny z hlavních viníků finanční krize započaté v roce 2008, ale i za katalyzátor tzv. řecké krize, je v současnosti realizován na národní úrovni a na základě nařízení č. 1060/2009 bude (počínaje prosincem 2010) nezbytné, aby byly na úrovni EU pouze registrovány.

Klíčové body

ESMA by měla ratingové agentury na úrovni EU nejen registrovat, ale i kontrolovat jejich působení, a to i přímo v jejich kancelářích (tzv. on-site).

Kromě toho by se měla vztahovat přísná pravidla i na zadavatele ratingu, aby nedocházelo ke „střetu zájmů (pokud by si např. banky nechávaly provádět rating výhradně jen u jedné agentury).

Banky by nově měly poskytovat podkladová data nejen agentuře, kterou platí, ale všem, které na trhu působí.

ECON nad rámec návrhu Komise požaduje, aby v případě přijímání delegovaných aktů Komisí měl EP a Rada možnost příslušné rozhodnutí zvrátit, a to ne během standardních 3 měsíců, ale v průběhu alespoň půl roku.

Stav projednávání

Zainteresovaní aktéři považují nové požadavky Komise za absurdní, resp. za v praxi obtížně realizovatelné.

Rada měla o návrhu vyjednávat již 17. 11. 2010, ale kvůli neshodám (resp. zejm. kvůli postoji Velké Británie) projednávání odložila. Přitom existuje tlak, aby ESMA získala nové pravomoci spolu se svým vznikem 1. 1. 2011.

Současně probíhá veřejná konzultace k další potenciální změně nařízení č. 1060/2009. Komisař Michel Barnier se nevzdal myšlenky, aby EU vytvořila vlastní ratingovou agenturu, zejm. k posuzování platebních schopností národních vlád. (Tzv. velká trojka – Standard & Poor’s, Fitch a Moody’s – pochází z USA.)

Předpokládaný další vývoj

Od 24. 11. 2010 běží neformální jednání představitelů Rady s představiteli EP. Sama Rada bude o návrhu jednat v prosinci 2010.

Výše zmíněná veřejná konzultace potrvá do 7. 1. 2011.

Odkazy

EP podpořil pokračování státní pomoci těžbě černého uhlí do roku 2018

Návrh nařízení Rady o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (KOM(2010)372)

Plénum EP 23. 11. 2011 poměrem 465:159:39 podpořilo návrh Komise na prodloužení státní pomoci těžbě černého uhlí. Na rozdíl od Komise však požaduje, aby pomoc bylo možné poskytovat ne do roku 2014, ale až do roku 2018.

Pozadí

Komise svůj návrh na prodloužení státní pomoci těžbě černého uhlí do 15. 10. 2014 předložila v červenci 2010. V současnosti se permanentně se snižující státní pomoc v sektoru řídí nařízením č. 1407/2002. Jeho platnost však 31. 12. 2010 vyprší.

To by v případě nepředložení nového návrhu znamenalo, že státní pomoc černouhelným dolům by se musela (podobně jako pomoc dolům hnědouhelným) řídit relativně restriktivními pravidly pro státní pomoc obecně, nikoliv jen požadavkem, aby nepřesáhla sumu z referenčního roku 2001 (resp. 2004 a 2007 v případě nových členských států).

Mezi největší producenty uhlí v EU patří ti z Polska (obstarávají až 50 % těžby v EU), z Německa, Velké Británie, ČR a Španělska. Největšími příjemci státní pomoci jsou Španělé a Němci (získávají až 90 % této pomoci), neboť právě jejich uhlí (z Porúří a severozápadu Španělska) je v EU nejméně konkurenceschopné (minimálně např. v porovnání s uhlím z ČR).

Obecně EU produkuje jen 2,5 % uhlí na světě a více než polovinu poptávky (primárně pro tepelné elektrárny) pokrývá exportem (více v příspěvku Vnitřní trh v červenci 2010).

Zpravodaj Bernhard Rapkay z výboru ECON se již v září 2010 postavil za co nejdelší „přechodné období v poskytování státní pomoci. Krom německých kolegů jej podpořili také poslanci EP z Bulharska, Rumunska a Španělska (více v příspěvku Vnitřní trh v říjnu 2010). K hlasování o Rapkayově zprávě ve výboru ECON došlo 9. 11. 2010.

Klíčové body

EP podpořil argument, že zkrácení doby poskytování státní pomoci povede ke ztrátě pracovních míst v řádu desítek tisíc zaměstnanců. Proto se postavil za prodloužení dané lhůty až do 31. 12. 2018. Jindy standardní environmentalistická logika zůstala v daném v případě v pozadí.

