Vnitřní trh v červnu 2010

02.07.2010
Euroskop

Komise předloží revizi tzv. prvního železničního balíku, EP podporuje propojení obchodních rejstříků, TRAN: práva cestujících autobusy musí být posílena, Komise zpřísňuje regulaci ratingových agentur, IMCO debatoval o právech spotřebitelů, Rada podpořila vyšší stupeň ochrany matek-OSVČ, Rada dospěla ke shodě, jak v EU snižovat chudobu, Rada: Jednání o farmaceutickém balíku pokračují, Rada se shodla na pravidlech poskytování přeshraniční zdravotní péče, Rada podpořila boj proti podvodům s DPH, Komise otevřela debatu o působení EU v oblasti veřejných služeb, Rada se opět neshodla na omezení emisí CO2 z lehkých užitkových vozů, Komise zahájila veřejné konzultace k problematice derivátů, krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání, EP: Pracovní doba řidičů musí být maximálně 48hodinová, EP: Nutriční hodnota v podobě „semaforu“ na obalech potravin nebude, ČR odmítla novou bankovní daň

Komise předloží revizi tzv. prvního železničního balíku

V průběhu června 2010 se v médiích specializujících se na politiku EU objevily informace, že Komise hodlá v červenci 2010 předložit návrh na revizi tzv. prvního (liberalizačního) železničního balíku.

Pozadí

O změnách prvního železničního balíku (směrnice č. 2001/12, č. 2001/13 a č. 2001/14) se na úrovni EU neformálně hovoří již min. 2 roky, ovšem legislativním procesem ještě procházel tzv. třetí železniční balík a nebylo považováno za vhodné přicházet s dalšími legislativními úpravami v téže oblasti paralelně. Záměr Komise s upozorněním, že železniční balík plně neimplementovalo 13 z 27 členských států včetně ČR, podpořil 17. 6. 2010 také EP.

Klíčové body

Cílem revize má být zpřesnění dosavadní legislativy tak, aby efektivněji garantovala nediskriminační přístup nových provozovatelů (primárně nákladní) přepravy jak na železnici samotnou, tak ke všem jejím doprovodným službám nezbytným pro realizaci konkrétního podnikatelského záměru – s finančním zvýhodněním těch společností, jež využívají moderních „tichých vagonů a/nebo vlaků vybavených systémem ETCS.

Současné normy údajně porušuje naprostá většina členských států. Správci železnic by měli získat nezávislejší postavení na členských státech a/nebo někdejších monopolních provozovatelích (ač formálně mohou zůstat ve státním vlastnictví). I tzv. novým provozovatelům by měly být určeny veřejné prostředky využívané při (povoleném) financování ztrátových linek. Členské státy by měly každých 5 let předkládat tzv. strategické rozvojové plány svých železničních sektorů

Předpokládaný další vývoj

Až Komise své revizní návrhy uveřejní, budeme o jejich parametrech zevrubně informovat.

24. 6. 2010 Komise zahájila právní kroky proti 13 členským státům včetně ČR kvůli nedostatečnému provedení prvního železničního balíku.

Odkazy

EP podporuje propojení obchodních rejstříků

Zelená kniha. Propojení obchodních rejstříků (KOM(2009)614)

Výbor JURI 1. 6. 2010 přijal návrh zprávy EP o propojení obchodních rejstříků. Připravil jej Kurt Lechner.

Pozadí

Komise v listopadu 2009 uveřejnila na téma propojení obchodních rejstříků zelenou knihu. V současnosti existuje vícero projektů na koordinaci informací v obchodních rejstřících v EU (Evropský obchodní rejstřík, BRITE, IMI), ovšem všechny fungují na fakultativní bázi. Navíc se často liší metodami sběru a prezentace informací, nehledě na skutečnost, že jejich regionální a/nebo národní charakter staví zájemcům o informace ještě jazykovou bariéru.

Klíčové body

Zpráva požaduje standardizaci dat dostupných v obchodních rejstřících a užší spolupráci mezi národními úřady, jež jsou za jejich správu odpovědné.

Podle Kurta Lechnera by měl vzniknout jeden přístupový kanál („one stop shop) k datům o všech evropských společnostech uvedených v obchodních rejstřících jednotlivých členských států. Nová architektura by se krom toho měla stát součástí portálu pro e-justici a popř. také sítě vytvořené na základě směrnice č. 2004/109 (tzv. Transparency Directive).

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o Lechnerově zprávě hlasovat nejpozději 6. 9. 2010.

V budoucnu lze očekávat, že Komise v dané věci podnikne další relevantní kroky.

Odkazy

TRAN: práva cestujících autobusy musí být posílena

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (KOM(2008)817)

Výbor TRAN přijal 1. 6. 2010 poměrem 36:0:4 zprávu Antonia Canciana týkající se posílení práv cestujících autobusy.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v prosinci 2008 s cílem sladit pravidla uplatňovaná v oblasti autobusové dopravy s pravidly v dopravě železniční nebo letecké (nařízení č. 1371/2007, resp. nařízení 261/2004).

Současně je projednáván i výrazně méně kontroverzní návrh týkající se cestujících loděmi (KOM(2008)816), z hlediska ČR je však spíše irelevantní.

Klíčové body a stav projednávání

Výbor požaduje (v kontrastu k relativně „volnější pozici Rady), aby cestujícím autobusy 1. byla zajištěna náhradní doprava nebo finanční kompenzace (nejvýše vrácení jízdného plus suma čítající až 50 % ceny jízdného plus až 120 € na přenocování v hotelu) v případě delšího než dvouhodinového zpoždění (ať již vznikne při odjezdu, nebo až v průběhu cesty); 2. aby byl přepravce neomezeně odpovědný v případě pasažérova zranění či smrti a/nebo do výše 1800 € v případě ztráty zavazadla; 3. aby cestujícím s omezenou pohyblivostí byla zajištěna bezplatná asistence (včetně možnosti, aby je zdarma doprovázela blízká osoba, pokud přepravní společnost nezajistí adekvátní servis).

Všechny uvedené požadavky by se měly týkat i regionálních linek (nikoliv však městských a příměstských linek za podmínky, že i zde budou zajištěny „srovnatelné standardy). Rada chtěla všem národním linkám umožnit získání výjimky až na dobu 5 let s možností obnovení na dalších 5 let.