Státní pomoc (snižující se v relativních hodnotách pomaleji, než navrhovala Komise) by měla být použita striktně k uzavření nekonkurenceschopných černouhelných dolů a (podle EP ve větší míře také) ke zmírnění příslušných sociálních a environmentálních dopadů. Pomoc určená pouze na provoz dolů by měla skončit zcela, příslušné členské státy by naopak měly k získání účelově vázané státní pomoci splnit řadu podmínek, zejm. na poli obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti ap. EP nad rámec toho ještě požaduje, aby státní pomoc bylo možné využít na „nízkouhlíkový výzkum a/nebo technologie.

Předpokládaný další vývoj

EP byl při projednávání návrhu pouze konzultován, reálně o něm bude rozhodovat Rada, a to 10. 12. 2010.

V danou chvíli se nejeví jako pravděpodobné, že by Rada respektovala postoj EP, tj. že by se jednomyslně (což je v daném případě potřeba) postavila za prodloužení „přechodného období na poskytování státní pomoci těžbě černého uhlí až do konce roku 2018. S prodloužením výjimky do roku 2018, ale i s dalšími parametry návrhu (mezi něž patří např. rychlost snižování státní pomoci nekonkurenceschopným černouhelným dolům) mají problém zejm. skandinávské země. Na druhou stranu, pokud by nová norma nebyla do konce roku 2010 přijata, existuje možnost, aby Komise státní pomoc povolovala na ad hoc bázi (tj. bez nutnosti schválení nové směrnice).

Odkazy

EP zpřísňuje označování nebezpečných látek ve stavebnictví

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanovují harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (KOM(2008)311)

Výbor IMCO přijal 23. 11. 2010 poměrem 37:1:0 návrh revize nařízení týkajícího se označování nebezpečných látek v produktech používaných ve stavebnictví.

Pozadí

Cílem návrhu, který Komise předložila v květnu 2008, je aktualizovat, zjednodušit a nahradit směrnici č. 89/106 o stavebních výrobcích. EP dokument v prvním čtení přijal v květnu 2009, Rada se v prvním čtení vyjádřila v září 2010.

Klíčové body a stav projednávání

V postoji Rady v prvním čtení byly schváleny výjimky z vypracování prohlášení o vlastnostech stavebních výrobků. Tím může docházet k situacím, kdy určitý výrobek nemusí nést označení původu (CE), např. u individuálně či na zakázku probíhajících nesériových postupů apod. EP se snaží tuto výjimku omezit. Podle IMCO by měly být výrobky ve stavebnictví, které obsahují nebezpečné látky, označeny podle platného nařízení č. 1907/2006 (tzv. REACH).

IMCO požaduje, aby bylo možné vystopovat nebezpečné látky až k výrobkům. EP také navrhuje vznik kontaktních míst pro stavební výrobky v jednotlivých členských státech, kde by mohli jednotlivci i společnosti vyhledat nestranné rady týkající se konkrétního stavebního výrobku. Tato místa by financovaly členské státy. Z hlediska subjektů pro technické posuzování je podle IMCO nezbytné také zajistit jejich nezávislost a transparentnost. Proto navrhuje propagovat soubor minimálních norem týkajících se transparentnosti. Bez povšimnutí nezůstává ani otázka recyklace výrobků ze stavebnictví.

Komise přezkoumá specifické body nařízení 3 roky poté, co vstoupí v platnost.

Předpokládaný další vývoj

EP a Rada zahájí třítýdenní neformální jednání (předcházející standardnímu dohodovacímu řízení), aby dospěly ke konsenzu pro druhé čtení. Text, který z těchto jednání vzejde, bude v roce 2011 projednán v obou institucích.

Odkazy

Týden v EU od 28. listopadu do 4. prosince

Úvodník Kulatý stůl Národního konventu o EU Balíček k oběhovému hospodářství Strategie EU v oblasti globálního zdraví Doporučení Národního plánu obnovy Maďarska Zasedání Rady pro mládež avzdělávání Zasedání Rady pro…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🧑‍⚖️ Co přesně znamená Rule of Law neboli právní stát? Podle čeho se pozná, že žijeme v dobře fungujícím právním státě?

🇪🇺🎧 Odpovědi na tyto a další otázky dostanete od ministra pro evropské záležitosti @MikulasBek v podcastu BEK LADÍ EVROPU ⤵️

https://euroskop.cz/2022/12/06/bek-ladi-evropu-rule-of-law-pravni-stat/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.