V případě zpoždění delšího než 60 min. by měli cestující dostat občerstvení a pravidelné informace o vývoji situace. Výjimky by se měly vztahovat pouze na situace, jež přepravní společnost nemohla ovlivnit.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o zprávě Antonia Canciana hlasovat 6. 7. 2007. Tím by mělo být završeno druhé čtení návrhu v EP.

Vzhledem k přetrvávajícím rozporům mezi EP a Radou, jež se projevily i na jednání Coreperu 25. 6. 2010, lze s velkou pravděpodobností očekávat zahájení dohodovacího řízení.

Odkazy

Komise zpřísňuje regulaci ratingových agentur

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on amending Regulation (EC) No 1060/2009 on credit rating agencies (COM(2010)289/3)

Komise 2. 6. 2010 navrhla zpřísnění nedávno přijatého nařízení č. 1060/2009, jež se týká regulace působení ratingových agentur v EU.

Pozadí

Dohled na ratingovými agenturami, jež jsou označovány za jedny z hlavních viníků finanční krize započaté v roce 2008, ale i za katalyzátor tzv. řecké krize, je v současnosti realizován na národní úrovni. Počínaje prosincem 2010 bude nezbytné, aby byly registrovány také na úrovni EU. Pokud by tak neučinily (nebo pokud by nedodržovaly pravidla svého působení, např. by neuveřejňovaly svou metodiku, výroční zprávy, neoznačovaly své ratingy příslušnými symboly nebo poskytovaly svým klientům paralelně i jiné než pouze ratingové služby, jak bylo dohodnuto za českého předsednictví v Radě v dubnu 2009), mohly by být pokutovány až do výše 20 % svého ročního příjmu a/nebo z registru EU zcela vyškrtnuty.

Nařízení č. 1060/2009 vstoupí v plném rozsahu v platnost 7. 6. 2011, Komise však z neformálního podnětu Francie a Německa navrhla jeho revizi již nyní v souvislosti se schůzkou G20 v Torontu ve dnech 26.-27. 6. 2010, resp. kvůli posílení svého vyjednávacího potenciálu, pokud jde o možné zavedení nové (faktické) daně pro banky (více v příspěvku Daně v květnu 2010).

Klíčové body

Novým prvkem v regulaci ratingových agentur by se měla stát připravovaná instituce ESMA, součást tzv. mikrodohledu.

ESMA by měla registrovat ratingové agentury na úrovni EU a kontrolovat jejich působení, a to i přímo v jejich kancelářích (tzv. on-site).

Kromě toho by se měla vztahovat přísná pravidla i na zadavatele ratingu, aby nedocházelo ke „střetu zájmů (pokud by si např. banky nechávaly provádět rating výhradně jen u jedné agentury).

Banky by nově měly poskytovat podkladová data nejen agentuře, kterou platí, ale všem, které na trhu působí.

Komisař Michel Barnier údajně nevzdává ani myšlenku, aby EU vytvořila vlastní ratingovou agenturu (tzv. velká trojka – Standard & Poor’s, Fitch a Moody’s – pochází z USA).

Stav projednávání

Zainteresovaní aktéři považují nové požadavky Komise za absurdní, resp. za v praxi obtížně realizovatelné. Jistou eventualitou by mohl být požadavek, aby rating pocházel vždy alespoň ze dvou agentur, což by však zvýšilo náklady bank.

Předpokládaný další vývoj

Návrh revize nařízení č. 1060/2009 projedná Rada a EP. Komise předpokládá, že norma bude moci vstoupit v platnost 1. 1. 2011.

Krom projednávání daného návrhu poběží do 1. 9. 2010 veřejná konzultace k zelené knize o podnikovém řízení ve finančních institucích a odměňování zaměstnanců (COM(2010)284/3; zvažuje se např. omezení počtu 3 členství ve správních radách na osobu, změna způsobu odměňování s cílem zamezit „nadměrnému podstupováni rizik ap.).

Komise také v následujících 6-9 měsících předloží návrhy dalších legislativních změn majících za cíl reformu finančních trhů, a to ve 3 oblastech

Reforma finančních trhů: další čekávané legislativní změny

Transparentnost

  • návrhy na zlepšení fungování trhů s deriváty
  • opatření týkající se krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání
  • návrhy na zlepšení směrnice MiFID o trzích finančních nástrojů (č. 2004/39)

Odpovědnost

Protikrizová opatření a krizové řízení

  • akční plán pro krizové řízení
  • směřování k jednotnému souboru vysoce kvalitních mezinárodních účetních standardů

Zdroj: Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the European Central Bank. Regulating Financial Services for Sustainable Growth (COM(2010)301)

Odkazy

IMCO debatoval o právech spotřebitelů

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o právech spotřebitelů (KOM(2008)614)

Výbor IMCO v čele se zpravodajem Andreasem Schwabem 3. 6. 2010 a 23. 6. 2010 debatoval nejprve o prvních třech a posléze o zbývajících třech kapitolách návrhu směrnice o právech spotřebitelů.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v říjnu 2008. Na jeho základě by mělo dojít k vytvoření normy, která nahradí stávající směrnice č. 85/577, č. 93/13, č. 97/7 a č. 1999/44 a podpoří přeshraniční/internetové spotřebitelské transakce. Rada s konsolidací stávajícího předpisového rámce souhlasila v prosinci 2009.

Klíčové body

Zpravodaj sloučil kapitoly kapitoly 2 a 3 návrhu (nyní figurují jako „Informace pro spotřebitele a právo odstoupit od smlouvy v případě smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory).

Týkají se 1. požadavků na informování spotřebitelů před uzavřením kupní smlouvy (prostřednictvím „permanentního média, tedy ne webu nebo e-mailu, a v souladu s tzv. směrnicí o službách č. 2006/123) a 2. práva na odstoupení od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření bez sankcí, pouze s uhrazením poštovného do 50 € (lhůta by se měla prodloužit, pokud obchodník zákazníka o tomto právu neinformuje, a to až na 12 měsíců namísto 3, jak navrhovala Komise).

Na úrovni EU by měl být realizován koncept tzv. cílené plné harmonizace: měl by být redefinován původní návrh Komise (fakticky za jejího souhlasu) tak, aby bylo jednoznačně jasné, která práva spotřebitelů budou striktně definována na úrovni EU a která si budou moci členské státy v rámci stanovených pravidel upravovat samy. Plně harmonizovány by měly být i definice pojmů ve směrnici (kapitola 1 návrhu).

Opatření za nedodání zboží a/nebo za nedodržení podmínek kupní smlouvy a otázka nepřiměřených („neférových) smluvních podmínek by naopak měla moci být upravována příslušnými členskými státy (pokud to bude „obchodně a právně efektivní, jak poznamenal zpravodaj, a pokud si dané členské státy budou schopny své „výjimky obhájit před reprezentanty dalších zemí v Radě).

Stran „black listu neférových obchodních praktik zpravodaj navrhuje zařazení 9 takových obligatorně; další by měly být součástí dobrovolně akceptované „šedé listiny.

Stav projednávání

BEUC požaduje rozšíření definice pojmu „zboží, aby zahrnoval např. i služby typu dodávek elektřiny, plynu ap., a odstranění všech možností odchýlit se od povinnosti informovat spotřebitele před uzavřením kupní smlouvy prostřednictvím „permanentního média.

Mezi členské státy, které nepodporují tzv. cílenou plnou harmonizaci, patří Litva a Lucembursko. Rozpory existují i v tom, zda by se míra harmonizace měla řídit typem kontraktu; striktně proti je např. Lotyšsko, Francie, Bulharsko, Malta, Polsko, Portugalsko či Slovensko.

V rámci EP je zpravodaj návrhu kritizován zejm. za to, že neexistuje shoda na struktuře budoucí směrnice a už jsou předmětem debat obsahové otázky.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o zprávě Andrease Schwaba v prvním čtení hlasovat 22. 11. 2010, po uplynutí minimální 3měsíční lhůty k předkládání pozměňovacích návrhů, resp. po diskusi a hlasování v IMCO 12. 7. 2010, resp. 26. 10. 2010.

Rada by se měla textem zabývat 10. 12. 2010. Komise dala najevo, že pokud EP a Rada nedospějí ke kompromisu v prvním čtení, je připravena návrh stáhnout a předložit nový.

Výsledná směrnice by měla být provedena do 18 měsíců od svého vstupu v platnost.

Odkazy

Rada podpořila vyšší stupeň ochrany matek-OSVČ

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS (KOM(2008)636)

Rada 7. 6. 2010 a poté definitivně 24. 6. 2010 podpořila návrh směrnice o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné v podobě, v níž ji přijalo plénum EP v květnu 2010.

Pozadí

Návrh je součástí tzv. rodinného balíku (balíku opatření pro zlepšení rovnováhy pracovního a rodinného života), jejž Komise uveřejnila v říjnu 2008. Plénum EP návrh podpořilo v květnu 2009. Rada jej předběžně schválila v listopadu 2009, definitivně své první čtení završila v březnu 2010. Druhé čtení v EP bylo ukončeno v květnu 2010.

Klíčové body a stav projednávání

Matky-OSVČ, tzv. asistující partnerky a životní partnerky (všech sektorů) se budou účastnit národních systémů sociálního zabezpečení, pakliže se pro to členské státy rozhodnou. (Pokud tak ale učiní, nemělo by se rozlišovat mezi OSVČ a zaměstnanci.)

Na OSVČ by se také měla vždy (nyní i při případných revizích) vztahovat stejná pravidla týkající se minimální délky mateřské dovolené jako na zaměstnance (dnes 14 týdnů, dojde-li k revizi směrnice č. 92/85, pak až 20 týdnů). Podmínkou pro takový postup by však mělo být předložení zprávy Komise, která situaci (nejpozději 6 let od vstupu normy v platnost) posoudí.

Předpokládaný další vývoj

Směrnice by měla být implementována do 2 let od uveřejnění v Úředním věstníku EU.

V případě, že se v členských zemích objeví potíže s implementací opatření týkajících se asistujících partnerek, měla by se implementační lhůta prodloužit o další 2 roky.

Odkazy

Rada dospěla ke shodě, jak v EU snižovat chudobu

Sdělení Komise „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (KOM(2010)2020)

Rada se 7. 6. 2010 shodla, jak realizovat kontroverzní cíl na snížení počtu Evropanů trpících chudobou o 20 mil. do roku 2020.

Pozadí

Daný cíl je součástí ekonomicko-environmentálně-sociální strategie „Evropa 2020, nástupkyně tzv. Lisabonské strategie z roku 2000, jíž Komise oficiálně představila v březnu 2010. Společně s cílem týkajícím se výdajů na výzkum a vývoj a předčasného opouštění systému vzdělávání se jednalo o jednu z nejspornějších položek.

5 cílů strategie „Evropa 2020

1. zvýšení podílu pracující populace v produktivním věku (20-64 let) z 69 % na 75 %

2. zvýšení podílu vládních výdajů na výzkum a vývoj z 1,9 % na 3 % HDP, zejm. zlepšením podmínek pro soukromé investice

3. snížení emisí skleníkových plynů o min. 20 % v porovnání s rokem 1990, zvýšení podílu energií z obnovitelných zdrojů na 20 % a 20% zvýšení energetické účinnosti

4. snížení počtu Evropanů trpících chudobou (tj. disponujících pouze 60 % mediánu mzdy v příslušném členském státě) z 80 mil. na 60 mil.

5. snížení počtu občanů EU opouštějících předčasně systém vzdělávání z 15 % na 10 % a zvýšení počtu vysokoškolských absolventů (v rámci věkové skupiny 30-34 let) z 31 % na 40 %

Zdroj: Sdělení Komise „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Klíčové body

Rada odsouhlasila, aby byl stávající celounijní cíl zachován, ovšem aby to byly členské státy, kdo si bude moci do roku 2015, kdy by mělo dojít k revizi cíle, zvolit nejvhodnější indikátor jeho dosažení.

K dispozici by měly být následující indikátory připravené výborem EU pro sociální ochranu: 1. příjem (za chudé by měli být považováni ti, kteří disponují pouze 60 % mediánu mzdy v příslušném členském státě); 2. materiální deprivace (za chudé by měli být považováni ti, kteří zažívají alespoň 4 z 9 tzv. deprivačních situací, resp., zjednodušeně řečeno, nemají přístup ke zboží základní životní potřeby); 3. zaměstnanost v domácnosti (za chudé by měli být považováni ti, kteří žijí v plně nebo „téměř plně nezaměstnané domácnosti po dobu delší než 1 rok).

První z indikátorů si údajně zvolí Francie, druhý Německo a třetí státy Skandinávie.

Stav projednávání

Mezi otevřené kritiky přísně definovaného cíle patřila spolu s Itálií a Polskem také ČR.

Krom toho Rada nedořešila, ke kterému referenčnímu roku by se mělo snížení chudoby v EU vztahovat. Zatímco např. Německo a Francie preferují rok 2008 (v datech se podle jejich názoru neprojevují důsledky hospodářské recese), ČR, Řecko, Polsko, Litva či Velká Británie plédují za rok 2009.

Zainteresovaní aktéři, zejm. neziskový sektor (např. EAPN), vyjádřili obavy, zda dosažený kompromis bude realizovatelný v praxi. Jiní (např. AGE) naopak podporují především vyšší cíl: 25% snížení chudoby, ať už bude za chudé označeno na 80 mil. Evropanů, jak předpokládá Komise, nebo až 120 mil., což je cifra, s níž operuje mj. i AGE v důsledku zavedení 3 výše uvedených indikátorů. EP 16. 6. 2010 navrhl až 50% snížení chudoby.

Předpokládaný další vývoj

Strategii „Evropa 2020 jako celek schválila 8. 6. 2010 Rada ECOFIN a (navzdory postoji EP z 16. 6. 2010 přijatému poměrem 562:57:24, který pro její realizaci zejm. v jižní a střední Evropě požadoval zajištění dodatečných zdrojů Komisí a posílení tzv. komunitární metody, tedy role EU) ve dnech 17.-18. 6. 2010 (s akcentem na posílení role žen a genderových otázek obecně) také summit Evropské rady.

Tzv. národní reformní programy by měly být předmětem debat na summitu Evropské rady v říjnu 2010. Pokud členské státy nebudou strategii „Evropa 2020 naplňovat, počítá se s tím, že bude moci být uplatněn sankční mechanismus čl. 121 Smlouvy o fungování EU.

Odkazy

Rada: Jednání o farmaceutickém balíku pokračují

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/83/ES, pokud jde o zabránění vstupu léčivých přípravků, které jsou padělané, pokud jde o identifikační údaje a údaje o jejich historii či původu, do legálního dodavatel­ského řetězce (KOM(2008)668)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kode­xu Společenství týkajícím se humánních léči­vých přípravků, pokud jde o farmakovigilanci (KOM(2008)665)

Španělské předsednictví 8. 6. 2010 oznámilo, že je blízko uzavření dohody s EP stran doplnění pravidel farmakovigilance. Další položky farmaceutického balíku zůstávají v agendě budoucího předsednictví – Belgie.

Pozadí

Návrh revize směrnice týkající se farmakovigilance je součástí balíku, který byl Komisí představen v prosinci 2008 a klade si za cíl zajistit spotřebitelům bezpečné, inovativní a dostupné léky.

Revizí dalších dvou částí balíku, informacemi pacientům (zde) a prevencí pronikání padělaných léků do legálního prodeje (zde), se bude zabývat belgické předsednictví. K normě týkající se dostupnosti informací pro pacienty EP zatím nevydal stanovisko, Komise jej předloží 14. 7. 2010.

Klíčové body a stav projednávání

Předsednické trio ČR, Švédska a Španělska připravilo farmaceutický balík po technické stránce (specifikovalo definice pojmů, stanovilo nové povinnosti pro výrobce léků apod.). Členské státy ale čelí několika problematickým otázkám.

Podle některých států může např. navrhované zavedení certifikátu „dobrý výrobní postup vést k přesunu odpovědnosti. Některé delegace vyjadřují pochyby také o mechanismech, které mají vést k boji proti padělaným lékům. S tím souvisí požadavek některých členských států zavést notifikaci a licenční systém vůči dovozcům, výrobcům a distributorům aktivních látek.

Předpokládaný další vývoj

Předpokládá se, že EP se k balíku vyjádří do 7. 7. 2010.

Odkazy

Rada se shodla na pravidlech poskytování přeshraniční zdravotní péče

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (KOM(2008)414)

Rada se 8. 6. 2010 shodla na pravidlech poskytování přeshraniční zdravotní péče, paradoxně za předsednictví Španělska, které dlouhodobě patřilo mezi odpůrce návrhu.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v červenci 2008 coby součást tzv. sociálního balíku. Cílem je podle ní posílení práv pacientů, nikoliv vytvoření společného trhu se zdravotní péčí v EU.

Důvodem pro předložení návrhu se stalo zejm. vyloučení otázky zdravotní péče ze směrnice č. 2006/123 (tzv. směrnice o službách) a rozsudky ESD (které obecně požadují takové náhrady přeshraniční zdravotní péče, jež odpovídají náhradám, které by pacient získal, nechal-li by se ošetřit ve svém domovském členském státě). Náklady na přeshraniční zdravotní péči se podle Komise pohybují okolo 1 % všech výdajů na zdravotnictví v EU (v absolutních číslech to znamená cca 10 mld. € ročně).

Plénum EP své první čtení završilo v dubnu 2009 přijetím zprávy Johna Bowise z výboru ENVI. Rada o návrhu jednala již v prosinci 2009, na své pozici se však neshodla.

Klíčové body

Obecným pravidlem by mělo být, že pacient bude moci požadovat takové náhrady za zdravotní péči v zahraničí, jaké by (v relativních hodnotách) získal za adekvátní zákrok, pokud by byl ošetřen v domovském členském státě.

Členské státy by si nicméně měly (prostřednictvím např. obvodních lékařů) zachovat možnost požadovat předchozí autorizaci k poskytnutí určité zdravotní péče svým občanům v zahraničí (hospitalizace obecně, vysoce specializované a nákladné služby ap.). Obdobná opatření by se měla týkat i přístupu cizozemců ke zdravotní péči v tom kterém (jiném než domovském) členském státě. Za účelem informování pacientů o možnostech zdravotní péče v EU by měla ve všech členských státech vzniknout národní kontaktní místa, měla by se posílit spolupráce obecně či uznávání lékařských předpisů. Naopak vně směrnice by měla zůstat otázka prodeje zdravotnických produktů přes hranice a/nebo přes internet, otázka dlouhodobé zdravotnické péče a otázka alokace/distribuce orgánů pro účely transplantace.

Stav projednávání

Debata v Radě se vedla především o 4 problémových okruzích: 1. který stát se označí za „domovský v případě důchodců žijících v zahraničí a požadujících zdravotní péči ve třetí členské zemi? (v souladu s nařízením č. 883/2004 stát, v němž důchodce reálně žije, pokud nepůjde o stát, z nějž pochází, nebo o stát uvedený v Příloze IV nařízení č. 883/2004; v tomto případě si bude péči hradit sám); 2. náhrady a předchozí autorizace (autorizace by měla být standardní možností, jež by měla domovským členským státům zaručovat, že budou proplácet náhrady jen za péči, s jejímž výkonem v zahraničí souhlasí); 3. právní báze návrhu (výsledek: čl. 114 a 168 Smlouvy o fungování EU); 4. elektronizace zdravotnictví (tzv. e-health; v kontextu daného návrhu pouze fakultativní).

Státy, které návrh příliš nevítají (např. Slovensko, Polsko nebo Portugalsko), jednání neblokovaly. Počítají s dalšími negociacemi s EP (ten již ústy nové zpravodajky Françoise Grossetête vyjádřil k pozici Rady pochybnosti, zejm. pokud jde o restrikce, které do návrhu včleňuje) a možnými úpravami v rámci implementace finální směrnice.

Reprezentanti pacientů označují za problematický požadavek na placení zákroků předem (před vyplacením náhrad).

Předpokládaný další vývoj

Po právně-lingvistické úpravě textu, jež bude završena nejpozději v září 2010, bude zahájeno druhé čtení v EP, nejspíše v třetím nebo čtvrtém kvartále roku 2010.

Pokud bude směrnice přijata, počítá se s roční implementační lhůtou.

Odkazy

Rada podpořila boj proti podvodům s DPH

Návrh nařízení Rady o správní spolupráci a boji proti daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty (KOM(2009)427)

Rada 8. 6. 2010 dospěla k politické dohodě a podpořila návrh na posílení spolupráce národních daňových úřadů s cílem zabránit nárůstu přeshraničních podvodů s DPH.

Pozadí

Nová norma, jejíž návrh Komise předložila v srpnu 2009, má nahradit nařízení č. 1798/2003. Návrh volně navazuje na sdělení o koordinované strategii ke zlepšení boje proti podvodům s DPH, jež Komise uveřejnila v prosinci 2008. Dané podvody, z nichž nejčastějším je tzv. karuselový podvod (předmětem legislativního procesu byl kvůli tomu v nedávné době ještě jeden návrh), podle EP dosahují objemu až 40 mld. € ročně.

Klíčové body

Nařízení by mělo posílit odpovědnost členských států za správní spolupráci v zájmu ochrany příjmů z DPH všech členských států. Na jeho základě by pro tento účel měla být vytvořena společná, přesně definovaná struktura – Eurofisc.

Spolupráce mezi národními daňovými úřady má probíhat na bázi rychlé výměny informací skrze adekvátně propojené databáze. Plátci DPH by měli mít možnost získat potvrzení o platnosti identifikačního čísla určité osoby (např. obchodního partnera), jakož i odpovídající jméno a adresu.

Předpokládaný další vývoj

Finální nařízení bude přijato a uveřejněno v Úředním věstníku EU v nejbližší době, po právně-lingvistické úpravě textu.

Odkazy

Komise otevřela debatu o působení EU v oblasti veřejných služeb

Komise 10. 6. 2010 zahájila debatu týkající se problematiky státní pomoci poskytovatelům služeb tzv. obecného hospodářského zájmu.

Pozadí

Smlouva o fungování EU (součást Lisabonské smlouvy) v čl. 14 určuje, že EU má (v rámci vymezených pravomocí) právo k normotvorbě v oblasti veřejných služeb (tzv. služeb obecného hospodářského zájmu), aby stanovila „zásady a podmínky jejich poskytování. Na půdě EP proto v únoru 2010 vznikla tzv. integroup.

V současnosti se za platný výklad povahy služeb obecného hospodářského zájmu, resp. státní pomoci jejím poskytovatelům, považuje rozsudek ESD ve věci Altmark (C-280/00). O státní pomoc se nejedná, pokud jsou naplněny následující 4 podmínky: 1. jasná definice cíle veřejné služby; 2. parametry pro výpočet kompenzací jsou objektivně stanoveny dopředu; 3. kompenzace nepřekračují nezbytně nutné náklady vzniklé při plnění závazku veřejné služby; 4. poskytovatel je vybrán v tendru nebo jsou kompenzace vypočítány na základě nákladů řádně řízené společnosti, jež je adekvátně vybavena k poskytování veřejné služby. Komise uvedené zásady včlenila do rozhodnutí č. 2005/842. Obecně platí, že pokud má být poskytovatelům veřejných služeb dána kompenzace 30 mil. € při obratu 100 mil. €, není třeba o ní zpravovat Komisi.

Klíčové body

Veřejná konzultace se zaměřuje zejm. na možné úpravy stávajícího rozhodnutí č. 2005/842, resp. nezávazného rámce, jenž jej doplňuje.

Úpravy by mohly být vedeny po linii cílených zásahů do konkrétní legislativy v oblastech, kde členské státy podle Komise zaznamenávají s poskytováním veřejných služeb problémy, např. při zajišťování vysokorychlostního připojení k internetu. Obdobný názor podle odpovědného komisaře Joaquína Almunii zastává i tzv. Montiho zpráva z května 2010.

Předpokládaný další vývoj

Konzultace bude otevřena do 10. 9. 2010.

Odkazy

Rada se opět neshodla na omezení emisí CO2 z lehkých užitkových vozů

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (KOM(2009)593)

Rada 11. 6. 2010 jednala znovu (za španělského předsednictví již podruhé) o návrhu nařízení, jež by mělo limitovat emise CO2 u lehkých užitkových vozů („dodávek). Shody však opět nedosáhla.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v říjnu 2009 s cílem meritorně doplnit nařízení č. 443/2009 vztahující se na nové osobní automobily. Nové nařízení by se mělo od roku 2014 vztahovat na vozidla nad 3,5 t (resp. i na vozidla kategorie N1 vážící bez nákladu do 2610 kg). Limit by měl být stanoven na průměrných 175 g/km. Pro výrobce, kteří stanovený limit překročí, by měly být do roku 2018 stanoveny sankce. Vozidla s velmi nízkými emisemi a/nebo využívající inovativních technologií by měla z nového nařízení až do roku 2018 disponovat výjimkou, podobně výrobci produkující max. 22 tis. „dodávek ročně.

Klíčové body a stav projednávání

Přestože se očekávalo, že návrh bude ve světle nařízení č. 443/2009 vztahujícího se na nové osobní automobily přijat relativně snadno, ukazuje se spíše opak.

Odmítají jej především členské státy závislé na automobilovém průmyslu, resp. firmách, které dodávky vyrábějí (zejm. Francie, Itálie a Německo), a státy, pro jejichž spotřebitele je irelevantní argument budoucí úspory, pakliže si – z důvodu vyšší ceny – ekologicky šetrnější vůz vůbec nemohou dovolit (pořizovací ceny dodávek by podle odhadů Komise mohly vzrůst až o 3500 €).

Na jednání Rady se ukázalo, že některé státy považují stanovený limit (175 g/km) za v daném termínu (2014) nedosažitelný, a navrhují proto jeho dosažení postupně v průběhu let 2012-2014, jiné jsou zase toho názoru, že schůdný je již rok 2012.

Předmětem sporu byla i otázka, zda by se nová norma neměla vztahovat krom vozů kategorie N1 také na vozy kategorie N2 a M2, otázka prodloužení přechodného období „náběhu nové normy, resp. možnost uplatnění odkladu, či otázka sankcí za překročení stanovených limitů.

Předpokládaný další vývoj

Rada by se měla k návrhu vrátit na některém ze svých dalších zasedání, nejspíše 20. 12. 2010.

Výbor ENVI by měl o zprávě Martina Callanana, jenž v zájmu snížení emisí navrhuje např. i snížení povolené rychlosti dodávek do roku 2015 na 120 km/h (mimochodem pochází z frakce konzervativců v EP a řada kolegů, včetně těch z ČR, s ním nesouhlasí), hlasovat 18. 9. 2010, plénum EP pak 23. 11. 2010.

Výbor TRAN 22. 6. 2010 vyjádřil (nezávazný) názor, aby byl nejen zpřísněn stávající cíl (na 160 g/km, byť v roce 2017), ale aby byl vymáhán i dlouhodobý cíl 135 g/km v roce 2020. Naopak výbor ITRE se 29. 6. 2010 poměrem 41:14:0 (rovněž nezávazně) postavil za to, aby byl předmětný návrh rozvolněn. Dlouhodobý cíl by měl být jen 150 g/km. Postupná implementace normy by měla být zahájena až o rok později, než navrhovala Komise, s tím, že nižší by měl být jak počet zahrnutých automobilů, tak výše pokut za překročení stanoveného limitu.

Limit na emise CO2 z vozidel nad 3,5 t podle Komise a ITRE

Rok

Komise

ITRE

2014

75

2015

80

65

2016

100

75

2017

80

2018

100

Poznámka: Příslušná hodnota vyjadřuje, kolik procent nově vyrobených vozů příslušné automobilky uvedených na trh v daném roce bude povinno splnit cíl průměrných emisí CO2 stanovený na 175 g/km.

Zdroj: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel; Opinion of the Committee on Industry, Research and Energy for the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety on the proposal for a European Parliament and Council regulation on Setting emission performance standards for new light commercial vehicles as part of the Community’s integrated approach to reduce CO2 emissions from light-duty vehicles

Odkazy

Komise zahájila veřejné konzultace k problematice derivátů, krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání

Komise 14. 6. 2010 zahájila veřejné konzultace týkající se derivátů a krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání s cílem navrhnout způsoby, jak zajistit jejich přísnější regulaci na úrovni EU.

Pozadí

Debata o regulaci komplexních finančních nástrojů, zahájená meritorně v červenci prostřednictvím dokumentu COM(2009)332 a následně rozvinutá v září 2009 na půdě G20 a v říjnu 2009 dokumentem COM(2009)563, dostala v EU nový impuls v souvislosti s projednáváním tzv. finančního dohledu a s tzv. řeckou krizí. V květnu 2010 se Německo stalo první zemí v EU, která zakázala nekrytý (naked) krátký prodej podílů 10 nejdůležitějších domácích finančních institucí. Nedlouho poté spolu s Francií požádalo o vytvoření celounijních pravidel. Cílem je snížení volatility finančních trhů, jež může zejm. v době (finančních/hospodářských) krizí vystavovat členské státy EU existenčnímu tlaku nejen z podstaty volatility jako takové, ale i (a zejména) z důvodu časté zadluženosti těchto států (resp. zvyšování nákladů na saturaci jejich dluhů) a/nebo z důvodu jejich roztříštěné reakce.

Klíčové body

Co se týče derivátů, předpokládá Komise transparentnější přístup spočívající zejm. v tom, že zainteresované strany budou povinny uveřejňovat zprávy o svých obchodech, realizovaných přes příslušnou národní ústřední protistranu (central counterparty; CCP), skrze ESMA, součást tzv. mikrodohledu.

ESMA by nadto měla mít možnost navrhovat, které další deriváty by měly být ošetřeny stejným způsobem. Nefinanční instituce využívající deriváty by měly být (do určité, zatím neurčené obchodované sumy) z požadavků potenciální nové normy vyčleněny. CCP by měly být obligatorně vázány limitovat rizika obchodů, jež přes ně budou realizovány, např. zátěžovými (stress) testy nebo vlastními finančními zárukami.

Pokud jde o krátký prodej (státních dluhů, akcií, tj. „spekulace), počítá Komise s možností jej dočasně na národní úrovni (ovšem minimálně s rozsáhlou informační povinností vůči ESMA) zakázat.

Prozatím není jisté, zda by se tento zákaz vztahoval na všechny krátké prodeje v EU nebo jen na akcie a státní obligace subjektů z EU.

Stav projednávání

Kritika (prozatím nezávazných) návrhů je vedena po dvou liniích: 1. zda zavádět novou regulaci; 2. pokud ano, zda ji realizovat na národní úrovni nebo na úrovni EU (skrze ESMA).

Pro regulaci je podle Komise např. Německo, Francie, ale i Španělsko, Portugalsko, Lucembursko, Řecko, Belgie či Rakousko, zpravidla země, jichž by se mohly výstupy neregulovaného trhu negativně dotknout, striktně proti je zejm. Velká Británie.

Postoj ČR

ČR, resp. ČNB, na veřejnou konzultaci neoficiálně reagovala konstatováním, že nová regulace není potřebná (pakliže mají trhy řádně plnit svou funkci).

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP 15. 6. 2010 přijalo zprávu Wernera Langena z výboru ECON, jež se staví zejm. za legislativu týkající se krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání a (nad rámec toho) také spekulativních prodejů státních dluhopisů, komodit a zemědělských produktů.

Obě veřejné konzultace budou otevřeny do 10. 7. 2010. Příslušné legislativní návrhy by údajně měly být uveřejněny 8. 9. 2010.

Odkazy

EP: Pracovní doba řidičů musí být maximálně 48hodinová

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (KOM(2008)650)

Plénum EP 16. 6. 2010 přijalo poměrem 368:301:8 novou zprávu k návrhu směrnice o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Meritorně text odmítlo, takže týdenní pracovní doba všech řidičů (včetně OSVČ) by měla být maximálně 48hodinová.

Pozadí

Komise svůj návrh přeložila v říjnu 2008. Pokud by tak neučinila, na OSVČ by se od 23. 3. 2009 automaticky vztahovala směrnice č. 2002/15 umožňující všem „osobám vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (tedy nejen zaměstnancům, ale i OSVČ) pracovat jen 48 hodin týdně (resp. až 60 hodin, ale v průměru 4 měsíců max. 48 hodin).

Plénum EP návrh Komise odmítlo už v květnu 2009, ale v září 2009 výbor EMPL jeho postoj zamítl. Proto byl nucen vypracovat novou zprávu. Stalo se tak v dubnu 2010.

Klíčové body a stav projednávání

Týdenní pracovní doba osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě by podle zprávy Edit Bauer měla být bez výjimek 48 hodin, ač sama zpravodajka (za podpory lidovců, liberálů a konzervativců) s tím nesouhlasí.

Na všechny řidiče se již vztahuje nařízení č. 561/2006 o době řízení a odpočinku. Navíc řidiči-OSVČ krom samotného řízení vykonávají ještě řadu dalších činností, a tudíž lze očekávat, že nové opatření pro ně bude (zvlášť pro ty, kteří absolvují spíše kratší cesty s častou nakládkou a vykládkou) výrazně restriktivní.

Komise návrh řešení, jejž předložil EP (resp. levice v EP a lidovci z Francie, Španělska, Itálie a Lucemburska, obávající se konkurence z tzv. nových členských států EU), odmítla již v květnu 2009 jako administrativně zbytečně složité a neproporcionální, podobně jako IRU či UEAPME. Pozici EP naopak přivítala ETF (a odbory obecně), jež tvrdí, že zrušením výjimky pro OSVČ (a tedy zkrácením pracovní doby z údajně až 86 na 48 hodin týdně) se zvýší bezpečnost na silnicích.

Postoj ČR

Jak čeští konzervativní europoslanci, tak reprezentanti přepravců Česmad Bohemia nebo Společenství autodopravců Čech a Moravy se dlouhodobě stavěli za výjimku pro OSVČ – s argumentem, že restrikce nejsou řešením (je otázka, jak se bude nová norma vymáhat) a postavení OSVČ na roveň zaměstnanců fakticky bude znamenat bezprecedentní vztažení zákoníku práce na desetitisíce živnostníků.

Předpokládaný další vývoj

Po odmítnutí návrhu Komise se bude na OSVČ vztahovat směrnice č. 2002/15, jež by se na ně automaticky vztahovala již od 23. 3. 2009, pokud by Komise svůj text nepředložila.

24. 6. 2010 Komise na zasedání Rady ústy komisaře Siima Kallase (k potěšení Francie či Rakouska) oznámila, že odmítnutý návrh stáhne z projednávání. Zdálo se, že tím končí debaty, zda by daným krokem mohla dosáhnout „neaplikace směrnice č. 2002/15, resp. zachování výjimky pro OSVČ. 28. 6. 2010 však konzervativci v EP adresovali komisařům Siimu Kallasovi a Lászlu Andorovi dopis, v němž Komisi žádají o přehodnocení daného kroku, popř. o předložení zcela nového návrhu.

Odkazy

EP: Nutriční hodnota v podobě „semaforu na obalech potravin nebude

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (KOM(2008)40)

Plénum EP přijalo 16. 6. 2010 poměrem 559:54:32 zprávu Renaty Sommer z výboru ENVI. Poslanci nepodpořili poskytování informací o nutriční hodnotě potravin v podobě tzv. semaforu (odlišením vhodnosti konkrétní potraviny z hlediska obsahu tuků, cukru a soli zelenou, oranžovou a červenou barvou).

Pozadí

Návrh předložený Komisí v lednu 2008 má za cíl revizi 2 směrnic týkajících se značení potravin: č. 90/496 a č. 2000/13. Výbor ENVI se návrhem zabýval v březnu 2010.

Klíčové body

Poskytování informací o nutriční hodnotě potravin v podobě semaforu plénum EP odmítlo navzdory pozměňovacímu návrhu socialistů, komunistů a zelených.

Podle zpravodajky Renaty Sommer zejm. proto, že semafor jednoduše nemůže reflektovat složitá vědecká data.

EP naopak podpořil, aby na přední straně obalu potravin byla vždy zřetelně vyjádřena energetická hodnota v kilokaloriích na 100 gramů, 100 mililitrů nebo na porci s uvedením informace typu „průměrná denní dávka pro ženu středního věku, „osobní denní dávka spotřebitele se může lišit ap.

Nové nařízení by se nemělo vztahovat na většinu nebalených potravin, s výjimkou požadavku na označení potenciálních alergenů. Pokud jde o rozložení odpovědnosti v rámci distribučního řetězce, EP se staví za to, aby jí disponoval primárně výrobce potravin (což je dlouhodobě v kontrastu k pozici Rady, která by ji raději rozložila mezi jeho jednotlivé části podle platného nařízení č. 178/2002). Úprava požadavků týkajících se např. masa, popř. zpřesnění těch, jež by již měly být součástí nového nařízení, by měla být ponechána na komitologii.

Veškeré informace na potravinách by měly být „čitelné, což podle EP neznamená jen stanovení minimální velikosti písma, jak požadovala Komise (EP podporuje 1,2 milimetru, Komise 3 milimetry), ale i určení dalších parametrů (např. kontrast písma s pozadím).

Obecně by měl být na předních stranách obalů potravin (s výjimkou alkoholických nápojů) vyznačen obsah tuků, nasycených tuků, uhlohydrátů, cukru a soli a energetická hodnota. Na zadních stranách by mělo být vyznačeno množství bílkovin a obsah vlákniny. Členské státy by si měly zachovat možnost zavést vlastní „schémata značení. Původ produktu by měl být (k nelibosti podnikatelské veřejnosti zejm. z UEAPME) nově uváděn v případě veškerého masa (v tomto případě včetně místa narození i porážky daného kusu), mléčných výrobků, ovoce a zeleniny a produktů připravených z jedné ingredience (dosud tomu tak bylo obligatorně jen u hovězího, medu, olivového oleje a čerstvého ovoce a zeleniny).

Stav projednávání

Výsledek jednání pléna EP odmítla za podpory EHN a dalších zdravotnických subjektů spotřebitelská organizace BEUC, zejm. kvůli zamítnutí poskytovat informace v podobě semaforu (což je údajně v rozporu s bojem EU proti obezitě a jiným chronickým onemocněním; semafory prý až pětkrát zvyšují šanci, že si spotřebitel zvolí „zdravější produkt). Pozitivně naopak reagoval potravinářský průmysl reprezentovaný CIAA. Ten údajně (podle Corporate Europe Observatory) do své „protisemaforové kampaně investoval přes 1 mld. €.

Předpokládaný další vývoj

Rada by měla (chtěla) dosáhnout společného postoje (tj. završit své první čtení) údajně o konce roku 2010. 8. 6. 2010 o návrhu pouze vedla diskusi, jež se meritorně nijak výrazně neodlišovala od debat vedených již v prosinci 2009.

Bylo-li by nařízení přijato ve stávající podobě (což není jisté, naopak se spíše očekává druhé čtení jak v EP, tak v Radě), mělo by se začít uplatňovat (podobně jako směrnice) až 3 roky po uveřejnění v Úředním věstníku EU (a po 5 letech v případě producentů s méně než 100 zaměstnanci a ročním obratem a/nebo účetní rozvahou do 5 mil. €).

Odkazy

ČR odmítla novou bankovní daň

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the European Central Bank. Bank Resolution Funds (COM(2010)254)

ČR se na summitu Evropské rady 17. 6. 2010 odmítla připojit k jinak jednomyslnému závěru stran zvedení nové bankovní daně.

Pozadí

Komise své sdělení v dané věci uveřejnila v květnu 2010 s cílem neopakovat, aby z veřejných prostředků byly saturovány banky, jež nejsou schopny si zajistit vlastní hospodaření. Proto by měly vzniknout národní fondy, oddělené od státních rozpočtů, do nichž by přispívaly samy banky. Kolik a podle jakých pravidel (na základě spravovaných aktiv, pasiv, zisků, bonusů, podle „švédského modelu zdanění všech půjček sazbou 0,036 %?), však nesdělila. Fondy by nicméně neměly za úkol banky „zachraňovat, ale měly by napomoci zajistit jejich řízený úpadek (více v příspěvku Daně v květnu 2010).

Klíčové body a stav projednávání

ČR považuje novou bankovní daň za nadbytečnou, zvlášť ve svém vlastním případě, neboť české banky se v končící finanční/hospodářské krizi chovaly relativně zodpovědně, navíc disponovaly poměrně značným množstvím rezervních prostředků získaných z bankovních poplatků. Tento názor 23. 6. 2010 podpořil i Senát Parlamentu ČR.

Další kritika se váže ke skutečnosti, že Komise svůj návrh dostatečně nespecifikovala, nehledě na riziko morálního hazardu, jež by vzniklo, pokud by se její myšlenka realizovala. ČR podpořila (byť neformálně) Itálie, Nizozemsko a Velká Británie.

Výňatek ze závěrů Evropské rady 17. 6. 2010

16. Evropská rada se shodla na tom, že by členské státy měly zavést systémy odvodů a daní pro finanční instituce s cílem zajistit spravedlivé sdílení zátěže a motivovat k omezování systémového rizika. (…) Česká republika si vyhrazuje právo tato opatření nezavést.

Zdroj: Evropská rada 17. června 2010. Závěry

Předpokládaný další vývoj

Ve dnech 26.-27. 6. 2010 se otázkou nového zdanění bank zabývala schůzka zemí G20 v Torontu, k jednotnému postupu však účastníky nezavázala.

V říjnu 2010 by měla Komise své návrhy ze sdělení specifikovat (zejm. způsob a výši „plnění navrhovaných fondů), předložení příslušného legislativního návrhu se očekává v roce 2011. Po roce 2014 se údajně počítá s potenciálním sloučením národních fondů (vzniknou-li) v jeden unijní.

Pokud bude očekávaný legislativní návrh založen na právní bázi vnitřního trhu (a nikoliv spolupráce v oblasti daní), lze očekávat, že pro jeho schválení bude v Radě postačovat pouze kvalifikovaná většina, resp. že nebude nutné dosáhnout jednomyslnosti.

Odkazy

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.